Křižáci

Tak jsem tohle veledílo konečně shlédnul. Musím říct, že jsem dlouho a s trpělivostí hodnou lepší věci čekal, kdy se dostaví těch 70 %, abych nakonec konstatoval, že jsem čekal docela marně. Aby bylo jasno, vůbec mi tu nechyběly digitálními triky našlehané monumentální bitevní vřavy, které nabízí pozdní hollywoodská produkce středověkých či starověkých, případně fantasy eposů s jejich rádoby naturalistickým zobrazením soubojů a bitev, ve kterých nikdy nechybějí detailní záběry s chlístající červenou žbryndou, která má představovat krev. Pravda je, že aseptický a nažehlený vhled harcujících a dokonce i už nějakou dobu bojujících rytířů působí dost směšně, nemluvě o poddané chudině, která je zrovna tak čistá a vypiglovaná, a že výprava, ač velkoryse pojatá, si s detaily dobových reálií a způsobu života zrovna moc hlavu nelámala. Taky mě např. docela pobavil ten oranžový kouř z dýmovnic, který stoupal v jednom záběru za Jurandem z hořícího Spychova. Ale to vem čert! Je taky jasné, že v době vzniku snímku byly technické možnosti při točení epických scén nesrovnatelně primitivnější než dnes a upřímně řečeno, právě celkové záběry z bitvy u Grunwaldu patřily k tomu lepšímu, co se v tomto filmu objevilo. Ani ten skoro až karikaturně černobílý obrázek dokonale čestných, šlechetných a statečných Poláků na straně jedné a absolutně podlých a ničemných teutonských výlupků všech nectností s černými kříži na bílých pláštích a štítech na straně druhé by mě nerušil, protože v tom se film zase tak moc od své předlohy neodchyluje, byť v knize jsou charaktery postav přeci jen plastičtější a hlavně uvěřitelněji vykreslené, což umožňuje pochopit příběh a jednání jednotlivých osob v něm. Sienkiewicz to konec konců psal pro povzbuzení Poláků čelících sílící pruské germanizaci, takže to byla vždycky tak trochu hlavně národní agitka. Navíc oni ti Teutoni skutečně byli pěkní hajzlíci a hrdlořezové, i když o druhé straně to platilo zrovna tak, po čemž ve filmu samozřejmě není ani stopa. Ani nevalný obraz a taky na české poměry dost mizerný dabing mě u filmu starého půl století zase tak moc nedrásaly. Co mi ovšem skutečně vadilo, byla neuvěřitelná scénáristická, dramaturgická a režijní fušeřina a zmatenost, kterou rozhodně nezavinila doba vzniku filmu. Naprosto nelogické střihy a skoky v ději, neskutečně toporné dialogy v dlouhých statických scénách, které by měly naznačit divákovi, kam se děj právě posunul, a další podobná tvůrčí zvěrstva, za něž by si někdo zasloužil přijít o ruku, jazyk a oko jako ten chudák Jurand ze Spychova, dokonale pohřbily pár světlejších dramatických míst tohoto filmu, což je věčná škoda, protože námět na film je ten příběh jako řemen. Srovnávat Křižáky s Vávrovou trilogií se prostě nedá, filmařsky byl Vávra asi tak o deset pater výš, i když Jurand jako by Žižkovi z oka vypadl... 30 %, s přimhouřením oka 2*. Dodatek: Po druhém zhlédnutí s originálním zvukem musím přiznat, že to bylo o dost lepší. Ten dabing je fakt prachbídný a celé to srazil dost dolů. Sice si pořád myslím, že se scénárista s režisérem nijak zvlášť nevyznamenali, ale už se na to dalo koukat bez toho, že bych měl pocit, že mě mají za slabomyslného. Hodnocení zvedám na 3*.

Tento film o polských rytířích mi provždy učaroval a přiblížil Sienkiewicze. Tohle je zpracováno (na rozdíl od českých husitských filmů - kde stále vnímáš fil, herce...), tak realisticky, že to vnímáš jako svědek historie. Tento film patří k mému Zlatému fondu.

Svižný film, který vrcholí na svou dobu velkolepě provedenou bitvou u Grünwaldu. Komparz je zde početně obsazen a tak scény působí věruhodně.

HOUDINMU: No - s Vávrovou >trilogií< bych to tedy filmařsky ( ni ídeově ;-) nesrovnával...