Anatomie de l'enfer
Anatomy of Hell
Anatomy of Hell
Anatomy of Hell
Anatomy of Hell
Obsahy(1)
Ona je dívka. Je krásná. Přesto ji ignorují. Na záchodech klubu si pořeže zápěstí. A tak se poznali. Jemu se ženy nelíbí, ona mu zaplatí, aby se na ni díval, jak ona říká: "Z úhlu, ze kterého by ji nikdy nikdo neměl vidět". "Bude to něco stát" říká on. Čtyři noci. V domě uprostřed ničeho. Čtyři noci na to, aby konfrontovali jeden druhého. Čtyři noci ke konfrontaci nevyslovitelného, k vyjádření toho, co nesmí být ukázáno: onoho tajemství. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (120)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $34,506║Tržby Celosvetovo $343,000║ ()
Na tenhle film asi nemám ty správné geny. ()
"Nejde o to, čo je vidieť. Najviac desí obscénnosť ukrytého." Romantické, enormne romantické, len čo je pravda. Ohľadom tohto "filmu" (oproti ktorému bolo FUCK ME "road movie s dejom") si nie som istý, či pre mňa bolo nechutnejšie pozerať sa na podrezávanie žíl (a iné krvavosti), alebo to, čo si filmári prestavujú pod pojmom "sexualita". Fúha, zamotalo mi to hlavu viac, ako Tery Gilliam. ()
Jakýmsi zvrhlým, perverzním a pokleslým způsobem je pro mě Anatomie pekla něco jako kontroverzní druh umění. Má druhá půlka mysli sice říká, že přirovnávat toto k umění je přehnané a neuctivé, ale nic lepšího mne nyní nenapadá. Některé takové filmy mě jistým způsobem přitahují. Pro většinu je to nejspíš zbytečný, pokleslý film, který je pohorší, znechutí, a pro nějž použijí spoustu vulgárních přízvisek. Odpad? Možná. Ale odsuzovat ho jen kvůli otevřené sexualitě, perverzi a jistým odpornostem? Co taky čekat od filmu, ve kterém se vyskytuje nejznámější pornoherec světa. Názory a dojmy pronášené Amirou Cassar mě zaujaly. Ve spojení s jejím bělostným tělem a černými vlasy tak vytvářely hlavní prvek filmu. Každý člověk má alespoň jeden film, kterým může většina ostatních pohrdat, je jím znechucena, uráží je, ale pro ně je to jako určitý osobní nebo umělecký odpad. Možná si sami říkají, proč se jim právě takový film zalíbil, přitáhl je. Odpověď však neznají. ()
A to som si naivne myslel, že v európskom erotickom filme má monopol na nechutnosti Tinto Brass. Je vidno, že sa má čo učiť. Dokonca od takého krehkého stvoreniatka, akým je Catherine Breillatová. Tá však na rozdiel od humorne rozvoľneného Tinta svoje "ponory" do ženskej psychiky halí smrteľne vážnym hávom. Dostavuje sa tak nechcené čaro: Napr. keď Rocco Sifredi dramaticky deklamuje, že jedine pružné mužské zadky mu dokážu poskytnúť ten pravý pôžitok, či o tom ako si z nich niekedy vytiahne zahovneného vtáka ale to je vlastne v pohode, lebo to je len konečný produkt organickej výmeny. To sa smiechu neubránite, najmä ak ste Rocca videli aspoň v jednom kúsku z jeho štandartnej (a kvantitatívne veľmi bohatej) filmografie. Čo z toho, že niektoré scény pripomínajú Courbetove plátna, keď následne sú prebité ďalšou žalúdok dvíhajúcou nechutnosťou. ()
Čekal jsem neotřelou psychologickou sondu do duší dvou jedinců. Současně jsem byl připraven na ostrý sex, když hlavní roli obsadil R.Siffredi. Pořádně se nedostavilo ani jedno. Nemastné, neslané a nekonečně nudné. Kdejaký experimentální film ze 60.let se dostal mnohem dál. Kdyby alespoň forma byla objevná, když už obsah za moc nestojí. ()
Pseudointelektuálské ženské pojetí a totální neumění dělají z tohoto nudného paskvilu nekoukatelnou nudu. Možná je to tím, že je to francouzský film, který již delší dobu prožívá totální pád do bahna nevkusu - stejně jako český:-( Inu, ze 60. let se dlouho sát nedá. Jednu hvězdičku dávám za pokus o legraci...motyčka, ptáče, čaj :-)) ()
Film, ktorý definoval pseudoumenie. ()
Tak tohle je opravdové peklo... ()
Anatomii pekla by měli zakázat - ne proto, že obsahuje řadu scén překračujících hranici pornografie, ale proto, že jde o nekonečně stupidní a plytkou podívanou. Příběh filmu lze odvyprávět jednou (nerozvitou) větou, tento "příběh" pak naplňují buď erotické scény nebo dialogy hlavních hrdinů. Erotické scény působí nechutně a jsou za sebe kladeny bez jakéhokoliv smyslu. Ještě daleko horší je to u dialogů - pseudofilosofické bláboly o sexualitě, postavení mužů a žen a jiných závažnostech se téměř nedají strávit. K tomu všemu přidejte úsporný herecký projev legendy evropského porna Rocca Siffrediho. Výsledek není ani na jednu hvězdičku. Přitom to je tak snadné - hrdinka v jednom místě filmu říká: Erotické je to, co není odhalené, ale skryté. Kdyby se režisérka řídila touto "radou" a nechala postavy myslet a ne jen žvanit, byl by film zřejmě lepší. ()
Netreba hľadať umenie tam, kde sú len sračky. Čo je umelecké na oblizovaní menštruačnej krvi a iných vecí, neviem, ale mne sa z toho dvíha kufor. A Roccov zdrvujúci dramatický herecký výkon radšej nekomentujem. Nabudúce sa na neho teším napríklad v roli charizmatického vodcu povstaleckých vojsk v Burkina Faso. Je proste škoda nevyužiť taký neobjavený herecký potenciál. ()
Kupodivu mi jako nejméně snesitelná scéna připadaly hrdinčiny hrátky s žiletkou, jinak to byla spíše nuda doplněná sem tam povytažením obočí. Vážně by mě zajímalo, proč potřebuje Breillat psát a točit takovéhle věci... ()
Breillatová je feministka ako sa patrí :). Vadí jej samotné ženstvo, neznáša skutočnosť, že menštruuje a všetkým chlapom by zrejme rada odrezala gule. Ok, beriem, ale prečo sa mám na to pozerať? A prečo vôbec mohol vzniknúť pseudofilm tohto druhu? Zbytočné, nudné, nezaujímavé a dokonca by som povedal, že aj odporné. ()
Nechutné, zvrhlé, odporné. Fuj. Málem jsem se u toho pozvracel. ()
"Anatomie pekla" se v několika ohledech podobá Ošimově "Koridě lásky" - detailně zkoumá lidskou sexualitu a to za použití značně netradičních prostředků. Proti japonskému snímku má však celou řadu slabin, které nemají co dělat s tím, že u Breillatové se jedná o feministický pohled na danou tématiku. Její názory jsou jistě legitimní, ale forma jejich prezentace je, řekl bych, dost nešťastná. Především chybí nosnější příběh (pokud je tu vůbec jaký), atmosféra nulová. V dialozích občas probleskne zajímavá myšlenka, ale zhusta jde o banality budící pousmání. Co se týče "šokujících" scén - rozhodně netrpím zbytečnými předsudky, ale spojení krve a erotiky nepatří k mým koníčkům a právě ony krvavé okamžiky jsou z mého pohledu humus, který nemá v kinematografii obdoby. Je ovšem nezadatelným právem autorky, vybrat si, jaké prostředky zvolí k vyjádření tvůrčího záměru - ten pro mne ale zůstává z valné části záhadou. "Anatomii pekla" vydím spíše jako nudný film s několika zajímavými a několika vyloženě nechutnými momenty. ()
Pseudofilozofické otázky a odpovede, ktorými nás častuje pani režisérka miznú v sračkách a menštruujúcej krvi. O zbytočnosti tohto snímku nie je nutné hovoriť. Stále platí, že nie je nutné všetko vidieť. ()
Poznané zlo je lepší než nepoznané dobro. ...nebo ne? Každopádně si myslím, že uživatelé co dali odpad nebo jednu, jsou ta sorta profesionálních masturbátorů, co viděli trailer (taky jsem viděl - neuvěřitelné!) na nový francouzský film žánru erotický (!) , a hned si ho šli vypůjčit na VHS (nebo DVD).. ()
Naprostá zhůvěřilost, kdy nějakou obsesí posedlá režisérka se snaží na příběhu ženy a muže, kteří se čtyři noci setkávají v jejím brlohu, dokázat, že nejtajemnější a nejlepší sex je ten, když má žena menstruaci. Muže hraje jeden známý pornoherec, takže si užijeme i různých detailních záběrů nejen jeho, ale i jejího přirození. Aby se ale neřeklo, že jde o pomalejší porno, pronášejí postavy „hlubokomyslné“ myšlenky. DVD: Jako bonus jen minutový kino trailer. ()
O co tu běží? Mohl bych odevzdaně přiznat, že jsem nepochopil, že to bylo zřejmě nad mé síly. Jenže to by mě tahle kusovka Catherine Breillat nesměla tak naštvat. Filmem nepoznamenaného diváka by zřejmě napadlo, že dávám nejnižší rating za jakousi upachtěnou nechutnost. Chyba lávky, byť odvrácená strana sexuality je zde poměrně výživné téma s velkou mírou modifikace. Pravé peklo je tón. Tohle plácnutí do vody se totiž tváří jako těžká art vychytávka pouze pro zvané. Proslulý Siffredi dochází v deníkovém konceptu do odlehlého domu jakési filozofky života a ženského údělu. Zatímco Rocco znuděně sedí na pohovce a zírá do prázdna, naše milá zatím plete páté přes deváté o dějinné nemožnosti seberealizace a tak podobně. Trapas. Její "chvíli nářky/chvíli chtíč" jsou dlouhou dobu bez odezvy, až ke konci Rocco poněkud "změní názor" a vyústění má být zřejmě pravou pomstou obou pohlaví. Ehm, dost trapné. Nic proti invencím v erotickém žánru. Ale tyhle nekonečné povídánky, co nikam nevedou, uráží podle mého v první řadě ženy. A to musí být zvlášť pro ženu režisérku opravdová prohra. P.S. - po letech viděno znovu s neobvyklým výsledkem. Najednou si opravdu nejsem jistý, kdo prohrál... I když režisérka to zaručeně není. Zvednuté hodnocení, komentář původní, byť zdaleka nevyjadřuje dnešní postoj. Ale zaslepenost každého někdy potká;) ()
Patrně nejslabší film Catherine Breillat, který jsem dosud viděl. Nebylo to nejhorší, ale tentokrát si myslím, že svůj snímek zahnala až do krajnosti. ()