Poslední metro

Nedokážem dať tomuto filmu viac ako tri hviezdičky. Truffaut nakrútil film o filme (Americká noc) a ten sa mi páčil. Predpokladal som, že s filmom o divadle v divadle budem porovnateľne spokojný, s prihliadnutím k zbierke Cézarov a komerčnému úspechu. Bohužiaľ nefungovalo to. Na Depardieua mám rokmi vypestovanú alergiu a i keď v tomto filme má ešte ďaleko k obtlstnutému opilcovi obdivujúcom Putina, nezaujal ma. Dokonca ani ikona francúzskej kinematografie nie. Aj prostredie okupovaného Francúzska bolo vykreslené odlišne od mojej predstavy. A keď si pozriem moje hodnotenia Truffautových filmov zisťujem, že mojím obľúbeným režisérom bol v inej dobe, v inom konkurenčnom prostredí. (24.07.2014)

Podobné názory tu padají často, ale film je příliš násilně rozkročen mezi několika světy a styly, mezi prostou divadelní hru a okolní svět plný nacistické hrozby a cenzury, mezi romantické drama a nevinnou situační komiku, přičemž krásně a komorně zobrazuje všechno, ale zároveň nic. Truffaut rozumí svému řemeslu jako málokdo, ale jen sled působivě inscenovaných, nasvícených i zahraných scének, jakkoli dohromady tvoří originální výpověď o jedné nešťastné době, k nezapomenutelnému filmovému zážitku zkrátka nestačí... (10.02.2016)

Příběh z okupované Francie, kde je majitelka malého pařížského divadla Marion (krásná Catherine Deneuveová) nucena ukrývat ve sklepě svého židovského manžela, je sám o sobě vcelku zajímavý. Jsme svědky toho, jak se její osobní život, její starostlivost o manžela, mísí se životem na jevišti, kde se zrovna připravuje nová hra. Jsme svědky konfrontace dotyčné s tísnivou atmosférou doby, v níž prim hrají lidé šířící protižidovské nálady. A k tomu všemu hraje poměrně působivá francouzská hudba (mnohdy i dobová). Přesto tyto všechny klady mě film ale nějak příliš neoslovil. Zvláště postava Gérarda Depardieua mi moc sympatická nebyla a když v jeden okamžik dojde k jeho sblížení s Marion, nějak jsem moc nechápal, co na něm dotyčná viděla. Co jinak moc nechápu, je samotný název filmu, který vlastně se samotným příběhem vůbec nesouvisí a daná praxe jízdy "posledním metrem" v okupované Paříži, je pouze zmíněna v úvodu celého filmu. I v tomto směru jsem tedy očekával trošku víc. (28.09.2022)

"Potvrdzujem svojim podpisom, že nie som Žid a pokiaľ je mi známo tak ani medzi mojimi rodičmi a prarodičmi žiadny Žid nebol..." Za vojnových čias bola takáto veta v pracovných zmluvách bežná a jednu takúto podpisuje i G. Depardieu ako nový herec v parížskom divadle. Depardieu opäť vo výbornej roli, kde sa s C. Deneuve výborne dopĺňajú. Dej sa točí okolo ich postupne rodiacej sa love story, ale i jej židovského manžela -majiteľa divadla, ktorý sa pivničných priestoroch ukrýva a roky čaká na koniec vojny. Vydarená a hlavne uveriteľná dráma z vojnového obdobia. 80%. (21.09.2014)

Krásný film, který mi hodně sednul. O nějaké zasazení děje do časů WWII zde podle mě nejde (stejně jako o žádné "poslední metro" - to je zde zmíněno jen okrajově na začátku), ten film je v první řadě o lásce k divadlu, hraní, režirování, potažmo jakékoli tvůrčí činnosti, a mohl by se tedy odehrávat kdykoli; atmosféra okupované Paříže zde slouží jen k tomu, aby tato láska ke své profesi o to více vynikla, když je nucena se realizovat za "ztížených" podmínek (časy společenského útlaku a cenzury měly obecně odjakživa blahodárný vliv na kvalitu umělecké produkce, pochopitelně vyjma té kolaborační). V tomto smyslu mi přišlo, že Lucas Steiner vykazuje autobiografické rysy Truffauta (čistě jen moje domněnka). Film se mi líbil díky hereckým výkonům, Catherine Deneuve je úchvatná jako vždy (byť mi zde ve svých 37 letech přišla mnohem starší a jako by už její krása začala odkvétat) a překvapivě i Gérard Depardieu je velmi dobrý (i když jsem ho nikdy moc nemusel); stejně tak ostatní herci jsou skvělí a celkově je to velmi pěkný film s poněkud překvapivým závěrem - a silným humanistickým poselstvím. (22.09.2018)