El crimen del padre Amaro
El crimen del padre Amaro
Le Crime du Père Amaro
The Crime Of Father Amaro
Režie:
Carlos CarreraScénář:
Vicente LeñeroKamera:
Guillermo GranilloHudba:
Rosino SerranoHrají:
Gael García Bernal, Ana Claudia Talancón, Sancho Gracia, Angélica Aragón, Ernesto Gómez Cruz, Damián Alcázar, Pedro Armendáriz Jr., Fernando Becerril (více)Obsahy(1)
Snímek, nominovaný na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, se točí kolem čtyřiadvacetiletého Otce Amara (Gael Garcia Bernal), který je vyslán do malé farnosti v mexickém městě Los Reyes, aby zde vypomáhal stárnoucímu Otci Benitovi. Po svém příjezdu do Los Reyes se ctižádostivý Otec Amaro setkává s Amelií, krásnou šestnáctiletou dívkou, jejíž zbožnost se brzy začne nezadržitelně proplétat se vzrůstající náklonností k novému knězi. Zatímco odhalení korupce v církvi vyvolá ve městě skandál, Amelia a Otec Amaro propadnou vzájemné lásce a naváží vášnivý sexuální vztah. Amelia jej žádá, aby opustil církev a uzavřel s ní manželský svazek, ale pobyt v Los Reyes Amarovi otevřel oči a ukázal mu, jaké příležitosti skýtá moc církve pro mladého ambiciózního kněze. Uvnitř jeho mysli zuří boj mezi vírou v boha a tělesnou rozkoší. Dřív nebo později musí najít sílu k rozhodnutí, kterou životní cestu si zvolí. (HBO GO)
(více)Recenze (60)
Carlos Carrera se nemohl rozhodnout, jestli natočí film o jednom bordelu v církvi nebo o druhém bordelu v církvi. Tím prvním je provázanost církevního hodnostáře Otce Benita s jakousi místní formou mafie a též jeho zapovězený milostný poměr, který je ovšem tak letitý, že už je vnímán jako něco, co je v rámci celibátu v normě. Za druhé, a to se postupem času stane těžištěm filmu, je poměr pátera Amara k velmi věřící děvence, která víru žere tak, že svoje milostné představy spojuje s Ježíšem. Amaro vyslechne její zpověď a ač oddán Bohu a církvi, celibát necelibát pohotově najde světničku, kde......Jenže je natolik ambiciozní, že zamilovaná děvenka začne překážet - zřejmě v cestě k papežskému stolci, či co. No jak říkám, bordel a voda na můj ateistický mlýn. ()
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film ()
║Rozpočet $1,8milióna║Tržby USA $5,717,044║Tržby Celosvetovo $26,996,738║ ()
Snímku zásadně škodí přesunutí děje z 19. století do dnešní doby. "Aktuálnost" problému církve a morálních hodnot tak totiž moc nefunguje. Přestože by Amarovi sem tam nějaké zkrácení jen prospělo, přestože některé dějové linky vyzní trochu do ztracena, tak celkově jde to kvalitní film s velmi zajímavým námětem. Pravda, sám o sobě by to byl spíše průměr, ale zachraňují ho více než slušné herecké výkony, obvzláště jako vždy výtečného Bernala. Právě ty pozvedávají kvalitu snímku do nadprůměrných hodnot. ()
Bernalův mladičký páter Amar je člověk, který věří ve své poslání a navíc právě v církvi chce udělat kariéru. Přesto porušuje přikázání, jak se mu to hodí a naváže milostný vztah s mladou a naivní Amelií a skrývá ho přede všemi. Carrerův film neukazuje církev zrovna v příznivém světle. Veškeré skandály a špatnosti se ututlají, vina se hodí na někoho jiného a nepohodlný a neposlušný kněz je z církve vyhozen. Přesto se nedá ani o jedné postavě říct, že by byla vyloženě špatná. Není to špatný film, jen není příliš přesvědčivý. Lepší 3* ()
Začátek poměrně dobrý, ale druhou půlku jsem sledovala snad už jen kvůli G. G. Bernalovi (od Mexické jízdy můj nejoblíbenější Mexičan :-). Slušně započatou zápletku holt scénárista (opět) nedokázal nikterak využít a výsledek je dost chabý. Celkem předpokladatelný děj a vývoj postav (pokud se o nějakém dá vůbec hovořit) neposkytují tu správnou katarzi, o jakou, předpokládám, tvůrcům šlo. Ale na druhou stranu se povedla alespoň výprava a ty obrázky jsou docela hezké. 1* patří za Bernala. ()
Dlouhou dobu se mi nedařilo tenhle oceňovaný snímek sehnat. Až tak mě to ale po jeho shlédnutí nebolelo. Není to přímo zklamání, ale čekal jsem větší porci mexických emocí. Teprve nedávno vysvěcený a odhodlaný kněz Amaro v nové farnosti velmi brzy zjišťuje, jak je to s morálkou nejen v církevních kruzích. O to víc je šokován, když se záhy sám začne zaplétat do pavoučích chapadel šestnáctileté Amélie, jejíž půvaby nelze při lámání chleba ani pod boží ochranou přehlédnout. Dle slavného portugalského románu tu tak máme psychologické drama, upřímně řečeno mírně přeceňované (dokonce i nominace na Oscara za nejlepší cizojazyčný film), ve kterém jihoamerický talent Gael García Bernal s přehledem ustál přerod naivního idealisty v pragmatického kariéristu. Ambiciózní projekt byl ale pro tvůrce veliké sousto, žánrově občas neví, kudy kam a navíc přísná katolická výchova se v našich končinách taky zrovna nechytá!! Řada momentů (přiznejme si i těch nabitých erotikou – vždyť k tomu nejen proporčně zajímavá kráska Ana Claudia Talancón doslova vybízí) neobstojí v diváckém očekávání, a tak si to snímek klouže nerozhodně po povrchu až do očekávaně tragického finále!! Nabízelo se jiné uchopení.. takhle JEN za průměrných 60%!! ()
Tenhle film jsem viděl v prvním týdnu, kdy byl nasazen do kin, tzn. koncem července 2003. Vlastně ani nevím, proč jsem si tehdy ve svých 16 letech tento film vybral k návštěvě kina ve spleti jiných zajímavých filmů. Prostě jsem na ten film šel a dobře jsem udělal. V tomto filmu jsem se totiž vůbec poprvé setkal se jménem Gael García Bernal. Tohoto herce jsem do zhlédnutí tohoto filmu vůbec neznal a zde mne velmi zaujal svým herectvím, které bylo velmi kvalitní a snadno jsem mu jeho roli mladého kněze uvěřil. Tohle byl jeden velký herecký koncert Gaela Garcíi Bernala. Nebýt jeho, tak by ten film nebyl ani z poloviny tak kvalitní. A co se týče filmu samotného, tak děj mne velmi zaujal, neustále se na plátně něco dělo a dějově to byl velmi zajímavý příběh s docela tvrdou kritikou církve, na které nezůstala nit suchá. Ale znovu musím zopakovat, že Bernalův herecký výkon v roli mladého, oblíbeného, ale také hříšného kněze, byl prostě úchvatný. Scény z tohoto filmu mi zůstávaly v hlavě ještě dlouho poté, co jsem tento film viděl. A tak jsem neváhal a ihned, jakmile měl Zločin pátera Amara DVD premiéru, tak jsem si ho pořídil na originálce, která mě přišla asi na tisícovku. Ale stálo to za to. A film se mi líbil dokonce natolik, že asi měsíc poté, co jsem tenhle film viděl, jsem napsal distributorovi filmu, jestli by bylo možné získat originální kinoplakát. Bylo mi vyhověno a kinoplakát k tomuto filmu mi visí na zdi mého pokoje nepřetržitě už od března 2004 a zatímco plakáty na stěně jsem postupně měnil, tenhle vždy zůstal. Stačilo jedno zhlédnutí, abych věděl, že tenhle film je jeden z těch vůbec nejlepších, které jsem kdy viděl, a vůbec nechápu zdejší nízké hodnocení. A souhlasím s americkou akademií v tom, že tenhle film si zasloužil nominaci na Oscara zcela po právu. Až po tomto snímku jsem viděl Bernala ve filmech jako Amores Perros či Mexická jízda, ale tenhle film byl první a nezapomenutelný a na jeho základě jsem začal vyhledávat Bernalovy filmy. A mrzí mě jen jedna věc. Tehdy, když jsem byl na tom filmu v kině, nás bylo v tom sále jen asi 8 lidí, což mne zamrzelo. Ale ještě víc by to mělo mrzet toho, kdo ten film v kině neviděl. Já byl maximálně nadšený a dávám také maximální hodnocení! ()
Ubohá protcírkevní agitka, která je natolik jedovatá, že mám pro jednou pochopení i pro razanci s jakou se proti ní katolická hierarchie v Mexiku postavila. Iluze o situaci církve ve Střední Americe si nedělám a biskupské zákazy považuji povětšinou za kontraproduktivní, ale v tomto případě by mě - být hierarchou - pokušení Velkého Inkvizitora jistě svádělo. ()
Nejslavnější portugalský román v mexické produkci a v současných reáliích. Přestože místy působí povrchně, považuji ten film za (alespoň u nás) nedoceněný: téma dvojí kněžské morálky je nejen za zajímavé, ale i obecně závažné, zvlášť je-li příběh dosazen do současnosti, navrch sondující vazby církve a podsvětí…Škoda je, že se snaží postavu Amara psychologicky prokreslit, zbytečně, a že jej hrál GaGa Bernal, který disponuje odzbrojujícím kouzlem , čímž nedává divákům, resp. divačkám šanci na nějaký odstup. Vadilo mi to i u Motocyklových deníků a televizního Fidela, přestože ty filmy činí zajímavými. Naopak se mi líbil konec, kde on na rozdíl od knihy dívce odslouží pohřební mši - to asi není špatný nápad jako důkaz jeho cynismu… ()
Špatně natočená kvalitní literární předloha, zde hloupě posunutá do současnosti. Proti tomu je československá inscenace s E. Cupákem perlou... ()
Těžko uvěřit, že k napsání takhle podprůměrného šablonovitého příběhu někdo potřebuje modernizovat víc než století a čtvrt starý román. Nejspíš jde o klasické strkání hlavy do písku - nač upozorňovat na aktuální problémy církve, když můžeme odvést pozornost ke starým. Ani zajímaví herci to moc nezachránili a ke konci jsem se stále víc a víc nudil. ()
Pred 20 rokmi veľmi kontroverzné filmové dielo, ktoré v Mexiku vyvolalo vášne, ale aj najvyššiu návštevnosť v kinách v histórii krajiny. A aké kontroverzné dielo to muselo byť v čase vydania predlohy, teda viac než 100 rokov predtým. Cirkev v spojitosti s drogami, smilnením, praním špinavých peňazí, no a vták mladého padreho Amara v tŕní. Film nezatracuje cirkev ako celok, ale jednotlivcov v nich. Pretože do kňazskej sutany sa môže dostať naozaj každý, nikto neskúma jeho priority, skutočné hodnoty ani pohnútky. Padre Amaro je ukážkou prospechára, ktorý vo svojej pozícii nemá problém s kriminalitou, porušovaním všetkých prikázaní, ktoré naoko obhajuje, dokonca nemá problém ani s interrupciou, ak mu to pomôže. Špeciálna ukážka toho, kedy sa voda káže a víno pije. A že takých je v cirkvi žiaľ požehnane. ()
Takhle nepřipravená jsem snad nešla na žádný jiný film. Protože znám předlohu, která se odehrává v Portugalsku v 19. století, vyladila jsem se na historické romantické drama. Když na začátku Amaro přijíždí do na své nové působiště autobusem, byl to pro mě takový šok, že jsem se vzpamatovávala dobře do poloviny filmu. Navíc mi téma v dnešní době připadalo trochu jako mnoho povyku pro nic. Proto mě docela překvapilo, že v Mexiku byl fim přijímán jako velmi skandální. ()
Lepší španělská velice předvídatelná telenovela s pěknou kamerou a solidními hereckými výkony. ()
Klasickí zástupcovia RKC - šukajú jedna radosť (našťastie tentoraz si to neodnesú detičky), sú jedna ruka s mafiou, ktorej pomáhajú prepierať peniaze, potraty im nevadia, keď ide o ich dôkaz hriechu... Síce tento film nejde až tak na dreň, ako poľský Kler, no aj to stačí, aby sa vám hnusila táto prehnitá organizácia ešte viac. Hlavne, že kážu ľuďom o morálke a o tom, čo môžu a čo nie. Jdu blejt, velebnosti... ()
Schematická adaptace. Jak nacpat knihu do filmu, abychom neurazili ty, kteří už příběh znají a budou jej chtít mít na plátně "správně", a zároveň stvořit hodnotné dílko, které lze podávat středoškolské mládeži na místo neoblíbených papírových špalků známých též jako knihy? Ta kniha se tam samozřejmě nevešla a děj je tak napůl ryba a napůl rak okořeněný abstraktem z psychologie postav. ()
Přemejšlim, jestli se tohle vůbec dá hodnotit... ()
,,ČO TO ZNAMENÁ NEZOSMILNÍŠ?" ,,ŽE NA VEĽKÝ PIATOK NEBUDEŠ JESŤ MÄSO." __ ,,Zločin pátera Amara" už z plagátu prezrádza svoj príbeh a ku trocha prostej zápletke o zakázanej láske pridáva pre jej väčšie rozvetvenie niekoľko vedľajších - viac či menej dôležitých - motívov. Úvodná časť je skvelá; veľmi sa mi páčila konfrontácia mladého Otca Amara s postihnutou Getsemaní túžiacej, aby ju hladil a samostatne scéna kedy sa Amaro márne snaží držať dlaň nad plameňom. Gro príbehu sa rozvíja postupne a vo svojej plnej vážnosti prepuká až v druhej polovici. Myšlienky o teológii a morálke s ktorými film operuje sú skvelé (,,Jediným peklom je samota.") a preto milostné vzplanutie, ku ktorému dovedie mladý Amaro krásnu a počestnú (a svojsky nadržanú) Ameliu sa javí ako absolútne prirodzené, hoci napokon s omnoho fatálnejšími následkami, než by sa dalo čakať. Tým by sa dalo predísť kedy sa ctižiadostivý Amaro vzdal svojho knažstva. Amara vo výbornom Bernalovom podaní však nemožno cez jeho vypočítavý pragmatizmus vyslovene označiť negatívnymi konotáciami, hoci jeho zločin je vo svojej podstate viacnásobný a posledný, najhorší z nich zostal napokon zamlčaný, ,,de facto" však prosiaci v závere o odpustenie. S istými nedostatkami sa film potýka skôr po formálnej, než obsahovej stránke. Niektorým pripomína drahšie nakrútenú telenovelu, mňa skôr prekvapilo jeho miestami televízne pôsobiace vizuálne spracovanie a priskoré ustrihnutie niektorých vypätejších momentov, čím - ako som spomínal - pôsobia niektoré motívy akosi nedokončene a javia sa tým z časti zbytočné. Záverečná scéna je však spracovaná vynikajúco a napriek nižšiemu hodnoteniu si film oscarovú nomináciu zaslúžil. Knižná predloha môže byť vynikajúca. (598. hodnotenie, 52. komentár k filmu) ()
Tento film jistě velmi potěší ministra kultury Dostála. Snaží se totiž dokázat na příběhu mladého naivního kněze, že katolická církev je prohnilá a zvrhlá, zvláště v Americe. A to nejen severní, ale i jižní. Na malou farnost kdesi v jihoamerických horách přichází mladý kněz Amaro, který právě ukončil studia a místní biskup si od něho mnohé slibuje. Jeho první setkání s farností a starším knězem, jenž zde slouží již několik desítek let, mu však přinese různá překvapení, leckdy i vzpírající se všemu, čemu se učil v semináři. Vezměte si jen toho staršího kněze – zdá se to, nebo skutečně spí s hospodyní, která dochází poklízet na faru? A ta duševně zaostalá dívka, co je na řečech, že ji znásilnil v dětství kněz, který z ní údajně měl vyhánět zlé duchy exorcismem? A co je pravdy na údajných kontaktech staršího kněze s místními rebely z hor? Hozen do vody, musí se naučit plavat. Jeho zásady najednou musejí ustoupit konkrétní situaci a problémům, s nimiž nikdy nepočítal. Navíc i sám biskup mu poté, co se prozradí účast staršího kněze na křtu mafiánského bosse – místního drogového dealera (z jehož peněz stojí místní nemocnice), dává svoji důvěru, aby ve farnosti působil ve prospěch církve i za cenu lži... Ostatně samo jméno kněze patří ve španělštině k slovním hříčkám – může znamenat lásku a dobro, ale přidejte písmenko, aby znělo "amarqo" a znamená zatrpklost. Z výše uvedeného už je možná zřejmé, v čem spočívá velký problém tohoto filmu. Ačkoliv totiž povahy postav, prostředí, okolností působí poměrně autenticky a vykresleně, chybí mu vyváženost. Až přílišná jednostrannost ukázat všechny zápory a hříchy katolické církve v jednom totiž už postupem času přecházejí v parodii –nejhorlivější zpěvačka žalmů v kostele je stará bezzubá a bláznivá ženská, která doma hostiemi krmí nemocné kočky, aby se uzdravily; o v mládí knězem znásilněné dívce, nyní duševně narušené, jsme již mluvili; stejně tak že kněz spí se služebnou, mladý posléze s její dcerou, starší kněz je zapleten s místními povstalci a rebely, ale také dealery drog, kteří perou peníze tak, že jimi přispívají na chod místní charity, biskup svádí ke lžím... Ještě že místní ateista sbírá hříchy církve do svého deníku, aby je včas mohl použít. A tak společně s mladým nadějným novinářem zkoušejí bojovat články proti větrným mlýnům, aby si však vysloužili jen pohrdání. Dá se předpokládat, že tvůrci chtěli poukázat i na jiné problémy, spojené s jihoamerickou povahou a specifiky, naznačit, že není vše tak jednoduché a černobílé, jak se na první pohled zdá, a že i kontakty s bandity či dealery drog mohou mít své potřebné kladné výsledky, stejně jako ten kněžím chybějící sex není nutno brát tak tragicky. Ve své vlasti asi film oslovil – a pohoršil – mnohé a nejspíše se o něm vedly velké diskuze. U nás, vzhledem k tomu, že praktikujících katolíků by mělo být tak kolem 5 % obyvatelstva, asi žádné vzpoury a demonstrace nevyvolá, na straně druhé všechny spíše jen ubezpečí, jak je ta katolická církev prohnilá a nezaslouží si žádné slitování (s kterýmžto názorem by se dalo s úspěchem polemizovat), navíc některé církevní praktiky už budou mnohým na hony vzdálené, takže je nemusejí pochopit (např. kdo dnes tuší, co svatokrádežného by mohlo být na tom, že dáte hostii kočce?). Proto se velmi těžko přijímá Zločin pátera Amara i jako psychologické drama – abyste totiž mohli takovémuto žánru věřit, musí stát na relevantních a do hloubky prokreslených situacích i charakterech, kde jednostranný pohled nevytváří příliš možností k dalšímu rozvíjení. () (méně) (více)