poster

451° Fahrenheita

  • český

    451 stupňů Fahrenheita

  • anglický

    Fahrenheit 451

  • slovenský

    451° Fahrenheita

Sci-Fi / Drama

Velká Británie, 1966, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Othello
    ***

    Problém je, že všechno, co je v tomto filmu dobré, ba výtečné, je převzato z knihy. Těžko se přenáším přes tu americkou šedesátkovou naivitu a expresivně dobrácké herectví. O to hůře, když vím, že za dva roky natočí Kubrick 2001 a Leone Tenkrát na Západě. Vtípek s Rayem Bradburym a Pýchou s Předsudkem potěšil. V jedné věci má film však naprostou pravdu: "Etika od Aristotela! Kdokoli si ji přečte, začne si myslet, že je lepší než ten, co ji nečetl" -)(14.4.2010)

  • Vodnářka
    ****

    451°, the temperature at which the book paper catches the fire. Bradburyho klasika jako první barevný snímek Francoise Truffauta o režimu, který se cítí ohrožen myšlenkami v knihách a přemýšlením lidí celkově. Režisér, který aktivně bojoval proti veškeré manipulaci ve francouzském filmovém průmyslu 40. a 50. let, snad pro toto téma nemohl být vybrán vhodněji. Navíc dokazuje, že knihy svým zfilmováním nemusí vždycky ztratit svoje kouzlo a pomocí mnoha výborných nápadů, například uvedením 'titulek' pouze mluveným slovem, aby divákům přiblížil svět bez 'písmenek', na atraktivitě filmu ještě přidává.(5.7.2010)

  • Matty
    ***

    Adaptaci knihy o společnosti, kde pro knihy není místo, nemohl režírovat nikdo povolanější. Truffaut měl knihy rád skoro stejně jako filmy. Sugestivní scény pálení, nejhoršího zločinu proti intelektu, tomu odpovídají. Společně s vypuštěním textu úvodních titulků nejlépe dokazují režisérovu nápaditost: mezi pálenými výtisky můžete zahlédnout mimo jiné Cahiers du cinéma a k podpalu je ironicky určeno také dílo slavného paliče minulosti – Mein Kampf. Má fantazie nestačí k představě toho, jak na place probíhala komunikace mezi anglickou herečkou (Julie Christie), německým hercem (Oskar Werner) a francouzským režisérem. Jestli bezproblémově, nedovedu si vysvětlit, proč všichni hrají jako pod vlivem sedativ. Někdo pravděpodobně neměl jasno v tom, co chce. Postavy a jejich charakteristiky v tomto případě asi – na rozdíl od myšlenek, jež nesou – nejsou tolik podstatné, ale jejich strnulost mi bránila lépe pochopit a cokoliv pocítit. Ještě hůře dopadla výtvarná stránka. Nedokázal jsem potlačit dojem, že krom těch pár nefuturisticky vyhlížejících budov a jejich obyvatel nic dalšího neexistuje, že jde jen o jakési umělé hřiště, kde musí být odehráno to podstatné, na věrohodnost pozadí nehledě. Jízlivých poznámek na vrub mizerných triků se vzhledem k době vzniku zdržím (ač o pouhé dva roky později vznikla Vesmírná odysea). Co se týče premisy, (jenom a pouze) kvůli které celý film vzniknul, za nadčasové považuji varování před nebezpečným vlivem televize, jež nikoho nenutí myslet, ale „nadějeplný“ konec mi přišel hodně patetický. Navíc více nerozpracovává další podnětný motiv – důležitost kreativního myšlení. Věci ztratily svůj původní význam, neboť je lidé daným způsobem přestali používat. Objevit nový způsob znamená začít samostatně uvažovat (SPOILER: když Montag použije plamenomet jako zbraň). 70% Zajímavé komentáře: Melies, dwi, mm13, Lavran, jondzavid(2.6.2010)

  • monolog
    *****

    Krásný SF, kde nejsou hlavním důvodem existence triky, ale obsah. To už se často nevidí ani v literatuře (kde to nejsou triky ale akce a technické zázraky atd). 451 stupňů Fahrenheita je na motivy stejnojmenného románu Raye Bradburyho. Jde o štěstí a klid společnosti, protože nespokojená společnost vytváří prostředí vhodné pro revoluci a to se pánům u vesla nikdy moc nehodí do krámu. Takže zrušte problémy a u moci se udržíte déle. Ještě malá vsuvka k předloze. Konec filmu je úplně jiný, než u Bradburyho, přestože má stejné vyznění. V knize to bylo tak, že renegáti měli drogu, která připomene člověku všechno, co kdy udělal nebo četl. A o to šlo, ne že by byli lidé knihy. A za další, Montagův útěk nebyl nijak snadný, musel prchat před mechanickým slídičem a spoustou policistů a jiných pronásledovatelů. A konec byl trošku pochmurnější, protože začala atomová válka a tak se vědci a vzdělanci vrátili a doufali, že jich a knih bude opět potřeba.(5.2.2006)

  • Galadriel
    ***

    Truffautův film je jednou z nejvěrnějších adaptací knihy, jakou jsem kdy viděla. Knížku Raye Bradburyho jsem četla poměrně nedávno před shlédnutím filmu, takže jsem si jí ještě celkem slušně pamatovala - její převedení na plátno je místy skoro doslovné. Bohužel ale, jak už tady napsala spousta jiných, já mám s knížkou trochu problém v tom, že jde opravdu o slabší odvar mé oblíbené Orwellovy 1984. Nápady v 451° Fahrenheita jsou podle mě lehce nedotažené, úpadek kultury je ukázán jedině na pálení knih a zoufalé manželce trávící veškerý čas před telestěnou, a to je všechno. Takže film opravdu odpovídá kvalitou knížce, i celá ta pochmurná atmosféra, věčně zašmuřilé počasí, minimalistická architektura, to všechno podle mě odpovídá vizi Raye Bradburyho. Navíc trochu mám problém s podivnými hereckými výkony, v čele s Oscarem Wernerem, který se tváří pořád tak nějak stejně podivně, nezúčastněně, i pro jeho "procitnutí"... Prostě kniha za 60%, film jí splňuje na 100%, takže výsledné hodnocení je jasné.(28.1.2009)

  • - Ve filmu jsou odkazy na desítky a desítky děl a autorů. Mimo jiných jsou zmíněny či přímo ukázány i následující knihy: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha (Miguel de Cervantes y Saavedra) --- Othello, mouřenín benátský (William Shakespeare) --- Jarmark marnosti: Román bez hrdiny (William Makepeace Thackeray) --- Paní Bovaryová (Flaubert Gustave) --- Le monde à côté (Martel de Janville) --- Alenčina dobrodružství v říši divů a za zrcadlem (Lewis Carroll) --- Kaspar Hauser --- Robinson Crusoe (Daniel Defoe) --- Svět Salvadora Dalího --- David Copperfield (Charles Dickens) --- Gulliverovy cesty (Jonathan Swift) --- Jana Eyrová (Charlotte Bronte) --- Lolita (Vladimir Nabokov) --- Mein Kampf (Adolf Hitler) --- Bílá velryba (Melville Herman) --- Metafyzika (Aristotelés) --- Pýcha a předsudek (Jane Austenová) --- Republika (Platón) --- Dobrodružství Toma Sawyera (Mark Twain) --- Bratři Karamazovi (Fjodor Michajlovič Dostojevskij) --- Kdo chytá v žitě (Jerome David Salinger) --- Korzár (George Gordon Byron) --- Kronika Pickwickova klubu (Charles Dickens) --- Marťanské kroniky (Ray Bradbury) --- Proces (Franz Kafka) --- Na větrné hůrce (Emily Brontë) --- 1984 (George Orwell) --- Deník morového roku (Daniel Defoe) --- filmový magazín Cahiers du cinéma --- Johanka z Arku (Joseph Delter) --- Jih proti severu (Margaret Mitchell) --- Pinocchiova dobrodružství (Carlo Collodi) --- Julietta čili Slasti neřesti (Donatien A. F. de Sade) --- Můj životopis (Charles Chaplin) --- Šagrénová kůže (Honoré de Balzac) --- Plexus - první díl trilogie Růžové ukřižování (Henry Miller) --- Svět Swannových - první část z cyklu Hledání ztraceného času (Marcel Proust) --- Zrzoun (James Patrick Donleavy) --- Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (Jaroslav Hašek) --- Obraz Doriana Graye (Oscar Wilde) --- Vladař (Niccolò Machiavelli) --- Čekání na Godota (Samuel Beckett) --- Weir z Hermistonu (Robert Louis Stevenson) a mnohé další... (DaViD´82)

  • - Název filmu je převzatý z původního románu a údajně značí teplotu, při níž začíná hořet papír. Skutečná teplota vznícení papíru je však o něco nižší. (ClintEastwood)

  • - Aby Truffaut dal divákovi „ochutnat“ jaké to je žít ve světě bez psaného slova, tak udělal úvodní titulky psaného slova zcela prosté. Jsou předčítané a musely být výrazně zkráceny (oproti jiným snímkům té doby), aby nezabraly „celou věčnost“. (DaViD´82)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace