Hranice lásky

Když zatoužíte po pěstování polyamorie ve svém dosavadním pevném milostném svazku, každý váš orgasmus je splněn. Iniciátorka tohoto erotického dramatu Hana Vagnerová se rozhodla na prahu čtyřicítky předvést svoji nahou kůži, své odhalené vnady a tři bradavice na ksichtě. Ke spolupráci přizvala polského režiséra Tomasze Wińskiho, se kterým praktikovala studii postupně se rozpadajícího funkčního vztahu, který početné milostné zálety není schopen ustát. Vagnerová je ve své roli značně věrohodná. Oproti její skvělé kreaci sexu a dramatického herectví její filmový partner Matyáš Řezníček zaostává a  působí značně asexuálně a ani moc nelze věřit tomu, že existují ženy, které by s ním okamžitě praktikovaly náhodný a nezávazný sex. Naštěstí má film celou řadu vedlejších postav, co dodávají celému celku peprnou i mnohdy originální komediální příchuť. V tomto ohledu perlí Hynek Čermák a jeho "sekta"  sexuálních závisláků. Většinu času je ale film velmi jednotvárný, v podstatě divák vyhlíží, s kým dalším skončí ona nebo on v posteli. Dlouho se o filmu mluvilo jako o jednom z nejodvážnějších v oblasti explicitních erotických scén. Rozhodně nečekejte pornografické scény. Žádná z přítomných dam nebyla ochotná ukázat na kameru své přirození. Svými mohutnými přírazy alespoň ukázaly názorné ukázky filmového koitu. A Hana Vagnerová provětrala svoji prsní výbavu. Filmu by také prospělo dramatičtější zakončení, respektive tvůrci mohli udělat závěr jednoznačně zajímavější. To se nestalo. Poutavost film nepostrádá. Vagnerová film táhne kupředu, svoje tělo a postupně rostoucí sexuální závislost dává na odiv a své herecké kolegy vyburcovala, aby se ve svých vedlejších rolích neztratily. Režisér si pro svůj filmový debut nezvolil komedii na jedno použití. Pustil se do náročnější látky, která má své atraktivní pulsy a určitý kontroverzní rozsah. Nedařilo se mu ale diváka udržet v napětí, co dalšího přijde v příští scéně. Momenty překvapení se postupem času stále snižovaly, až film vyšuměl do nedomrlého konce. A převládá také pachuť nadbytečného progresivního artu. I tak mu za každý inscenovaný koitus patří dík. 6/10 (02.01.2023)

Odvážny promiskuitný swingers film z českej produkcie. Aj keď mi je to táto téma celkom cudzia a vôbec s týmto štýlom života nesympatizujem, tak film som si pozrel zo zvedavosti. Petra mi bolo celkom ľúto, lebo bolo postupne jasné, že Hana do toho spadla viac ako by sa dalo spočiatku čakať. Ani sa mu nečudujem, že ho to tak vzalo. Keď Hana zavítala do tej "swingers rodiny", tak to tam vyzeralo ako nejaká sekta. Film rozhodne nevšedný, odvážny a originálny, ale nejako som si k tejto téme nedokázal nájsť cestu (našťastie, pochopiteľne). 3* (05.10.2023)

Niekomu stačí lásky trochu, niekto potrebuje strašne veľa, a niekto nevie, tak skúša. Je vopred jasné, že to nemusí dopadnúť len dobre, ale na obrazovke sa to dá celkom vychutnať. Teda až na ten polotrpký záver. Hana Vagnerová bola vo svojej roli výborná. –––– Já jen chci vidět, jak to vypadá, když s někým flirtuješ. –––– Co mu jako mám říct? Díky, že tak dobře šoustáš moji holku? (14.01.2024)

Že je Hanka Vagnerová dračice jsem tak nějak tušil, ale že bude až taková to teda ne. Tenhle film je pro mne zajímavým srovnáním o tom jak dvě ženy po čtyřicítce napíšou scénář k filmu ve kterém si pak střihnou i hlavní roli. Mylím teď tohle a film Jak přežít svého muže. A říkám rovnou, že tohle mi sedlo mnohem víc. Opět tu jde o vztahy a opět tu jde o sex. O opět ho tu jde o hodně. Ale navzdory v celku jednoduchému ději film divákovi klade pár otázek na něž si asi každý odpoví sám, přesně v tom rozměru v jakém vnímá věrnost partnerovi. Někdo promiskuitu považuje na naprosto přirozenou a někdo za tabu. Pár z filmu začne mít pocit nudy a rozhodne se začít reálně experimentovat dle svých tajných představ. Pravidlo je jediné, o všem co bylo a co se stalo říkat partnerovi. To co ze začátku vypadá jako vzrušující změna se ale může snadno zvrtnout obzvláště když jeden z nich zjistí, že jiní jej dokáží upokojit mnohem víc než stávající partner. Vydrží toto ale partnerská láska? Nebudu spoilerovat, ale tohle mi přišlo celkem zajímavé. A Vagneřice do toho šla fakt srdcem a nejen... :-). Takže já jdu do trojky. * * * (23.03.2024)

Podobné scény zaznamenává už Boccacciův DEKAMERON, před 100 lety se tomu říkalo "volná láska", v Engelsovi, ale také v Pondělíčcích najdete skupinové manželství. Knih a příruček tohoto druhu existuje více. Jako osvěta do ztracena to je považovatelné za sondu do promiskuity. Partneři jsou viditelně ve středním věku, měly by je spojovat děti a společný život, působí však dojmem ne zcela dospělých jedinců, kteří bezradně těkají mezi načrtnutými kategoriemi odnikud nikam. Závěr filmu zcela mimo děj a obsah vyznívá do ztracena asi jako metafora. Na dospělost je to míň než málo. (10.03.2024)