Zkouškové období

Československé filmy natočené těsně po pádu režimu jsou často nevybroušené diamanty, ale občas se mezi nimi najde i shnilé rajče. Čest být tím prvním které jsem viděl, připadla snímku Zdeňka Trošky. Tohle nepovedené sociální drama s nevěrohodným hlavním hrdinou a nepochopitelnou snahou zředit děj reflexí Sametové revoluce, nedrží pohromadě ani v jednotlivých scénách, natož v celku. Režisér se rozmách doširoka, a kam sáhl, sáhl do prázdna. Kamera je ovšem opravdu výborná. (26.07.2022)

Zkouškové období je ten typ filmu, který se snaží na pozadí nějaké výjimečné doby vypovědět o něčem hlubokém a niterném, ale v konečném důsledku je Troškův film takřka o ničem. Snímek, který je těkavější než i ta nejméně stabilní lahvinka nitroglicerinu a kde se Yvetta Blanarovičová v jednom kuse válí nahá, jednoduše nemůže být dobrý. Jediným a zároveň posledním plusem je zdárně vykreslená atmosféra studentských bouří 1989. Škoda, že zrovna tento film se chlubí tím, že jako první nějakým způsobem reflektoval homosexualitu v českém filmu, neboť tenhle debut se ani zdaleka nepovedl. (29.10.2007)

Toto je jediný film Zdeňka Trošky, kde se sám nechvalně proslulý režisér pokusil svým dílem vyjádřit nějakou myšlenku. Jak asi správně tušíte, vymklo se mu to z rukou. Nepřekvapuje mě, že se chlubí prvenstvím, které využil taktéž bídně. Korunu tomu nasazuje výrazný autorský vstup (zamontování politiky), který tu působí dost nepřesvědčivě, asi jako kdyby do Osvícení někdo zabudoval muzikálové prvky. Ale jednu hvězdičku dám, přece jen, pořád lepší, než když Troška skládá filmy z vtipů. (13.05.2009)

Tady se to stalo! Ve Zkouškovém období proběhl Troškův filmový coming out. Od začátku do konce to nedává absolutně žádný smysl, ale poprvé je jedním z hlavních témat nějakého českého snímku homosexualita. Bohužel od té doby Troška rezignoval na tvůrčí ambice a začal točit uřvané pohádky a komedie plné odkazů na falus. (26.09.2020)

Námět Pavla Škapíka kombinuje na pozadí sametové revoluce množství problémů tak nešťstně, že divák je dezorientovaný. Závěrečná scéna vyvolává určitě reflexi, ovšem pokud by se příběh věnoval hlavně studentům a nepřekombinovával vztahy (nevěra, manželství s homosexuálem, matka samoživitelka...), mohl zapůsobit víc. takhle vyznívá jako sled klišé. Zaujme Lucie Bílá v roli samoživitelky Jiřiny. Hlavní hrdina - Petr Strejček. (27.07.2010)