Reklama

Reklama

Jules a Jim

  • Francie Jules et Jim (více)

Jemný milostný příběh, jehož hrdiny jsou dva přátelé, kteří se zamilují do jedné ženy. Dílko bez těžkopádné psychologické analýzy, s typicky francouzským espritem rozebírá otázku přátelství, lásky a problém, může-li žena milovat dva muže, spojené poutem přátelství a naopak. Film, jehož děj se odehrává v době kolem první světové války, se vyznačuje impresionistickou, pointilistickou atmosférou a lyrickým kouzlem exteriérových záběrů na širokém plátně. Originální režii pak doplňují výborné herecké výkony. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Recenze (111)

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Bohužel jsem film viděl ve špatné technické kvalitě ( navíc se slovenskými titulky, které se někdy nedaly přečíst ) a rušilo několik neukázněných diváků. Proto nemohu film plně docenit. Škoda. I tak se mi to líbilo a jsem vděčný, že se mi něco z francouzské nové vlny vůbec dostalo pod nos. Doufám, že to někdy uvidím v lepších podmínkách... doufám. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Jediná výraznější výtka směřuje na využití vypravěče. To že čte celé pasáže z literární předlohy by problém nebyl ani v nejmenším. Ovšem to, že nám zprostředkovává vše od dějových posunů, pohnutek i pocitů postav již ano. Herci samotní jsou tak někdy až příliš odsunuti na druhou kolej. Také by neuškodilo v některých pasážích ubrat na zkratkovitém tempu a trochu natáhnout stopáž, jelikož takto se vše odehraje strašně narychlo. Přesto dobrý melancholický snímek s nádechem klasické antické tragédie. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Dobovka, která i po letech vyvolává dojem, jako kdyby se odehrávala tady a teď. Stylisticky brilantní, zprvu milá a hravá, postupně temnější. Po prudkém startu a velmi hbitém střídání partnerek i prostředí dochází k pomalému utahování šroubů a zpomalování tempa. Záběry jsou delší, jejich návaznost plynulejší, hudba poklidnější. Podstatná část druhé třetiny je komorním interiérovým dramatem, stále ovšem ozvláštňovaným odkazy k němému filmu, různými způsoby vměstnávání tří figur do jednoho záběru nebo nenuceným opakováním kruhového motivu (který je v druhé polovině častější než lineární pohyb). Právě v osudovém kruhu neustálého rozcházení a scházení tři hrdinové uvízli, což jim nedává kdovíkolik možností volby. Potřebuje-li ušetřit čas nebo nasměrovat naši pozornost, přenecháTruffaut slovo autorovi předlohy, k němuž se nikdy neobrací jen pro to, aby si ušetřil práci. Film je pro něj stále přednostně vizuálním médiem, pročež náš zrak zaměstnává také během "literárních" scén psaní nebo čtení dopisů. Knihy sehrají významnou úlohu v závěru filmu, kdy jejich pálení značí konec jisté éry a současně předznamenává, jak vinou spalující vášně skončí dvě z postav. Klasický milostný trojúhelník u Truffauta nabývá podoby dialogu dvou mužů (kteří by klidně mohli být cinefilové), do jejichž spontánního dialogu vstoupila žena (která by klidně mohla být filmem), čím spontánnost vzala za své. Propadnutí falešné iluzi, že jedině ona je to pravou, je připravilo o možnost žít plnohodnotné životy. Jakkoli úspěšní jsou ve svých vnitřních bojích nebo v zákopech první světové války, femme fatale porazit nedokáží. 85% Zajímavé komentáře: Marius, Ruut ()

hirnlego 

všechny recenze uživatele

Snímek se skvělými herci a vesměs velmi pěknými záběry, hudbou i vypravěčovými "vstupy" - ale celkově k divákovi tak chladný, jako Catherine sama! Na druhou stranu, i v tom chladu se skrývá jakási podivná (do)jemnost a emotivnost - jak ve filmu, tak právě v hlavní ženské postavě. Avšak její osobnost mi byla tak moc nepříjemná - vlastně jsem jí opovrhovala - že jsem s ní opravdu nemohla soucítit. Naopak šťastně nešťastný Jules - klidný, vyrovnaný, smířený - na sobě nesl tíhu vztahu všech tří....až do hořkého konce, při kterém se však už ani nepláče. . . . . Silný film, kterému víceré zhlédnutí rozhodně neuškodí. (necelé 4*) ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Zajímalo by mě, komu došlo, že film sám vlastně prapůvodně vychází z Goethovy klasiky Spřízněni volbou. To, co z ní však zůstalo, kam byla zasazena a jak vážně interpretována, je samo o sobě zajímavým problémem. Tragika, která se změní ve všední, avšak rozhodně ne nudnou odlehčenost, a navíc ten životný vypravěčský komentář (doslova "opsáno" z Henri-Pierre Rochého). ()

Galerie (37)

Zajímavosti (20)

  • Hudobný podkres je rytmicky veľmi súdržný, zložený z melódií v trojdobom takte a hlavné témy sú všetky v tónine A dur. (Biopler)
  • Natočeno se štábem čítajícím 15 lidí. (HellFire)
  • Příběh novely, která posloužila jako předloha filmu, založil Henri-Pierre Roche na vlastních zážitcích. Skutečná Catherine se inkognito účastnila i premiéry filmu. (HellFire)

Reklama

Reklama