poster

451° Fahrenheita

  • český

    451 stupňů Fahrenheita

  • anglický

    Fahrenheit 451

  • slovenský

    451° Fahrenheita

Sci-Fi / Drama

Velká Británie, 1966, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Dan9K
    ***

    V některých směrech určitě lepší jak kniha, přesto mám s celkovou myšlenkou 451° Fahrenheita několik zásadních problémů. Spisovatel se snažil mimojiné vykreslit kulturní úpadek společnosti, proto mi přijde poněkud úsměvné, že celou záležitost omezil pouze na problematiku knih ( něco jako kdybych lamentoval o úpadku sportu a bavil se jen o fotbale), nehledě tedy na to, že mu asi šlo jen o prostředek ke sdělení něčeho hlubšího. Další idea a sice "lidé knihy", je úplně zcestná, nereálná a nedokážu se s ní ztotožnit. Film oproti knize nepůsobí tak moc jako pouhý slabší a ne tolik promyšlený odvar 1984, i přesto, že jsem málokdy viděl tak doslovnou adaptaci ( proto se tedy neubráním tomu, že knihu a film víceméně zaměňuji). Důvodem je určitě vizuální zpracování, které je navíc, s výjimkou závěrečného honu ( velmi kazící celkový dojem), zpracováno výborně. Stísněná atmosféra a napětí je zdatně podporována Bernardem Hermannem. Spolu s obskurními hereckými výkony ( které zde ale mají své místo) tak vytváří velmi kýženou nepříjemnou a roztodivnou atmosféru naprosto umělého světa, který jakoby s tím naším neměl na první pohled nic společného. Závěr s již zmiňovanými lidmi knihy nebyl dle mého úplně nejšťastnější. A to ani ne tak kvůli jeho neuzavřenosti, ale spíše proto, jakým způsobem byl natočen a kvůli přítomnosti jakési bláhové naděje, která mi do konceptu příběhu neseděla. Film i kniha mají několik velmi dobrých míst ( zejména fingovaná smrt Montaga, nebo vysílání telestěny), zároveň mi jsou svým vyzněním jaksi nesympatické a vlastně docela protivné. Asi za ten můj ( možná) nefér pohled může kniha knih - 1984.(6.12.2007)

  • ClintEastwood
    ****

    Oskar Werner jako požárník Montag ve sci-fi snímku Francoise Truffauta - Fahrenheit 451, kde požárníci místo hašení, požáry zakládají. Jejich zlost je vylita na nevinných knihách, které jsou zakázány a jejich držení, či dokonce čtení je těžkým zločinem. Knihy dávají lidem pocity, sny, ideály, pomáhají jim při hledání své vlastní identity a proto jsou považovány za zlo a jasnou totalitní mocí (vládou) hromadně ničeny. Postupem času Montag začne knihám opět přicházet na chuť a postaví se proti režimu. Film, který by si neměl nechat ujít žádný milovník sci-fi žánru, režiséra Truffauta, či spisovatele Raye Bradburyho, který napsal knižní předlohu. Za zmínku stojí také hudba Bernarda Herrmanna, který se opravdu vyznamenal a jeho temné tóny skvěle doplňují napínavý děj. Je otázkou, zda je závěr filmu skutečným happyendem. Lidé stejně knihy pálí, ale než tak učiní, naučí se dokonale celé jejich znění, aby už jim je nemohl nikdo vzít. Myšlenka dobrá, i když mrazivá, ale těch pár závěrečných minut, kdy se skupina lidí po lesích bifluje texty knih, trochu sráží výsledný dojem z jinak výborného filmu.(13.10.2011)

  • Superpero
    ***

    Knihu jsem zatím nečetl, ale troufám si tvrdit, že bude určitě lepší, než film. Ten mě totiž docela zklamal. Mám rád filmy o dystopických společnostech a ze začátku mě to bavilo. Po povinném zvratu, kdy se zastánce režimu přidá na druhou stranu se ale vlastně nic nestane. Nastínění moci médií, kdy si systém prostě vybere náhodného viníka, aby demonstroval sílu byl super. Ale konec v komunitě knižního klubu byl fakt debilní. Čekal jsem prostě lepší tečku a přišlo mi, že to vyšumělo do ztracena.(16.1.2016)

  • Matty
    ***

    Adaptaci knihy o společnosti, kde pro knihy není místo, nemohl režírovat nikdo povolanější. Truffaut měl knihy rád skoro stejně jako filmy. Sugestivní scény pálení, nejhoršího zločinu proti intelektu, tomu odpovídají. Společně s vypuštěním textu úvodních titulků nejlépe dokazují režisérovu nápaditost: mezi pálenými výtisky můžete zahlédnout mimo jiné Cahiers du cinéma a k podpalu je ironicky určeno také dílo slavného paliče minulosti – Mein Kampf. Má fantazie nestačí k představě toho, jak na place probíhala komunikace mezi anglickou herečkou (Julie Christie), německým hercem (Oskar Werner) a francouzským režisérem. Jestli bezproblémově, nedovedu si vysvětlit, proč všichni hrají jako pod vlivem sedativ. Někdo pravděpodobně neměl jasno v tom, co chce. Postavy a jejich charakteristiky v tomto případě asi – na rozdíl od myšlenek, jež nesou – nejsou tolik podstatné, ale jejich strnulost mi bránila lépe pochopit a cokoliv pocítit. Ještě hůře dopadla výtvarná stránka. Nedokázal jsem potlačit dojem, že krom těch pár nefuturisticky vyhlížejících budov a jejich obyvatel nic dalšího neexistuje, že jde jen o jakési umělé hřiště, kde musí být odehráno to podstatné, na věrohodnost pozadí nehledě. Jízlivých poznámek na vrub mizerných triků se vzhledem k době vzniku zdržím (ač o pouhé dva roky později vznikla Vesmírná odysea). Co se týče premisy, (jenom a pouze) kvůli které celý film vzniknul, za nadčasové považuji varování před nebezpečným vlivem televize, jež nikoho nenutí myslet, ale „nadějeplný“ konec mi přišel hodně patetický. Navíc více nerozpracovává další podnětný motiv – důležitost kreativního myšlení. Věci ztratily svůj původní význam, neboť je lidé daným způsobem přestali používat. Objevit nový způsob znamená začít samostatně uvažovat (SPOILER: když Montag použije plamenomet jako zbraň). 70% Zajímavé komentáře: Melies, dwi, mm13, Lavran, jondzavid(2.6.2010)

  • mm13
    ****

    Vcelku verná adaptácia. Až na to, že dôraz nie je kladený na vzťah jedinec-spoločnosť, ale na medziľudské vzťahy. Namiesto čítania sa tu rieši skôr cítenie (precítenie). Hlavný hrdina nevzdoruje prísne organizovanému režimu zo strany štátu, prieči sa mu hlavne režim, do ktorého upadol vo svojom súkromnom vzťahu. Nepamätám si, že by mi pri čítaní Bradburyho predlohy (pravda, roky rokúce dozadu) napadali podobné myšlienky. A nemám pocit, že sa jej Truffaut spreneveril. Len si dovolil pozmeniť optiku - zostal v tom istom svete, pozornosť však preniesol inam. Neokázalo, s úctou... ale so zdravým sebavedomím obrovského talentu, ktorý sa nebojí vnímať rozpory a predkladať nečakané paralely. Vedel čo nakrúca!(4.2.2009)

  • - Ve filmu jsou odkazy na desítky a desítky děl a autorů. Mimo jiných jsou zmíněny či přímo ukázány i následující knihy: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha (Miguel de Cervantes y Saavedra) --- Othello, mouřenín benátský (William Shakespeare) --- Jarmark marnosti: Román bez hrdiny (William Makepeace Thackeray) --- Paní Bovaryová (Flaubert Gustave) --- Le monde à côté (Martel de Janville) --- Alenčina dobrodružství v říši divů a za zrcadlem (Lewis Carroll) --- Kaspar Hauser --- Robinson Crusoe (Daniel Defoe) --- Svět Salvadora Dalího --- David Copperfield (Charles Dickens) --- Gulliverovy cesty (Jonathan Swift) --- Jana Eyrová (Charlotte Bronte) --- Lolita (Vladimir Nabokov) --- Mein Kampf (Adolf Hitler) --- Bílá velryba (Melville Herman) --- Metafyzika (Aristotelés) --- Pýcha a předsudek (Jane Austenová) --- Republika (Platón) --- Dobrodružství Toma Sawyera (Mark Twain) --- Bratři Karamazovi (Fjodor Michajlovič Dostojevskij) --- Kdo chytá v žitě (Jerome David Salinger) --- Korzár (George Gordon Byron) --- Kronika Pickwickova klubu (Charles Dickens) --- Marťanské kroniky (Ray Bradbury) --- Proces (Franz Kafka) --- Na větrné hůrce (Emily Brontë) --- 1984 (George Orwell) --- Deník morového roku (Daniel Defoe) --- filmový magazín Cahiers du cinéma --- Johanka z Arku (Joseph Delter) --- Jih proti severu (Margaret Mitchell) --- Pinocchiova dobrodružství (Carlo Collodi) --- Julietta čili Slasti neřesti (Donatien A. F. de Sade) --- Můj životopis (Charles Chaplin) --- Šagrénová kůže (Honoré de Balzac) --- Plexus - první díl trilogie Růžové ukřižování (Henry Miller) --- Svět Swannových - první část z cyklu Hledání ztraceného času (Marcel Proust) --- Zrzoun (James Patrick Donleavy) --- Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (Jaroslav Hašek) --- Obraz Doriana Graye (Oscar Wilde) --- Vladař (Niccolò Machiavelli) --- Čekání na Godota (Samuel Beckett) --- Weir z Hermistonu (Robert Louis Stevenson) a mnohé další... (DaViD´82)

  • - Truffautův jediný anglicky mluvený snímek. (DaViD´82)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 7. září 1966 na Benátském FF. (Varan)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace