The East
Režie:
Jim TaihuttuKamera:
Lennart VerstegenHudba:
Gino TaihuttuHrají:
Martijn Lakemeier, Marwan Kenzari, Jonas Smulders, Denise Aznam, Reinout Scholten van Aschat, Jim Deddes, Jeroen Perceval, Mike Reus, Huub Smit (více)Obsahy(1)
Johan (Martijn Lakemeier) sa po skončení 2. svetovej vojny a výčitkách svedomia kvôli otcovej minulosti dá naverbovať do zámorskej vojnovej misie, ktorá má za cieľ potlačiť vzbury miestneho obyvateľstva v Holandskej Východnej Indii. Tu je po čase začlenený do elitného zásahového komanda pod vedením ostrieľaného kapitána Raymonda (Marwan Kenzari), prezývaného Turek. Po kapitulácii a vynútenom odchode Japonska prepukajú v bývalej holandskej kolónii národnooslobodzovacie boje a tie sa holandská vláda s požehnaním kráľovnej Wilhelminy snaží potlačiť a obnoviť tak na ostrovoch dnešnej Indonézie koloniálny poriadok. (desade)
(více)Recenze (25)
Vždy jsem byl zastáncem možná kapku konzervativní teorie, že film s žánrovou anotací „válečný“, notabene dvě a půl hodiny dlouhý, by měl dozajista obsahovat nějakou tu válku. A stejně tak od „napínače“ většinou, a někdy i naivně, očekávám, že bude alespoň sem tam i napínavý. Čili mě zákonitě tyto trampoty nesympatického dřeváckého pičuse, co měl PéTéeSko ještě předtím, než vstoupil do kontingentu Holandské východoindické, hrdinně osvobozující Indonésii od Indonésanů, vcelku nasraly. Hlavní hrdina sice v eseseskandře občasných lovců opic prošel, pro někoho s nedokončeným základním vzděláním možná zajímavým, prvoplánovým psychologickým vývojem z kokota na ještě většího kokota, ovšem slovy „jeden z rákosí střelený nizožoldák, jeden autobaterií poháněný rachitický indorebel a osm špatně zdramatizovaných poprav třicetikilových Sandokanů“ doprovázených dvěma hodinami čurákování po džungli a po ubikacích zcela nedostatečné malarické jihovýchodní Asie, kde všichni jakože láteří „Uf, to je ale pařák!“, přičemž se vůbec nepotí, to rozhodně „válečný napínač“ neudělá, ani kdyby měli úplně všichni na hlavách helmy, v rukách qéry a tvářili se sebevíc tajuplně a osudově. Měl-li bych teď odborně použít nějakou lapidární a trefnou žánrovou anotační metaforu, byla by to „Nezáživně rozteklý plesnivějící Leerdammer“. ()
Jsou jen dva druhy lidí. Lovci a oběťi!Holanďané tasí solidní Válečný Thriller odehrávající se během Indonéské války o nezávislost hned po druhé světové a je to režijně, herecky i vizuálně velmi dobře zvládnutý film.Film by se dal rozdělit na dvě poloviny, kde ta první je spíš Drama- seznámení s postavami, vývoj postav a nastínění historie, ta druhá půlka se mi líbila podstatně víc, jelikož hlavní hrdina se přidá do elitní armády, které vévodí nemilosrdný a krutý Kapitán, jehož praktiky nejsou všem po chuti. Jakmile dojde na nemilosrdné vraždění vesničanů, tak je to docela nepříjemná podívaná, která v úplné 20 minutovce nabere ještě další nečekaný směr a musím říct, že přepnutí do Survival Módu se mi hodně líbilo.Mohlo to být kratší a akčnější, ale i tak se jedná o povedenou záležitost, kterou si fanoušci Historie a válečných filmů nesmí nechat ujít.Příběh 4/5, Akce 3/5, Humor 0/5, Násilí 4/5, Zábavnost 4/5 Hudba 4/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 4/5, Napětí 3/5, Emoce 3/5. 7/10. ()
„Pokud máš jakékoliv dotazy, nebo tě trápí něco, co jsi tu viděl, jsem tu pro tebe.“ - „Jediné, co mě trápí, je to, co tu nevidím.“ Jenže nakonec toho Johann uvidí tolik, až mu z toho začne být zle. Přitom tomu ovšem bude muset přihlížet bez toho, aniž by hnul brvou…Přišli chránit místní, aby ti mohli v klidu obnovovat svou zemi. Tedy, to jim alespoň řekli, Až na ten drobný detail, že tu jsou všechno, jen ne vítáni. A syn kolaboranta snažící se ulevit svému svědomí najednou uvidí při tom všem marném snažení světlo na konci tunelu v podobě vzoru, který ví, jak udělat v zemi pořádek…Bavilo mě to. Johannova počáteční zlost, že nikdo nic se současnou tristní situací nedělá, jeho nadšení z objevení obdivovaného vůdce až po postupné, čím dál silnější vystřízlivění. Oceňuju výpravu, technické zpracování, výběr specifického tématu (Holanďané v poválečné Východní Indii) či charismatického představitele Turka a jeho přeměnu z „badass“ ochránce na tyrana. Jen ten konec mě trochu minul (na rozdíl od přesného Johanna, ehm). Celkově dávám slušné 4*. ()
Holanďanom sa podaril skvelý kúsok. Úžasná výprava, peniaze sú na filme vidieť. V niektorých momentoch mi film občas pripomenul Čatu Olivera Stonea. Dobrý casting, slušne obsadený film, hlavná postava je sympatický a charizmatický chlapík. Hoci je hlavná myšlienka filmu čitateľná možno ešte pred tým, než si pustíte film, vôbec to nevadí. stopáž 2 a pol hodiny je dosť, ale zbehne to, ste zvedavý kam je človek schopný klesnúť, kedy sa v dobrom človeku ozve vnútorný hlas, ktorý napovie, že toto je už trochu moc... Páčila sa mi hudba, ktorá nepripomína klasickú filmovú hudbu, ale je to skôr súzvuk rôznych exotických nástrojov a zvukov. Mnohými spomínaný sporný záver trochu zaskočil aj mňa. Veselý song k temne ladenému záveru nesadol a useknutý záver by som nejakou scénou nadstavil a film zakončil trochu inak. Aj tak však skvelý vojnový/ protivojnový film. 80%. ()
Naprosto ultimátní záležitost! Opět děkuji kamarádovi desade za titulky! Nizozemci nám naservírovali krutopřísné poválečné drama, z doby kdy velmoci v Asii měly mylnou představu, že po odchodu Japonců se zase vrátí do svých kolonií ke svým ziskům. Je jen otázkou, zda kdyby postupovaly jinak by to s koloniemi dopadlo tak jak dopadlo. Všeobecně se dá říci, že s odchodem Evropanů a napíšu to ještě tvrději - s odchodem bílého muže, leckde zavládl na dlouhá léta jen šílený bordel. A ten trvá leckde dodnes. V to počítám i země kde zvítězil komunismus, diktátorský režim, nebo militantní formy islámu. Problém byl v tom, že se tam běloši leckdy k místním chovali opravdu na pěst. V tomto filmu je v celku jasně odvyprávěno, že se tak dělo i po ,,osvobození'' po druhé světové válce. A čím více se koloniální državy hroutily, tím brutálnější byla agrese proti vzpurnému domorodému obyvatelstvu ve snaze jej zastrašit. Ale násilí plodí jen násilí a tak konflikt eskaloval. Okupace Holandské východní Indie (Indonésie) trvala až do roku 1949, kdy Holanďané definitivně odešli. Do tohoto poválečného času přijíždí do tropického ráje vojín holandské pěchoty Johan De Vries. Má trochu obavy, že se k boji vůbec nedostane a že půjde jen o nudné patrolování mezi prostými domorodými vesnicemi. Vyjukaný mladík si pozvolna osvojuje umění vydržet v tropickém dusnu ve vojenském táboře, kde se začíná nudit. Vše se změní, když se dostane ke zvláštnímu chlapíkovi, který byl za války cvičen u britských komand SAS. S ním už je to jen krůček ke speciální jednotce, která jde opravdu tvrdě po povstalcích co v noci přepadají vojenské tábory, nebo vojáky v džungli. Prvotní nadšení však časem začnou nahrazovat pochyby, zda represe a vůbec další působení Holanďanů v této oblasti má nějaký smysl. S každou další vypálenou vesnicí je i on spalován vnitřními pochybami, které nakonec vyústí v závěrečné drama... Nizozemci natočili parádní film bohužel opět se vezoucí na vlně dnešního sebemrskačství a omlouvání se za koloniální hříchy (byť zde je to jistě trochu na místě). Ačkoliv je divné, že to film natočil právě v této době, je natočen skvěle a užíval jsem si každou minutu. Herecké výkony hlavních hrdinů byly super, super byla i dobová výstroj a krásné lokace! A parádní byla i ta zvláštní hudba provázející celý film. Dávám za 5 cigaret Highway. * * * * * ()
Pro mě nudný válečný film, který se místo velkolepých bitev, soustředí na morální dilemata z války. Pár působivých scén tu je, ve výsledku mě to ale i vzhledem k tématu, nechalo chladným. ()
Vždycky, když sleduji filmy o tom, jak se Evropané snažili udržet si své asijské kolonie, vzpomenu si na výsledek norimberského tribunálu. To, co se dělo v Nizozemské Východní Indii a ve Francouzské Indočíně, mi totiž silně připomíná činnost německých Einsatzkommand a Dirlewangerových řezníků. Ale když dojde na ztrátu vlivu, všechny prostředky se hodí. Francouzi například neváhali nasadit proti Vietminhu v rámci Cizinecké legie i někdejší příslušníky SS. Japonci sice páchali na dobytých územích strašná zvěrstva, zároveň ale ukázali místním, že je možné "bílé ďábly" porazit, a paradoxně tak položili základy budoucího boje za sebeurčení. Film byl podle mého subjektivního názoru natočen velmi dobře, tvůrci výborně zachytili atmosféru končících čtyřicátých a počátku padesátých let v budoucí Indonésii, nebáli se drastických záběrů (že, pane Marhoule?) a zpočátku vražedně vyhlížející stopáže jsem si nakonec ani nevšiml. Velká spokojenost. P.S. Přes výše uvedené ochotně plivnu na každého Holanďana, který před fotbalovým zápasem poklekne. ()
"A jéje, zase se tu někdo bude vypořádávat se svou kolonialistickou minulostí, sypat si popel na hlavu a lézt do zadku novodobým komoušům", říkal jsem si zhnuseně, když se mi tenhle film dostal do rukou. Ale musím objektivně říct, že Holanďani se se svým 70 let starým válečným "traumatem" vypořádali taktéž objektivně, se ctí, mužně, syrově, bez zbytečného patosu. Skepticky jsem očekával pravdoláskařské melodrama a nedůstojné sebemrskačství, ale namísto toho jsem dostal víceméně realistický, uvěřitelný a i přes svou nadprůměrnou stopáž záživný a výpravný válečný velkofilm (aspoň na holandské poměry). A nečekaný závěr mi na pár vteřin vyrazil dech, to jsem věru nečekal, bravo. P.S.: A přiznávám, že scénu s japonskými vojáky jsem nepochopil. Copak oni v Indonésii (snad dočasně?) zůstávali i po své porážce ve druhé světové, paralelně s Holanďany? ()
Bylo to zbytečně dlouhé a příběhově se z toho dalo určitě vytěžit mnohem víc, ale i tak se jedná o zajímavou historickou exkurzi na místa, o kterých doteď neměla naprostá většina lidí tušení. Klidně bych se do Indonésie ještě někdy vrátil. 70% ()
Cca 95 % stopáže mírně nadprůměrná tulipánová Četa, jež ovšem byla vybavena mimořádně debilně bezradnou pointou srážející ji do šedivého průměru, pročež doporučuji vypnout někde v obchodě s rádii. ()
Pomalej film točenej v nádherné lokalitě fakt jen pomalu nabírá tempo a vypráví o střetu svědomí mladýho nizozemskýho vojáka v Indonésii. Ale funguje to a kouzlu charismatickýho hlavního hrdiny se podlehne docela snadno. ()
Dobre to vystihol Necrotongue. Holanďanov poznám ako národ ktorý tvrdo pracuje sú výborní obchodníci a užívajú si život. Históriu mám ako hobby ale kapitola Holandská Východná India po WWII mi buď vypadla, alebo je šikovne zahmlená. A to teda bol šok. Krajinu tulipánov ktorú urobil Adolf z chodu za 5 dní, SS Netherlands divízie, 70 % židov skončilo, udavačov platených kolaborantskou vládou neúrekom, odboja ako šafránu o ktorom sa nakrúca jeden film za druhým. A po vojne títo zmrdi používali praktiky SS v Holandskej Východnej Indii vrátane preživšieho Mojšeho, ktorý prežil Holocaust a ktorému opica na ražni nie je kóšer. A neskončilo to v 1948, zbrane nahradilo ekonomické rabovanie, v ´70 rokoch sa mastili s Molukmi a následoval ich terorizmus v Holandsku. Jim Taihuttu odkryl tabu najliberálnejšej krajiny Európy (a asi aj sveta). ()
Lepšie tri. Škoda, zo začiatku to vyzeralo výborne. Mladý naverbovaný vojak prichádza do tejto holandskej kolónie, aby tu pomohol miestnym civilistom od teroru a aby si tým vyčistil svedomie aj za svojho otca. Ten v predošlej vojne kolaboroval s nacistami, čo sa dozvedáme postupne malými odbočkami a vracaním sa v spomienkach počas filmu. Zoznamujeme sa s exotickým prostredím - vojenský tábor, dedinčania, obhliadky v miestnom pralese, tržnica, krčma a nevestinec v blízkom meste, ktorý Johan navštívi najmenej tri, či štyri krát. No ale žiadna vojna, alebo aspoň boje, to stále nikde. Dočkáme sa popravovania neozbrojených dedinčanov, ale k žiadnym stretom alebo prestrelkám s ozbrojenými skupinami nedôjde, ako by tam ani žiadne neboli. Na druhej strane tento protivojnový film vykresľuje vtedajšiu situáciu dobre a vieme, čo sa tým chcelo povedať. No celý stred filmu je len taká vata, napríklad to stretávanie s prostitútkou okrem ďalšieho sklamania tiež k ničomu neviedlo. A ten úplný záver na konci filmu (jedná sa o dve či tri minúty) ten prevážil váhy na tri hviezdy, bohužial. ()
Hodně zajímavě pojatý válečný film. Plný počet dávám hlavně za finále. ()
Johan chce odčinit ostudu, kterou na jeho rodinu uvalil otec spolupracujíc za války s nacisty tím, že se nechá naverbovat do nizozemské armády, aby pro svou vlast bojoval v daleké Indonésii a znovu tak dobyl ztracenou kolonii. Zpočátku se zdá, že z něj bude chladnokrevný zabiják, ale brzy zjistí, že někteří jeho spolubojovníci jsou ještě horší než on a to se mu přestává líbit. Silný film se zdánlivě šokujícím závěrem. ()
Boj v džungli se mění v boj svědomí mladého dobrovolníka. Poměrně silný film. ()
Velmi slušné koloniálně válečné drama. Holanďané se se svou násilnou minulostí vypořádali se ctí. Dobré rozšíření dějepisných znalostí. ()
Další film,ktorý odsudzuje kolonializmus a otvorene rozpráva o tom ako vojaci kolozinačných mocností,v tomto prípade Holandania sa správali k pôvodnému obyvatelstvu.Film v Holandsku vyvolal kontroverzné reakcie.Dcéra kontoverzneho Kapitana Raymonda Westerlinga požadovala bojkot filmu.Režiser filmu 39-ročný Jim Taihuttu dlho sníval o tom,že natočí film o Indonezskej vojne o nezávislost a najmä o hrôze ktorá sa odohrala na suostroví Moluccas na východe krajiny,kde žili jeho predkovia.Film rozpráva o temnej stránke holandskej historie,ktorá bola pravdepodobne v holandskych školach zatajovaná ako belgicky kolonialný horor v Kongu v belgickych školach.Taihuttu sa zaoberá akousi psychoanalýzou svojej krajiny.Holandska filmova asociacia podala na súd žalobu pretože sa domnieva že by sa malo jasnejšie zdôraznit,že film je vlastnou interpretaciou producenta a režisera,podla organizacie vykresluje film nespravný a jednostranný obraz situacie v bývalej Holandskej vychodnej indii.Sudca správne rozhodol,že tvorcovia majú právo pridavat k historickym faktom fiktivné prvky a zvolit si vlastný uhol pohladu aj ked to môže byť pre niektorych divákov bolestive. ()
Je to film, ktorý pomaly plynie, ale celú dobu tu cítiť ponurý tlak na diváka. Jednotlivé scény odhaľujú, čo všetko sme schopní robiť. Nič sa nemení, nič. " Teror sa nedá poraziť, dá sa len nahradiť horším" ()
První 3/4 jsou takový životopisný snímek o pobytu holandských vojáků v Indii, kteří tam mají udržovat pořádek, ale nedělají skoro nic. Dost táhlé a nuda. Poslední čtvrtina, po vzniku oddílu MP, byla zajímavější, ale i tak docela monotónní. Taky tam byla ještě zbytečná dějová linka o pár let později, která jen zdržovala. S častým přetáčením to šlo dokoukat. (35%) ()