Reklama

Reklama

Alexander Veliký

  • USA Alexander (více)
Trailer

Obsahy(1)

Alexandr se narodil jako prvorozený syn Filipa Makedonského, který sjednotil celé Řecko pod Makedonské království a Olympiady, překrásné potomkyně hrdiny Achilla. Manželství jeho rodičů nebylo vůbec šťastné. Matka jeho otce nenáviděla a doufala, že její syn se za ni jednou pomstí. Vychovávala ho k tomu, aby si podmanil celý svět. Otec se o něho v dětství téměř nezajímal. Poté se ujal jeho výchovy a vzdělání učenec Aristoteles a otec si ho začal všímat, když si Alexandr podmanil nebojácného hřebce. Tráví s ním více času a Alexandr se matce odcizuje. Jenže jeho otec má druhou ženu, která čeká dítě. V Alexandrových dvaceti letech je možnost, že přijde o jeho právo na nástupnictví. Jelikož jeho otec nenávidí jeho matku. Ta neustále našeptává Alexandrovi, že jeho otec se ho bude chtít zbavit, až jeho otci jeho druhá žena porodí syna. Alexandr se na hostině s otcem pohádá a za nějaký čas je jeho otec zavražděn a Alexandr se stává králem. Alexandr plní vůli svého otce a táhne do Persie podrobit si celý národ a zabít krále Darea. Západní Asii si Alexandr podmaní jen s 40 000 vojskem. Jeho přátelé z dětství jsou jeho vojevůdci. Největší bitva s králem Dareem však na Alexandra čeká u Gaugamél nedaleko Babylonu. Alexandr stojí proti 25 000 armádě jen se svojí 40 000 armádou. Jenže to Alexandra nezastaví, aby si nevymyslel plán, který ho přivede až do středu perské armády a samotnému králi Dareovi. Ten když si uvědomí, že může být zabit, tak prchá a svoji armádu nechává napospas. Alexandr ho nemůže pronásledovat, jelikož jeho levé křídlo je zatlačeno perskou armádou a Alexandr a jeho jízda a pěšáci jim musí na pomoc. Přesto Alexandr vyhrál bitvu a obsazuje Babylon. Hlavní město Persie, ale Alexandrovi nestačí a chce dohnat Darea a zabít ho, aby se stal právoplatným králem. Alexandr ho tedy se svojí ztrojnásobenou armádou pronásleduje až na samotný okraj perské říše. Zde nalézá krále mrtvého. Dareovi vojevůdci ho zabili, aby si zachránili život. Jenže Alexandr se rozhodne pronásledovat i je a všechny je zabít a přitom si podrobovat všechny kmeny za hranicí perské říše. Na samotné hranici mezi Persii a Indii je země, kde žijí pouze divoké kmeny. Když přemůže jeden kmen, tak se ožení s dcerou náčelníka tohoto kmene Roxanou. Je velice krásná, ale podle matky Alexandra barbarka. I Alexandrovi vojevůdci a nejvěrnější přátelé jsou proti. Má si prý vzít za ženu Makedonku a s ní mít následníka trůnu. Jenže Alexandr si nedá poradit a ožení se s Roxanou... (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (796)

Lynn 

všechny recenze uživatele

Sice to tak moc lidí nevidí, ale tohle je výjimečný film. Konečně totiž nejde v prvé řadě o megabitvy a didaktický výklad historie (Troja, Král Artuš a jim podobné), ale o "rozbor" mysli velké osobnosti. Co hnalo Alexandra k jeho vpravdě božským činům, proč zemřel předčasně na vrcholu své slávy a jaká temná zákoutí vlastně mělo jeho srdce a mysl...Colin Farrell mi opět dokázal, že neumí jen chlastat a hulit, ale i skutečně hrát. To nebyl Farrell, to byl Alexandr. Ale kde by oba byli bez Angeliny Jolie ? Do role lstivé mocichtivé Olympiady se snad nikdo nehodil lépe. Myslím, že by Oidipovský komplex vyvolala u nejednoho muže. Snímek má sice skoro tři hodiny, ale já osobně jsem se nenudila ani minutu. A to nejen díky příběhu a hercům, ale také mistrovsky zvládnuté výpravě (obzvlášť perský kontrast k helénistické Makedonii byl úžasný) a režii Olivera Stonea. Jediné, co mě mrzí je opomenutí gordického uzlu. Byť jde o legendu, ve své době musela mít magický význam. ()

Divočák 

všechny recenze uživatele

Dílo, kterým si Stone získal mé srdce. Po druhém shlédnutí musím jít s hodnocením nekompromisně ze čtyř na pět a jen ztěží v paměti pátrám po nějakém historickém filmu, který by se Alexandrovi přiblížil aspoň po kotníky. Bohužel, právě tohle Stoneovo mistrovské dílo je příkladem toho, kdy prvních pár kritiků shlédnuvších film div neplive na plakáty a téměř všichni se pak můžou přetrhat v tom, kdo napíše působivější kritiku. Opak je však pravdou. Stone se rozhodnul jít trochu jinou cestou, než většina současné produkce. Zanevřel na klasickou šablonu amerických historických spektáklů a zaměřil se daleko více na vypravěčskou stránku Alexandrova výjimečného života. Jasným důkazem je tomu i to, že v celém téměř trojhodinovém filmu najdete v podstatě jenom jednu, byť fenomenálně natočenou, bitvu. A možná že právě tento fakt byl pro americké popcornové kritiky tím klíčovým impulsem, který je přiměl k nespravedlivé štvavé kampani, která se kolem Alexandra rozpoutala a jenž se projevila i na jeho zdejším neadekvátním hodnocení. Pokud se jí ale nenecháte zaslepit, Alexander vás bohatě odmění. Stoneova mistrná režie vám vyráží dech v každém okamžiku a z obrazovky na vás přímo dýchá úžasná dobová atmosféra, nezávisle na tom, jestli uprostřed bitvy dýcháte spolu s Farrellem prach zbarvený od krve nepřátel, nebo vás suchar Hopkins krmí nudnými stařeckými kecy. ()

Reklama

KevSpa 

všechny recenze uživatele

Překvapivě se nejedná o žádný velký propadák. Být film o hodinu kratší, šla bych s hodnocením výrazně nahoru. Stone natočil místy hodně působivý historický film. Některé bitevní sekvence jsou úchvatné, stejně jako druhá "sentimentálnější" poloha snímku, především vykreslení vztahu mezi Alexandrem a jeho přítelem. Stone okořenil historický snímek notnou dávkou sexuálního náboje. Jednak se celkem dost soustřeďuje na Alexandrovu homosexualitu, a sexuální podtext je cítit v podstatě z každé druhé scény. Zajímavý přístup, škoda jen, že některé scény se do filmu příliš nehodí a snímek je celkově neúměrně a zbytečně natahován. Klady ale převažují, kupodivu i ta Vangelisova hudba se do filmu hodí a Colin Farrell obarvený na blond ve filmu rozhodně nepůsobí tolik divně jako na plakátech a navíc podává další ze svých úchvatných hereckých výkonů. Celkové hodnocení - 70% ()

Brouk 

všechny recenze uživatele

Megas Alexandros. Megafilm, který jsem s napětím očekával a odolával DivX neboť to je film na velké plátno. Po filmařské stránce nelze asi mému oblíbenci O.Stoneovi a jeho týmu nic vytknout.Vangelisovo hudba je úchvatná. A navíc už při titulcích divákovi úžasem padá čelist Herci jsou víc než dobří – zvláště A.Jolie a V.Kilmer. Proč ale mám z toho filmu tak špatný pocit? Proč jsem se v kině díval tak často na hodinky ačkoli to není mým zvykem? Kde se stala chyba? Komu je tenhle film určen? Náctiletou mládež a leckterého dospělého zkomprimovaný rychlokurs dějepisu, řeckých bájí a zeměpisu „Letem světem“ nenadchne a navíc se nestíhají zorientovat (osobní zkušenost s teenagerovským doprovodem) a syrové scény jsou pro ně příliš drastické a dospělý? To je otázka 3hodinový mimořádně zdlouhavý kočkopes (v tomto případě to není hanlivý výraz)? Je mi jasné, že realitu doby, Alexandrův životopis a bojové akční scény spolu s putováním po tehdejším „známém“ světě nelze vtěsnat do necelých 3 hodin a je nutné udělat kompromisy A hodně, protože výdaje se musí zaplatit – tedy měly by se a je tedy nutné pokusit se oslovit a zavděčit se celé široké divácké obci A to je dle mého názoru spolu s nešťastnou délkou kámen úrazu. Alexander Veliký je prostě velké sousto a při nejlepší vůli jeho dobu, život a činy do 3 hodin bez kompromisů nacpat prostě nejde a to nedokáže (a nedokázal) ani takový „Pan“ režisér jako je O.S. Logicky pak vzato, Petersenova, svým způsobem jednoduchá Trója, tak vychází pomyslně stravitelněji jak pro teenagery, tak pro dospělé, jak jsem se z reakcí přesvědčil. Alexander Veliký je obecně vzato velkofilm jak se patří s vysokým kreditem, můj osobní pocit z filmu je velmi rozpačitý,navíc jej podtrhuje účast lidí na promítání. V největším sále multikina nás dva týdny od premiéry bylo 7 Podotýkám, že v TV ten den nebylo nic ()

maxi6 

všechny recenze uživatele

Přepis:.............Neodolal a zašel se podívat na film ALEXANDER VELIKÝ. Po přečtení všech těch zdrcujících kritik (moc upovídané a zdlouhavé, špatné herecké výkony, málo akce a vojenské taktiky, málo romantiky, hodně povídání o vztazích, ale málo sexu atd.; nejpříznivější z nich mluvila o dekonstrukci mýtu) jsem neměl žádná přehnaná očekávání a popravdě řečeno, byl jsem zvědavý jen na dvě věci – na to, co režisér Oliver Stone tak pokazil, a na Colina Farrella v hlavní roli. Výsledek? Očekáváte-li tradiční hollywoodskou podívanou ve stylu rozdělení hrdinů na klaďasy a padouchy, jedna efektní akční scéna stíhá druhou, minimálně jeden romantický vztah s postelovým happy endem, tak na ten film ani nechoďte. Budete zklamaní a odejdete v průběhu téměř tříhodinového děje. (Mimochodem bylo pro mně dost rušivé, když nemálo diváků podcenilo své kapacity a neustále courali na toaletu a zpět.) Nicméně doporučuji vám jeho shlédnutí, pokud máte rádi historii, Colina Farrella, Angelinu Jolie a odpustíte jeho tvůrcům pár nedostatků faktického rázu (maják v egyptské Alexandrii za Ptolemaia I. ještě nestál a Babylon v té době už dávno nebyl výstavné město) a hlavně filmařského rázu. Podoba některých postav jako např. Alexandra se v průběhu tažení mění, jiných jako např. Héfaistiona zůstává naopak stejná. Pár slabších hereckých výkonů. Téměř každá postava ve filmu mluví s dost jiným anglickým přízvukem, čehož si na rozdíl od rodilých mluvčích, kterým to připadá směšné i zábavné zároveň, ani nevšimnete. Přirovnal bych to k českému filmu, v němž by většina včetně Alexandra mluvila víceméně standardní češtinou, ale někteří jeho kamarádi z dětství se silným holomóckým nebo ostravským přízvukem (nic proti hanákóm a ostravakum). Snad nejlegračnější je scéna, v níž se novomanželka Roxana ptá Alexandra „You-love-HIM?“. To se nejde nesmát, i když tím má být zdůrazněno, že se ještě nestačila naučit jazyk svého manžela. Ten film musíte nechat na sebe působit. Obsahuje mnoho dobových reálií a životních postojů, které dnešní lidé nemohou bez dalšího ihned chápat. V tomto směru je historicky věrný. Obsahuje však také množství mezilidských vztahů a vystupování, které zůstávají dodnes beze změny, jako např. vztah syna s matkou a s otcem, touha osamostatnit se a prosadit se, zklamání z toho, že jsme dětmi svých rodičů a tedy že dědíme všechny jejich ctnosti a nectnosti, přesvědčení o vlastní intelektuální nadřazenosti nad „barbary“, opouštění ideálů mládí a přátel pro mamon a ješitnost a další. Je s podivem, jak se svět za 2.400 let změnil. V té době měl každý muž jediný životní úkol – nebát se bojovat a v boji zemřít. Plus mít legitimní syny, kteří jednou nastoupí na jeho místo v boji. Ženy byly k rození těch synů a pro zábavu. Největším prohřeškem muže v klasickém Řecku byl nedostatek macho chování a především macho pověsti. Muži (citově) závislí na ženách nebo (sexuálně) podřízení jiným mužům byli společensky nepřijatelní. Muž mohl mít otevřený vztah s jiným mužem, nesměl ovšem nikdy přiznat svoji pasivní roli v něm. Takový muž byl ostatními respektován. Naproti tomu dnešní společnost takového muže nestrpí a bylo to cítit i z reakcí diváků a divaček v kině, kteří tápali, co si mají o postavě Alexandra myslet. Vybočoval z obecně vžité stereotypní představy o virilních heterosexuálních mužích, kteří bytostně nesnesou ani představu o tom, že by k nim mohl jiný muž nebo oni k němu cítit něco jiného než pouze rivalitu, a o zženštilých homosexuálech, kteří na sebe musí všechny předem upozorňovat již svým zjevem a projevem, aby nemátli vdavekchtivé slečny a „normální“ kluky. Je to jedno z posledních tabu, které je třeba prolomit, a podle mého názoru tento film o gayi – velikánovi tomu vrchovatou měrou napomáhá právě proto, že postrádá dnešní předsudky. Závěrem musím vyjádřit obdiv ke Colinu Farrellovi, že tu roli vzal. Když před lety režisér Stone začal přemýšlet o natočení tohoto filmu, uvažovalo se o Tomu Cruiseovi. Ale buď mezitím zestárnul, nebo se té role zaleknul. Ještě, že se už i v Hollywoodu mění časy k lepšímu........." ......... BRIGHT.......... ... () (méně) (více)

Galerie (132)

Zajímavosti (40)

  • Krajta královská není jedovatý had, jak se ve filmu tvrdí, ale škrtič. (Terva)
  • Režisér Oliver Stone měl první verzi scénáře napsanou už v polovině osmdesátých let. (Karlos80)
  • Stopadesátimilionový epos byl pro producenty velkým zklamáním, když vydělal během úvodního víkendu (26.-28. 11. 2004) jen 13,6 milionů dolaru a nakonec nastřádal na severoamerickém kontinentu jen necelých 34 milionů. Ve zbytku světa byl naštěstí zájem větší (133 mil), takže celosvětová částka dosáhla 167,3 milionu, čímž se film sice nezaplatil, ale bolest byla o něco menší. (imro)

Související novinky

Zemřel legendární hudební skladatel Vangelis

Zemřel legendární hudební skladatel Vangelis

19.05.2022

Svět filmu a hudby opustila další fenomenální osobnost, jejíž výraznou a zvukově podmanivou tvorbu zná snad každý filmový divák. Ve věku devětasedmdesáti let totiž zemřel legendární řecký hudební… (více)

Navštivte lokace slavných filmových scén!

Navštivte lokace slavných filmových scén!

09.04.2022

Přemýšlíte, kam letos na dovolenou? Máme pro vás tip na tři destinace, které vám učarují stejně jako tvůrcům ikonických děl světové kinematografie. 1. Maroko - Středověké medíny, barvami hýřící… (více)

Zemřel Christopher Plummer

Zemřel Christopher Plummer

05.02.2021

Z Ameriky přichází velmi smutná zpráva. Dnes ráno ve svém domě v Connecticutu zemřel legendární kanadský herec a držitel Zlatého glóbu i Ceny akademie, Christopher Plummer. Populárnímu tvůrci známému… (více)

Anthony Hopkins a Transformers 5

Anthony Hopkins a Transformers 5

04.06.2016

Sir Anthony Hopkins si v blockbusterech zrovna nelibuje. Nikdo se sice nedivil tomu, když ho Oliver Stone ukecal do Alexandera Velikého a Kenneth Branagh do Thora, kdyby vám ale někdo řekl, že bude… (více)

Reklama

Reklama