Uličníci

Rozlietavé, kruto hravé dotyky šibalského chlapčenstva zafúľaných bitkárskych nohavíc s prebúdzajúcim sa záujmom o dievčatá. Vlastne o jedno krásne, veselé dievča, uháňajúce kamsi na bicykli s vlajúcou sukňou, pod ktorou určite nič nemá. Partia uličníkov vymýšľa rôzne zlovoľné kúsky, len aby upútali usmievavú, zaľúbenú devu. Čiernobiely rozpohybovaný obraz, priliehavá hudba, rýchle sprievodné slovo a filmárska hravosť sú cítiť z tohto Truffautovho raného krátkeho filmu. Dýcha prirodzenosťou vykreslenia nenapudrovaného detstva, stretávajúceho sa s radosťou i krutosťou života. Scéna, ktorá ma odrovnala: po ulici kráča muž stredných rokov, oproti nemu idúci mladý muž s cigaretou v ústach ho poprosí o oheň. Muž na neho vyvalí oči a nahnevane vykríkne: "Nie! Ja oheň zásadne nerozdávam!" (21.07.2005)

Panu režiséru nebylo v té době ještě ani třicet a už vytvořil tak nostalgický film. Však i zde jsou všechny scény zality sluncem, jak už idealizované vzpomínky z dětství bývají. A to období dětství, kdy kluci pocítí první záškuby toho toužení, co svědí jak uhry pod mýdlem (Kainar), vystihl skvěle. Ta nálada přebije i technické nedostatky filmu. (17.01.2016)

Stejně jako jsem nepochopil tzv. genialitu českých Pánů kluků, není mi moc při chuti ani tento vysoce hodnocený krátkometrážní snímek. Na Truffauta opravdu hodně slabé, naštěstí již za dva roky přišel jeho excelentní celovečerní debut, který na podobnou problematiku pohlíží k mé spokojenosti z opačného úhlu pohledu. (21.05.2010)

Bezstarostné, prosluněné dětství. Nevinné klukovské lumpárny a dovádění, ale i krutost z nepochopení. Krásná a navždy nedosažitelná Bernadette. Vzpomínka na její vlající sukně. Na kolo opřené o strom. Na jejího tajemného milence a tenisový míček. Konejšivá příchuť uplynulého léta, prázdnin, času svobody a vzrušení. Pokropený kropič. Společné jízdy na kole. Dlouhé procházky. Držení se za ruce. Polibek v kině. Něžnosti v přírodě. Sladkost i hořkost. Radost i jemný smutek. Vzdálené i blízké. Jean Vigo i Jean Renoir. Takoví jsou Uličníci, takový je film-život. (13.01.2011)

Minipoviedka o ranných láskach a veku dávno stratenom vo víre času. Vo farbe to má ešte len tú správnu romantickú atmosféru. Bezstarostnosť, chlapčenské zábavky a vizuálna poézia o kráse vysneného ženského ideálu (nenadarmo pripomína Bernadette optikou detí princeznú a jej priateľ draka, ktorý im stojí v ceste). 80% (05.12.2014)