Režie:
Mamoru OšiiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Naoto Takenaka, Hiroaki Hirata, Makoto Jasumura, Fumihiko Tačiki, Jošiko Sakakibara, Juzuru Fudžimoto (více)Obsahy(1)
Inteligentní cyber-policajti, zabijáčtí sexuální roboti, mnohovrstevnatá zápletka, filozofující dialogy a nekompromisní akce - to je druhý díl kultovního anime Mamoru Oshiiho GHOST IN THE SHELL. Tentokrát se detektiv Batou musí krom vlastních existenciálních problémů vypořádat s ilegální společností, která programuje sexboty vraždící své majitele. Ale nic není zdaleka tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. (Matty)
(více)Videa (2)
Recenze (189)
Po úchvatném prvním díle studená sprcha. Innocence má s Kôkaku Kidôtai 1995 společných pár postav a universum, kde je hranice mezi člověkem, kyborgem a UI velmi tenká. Ale tím veškerá podobnost končí. Atmosféru prvního dílu připomíná jen hudební motiv, který ale tentokrát nezapůsobí zdaleka tak silně. Příběh je neskutečně ukecaný, plný filosoficko-poetických odkazů, které často vyzní jako hromada žvástů. Tentokrát sledujeme spíše detektivní vyšetřování, které mi nepřipadalo zajímavé a díky zmiňované hromadě keců, bylo i zdlouhavé. Výrazně se změnila animace, resp. někdo může kombinaci 3D animace s klasickým 2D anime považovat za upgrade, ale mě to přišlo zbytečně samoúčelné, místy onanistické a často i rušivé. Pokud jste neviděli první díl, budete nejspíš zmatení odkazy na majora, které vygradují ke konci filmu. Tzn. bylo by dobré nejdřív zkouknout Kôkaku Kidôtai (1995). A pokud už půjdete i do Innocence, snižte svá očekávání, ušetříte si zklamání z toho, že se zázrak č. 2 nekoná. A na závěr rada. Střezte se všech ripů, které nejsou namluveny v originále...resp. já si nevšimnul, že můžu přepnout zvukovou stopu a viděl jsem Innocence v italštině. Děs běs...je v tom opravdu obrovský rozdíl a to i když ani jeden z jazyků neumíte. ()
Nedávno jsem si postesknul, na to, že už se nevyrábějí pořádné sci-fi. Dnes už je vše jen o efektech, a dobrého příběhu by se člověk dohledal. Jedním z kultovních sci-fi je Blade Runner. Innocence je plnohodnotná alternativa. Film je postaven na zajímavém příběhu, nepostrádajícím, někdy až přílišnou hloubku. Atmosféra filmu je podobná jako v Blade Runnerovi. A samozřejmě nechybí nádherné akční scény, které by mohli závidět i bratři Wachovští. A to vše je brilantně nápaditě nakreslené a animované. Ze zpracování se mi fakticky tajil dech. A tak nemohu jinak, než dát plný počet. ()
O dost víc filosoficky zabarvených citátů, krásná animace (i když bych to 3D hned měnil za staré dobré dva rozměry) a opět zajímavá hudba. Ghost in the shell 2 už mi tak nevyrazilo dech jako první díl. Není tu vlastně nic moc zcela nového (nepočítám-li tunu geniálního designu a neotřelých záběrů), a chce se mi trochu napsat, že se jedná jen o kvantum na první pohled/poslech nepochopitelných filosofických myšlenek, které obalily jinak celkem primitivní děj. Ale to je podobné jako řešit tohle například u Aronofskyho Fontány. Někomu se to líbí a někomu ne. Jednoduchost obalená v postmoderním nerozluštitelném mišmaši. Ale i přesto, že je mi podobný přístup proti srsti, okouzlení z vizuálně našlapaného světa budoucnosti mi dalo zapomenout na drobné nedostatky. ()
Zajímavý, nicméně trosku zbytečný a natahovaný počin. Téma prvního dílu zůstává, audiovizuální stránka je vymazlenější, ale ve své podstatě to bez prvního dílu nedává valného smyslu a to ani přes jakousi snahu scénáristů onen starý příběh vysvětlit. Prostá pěti minutová rekapitulace by toho řekla více, než tisíc mlhavých náznaků rozesetých po celém filmu. U GITS 2 je problém v tom, že se bez pardónu nimrá v tom, co už bylo, a ve výsledku z toho jde docela dobře hlava kolem. Ne, není to nepochopitelné, ale je to, jakoby Rowlingová napsala nového Pottera, posadila všechna přeživší postavy do nazdobeného salónku a nechala je kafrat o tom, jak se měly a jak vzpomínají na svá minulá dobrodužství. Zkrátka načančaná zbytečnost. ()
Oproti prvnímu dílu je to o poznání akčnější a příběh už není tak přímočarý. Kouzla první GitS to u mě nedosahuje, ale hudba je pořád "kawaiovsky" mistrná a filozofující dialogy o životě, byť je nikterak nemusím, mi tady ani moc nevadily. Úplný top japonské kreslené tvorby to za mě rozhodně není, ale klady filmu mě nutí překlopit ze čtyř na pět. ()
Galerie (25)
Photo © 2004 Go Fish Pictures
Zajímavosti (5)
- Ve svých studentských letech se režisér Mamoru Oshii zamiloval do fotografií loutky s kulovými klouby surrealisty polského původu Hanse Bellmera. A právě to je důvodem, proč je motiv kulových kloubů použit u genoidů a prostupuje celým filmem. (Ukko)
- Než začal režisér a hlavní a ústřední postavy televizního štábu pracovat na filmu, vydali se zkoumat loutky a panenky v Japonsku i mimo něj. (Ukko)
- Na rozdíl od prvního dílu byl tento film koprodukován i Studiem Ghibli. (Hromino)
Reklama