So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
Originání překlad odriginálního názvu, no ne? :) Ale film dobrý. Těžko uvěřit, že někdo prošel celou Asii, nějakejch 14 000 kiláků, jen aby se dostal z gulagu do rodného Německa. Ale víte co? Oni ty ostatní germáni co makali v tom gulagu byli nakonec doma dřív než ten co utekl, kvůli Rusko - Německým dohodám. Vtipný ne? ()
Hodně drsnej film, s krásnou přírodou. Chvílemi velmi napínavý, ale vadily mi "drobné" nedostatky ve scénáři - jednak velmi snadné proklouznutí Clemense z lágru a především pak vytrvalost, s jakou se velitel lágru za uprchlým vězněm hnal. Pronásledoval ho tři roky po celém obrovském Sovětském svazu a ke konci přesně "trefil", kde by se asi mohl pohybovat. Scéna na mostě byla nejtragičtější částí filmu, takhle to ve skutečnosti nidky být nemohlo. A docela náhodička mít na Íránském velvyslanectví vlastního strýce, co říkáte? Konec hodně dojemný, měl jsem co dělat, abych to nesmáčel slzami. Rozhodně každému doporučuju. ()
Jarek Haxnavica to sepsal též, a to podstatně stručněji: Du du du, du po ledu, a dopředu du, a dozadu du! Du du du, du po ledu, a dopředu du.....Byť již léta tvrdím, že nácíček nemá právo si postesknout, neb měl zůstat sedět doma na prdeli a ne se srát do zbytku světa, tento film jednomu vtlačí do mysli i trošku toho soucitu a pochopení. Doporučuji však navařit pár barelů kávy a pod oční víka zarazit sirčičky. Jinak přijdete o velkou část potulky wehrmachtmanna po sajůzu! Né, že by to vadilo. ()
Film je údajně natočen podle skutečné události. Dejme tomu, nebudu o tom polemizovat. Jde jistě o vcelku kvalitní německý film, ale bohužel ho poněkud sráží jistá hollywoodizace. V Evropě umíme točit filmy bez těch hollywoodských hurá šíleností, falešných slz, prostřihů na děti modlící se k Panence Marii apod. Cesta za svobodou to byla dlouhá a strastiplná a chvílemi bohužel i pro diváka. No ale o nějak výrazně špatný film nejde a každý ať si z něj vezme, co chce. Pro mě to byl jen takový běžný, lehce oddechový kus - kvalitně natočený, jak už jsem napsal. ()
Na jednu stranu syrové tak, jak to umí jen evropané, na druhou stranu je to skoro až pohádkové tím, jak hlavní postavě všechno vychází. Tak jako tak je to ale poctivý německý velkofilm, který svou obsahovou nabitostí a přesto vcelku pomalým tempem v divákovi vyvolá pocity, že si tou úmornou cestou prošel společně s hlavním hrdinou. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (16)
- Jméno Clemens Forell je pseudonym. Forell se ve skutečnosti jmenoval Cornelius Rost, který se změnou jména chtěl v době vydání knihy vyhnout potenciálním problémům s KGB. (džanik)
- Dozorci v lágru používají samopaly typu PPŠ-41 Špagin a PPS-43. (Octopus6.1)
- Film je natočen na motivy stejnojmenné knihy, kterou napsal Josef Martin Bauer. Kniha vyšla i v ČR pod názvem „Kam až mě nohy donesou“. (Dragoni)
Reklama