Režie:
Zdeněk TroškaScénář:
Karel SteigerwaldKamera:
Jaroslav BrabecHudba:
Petr MandelHrají:
Jan Potměšil, Michaela Kuklová, Helena Růžičková, Stanislav Tříska, Vladimír Huber, Jaroslav Čejka, Lubor Tokoš, Zdeněk Podhůrský, Oto Ševčík (více)Obsahy(1)
Jednoho rána nevyjde slunce, jenže králi se nechce vstávat a zabývat se problémem odloženého svítání. Vzápětí se na hrad dostaví Sluneční paní se stížností na čarodějnici z Černých lesů, která zabila a upekla jejího zlatého kohouta. Král sice váhá, ale rozhodne ve prospěch Sluneční paní. Kohout obživne, slunce vyjde, ale rozzlobená čarodějnice předpoví králi, že se Jasněnka provdá za usmoleného ševce. Princezně to pranic nevadí, ale králi ano, a tak nechá dceru zavřít do věže, aby kletbě zabránil. Mezitím čarodějnice potká v lese dva chasníky, kteří se přou, kdo z nich je ve svém oboru lepší. Dá jim materiál a lhůtu tří dnů, během níž má každý vyrobit to nejlepší, co dokáže. Kovářský tovaryš Ondra vyrobí železnou slepici, která běhá a snáší železná vejce, švec Jíra vyrobí z jemné kůže křídla a odletí. Když se dozví o princezně ve věži, vyletí na ochoz, aby se na ni podíval. Oba se do sebe zamilují, a když je přistihne král, podaří se jim v poslední chvíli uletět na Jírových křídlech. Žijí spokojeně v malé světničce, kde Jíra dělá boty a Jasněnka je prodává na trhu. Dcera čarodějnice Černava však začne Jasněnce její štěstí závidět, a tak ji unese a uvězní na svém hradu. Jírovi po princezně zůstane jen červený střevíček, který mu ukazuje cestu. Napije se však kouzelného lektvaru zapomnění. Podle kletby si vzpomene pouze tehdy, pokud najde něco, co nikdy neztratil. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (455)
Tuhle pohádku jsem miloval v její literární podobě od Drdy. Pak přišel Trošška a pomocí mých neoblíbenců sádelnice Růžičkový, tlamy černoBílý, Kukly a hošíka Potměchčila z ní udělal další televizní pitomost. Ale na druhou stranu, v kontextu jeho díla jde o nikátní a mimořádnou kvalitu, takže 3* dám. Sice nerad, ale dám ()
Debilní pohádka s uřičenou Blanarovičovou, a zpizděnou Kuklovou, která je mi absolutně nesympatická. Jediný, kdo si záporáckou roli vážně užívá, je Růžičková. Krom několika zajímavých filmových vychytávek, obstojných triků a temné atmosféře, je toto hodně nesympatická pohádka s nesympatickým hereckým ansámblem. 55% ()
Vybavuju si, když tahle pohádka byla nová (už toho taky hodně pamatuju, ale to je spíš tou cvičenou pamětí než věkem, zatím), že se v nevím jakém časopise, který odebíral jeden rodinný známý, objevil článek v rubrice "nemusíte se mnou souhlasit", který Jasněnku totálně rozebral a udupal. Bylo to hodnocené jako násilné, křečovité a příliš brutální dílo, které by děti vůbec vidět neměly. Mně se to líbilo už tenkrát (přiznávám, že svou roli v tom sehrálo i to, že od dětství znám Sluneční paní a říkám jí teto). Drdovy pohádky jsou skvělé, však taky jejich vydání v mé knihovničce je pěkný salát, jak to bylo (a je) často čtené. A vůbec, může být film, kde se létá, špatný? ()
To jsem z toho jelen (a parohy mi ne a ne narůst, zřejmě nedostatek vápníku). Čím to, že režisér Kameňáků a filmů s princeznami, ať už cukrují s drakem nebo jsou ze mlejna, byl schopný natočit půvabnou a chvílemi docela temnou pohádku, navíc nepostrádající originalitu? Nebo bych se spíš měla zeptat, co se to stalo s režisérem, který nám kdysi dal pohádku s mladou a krásnou Míšou Kuklovou, okřídleným ševcem, dvěma neodolatelnými čarodějnicemi a vpravdě oslňující Sluneční paní, a poskytl zábavnou dětskou podívanou prostřednictvím Boty jménem Melichar, abychom pak od něj dostávali spíš facky než slunce a seno, případně jeho zásluhou zjišťovali, že kamenný vtip tíží na krku víc než kámen? Zřejmě nějaká kletba poražených čarodějnic. ()
Svého času vyšla na tuto pohádku zdrcující kritika v Dikobrazu, vyčítající "Jasněnce" údajnou děsivost a záměrné strašení a psychické týrání dětského diváka. Co si budem povídat - na takovou "Pannu a netvora" nebo "Deváté srdce" nemá, co se děsivosti a ponurosti týče, tenhle film ani náhodou, ale jinak jde o pěkný originální příběh, čnící vysoko nad Troškovu současnou tvorbu a ostatně i nad soudobou pohádkovou produkci. Kdepak je dnes Dikobrazu konec? "Jasněnka" vyhrála na celé čáře... ()
Galerie (17)
Zajímavosti (42)
- Podľa slov režiséra sa filmová rozprávka natáčala 3 mesiace, ale produkčné dáta z archívov hovoria, že začiatok natáčania bol 22.4.1986 a koniec natáčania až 4.3.1987. (Raccoon.city)
- Záběry, kdy Jíra létá, se natáčely ve studiu, v exteriérech za použití jeřábu s kaskadérem. Byla použita i loutka Jíry o velikosti 40 cm. (M.B)
- Oproti knižní předloze Jana Drdy si filmoví tvůrci název upravili. Kniha se jmenovala "O princezně Jasněnce a ševci, který létal". (fiLLthe3DD)
Reklama