Kód 46

Ojedinělá kombinace filmů Gattaca a Ztraceno v překladu. Samantha Morton spolu s vynikajícím hudebním podkresem videoklipově laděných obrazů lidsky prázdného, doslova vylidněného velkoměsta, mě nekompromisně přinutili užívat si každou sekundu. Celý film mně v mysli harašila věta z Tetsuova komentáře: "Film, natočený v budoucnosti a poslaný zpět časem k nám." Nemohl jsem se této myšlenky zbavit, protože přesně tenhle dojem jsem z filmu měl já sám. (07.04.2008)

Hodí se říci velmi artové a romantické sci-fi. Akci nečekejte, ale přesto se film odvíjí v poměrně svižném tempu. Děj se odehrává ve velmi globalizované blízké budoucnosti, ale nečekejte nic originálního, klasika: ti co mají štěstí žijí v dobrých zónách, ostatní miliardy se tísní v chudobě před nimi. Dostat se do zóny znamená získat vízum a to je také hlavní zápletkou filmu. Jeden agent jede do Šanghaje vyšetřit distribuci falešných víz a zamiluje se právě do pachatelky… Dobrá atmosféra a fajn hudba jsou silnými stránkami tohoto počinu. Vidím to tak na 3,5, ale vzhledem k velmi sympatické Samanthě Morton v hlavní roli se přikláním ke 4*. (16.04.2009)

Zvláštní mix věčného svitu a THX 1138, který (kupodivu) nedává moc smysl. Pozitivní je jakási lehkost, se kterou plyne (což je u scifi poněkud nezvyklé) a vždy božský robbins. Nedotaženost sice působí záměrně, ale také nepovedeně. Patrná je i slušná režisérská protřelost, která filmu dává jistý náboj. Dovedu si představit, že by film působil skvěle aplikován na nějakou konkrétní náladu - čerstvému páru se slušným technologickým zázemím (kvalitní domácí kino) se za letního večera jistě postará o silný, kvalitní zážitek. Ovšem pro mě, coby pro romantického skeptika, jde pouze o fádní, vleklé scifi bez laserů a vybuchlých hlav. (03.06.2009)

Silně atmosférické komorní scifi, svým vyzněním oscilující někde mezi Huxleyho Koncem civilizace a filmem Ztraceno v překladu, které však potěší spíše milovníky malých nezávislých dramat, zvyklých na pomalejší tempo vyprávění. Čekáte-li klasický scifi blockbuster, budete se s největší pravděpodobností nudit a neoceníte ty nádherně snové scény nebo příjemně nebanální rozhovory. Jediné co mi tak trochu nesedělo, byla představitelka Marie Samantha Morton, ale to už je věc názoru. Toto je film, kde možná mírně vítězí forma nad myšlenkou, v konečném důsledku mu to však neubírá na kvalitě - alespoň pro mě tedy ne. (30.04.2013)

Rozumím vysokým hodnocením některých uživatelů, já se k nim však nepřipojím. Jediné, co bych výrazněji pochválil, byl obraz. Hudba byla melancholická, ... ok. Hlavní postavy všechno tak nějak prožívali - neprožívali. Osud přijímali velmi chladně, bez emocí. Tomu odpovídaly i strohé herecké výkony. Příběh byl vyprávěn pomalým tempem, bez zaujetí. Postrádal jsem také alespoň špetku napětí či dějového zvratu. Celý snímek může zaujmout pouze vizuálně hudebním rámcem, což mně bohužel zdaleka nestačí. (07.05.2007)