Pod frygickou hvězdou

V druhé části filmu podle motivů románu Igora Newerlyho „Šťastný Bída" uváděné pod názvem „Pod frygickou hvězdou", vidíme Šťastného jako uvědomělého politického pracovníka. Společný cíl jej přivedl do jedné řady s těmi, proti nimž kdysi v mládí z neuvědomělosti stál. Ve filmu „Pod frygickou hvězdou" je věnována pozornost nejen třídnímu růstu Šťastného a jeho politické práci, ale také jeho osobnímu životu, jeho lásce k Madě, obětavé politické pracovnici. Kresbou tohoto milostného vztahu režisér Kawalerowicz dokázal, jak mnoho možno říci o osobním životě hrdinů, jak je možno je divákovi přiblížit, jak umělecky vyjádřit jejich lidské cítění. Šťastný a Maďa a mnoho jejich soudruhů se probojovalo dobou ponížení a fašismu a setkáváme se s nimi dnes ve Wloclawku, ve Varšavě, v celém Polsku, kdy pracují se stejnou energií, se stejným nadšením a obětavostí na budování nového Polska. ... Poznámky: Igor Newerly se jako 12letý chlapec dostal s lidmi, kteří v r. 1915 prchali před německou armádou, do Ruska, kde prožil Říjnovou revoluci. V r. 1923 se vrátil do Polska a stal se později spolupracovníkem známého polského pedagoga a spisovatele pro mládež Janusze Korczaka. Newerly poznal různé země a prostředí. Vystřídal mnoho povolání, byl studentem, truhlářem, sklenářem, stenografem, vychovatelem, redaktorem, plavcem i vězněm. Za války byl zatčen gestapem a prošel čtyřmi nacistickými koncentračními tábory. Od r. 1947 se věnuje literární práci. Vydal dva romány pro dorůstající mládež — „Chlapec ze Salských stepí" (Chlopiec ze Salskich stepów) a „Souostroví zachráněných" („Archipelag ludzi odzyskanych"), z nichž druhý byl v r. 1950 odměněn státní cenou III. stupně. Téhož roku odjel Newerly do továrny na celulosu ve Wloclawku, kde sbíral materiál pro román ze života a bojů polské dělnické třídy v období mezi dvěma světovými válkami. Tento román, nadepsaný „Pamiatka z celulozy" (v českém překladu „Šťastný Bída") vyšel v r. 1952 a byl vyznamenán polskou státní cenou I. stupně. Události v něm zpodobené se skutečně odehrály, jejich účastníci dosud žijí a byli i filmovým pracovníkům nápomocni při natáčení filmu. Román vyšel v Polsku v milionovém nákladu a je pokládán za vrchol soudobé polské prózy, za nejlepší dílo socialistického realismu v Polsku. Filmový přehled 2/1955 (24.07.2009)