poster

451° Fahrenheita

  • český

    451 stupňů Fahrenheita

  • anglický

    Fahrenheit 451

  • slovenský

    451° Fahrenheita

Sci-Fi / Drama

Francie / Velká Británie, 1966, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Lavran
    *****

    Pálení knih v zájmu natočení filmu je přinejmenším diskutabilní (rozuměj neomluvitelné), i když jej měl na starosti takový filmařský velikán jako François Truffaut (ke všemu sám slovutný knihožrout!), ale jeho do detailu propracovaná adaptace Bradburyho vize sterilního orwellovského světa, který je prostoupen chladnou racionalitou, odosobněností, citovou vyprahlostí a absencí psaného a tištěného slova, a který je ovládán absurdně zjednodušujícími médii provádějícími na svých divácích důkladný brainwashing, je jedním slovem fantastická. Zajímavé je i to, nakolik se mu (s vydatným přispěním hudby Bernarda Herrmanna násobící emocionální účinek) zdařilo zachytit lidské zaujetí ohněm - to jak člověka přitahuje a odpuzuje zároveň. Veškeré scény s upalováním literárních skvostů jsou - a teď mne jako latentního knihovníka a bibliofila ukamenujte k smrti v knižním smyslu - uhrančivé a děsivě magické. V součtu s delikátně zvráceným smyslem pro humor a jedinečnými formálními specifiky, která tvorbu poučeného teoretika i nadšence Truffauta provázejí jako věrný Sancho Panza, mi vychází velmi silný a kvalitní film, film, jehož ledový žár donutí zádumčivé k hlubšímu zamyšlení a bojácné k urychlené úschově těžce nabytých svazků z dosahu požárnické moci...(5.4.2009)

  • nash.
    ****

    Dnes už víme, že není třeba knihy pálit, že samostatné myšlení lze vymítit i jinými, mnohem sofistikovanějšími metodami. Přesto nejen předloha, ale ani její adaptace v ničem neztratila na síle ani po padesáti letech. Je stejně chladná jako svět, ve kterém se odehrává, a pokud vyvolává nějaké emoce, pak nejsou vyvolány filmovými prostředky (od hereckých výkonů po hudbu), ale divákovou myslí, reagující na obsah. Děsivý je zejména svět bez písmenek (obrázkové noviny pobavily), kde záchrana sebevrahů je každodenní rutinou (stačí vyměnit krev a za půl hodinky vám manželku vrátíme jako novou), na každém rohu jsou bonzbudky a udávání je veřejně chváleno jako záslužný čin, svět kde všichni tupě zírají na telestěny, ve kterých běží seriály jejichž tupost dosáhla mezní hranice hlouposti, kde největší metou je mít telestěny dvě a kde všechno je tak jednoduché, že nikdo nemusí nad ničím přemýšlet. Vše navíc umocňují strohá výprava a toporné herecké výkony, které v některých případech nemají daleko k loutkám. Brrr. Ještě horší je, kdy si člověk uvědomí, jak moc se takhle děsivá dystopie v některých ohledech blíží současné realitě.(11.2.2015)

  • Lima
    *****

    Méně je někdy více. Truffaut to dobře věděl, a proto strohá architektura a jednoduché triky nejsou na škodu, naopak skvěle dokreslují pochmurnou atmosféru uniformované orwellovské společnosti. Jedinečná atmosféra, Truffautova invenční režie a Bradburyho předloha - tohle když se spojí, nemůže vzniknout nic jiného než působivé filmové dílo.(11.5.2003)

  • jondzavid
    *****

    2) Po druhom zhliadnutí film zapôsobil ešte viac. Jeho nadčasovosť a aplikovateľnosť na súčasnú spoločnosť je viac než opodstatnená. Stačí sa rozhliadnuť okolo seba a anténku vidieť na každom dome, reality show na každom programe a povrchnosť vo väčšine spoločenských kontaktov. Je fascinujúce ako mňa (absolútneho knižného ignoranta) dokázal strhnúť tento film. Myslím si však, že nie je dôležité či ide o knihu, film či hudbu - ide tu o viac, ide tu o potláčanie kreativity a utopistické nariaďovanie nezmyselného nevkusného konzumu. A či už je to na princípe zákazu kníh alebo len mediálneho určovania vkusu podporeného všadeprítomnou prezentáciou, je to hrozné, ale horšie je, že väčšina si to neuvedomuje. Ale radšej budem už končiť, pretože počujem práve pred svojím domom požiarnické auto a nemám z toho dobrý pocit.(19.6.2005)

  • mm13
    ****

    Vcelku verná adaptácia. Až na to, že dôraz nie je kladený na vzťah jedinec-spoločnosť, ale na medziľudské vzťahy. Namiesto čítania sa tu rieši skôr cítenie (precítenie). Hlavný hrdina nevzdoruje prísne organizovanému režimu zo strany štátu, prieči sa mu hlavne režim, do ktorého upadol vo svojom súkromnom vzťahu. Nepamätám si, že by mi pri čítaní Bradburyho predlohy (pravda, roky rokúce dozadu) napadali podobné myšlienky. A nemám pocit, že sa jej Truffaut spreneveril. Len si dovolil pozmeniť optiku - zostal v tom istom svete, pozornosť však preniesol inam. Neokázalo, s úctou... ale so zdravým sebavedomím obrovského talentu, ktorý sa nebojí vnímať rozpory a predkladať nečakané paralely. Vedel čo nakrúca!(4.2.2009)

  • - Pro roli Montaga se pak uvažovalo nad těmito herci: Paul Newman, Jean-Paul Belmondo, Charles Aznavour, Peter O'Toole a Terence Stamp. (HellFire)

  • - Přestože se ve filmu tvrdí, že domy budoucnosti jsou nehořlavé, v závěru Montagův (Oskar Werner) dům hoří. (Beer Ceps)

  • - Ve filmu jsou odkazy na desítky a desítky děl a autorů. Mimo jiných jsou zmíněny či přímo ukázány i následující knihy: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha (Miguel de Cervantes y Saavedra) --- Othello, mouřenín benátský (William Shakespeare) --- Jarmark marnosti: Román bez hrdiny (William Makepeace Thackeray) --- Paní Bovaryová (Flaubert Gustave) --- Le monde à côté (Martel de Janville) --- Alenčina dobrodružství v říši divů a za zrcadlem (Lewis Carroll) --- Kaspar Hauser --- Robinson Crusoe (Daniel Defoe) --- Svět Salvadora Dalího --- David Copperfield (Charles Dickens) --- Gulliverovy cesty (Jonathan Swift) --- Jana Eyrová (Charlotte Bronte) --- Lolita (Vladimir Nabokov) --- Mein Kampf (Adolf Hitler) --- Bílá velryba (Melville Herman) --- Metafyzika (Aristotelés) --- Pýcha a předsudek (Jane Austenová) --- Republika (Platón) --- Dobrodružství Toma Sawyera (Mark Twain) --- Bratři Karamazovi (Fjodor Michajlovič Dostojevskij) --- Kdo chytá v žitě (Jerome David Salinger) --- Korzár (George Gordon Byron) --- Kronika Pickwickova klubu (Charles Dickens) --- Marťanské kroniky (Ray Bradbury) --- Proces (Franz Kafka) --- Na větrné hůrce (Emily Brontë) --- 1984 (George Orwell) --- Deník morového roku (Daniel Defoe) --- filmový magazín Cahiers du cinéma --- Johanka z Arku (Joseph Delter) --- Jih proti severu (Margaret Mitchell) --- Pinocchiova dobrodružství (Carlo Collodi) --- Julietta čili Slasti neřesti (Donatien A. F. de Sade) --- Můj životopis (Charles Chaplin) --- Šagrénová kůže (Honoré de Balzac) --- Plexus - první díl trilogie Růžové ukřižování (Henry Miller) --- Svět Swannových - první část z cyklu Hledání ztraceného času (Marcel Proust) --- Zrzoun (James Patrick Donleavy) --- Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (Jaroslav Hašek) --- Obraz Doriana Graye (Oscar Wilde) --- Vladař (Niccolò Machiavelli) --- Čekání na Godota (Samuel Beckett) --- Weir z Hermistonu (Robert Louis Stevenson) a mnohé další... (DaViD´82)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace