Dao

Velice pozoruhodný film, který upoutá především svou realistickou ponurou atmosférou. Z celého filmu na diváka čiší bída lidí a jejich strach před bandity, ale zároveň i jejich odhodlání bojovat o těch pár věcí, které jim zbývají. Snad jen bojové dovednosti hlavních postav jsou přehnané, ale jinak by to nemohl být hrdinský film. (14.12.2010)

Bohužel mě tento snímek zklamal na plné čáře. Čekal jsem epickou wuxia řežbu ale místo toho jsem dostal jen uplakané kováře. Ani jeden z hrdinů mi nebyl sympatický, jak herecky tak charakterově. Děj se strašně vleče a ke konci vůbec nijak negraduje. K tomu všemu má film ještě mizernou choreografii bojových scén. Nuda, nuda, nuda. (01.05.2011)

Stylisticky originální a působivé pojetí wuxia žánru, které namísto pohybové elegance a exhibicionistické prezentace schopností bojovníků (obojí známé třeba z původní Harkovy trilogie Tenkrát v Číně) nabízí smršť detailních, dramaticky nasvícených a bleskurychle sestříhaných záběrů, v níž je přehlednost nahrazena vyhrocenou expresivitou. Film mimo to vyniká unikátní atmosférou opírající se o účinné propojení typického hongkongského hyperrealismu se sy/u/rovou tělesností. (11.03.2014)

Jednorucí šermíři.¬         Srovnám-li "Dao" s původním snímkem "Jednoruký šermíř" čínského scénáristy a režiséra Cheh Changa, kterýžto se proslavil svými snímky o bojovém umění s mladými neporazitelnými hrdiny (ano, připomíná to tak trochu tenhleten Holyvůd, ovšem v čínském vydání a pro to více stravitelnější), tedy porovnám-li původní snímek s tímto jeho nástupcem, musím přede vším vyzdvihnouti zřetelně lepší klasickou dramaturgii "Jednorukého šermíře", zatímco síla "Dao" je v lépe vypracovaných soubojích; tím se kvality obou snímků jinak obdobné náplně vyrovnávají. Já osobně, jako ctitel klasických romantických románů, bych spíše vyzdvihl "Jednorukého šermíře", ale pro lidi uspěchané a ty, kteří drama považují za přítěž mečových sekaček a useknutých rukou, bude "Dao" určitě volbou lepší.¬                 Na okraj připomínám velice pěkně provedené drama "Soumrak" (režie a scénář podle knihy Šúhea Fudžisawy: Jódži Jamada), v němž nejde už prvoplánově o předvádění soubojův a kde dramaturgické zpracování jde viditelně nad úroveň nejen "Daů", ale i "Jednorukých šermířů" nebo jinak pěkně zpracovaného třídílného "Samuraie" v režii Hirošiho Inagakiho. (11.12.2017)

Remake Changovho One-armed swordsmana z roku 1967 sa nesie v absolutne odlisnom duchu ako original. Absolutne odlisnom. Pribehova kostra je sice takmer totozna, no dalsie podobnosti tu nenajdete. Hark pojal remake velmi temne, drsne, s hutnou davkou realismu a moderneho feelingu vyskytuceho sa skor v dramach, nez v akcnych filmoch. Ono to na akcny film naozaj dlho nevyzera a iked na akciu sa dostane (nikdo nebude sklamany), stale sa do popredia tlaci viac dramaticka zlozka, ktoru podporuje aj voiceover rozvadzajuci pribeh do zaujimavych uvah, ci kamera, ktora je omnoho viac ako na akciu, sustredena na detailne zabery tvari a postav. Vo filme nechybaju aj Harkove trademarky (ako napriklad slabost pre rozne zvrhle/demonicke individua) no film je to naozaj odlisny nielen od jeho predchadzajucej tvorby, ale celkovo od vacsiny filmov s martial arts tematikou. Ojedinely zazitok. (wuxia noir ?!) (8.9/10) (20.05.2008)