Peking Opera Blues
Režie:
Hark TsuiScénář:
Raymond ToHrají:
Brigitte Lin, Cherie Chung, Sally Yeh, Ma Wu, Kenneth Tsang, Mark Ho-nam Cheng, Ku Feng, Paul Chun, Hang-Sang Poon, Sandra Ng, Kwok-Keung Cheung, Hoi-sang Lee (více)Obsahy(1)
Ve dvacátých letech dvacátého století panuje v Číně chaos. Jednotliví generálové ovládají různě velká území a bojují mezi sebou o moc. Naproti tomu podzemní hnutí Sun Jat-Sena se pokouší uskutečnit revoluci a sjednotit zemi pokud možno bez přílišného použití násilí. Příběh nás zavede mezi tři mladé ženy a dva mladé muže, kteří se shodou okolností potkají v Pekingu. (Vavča)
(více)Recenze (8)
Přistupoval jsem ke snímku se značnou nedůvěrou, přece jen, ne každý vysoce ceněný starší film s kultovním statusem mě osloví. Respektive moje očekávání byla velká. Po začátku jsem si říkal, že vcelku hezká dobrodružná komedie se sličnou Brigitte Lin v hlavní roli. Prostředí jednoho divadla čínské opery, doba - někdy v časech dvacátých let zmatků v Číně, kdy mezi sebou zápasili různí generálové(kteří chtěli císařství, ale v reálu by vládli oni, císař jen nominálně), proti nimž stál odboj(a pokud mě znalosti historie nezrazují tak i Mao a Čankajšek spolu proti nim bojovali). Hlavní hrdinka musí nutně získat jisté listiny od svého otce, který je generálem. Po velmi zdrařilých ukázkách vystoupení divadelního souboru nastupuje akční část, za kterou by se nemusel stydět ani John Woo. Ale to není vše, přestřelky, kung fu, artistická vystoupení, do toho občas komické momenty. Tento film se rozhodně vyplatí vidět znova. ()
Peking Opera Blues neboli dobrodružná romantická retro komedie. Z výčtu žánrů obsažených ve filmu to vypadá, že se bude jednat o podivnou nesourodou směsici, ale ve výsledku jde o naprosto kompaktní dílo. Základ totiž tvoří uchopení např. čisté akce či romantických situací, která nikdy není bez komických prvků (situační i verbální - např. když Hong a Tung Man vzpomínají na svoje první setkání), takže nehrozí, že by snímek najednou vypadal jako úplně jiný druh filmu. Další věc - z jednotlivě řazených záběrů, timingu a vlastně celkového zaranžování prostoru před kamerou (třeba scénka dcera, otec a schovávající se přátelé) je patrná velká jistota v tom, co a jak chce režisér ukázat. Výsledek? Dokonale zábavná a napínavá dobrodružná romantická retro komedie... ()
Politická historická akčná komédia? Verte neverte, ale ono to vážne ide. Alebo asi iba išlo a iba v Hong Kongu. V komplikovanom a nijako zvlášť prehľadnom príbehu sa asi časom stratíte, ak nemáte naštudované historické súvislosti, alebo aj keď ich naštudované máte. Podstatné však je, že príbeh má zbesilé tempo, veľmi sympatické a pekné tri hlavné predstaviteľky a ani muži sa nemajú za čo hanbiť. Možno je tu na odľahčený žáner až príliš veľa mŕtvych, ale akcia je tak nerealistická, že ten nadhľad je zrejmý z každej jednej scény. ()
Takové příjemné asijské blbnutí se skvělou výpravou a výbornými uměleckými, někdy až artistickými vystoupeními. Takže za mě rozhodně dobré, ale přesto to není snímek, který by mě dovedl nadchnout a strhnout. Přesto hongkongští tvůrci ukazují, že měli - mají? - na to, aby točili skvělé a zábavné filmy. ()
Bezchybný žánrový mix a jeden z nejlepších filmů zlatého věku hongkongské kinematografie (asi 1985- 1995) dokládá, že narozdíl od kolegy Wooa se Hark Tsui (téměř) vždycky zaměřoval spíše na ženské hrdinky. ()
Do ma daan je film akční, melodramatický a komediální zároveň, a navíc je zasazen do kontextu republikánské Číny. Po Sun Yatsenově abdikaci (hned po revoluci v roce 1911) se prezidentem stal generál Yuan Shikai, který sice pomohl sesadit posledního císaře dinastie Qing, sám ale chtěl obnovit monarchii (zřejmě pod vlivem myšlenek monarchisty Kang Youweie, iniciátora modernizačních reforem, podle něhož Čína nebyla na demokracii připravená). V tomto období existovaly dvě soupeřící vlády, jedna v Kantonu a jedna v Pekingu, a pak teritoria kontrolované místními generály/warlordy. (Film ale historickými detaily neotravuje, píšu jenom pro dopnění, protože někteří komentující v tom mají trochu hokej.) Děj pojednává o záškodnické činnosti jedné prodemokratické skupiny (dcera jistého generála Tsaoa chce vlastnímu otci ukrát důležitou smlouvu, zřejmě o zahraničních půjčkách, které by šli na financování armády monarchistů), které se volky-nevolky rozhodnou pomáhat frivolní hudebnice, nadaná operní herečka, která ale jakožto žena je z vystupování na jevišti vyloučená, a vojín, kterému skupina hrdinů zachránila život (ten je ale tak trochu stranou). Film sleduje intriky a eskapády zmíněné pětice, jejichž zájmy se dost liší, v jejich vztahu ale dojede ke zvratu a jejich akce jsou nakonec motivovány vzájemným přátelstvím a oddaností. Pekingská opera, jak sugeruje anglický titul, tvoří prvek narativu, není pouze kulisou či estetickým doplňkem. Film je skvěle natočený a příběh pěti hrdinů si určitě získá i ty, kterým nesedí hyperboličnost hongkongských filmů. Do ma daan je, myslím, opravdu pro každého, stejně jako další Tsuiův originální film Tenkrát v Číně. ()
Politika žen je ta lepší politika a postelové války jsou ty jediné důležité. ()