Smrt na černo

Jsem se snažila dát tomuto filmu šanci už 3x, aspoň kvůli tomu obsazení (Budínová v démonicky černé paruce, Kanyza jako playboy) a stejně se víc jak na 1 * nedostanu. Obchody zoufale čekaly na každý metr zabavené látky, já zoufale čekala na konec. Počtvrté už na to kašlu, to raději půjdu "do Chůchl na dostichy". (14.01.2016)

Film, který si hraje na něco, co není. Zřejmě inspirace z filmů italské a francouzské provenience té - a hlavně a především - dřívější doby. Některé scény působí až směšně, celé je to téměř o ničem. Herci zajímaví, ale režisér blázen. Nuda to není, protože člověk zírá, co se to mu to vlastně před očima děje, aniž by jim věřil... těm očím... Ano, v tomto směru velice zajímavá studie nezajímavého filmu. Celkově velice tristní. (28.08.2011)

Strašné. Padesátá léta, to byl čas doznívajících let čtyřicátých, obzvláště u nás, kam vše přišlo vždy tak nějak s drobným zpožděním z toho velkého světa. Od spojenců k nám dorazila v plné razanci móda i styl hudby, kdy parketům vládly velké orchestry a móda byla elegantní. To vše těsně před rokem 1948, kdy vše najednou zašlo jako květy po prvním mrazu tu u nás bylo hojně vidět byť byl na trhu skutečně nedostatek lecčehož a soudruzi už měli seznamy těch, které zlikvidují v první vlně... Evropa byla válkou vyčerpaná a třeba taková Anglie, byť jeden z vítězů války by bez pomoci z nevyčerpatelné Ameriky zemřela hlady. Nedostatek byl samozřejmě i u nás a tak měl černý trh žně. Kdo měl peníze, mohl se dostat k lecčemuž co na obchodě měsíce nebylo. Film Smrt na černo se zaměřuje na šmelinu s látkami a textilem. Sice tam občas projede staré auto, platí se poválečnými penězi a na kabaretech či obchodech jsou ještě jména soukromníků, to je ale jinak vše co by mohlo budit zdání, že se film odehrává v roce 1947. Všichni jsou totiž oblečení jak se na rok 1976 slušelo. Účesy na pěšinku, košile s dlouhými rohy límečků atd... Prostě práci s dobovými reáliemi si tvůrci nedali žádnou. Herci hrají tak nějak unaveně a celé je to strašná nuda. Nevím jestli tenkrát někdo v kině u této kriminálky poposedával napětím, ale já zvažoval, že to vypnu. Film je navíc neskutečně tmavý a ze scén točených v noci slyší divák jen dialogy... Děs, běs. tady to nebylo ani o nechtěné zábavě z normalizačního filmu. Navíc di fakt nemyslí, že v sedmdesátých létech někoho zajímalo jak se šmelilo po válce s manšestrem a dalšími druhy látek... Hvězda z milosti. * (17.06.2018)

Dnešní divák odchovaný hromadnýma vyvražďovačkama se spoustou krve se musí jen pousmát nad tímhle vyšetřováním o původu kradeného textilu. Jako pohled na poválečnou společnost je to nedotažené a navíc by to nesmělo být natočeno v době normalizace. Takže řada výborných herců si na konto připsala další zbytečný film a snad jen pár vtipných hlášek (Slávka Budínová) vás nenechá úplně usnout. (03.09.2011)

Velmi průměrné československé krimi zabývající se distribucí poválečného nedostatkového textilu na černý trh. Toto téma samo o sobě se nezdá býti příliš zajímavým a filmové zpracování to jen potvrdilo. Film postrádá potřebné napětí, tempo je pomalé, zápletka předvídatelná a hlavní pachatel J. Langmiler je všem zřejmý už od začátku. Bohužel nemohu prohlásit, že film drží nad vodou aspoň známé herecké osobnosti, jichž se ve filmu vyskytuje opravdu mnoho. V. Brodský, ač skvělý herec, zde jako hlavní představitel ramena zákona nedokáže zaujmout natolik, jak bývá zvykem, avšak to kladu za vinu mizernému scénáři. Ve vedlejších rolích by se dali nalézt přesvědčivější výkony, např. S. Budínová jako milující mecenáška podnikavého J. Kanyzy, ostrý kriminalista J. Přeučil, tradičně nepříliš bystrý J. Lábus či italský kouzelník v podání L. Kopřivy stojí za zmínku. Celkově právem zapomenutý film. (26.06.2012)