Stopař

Na jedné chatě se postupně vlivem osudu setkají muž, tedy hlavní postava příběhu, jeho milenka, manželka s dcerkou, čundrák a posléze i jeho kamarádi s party. Námět příhodný pro komedii plných ztřeštěností, ale tohle není ten případ. Tady se moralizuje o špatnostech nevěry, což veškerý komediální akcent naprosto zazdívá. Tvůrci vsadili na charaktery postav, které to mají jednoduše osvětlit. Těžko říci jestli se to povedlo, ale určitá snaha vidět je. Snímek příhodně vypadá jakoby ze života, ale poněkud ponuře. Není špatný, ale žánrově nezařaditelný. Jako oddychovka však zcela postačí. (24.04.2015)

Opravdu hrůza a neumětelství. Julie Jurištová byla dobová starletka, ráda předvádějící hezkou tvářičku a své fyzické přednosti, což v tu dobu (nejen v tu dobu) stačilo k tomu, aby hrála v řadě zapomenutelných roliček. Tady dostala jednu velkou, bohužel její neschopnost obzvláště vynikne, křeče, které předvádí, jsou docela legrační. Jak mohla absolvovat DAMU tedy moc nechápu. Souhlasím, že film je ztělesněná zbytečnost, bohužel nemá ani dobový půvab blbosti, je to prostě jenom špatné. Pro Petra Tučka to byl kinodebut po televizních seriálech, moc se mu nepovedl, ostatně následující Tajemství Ďáblovy kapsy opět s panem Vinklářem taky nic moc, Od vraždy jenom krok ke lži je příšerná slátanina, kde ale už půvab blbosti pociťuji a aspon se mám čemu smát. Herce opravdu zvládat moc neuměl, tam je to vidět, ostatně stejné je to i v jeho asi nejslavnějším opusu Copak je to za vojáka, kde je místy vidět, jak se Roden a Langmajer chechtají nesmyslným dialogům, které pronášejí a nejsou schopni ani předstírat že berou vážně. Ovšem tohle jim nesahá ani po kotníčky (06.02.2011)

Mám rád filmy, ve kterých se nic moc neděje, protože si je můžu pustit odpoledne, když si chci dát dvacet. U tohohle jsem to zalomil asi ve 30. minutě. Poslední myšlenka, na kterou si vzpomínám, byla, že takhle domrndaný zvuk jsem ještě nikdy, ani u toho nejhoršího filmu, neviděl. Ten zvukař by potřeboval nasrat na ruce a nepustit k vodě. (22.11.2013)

Naprosté vakuum. Kdo zařadil tento film do žánru komedie, se zřejmě v životě nezasmál. Ten snímek ne že by chtěl být vtipný, ale zoufale se mu to nedaří, oni v něm chybí i jakékoli pokusy o humor či vtip. To není nepovedená komedie, to prostě komedie není vůbec. No a jinak je to naprosto nezáživné a plytké moralizování. Jeden z nejzbytečnějších filmů v dějinách české kinematografie. (11.12.2010)

Na špatném hodnocení filmu se podepsalo zejména jeho zařazení mezi komedie, ale vzhledem k povrchnímu zpracování by příliš nezaujal ani jako drama. Příběh sám nabízel možnosti rozehrát komickou linku ať už v situační komice či ve vykreslení jednotlivých postav či vtipně postavených dialogů, ale bohužel zůstal ne uprostřed cesty, ale hned na začátku. Chyběla i dobová atmosféra charakteristická jak pro svět manekýnek a výstavních veletrhů tak i brněnských trampů. Vznikl nevýrazný snímek bez hlubších myšlenek a nadčasové hodnoty. Přitom se Petr Tuček podepsal pod mnohem zdařilejší snímky (Svatej z Krejcárku, Slovácko sa nesúdí, Copak je to za vojáka). (23.09.2015)