Kimi wa kanata

Kimi wa kanata je opravdu hodně jednoduchý a průhledný příběh, který i přes svou snahu o jistou mystiku a symboliku asi žádného diváka průměrných romantických příběhů ničím extra nepřekvapí. On i ten svět mezi světy je naprosto jednoduše pochopitelný, snadno se tu ve všem člověk zorientuje a chápe přesně kdo je kdo, co je co, a jaké má hrdinka problémy. Film vše předkládá opravdu strašně čitelně, vývoj příběhu se dá velmi snadno uhádnout a asi kromě skutečně podstaty Kiku (čekal jsem, že bude někým úplně jiným z možné budoucnosti hlavní hrdinky) tu nebylo nic, co by mě nějak překvapilo. Což je na jednu stranu dobře, protože se v ději ani na chvíli neztratíte, ale zároveň to není nic, nad čím byste se potřebovali nějak zamyslet a co by mělo možnost vás nějak víc zaujmout, překvapit a chytit. Pak je tu emocionální rovina, která je místy (konec) solidně ždímaná a ač se autoři snaží a tlačí, po pravdě to u mě emocionálně zase až tak nefungovalo. Věřil jsem citům u hlavního hrdiny (ke kterému se mi ale vůbec nehodil hlas Tošiki Seta) a většina jeho snažení mi byla sympatická, ale to zdlouhavé tápání hlavní hrdinky mě moc nebralo a místy ani nijak silně nepřesvědčilo, abych si k ní našel nějakou cestu. Po pravdě jsem i věřil, že ve stylu poníků to vše dokáže vyřešit už s pomocí písničky, kde bylo řečeno vše podstatné, ale ne, bylo třeba se v tom ještě víc pohrabat a udělat z jednoduchého problému (fakt stačí jen odvaha a upřímnost!) něco mnohem komplikovanějšího, aby se daly víc ždímat emoce. No jo, ale mě to pak už přišlo tak nějak zbytečné a natahované a se vším tím křičením spíš jen jako drama pro drama a nedokázal jsem si to naplno užít, protože mě to nedostávalo ani z poloviny tak, jak asi mělo… Kimi wa kanata je opravdu hodně jednoduchý a průhledný příběh na jedno shlédnutí, který nepřekvapí, neurazí, ale ani vás nijak citelně nezasáhne. 5,1/10 (23.10.2021)