King's Raid: Iši o cugu mono-tači

King's Raid je minimálně v linii kolem Kasela tím asi nejvíc generickým a nudným fantasy seriálem, co jsem poslední dobou viděl. Kaselova linie je jak pomalá procházka deseti kilometry rovného betonového koridoru, kde kolem není nic, čím byste se mohli kochat, vše je sterilní, očekávané, nudné, vyčerpávající a už od prvních kroků vidíte na konec cesty. Překvapení žádná, jak to bude s hlavním záporek jasné už od prvních dílů. Navíc nemá Kasel ani žádný zajímavý a zapamatovatelný charakter, je to prostě Mirek Dušín verze 1.0. Což je ale prý ukázkou mizerné adaptace herní předlohy, protože v původním RPG je Kasel docela originální a i zábavný (říkali hráči). Ani zbytek jeho týmu není nějak výrazný. Po pravdě mě Kaselova linie nebavila až tak, že jsem měl často chuť jeho příběhy prostě jen proklikat. No a pak je tu linie druhá Riheetova. Ze začátku mnohem zajímavější, slibující politický přesah a možnost nějakého povedeného vývoje postavy. Byly to díly s temnými elfy, které mě u seriálu celou dobu držely, zajímalo mě, co bude dál. Tahle linie se ale násilně přetrhá, to co mě zajímalo se nevyřeší a další díly jsou tak jen o hledání pravdy (kde mi ale chybí některé podstatně detaily, třeba jaký je přesně vztah mezi Riheetem a Illiyou) a sebe sama a to opět docela nudně. Pak se samozřejmě obě linie protnou, dojde na finální souboj, kde oceňuji nějakou tu týmovou práci všech postav a samozřejmě i na naprosto očekávaný konec, který může působit i mírně uspokojivě (už jenom tím, že je konečně konec, ale i nějakým tím vyzněním), ale dojem zachraňuje opět jen velmi slabě a hlavně pro mě dost pozdě. Jako pozitivum musím zmínit absenci jakéhokoli dalšího mizerného zvířecího maskota, protože po pravdě toho jsem tu podvědomě a dle zaběhnutých "fantasy dle hry" zvyků také očekával... Za mě bída. 3,3/10 (26.03.2021)