poster

451° Fahrenheita

  • český

    451 stupňů Fahrenheita

  • anglický

    Fahrenheit 451

  • slovenský

    451° Fahrenheita

Sci-Fi / Drama

Velká Británie, 1966, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MissJ
    *****

    Co na filmu oceňuju především, je jeho vizuální stránka. Sám Truffaut k ní říká: "Polovina filmu je přísně vizuální, což jsem opravdu rád. Téměř ve všech filmech má metráž hraných dialogových scén sklon během natáčení vzrůstat, kdežto němých částí (akční scény, scény násilí, milostné scény, němé reakce) klesá, protože nikdy není dost času natočit všechny zamýšlené scény. Všechny ty němé filmy z dvacátých let, které jsem v posledních letech viděl znovu a znovu, mě přiměly držet se svých "privilegovaných okamžiků", aby nebyly potlačeny." Právě tyto "privilegované okamžiky" se mi vryly do paměti nejvíc. Co mě naopak neuspokojuje, je pasivní závěr. Lidé se v závěru vlastně podřizují knihám, degradují sami sebe na shluk písmen a odstavců, mechanicky bez citu odříkávají jednotlivé statě a zbaběle se izolují od okolního dění. Truffaut o filmu tvrdí, že pokud ho vidí po kouskách, má ho docela rád, ale když ho vidí od začátku do konce, připadá mu nudný. Pro mě osobně je 451° Fahrenheita nejoblíbenějším dílem z celé jeho filmografie. A určitě k tomu přispěla i výborná hudba Bernarda Herrmanna.(17.6.2010)

  • Galadriel
    ***

    Truffautův film je jednou z nejvěrnějších adaptací knihy, jakou jsem kdy viděla. Knížku Raye Bradburyho jsem četla poměrně nedávno před shlédnutím filmu, takže jsem si jí ještě celkem slušně pamatovala - její převedení na plátno je místy skoro doslovné. Bohužel ale, jak už tady napsala spousta jiných, já mám s knížkou trochu problém v tom, že jde opravdu o slabší odvar mé oblíbené Orwellovy 1984. Nápady v 451° Fahrenheita jsou podle mě lehce nedotažené, úpadek kultury je ukázán jedině na pálení knih a zoufalé manželce trávící veškerý čas před telestěnou, a to je všechno. Takže film opravdu odpovídá kvalitou knížce, i celá ta pochmurná atmosféra, věčně zašmuřilé počasí, minimalistická architektura, to všechno podle mě odpovídá vizi Raye Bradburyho. Navíc trochu mám problém s podivnými hereckými výkony, v čele s Oscarem Wernerem, který se tváří pořád tak nějak stejně podivně, nezúčastněně, i pro jeho "procitnutí"... Prostě kniha za 60%, film jí splňuje na 100%, takže výsledné hodnocení je jasné.(28.1.2009)

  • dwi
    *****

    Antiutopická vize společnosti s řadou pro nás apokalyptických represí je látkou pro Truffauta poměrně netradiční a o to zvláštnější. Lidé zhypnotizování prostřednictvím stěnových obrazovek, vytvářejících realitu zdánlivě dokonalého světa, stimulanty potlačující elementární lidské emoce a hlavně striktní zákaz jakékoliv knihy je v režisérově pojetí až dechberoucí. Nádech francouzského espritu by tu bylo zbytečné hledat, stejně jako americkou akčnost. Film oplývá sugestivní atmosférou, v níž nehraje zásadní roli věda, ale postavení člověka (lidstva) v takovéto realitě. Kontrastem této pseudoidylické společnosti jsou pak lidé-knihy, jejichž priority jsou diametrálně odlišné, avšak ve svém důsledku působí paradoxně taktéž (knihy se pro ně stávají až jakousi mýtickou modlou, opět ohraničenou realitou). Středobodem pak zůstává ústřední hlavní pár (Montag a Clarissa) balancující na hranici obou těchto světů. Ačkoliv sám Truffaut označil tento film jako nudný (Mám ten film docela rád, když ho vidím po kouskách nebo tři kotouče za sebou, ale když ho vidím od začátku do konce, připadá mi nudný), pro mě osobně je jeden z důležitých pilířů žánru (science) fiction.(29.10.2004)

  • J*A*S*M
    ****

    Na antiutopiích mě vždycky nejvíc baví ta bezmoc a bezvýchodná situace hlavních postav, které se systému pokusí postavit. Tyto ingredience jsou tu přítomny, takže spokojenost. Menší problém mám ovšem s tím, že si nedokážu tak úplně vysvětlit, proč by popisovaná společnost chránila svou moc právě tímto způsobem a těmito prostředky. A taktika odboje (lidé knih) je také přinejmenším sporná.(31.5.2011)

  • stilgar1
    *****

    Opravdu se bojím toho, co předvede F. Darabont ve svém chystaném remaku tohoto díla, protože si myslím, že lépe už tohle natočit nelze. Truffaut dokázal natočit snímek, který je oslňující sám o sobě, nikoli s pomocí dokonalých filmových efektů. A sám Oskar Werner zvýšil svým hereckým výkonem působivost tohoto snímku o několik procent (může jej překonat Tom Hanks??? nemyslím si to...). Tohle je prostě nádhera. A zakončení je skutečně nezapomenutelné. Málokdy se mi film líbí více než předloha, zde se to však podařilo :) 10/10(20.10.2007)

  • - Truffaut s Jean-Louis Richardem byli do práce tak žhaví, že sepsali scénář ještě než se naučili perfektně anglicky. (DaViD´82)

  • - Produkce probíhala ve francouzštině, byť jde o anglicky mluvený film celý natáčený v Británii s mnoha Brity ve štábu. Docházelo tedy k mnoha informačním šumům, jelikož pouze pár lidí na place ovládalo oba jazyky. (DaViD´82)

  • - Truffautův první barevný snímek. (DaViD´82)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace