poster

451° Fahrenheita

  • český

    451 stupňů Fahrenheita

  • anglický

    Fahrenheit 451

  • slovenský

    451° Fahrenheita

Sci-Fi / Drama

Velká Británie, 1966, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ClintEastwood
    ****

    Oskar Werner jako požárník Montag ve sci-fi snímku Francoise Truffauta - Fahrenheit 451, kde požárníci místo hašení, požáry zakládají. Jejich zlost je vylita na nevinných knihách, které jsou zakázány a jejich držení, či dokonce čtení je těžkým zločinem. Knihy dávají lidem pocity, sny, ideály, pomáhají jim při hledání své vlastní identity a proto jsou považovány za zlo a jasnou totalitní mocí (vládou) hromadně ničeny. Postupem času Montag začne knihám opět přicházet na chuť a postaví se proti režimu. Film, který by si neměl nechat ujít žádný milovník sci-fi žánru, režiséra Truffauta, či spisovatele Raye Bradburyho, který napsal knižní předlohu. Za zmínku stojí také hudba Bernarda Herrmanna, který se opravdu vyznamenal a jeho temné tóny skvěle doplňují napínavý děj. Je otázkou, zda je závěr filmu skutečným happyendem. Lidé stejně knihy pálí, ale než tak učiní, naučí se dokonale celé jejich znění, aby už jim je nemohl nikdo vzít. Myšlenka dobrá, i když mrazivá, ale těch pár závěrečných minut, kdy se skupina lidí po lesích bifluje texty knih, trochu sráží výsledný dojem z jinak výborného filmu.(13.10.2011)

  • MontyBrogan
    ****

    Truffautovi sa imho nepodarilo zobraziť práve tú najdokonalejšiu dystopickú budúcnosť, vzhľadom na objem informácii, ktoré nám o nej poskytol. Jej charakteristické črty a pravidlá, ktoré nám boli predstavené dostatočne zreteľne, by sa hádam dali spočítať na prstoch vlastných rúk. Atmosféra je tu však intenzívnejšia. Sýte farby vybavenia požiarnej stanice sú prevažne v kontraste so všetkým ostatným (s oblečením postáv, ich príbytkom a napríklad aj brezami vysadenými v okolí), čo vizuálu dodáva odtieň hierarchického usporiadania spoločnosti. No napriek tomu všetkému, najhlavnejším faktorom, vďaka ktorému ma Fahrenheit 451 oslovil, je moja láska ku knihám. A nezáleží ani tak na tom, v akom bizarnom kontexte vo filme vystupujú. Stačí mi, že tam sú. Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň so sci-fi filmom).(10.8.2015)

  • stilgar1
    *****

    Opravdu se bojím toho, co předvede F. Darabont ve svém chystaném remaku tohoto díla, protože si myslím, že lépe už tohle natočit nelze. Truffaut dokázal natočit snímek, který je oslňující sám o sobě, nikoli s pomocí dokonalých filmových efektů. A sám Oskar Werner zvýšil svým hereckým výkonem působivost tohoto snímku o několik procent (může jej překonat Tom Hanks??? nemyslím si to...). Tohle je prostě nádhera. A zakončení je skutečně nezapomenutelné. Málokdy se mi film líbí více než předloha, zde se to však podařilo :) 10/10(20.10.2007)

  • gudaulin
    ***

    451 °Fahrenheita není ničím víc ani méně než důstojnou adaptací známého románu Raye Bradburyho. Vzpomínám si, že např. Mel Gibson si opakovaně pohrával s myšlenkou na remake a určitě nebyl sám. Můžete přisypat pár milionů, přidat řadu efektů, ale bez zásadní revize původního textu se s tímhle kouskem nic dělat nedá. Nemám totiž ani ten nejmenší problém s Truffautem, dokonce bych řekl, že ten jeho tradičně chladnější odtažitý filmový styl k příběhu perfektně sedne, jako spíš mám problém s literární předlohou. Bradburyho zobrazení totality považuji za nepřesvědčivé a vzpouru proti systému za naivní. Bradbury tvořil v době, kdy televize získala dominantní pozici na poli distribuce informací a lehká televizní zábava rychle převálcovala dobově naivní představu o "zušlechťování" mas pomocí televizních přenosů oper a naučných dokumentů. Bradburymu se zdálo, že vyšší kultura podlehne v souboji s povrchní popkulturou a zánik kultury povede k nastolení totalitního systému. Jenže tohle podobenství skřípe z více důvodů. Knihy nejsou žádnou baštou vyšší kultury, je jenom médiem, které může mít ten nejrůznější obsah a kvalitu, stejně jako film nebo televizní pořad. S výjimkou šíleného experimentu rudých Khmérů, kteří toho ale sebrali obyvatelům mnohem víc a v podstatě všechno, nikoho ani nenapadlo knihy zlikvidovat, spíš se jim, obvykle s velkým úspěchem, dařilo knihy ochočit. Bradbury by kulil oči na milióny výtisků prominentních autorů a propagandistické spisy v leckteré diktatuře. Přežívání a úspěch režimu nesouvisí ani tak s velikostí knihoven a dotacemi na kulturu, jako spíš s (ne)schopností populaci nasytit a zabavit konzumem. Diktatury ve východní Evropě určitě nepadly proto, že by se v nich nesměly hrát hry Václava Havla nebo nemohla zpívat Marta Kubišová, ale proto, že je konzumně vyhladovělé obyvatelstvo vyměnilo za plné obchody po vzoru západní Evropy. Čínský autoritářský systém úspěšně přežívá i s cenzurou jen proto, že ekonomika Číny jde nahoru, a extrémně protikulturně zaměřený netolerantní náboženský systém v Saudské Arábii důkladně vykrmené ropou hovoří za vše. Truffautovi se nedá upřít dobrá ruka při volbě herců hlavních postav (snad jen manželku jsem si představoval unylejší), působivost některých scén (vnitřní boj udavače) a především atmosféra (rudé požární auto zlověstně se řítící ulicemi). Přesto ve filmovém světě už dnes najdu daleko zajímavější a mrazivější distopie. Celkový dojem: 60 %.(30.4.2013)

  • monolog
    *****

    Krásný SF, kde nejsou hlavním důvodem existence triky, ale obsah. To už se často nevidí ani v literatuře (kde to nejsou triky ale akce a technické zázraky atd). 451 stupňů Fahrenheita je na motivy stejnojmenného románu Raye Bradburyho. Jde o štěstí a klid společnosti, protože nespokojená společnost vytváří prostředí vhodné pro revoluci a to se pánům u vesla nikdy moc nehodí do krámu. Takže zrušte problémy a u moci se udržíte déle. Ještě malá vsuvka k předloze. Konec filmu je úplně jiný, než u Bradburyho, přestože má stejné vyznění. V knize to bylo tak, že renegáti měli drogu, která připomene člověku všechno, co kdy udělal nebo četl. A o to šlo, ne že by byli lidé knihy. A za další, Montagův útěk nebyl nijak snadný, musel prchat před mechanickým slídičem a spoustou policistů a jiných pronásledovatelů. A konec byl trošku pochmurnější, protože začala atomová válka a tak se vědci a vzdělanci vrátili a doufali, že jich a knih bude opět potřeba.(5.2.2006)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace