poster

Breath

Krátkometrážní / Experimentální / Drama

Irsko / Velká Británie, 2000, 1 min

Scénář:

Samuel Beckett (divadelní hra)

Kamera:

Brendan Galvin

Hrají:

Keith Allen

Producenti:

Alan Moloney
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (2)

  • S.Dedalus
    **

    myslím že by to chtělo ještě jednu možnost mimo hvězdičky a odpad něco jako viděl jsem to ale hodnotit se to neodvážím protože nemám páru o čem to bylo inu Beckett samotné zpracování předlohy mě trošku zklamalo mezi odpadky je spousta lékařských předmětů které mi tam z nějakého důvodu vadí a celkově je vidět že to ani nejsou odpadky vše je nové a čisté jen naházené přes sebe a taky především barevné a to k Beckettovi moc nejde(25.12.2009)

  • Aelita
    *****

    Nejspíše jediný film, který má delší titulky než samotný děj. Film byl natočen podle nejkratší divadelní hry, která kdy byla napsána a která trvá přibližně 35 sekund. Jedná se o dílo Samuela Becketta s názvem Breath (dech), které se skládá pouze ze zvuků, světla a odpadků. Teď, když to píši, tak to teprve začínám opravdu chápat. Nádech a rozsvícení, výdech a zhasnutí světla a mezitím je celý život člověka, jenž po sobě zanechá jen spoustu odpadků, pokud nezanechá nějakou myšlenku nebo artefakt, který přežije svého původce. Divadelní hra Breath, která přežila svého autora, má následující obsah: "1. Slabé světlo na scéně, kterou pokrývá různé haraburdí, odpad. Vytrvat 5 sekund. 2. Slabý krátký křik a hned nato vdech současně s postupným zesílením světla až do maxima asi po 10 sekundách. Mlčení – vytrvat asi 5 sekund. 3. Výdech současně s pomalým zeslabováním světla až do minima (jako na začátku) asi po 10 sekundách a hned nato křik jako na začátku. Mlčení – vytrvat asi 5 sekund" (konec hry). Tato hra, která úplně zbourala zbytky dosavadních divadelních tradic, je pomyslným vyvrcholením experimentování Becketta na poli komprese díla – již tu nejsou ani dekorace, ani dialogy, ani herci. Je to naprosté minimum, které v sobě skrývá množství možných obrazů a významů schovaných v hloubce, která se zdá být nekonečná. ____ Zfilmování hry nebo literárního díla, ostatně jako jakékoliv režisérské zpracování, ukazuje rozdíly ve vnímání lidí i v jejích interpretacích. Co "svého" vložil režisér Damien Hirst do této hry? 1. Výběr a uspořádání haraburdí, odpadků, což je změť převážně medicínských a nemocničních předmětů a věcí, počítač a klávesnice, převracený stolek na léky a nemocniční lůžko – vše jako stopy zápasu o život, počínaje narozením a konče smrtí. Popelník s cigaretami složenými ve tvaru svastiky mimoděk vyvolává představu o přítomnosti nebo smrti nacisty. 2. Pohyb kamery i samotné "scény", která se jako nějaká zeměplocha vznáší v černočerné tmě vesmíru, na chvíli osvětlená, a zase nořící se do nekonečné tmy. 3. Samotný hlas a absence křiku – divák slyší spíše jen předsmrtné-posmrtné sípání než vdech a výdech. Dá se říci, že již jen tyto tři interpretace podmiňují a ovlivňují když ne obsah, tak alespoň náplň života a způsob smrti, které si divák může z filmu domyslet. A to je přece víc než dost. Osobně mám z tohoto snímku tíživý a temný dojem. Plné hodnocení proto dávám za pocity, které ve mně film vyvolal, a za podněty, které mi poskytl. ____ Film lze vidět zde – http://www.ubu.com/film/beckett_breath.html(14.5.2012)