Režie:
Zdeněk TroškaScénář:
Karel SteigerwaldKamera:
Jaroslav BrabecHudba:
Petr MandelHrají:
Jan Potměšil, Michaela Kuklová, Helena Růžičková, Stanislav Tříska, Vladimír Huber, Jaroslav Čejka, Lubor Tokoš, Zdeněk Podhůrský, Oto Ševčík (více)Obsahy(1)
Jednoho rána nevyjde slunce, jenže králi se nechce vstávat a zabývat se problémem odloženého svítání. Vzápětí se na hrad dostaví Sluneční paní se stížností na čarodějnici z Černých lesů, která zabila a upekla jejího zlatého kohouta. Král sice váhá, ale rozhodne ve prospěch Sluneční paní. Kohout obživne, slunce vyjde, ale rozzlobená čarodějnice předpoví králi, že se Jasněnka provdá za usmoleného ševce. Princezně to pranic nevadí, ale králi ano, a tak nechá dceru zavřít do věže, aby kletbě zabránil. Mezitím čarodějnice potká v lese dva chasníky, kteří se přou, kdo z nich je ve svém oboru lepší. Dá jim materiál a lhůtu tří dnů, během níž má každý vyrobit to nejlepší, co dokáže. Kovářský tovaryš Ondra vyrobí železnou slepici, která běhá a snáší železná vejce, švec Jíra vyrobí z jemné kůže křídla a odletí. Když se dozví o princezně ve věži, vyletí na ochoz, aby se na ni podíval. Oba se do sebe zamilují, a když je přistihne král, podaří se jim v poslední chvíli uletět na Jírových křídlech. Žijí spokojeně v malé světničce, kde Jíra dělá boty a Jasněnka je prodává na trhu. Dcera čarodějnice Černava však začne Jasněnce její štěstí závidět, a tak ji unese a uvězní na svém hradu. Jírovi po princezně zůstane jen červený střevíček, který mu ukazuje cestu. Napije se však kouzelného lektvaru zapomnění. Podle kletby si vzpomene pouze tehdy, pokud najde něco, co nikdy neztratil. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (453)
Tak je to celkem slušná pohádka, ale ničím vyjímečná není. Pohádkové prvky a scény jsou velmi dobré, ale příběh nic extra. Tohle prostě slátanina menší, která se nepochybně chtěla přiživit na úspěch starší a lepších pohádek jakou jsou třeba Princ a večernice nebo Tři ořížky pro popelku. Přesto to dokáže zaujmout, ale plnohodnotná pohádka to není. Herecké onsazení je dobré, hudba průměrná. Takže mé celkové hodnocení je 60% = *** ()
Já nevím, mnohým lidem se to líbí a říkají, že je to opravdu skvostná pohádka. Ale mě to nějak extra nenadchlo. Jako určitě je to kvalitní pohádka, ale že bych ji nějak miloval to ne. Prostě klasická pohádka o tom, kde nějaký obyčejný člověk zachraňuje princeznu ze spárů někoho. Tentokrát má ovšem náš hrdina k dispozici křídla a je to švec. 3 hvězdy. Za kultovní, tuto pohádku rozhodně nepovažuji. PS: Ale Míša Kuklová je ve svých, mladých letech opravdu nádherná. ()
Dodnes si pamatuji, jak byl vánočkový národ šokován Troškovou pohádkovou prvotinou. Reflektoval to dokonce i Dikobraz ("Pohádka končí, diváci vylézají z úkrytů"). Tehdy Troška ale ještě nebyl totální Troška, duo kanálnických (opravdu strašných) čarodějnic bylo něčím šokantně novým (navíc byly zlé a s poměrně jednoznačně určitelným pohlavím), celkem pohádka měla svůj půvab, ačkoli lakované lodičky jako erbovní atribut hlavního hrdiny mi dost kazily dojem. Jak dalekosáhle se tady nerespektují zákonitosti žánru, mě upozornila teprve otázka tehdy ještě ne pětileté dcery: "Jak to, že si dávají pusu, když se ještě nevysvobodili?" ()
Debilní pohádka s uřičenou Blanarovičovou, a zpizděnou Kuklovou, která je mi absolutně nesympatická. Jediný, kdo si záporáckou roli vážně užívá, je Růžičková. Krom několika zajímavých filmových vychytávek, obstojných triků a temné atmosféře, je toto hodně nesympatická pohádka s nesympatickým hereckým ansámblem. 55% ()
Troška se v těch pohádkách vysloveně našel. Škoda ale, že od něj jsou všechny na jedno brdo. Nicméně je potřeba uznat, že tahle byla první. Každopádně u mě měla smůlu, že ke mně první nepřišla, ale byla až v sérii za daleko lepšími. A jelikož si švec taky mohl odpustit to tílko na styl pohádkový středověk a stejně Troška si mohl odpustit některé záběry, ve kterých nebylo vidět nic jiného, než záblesky slunce, nemůžu jít víc, než na tři hvězdy. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (41)
- Scéna, kdy čarodějnice (Helena Růžičková a Yvetta Blanarovičová) stojí ve věži hradu Frýdštejn, nešla natočit s Helenou, protože do 15metrové věže nevyšla. Nakonec ji zaskočil kameraman filmu Brabec, který si oblékl její kostým. (sator)
- Jan Potměšil (obuvník Jíra) dostal pozvánku do filmovej rozprávky, keď chodil ešte len do prvého ročníka na DAMU. Škola najskôr s tím nesúhlasila, ale, keď sa zistilo, že hlavná časť sa bude natáčať cez prázdniny, tak natáčanie Janovi povolilo. (Raccoon.city)
- Natáčení probíhalo současně s natáčením Troškova filmu Slunce, seno a pár facek (1989). (fiLLthe3DD)
Reklama