Režie:
Jiří AdamecScénář:
Jiří HubačKamera:
Antonín KovácsHudba:
Martin KratochvílHrají:
Ivan Luťanský, Vladimír Dlouhý, Petr Haničinec, Eliška Balzerová, Josef Langmiler, Ivana Andrlová, Dagmar Havlová, Blanka Bohdanová, Josef Vinklář, Jiří Krampol, Roman Skamene, Jan Teplý st. (více)Obsahy(1)
Příběh Jiřího Hubače o otci a jeho dvou synech, o důležitosti tolerance a porozumění. Prvorozený Vašek (I. Luťanský) je černou ovcí rodiny, ztroskotal na studiích i v soukromém životě. Oženil se přes otcovy protesty a manželství mu nevyšlo. Otec (P. Haničinec) odmítá jakoukoliv snahu o smíření, veškeré Vaškovo konání je pro něj už předem obrazem marnosti. Mladší Michal (V. Dlouhý) úspěšně studuje, má přítelkyni a k dispozici otcovo auto. Ale starší bráška pro něj neztratil kouzlo obdivovaného sourozence z dětských let. Silné citové pouto, které bratry spojuje, dává nakonec Vaškovi sílu bojovat znovu o otcovu lásku… (Česká televize)
(více)Recenze (42)
Skutečně tohle napsal Jiří Hubač?? Titulky tvrdí, že ano. Výchozí situace je jako z Čechova: mladší brácha se chce kamarádit se starším, ten ho ale nevnímá, protože se chce kamarádit se svým otcem, ten ho ale taky nevnímá, protože.. doplňte si dle své libovůle. Charaktery jsou načrtnuty ledabyle (otec svého syna zavrhl proto, že své boxerské umění využil pro pomoc člověku v nouzi, starší bratr nechce přijmout z neznámého důvodu půjčku od svého mladšího sourozence, ačkoli se předtím po telefonu dožebrával pomoci od téměř neznámých lidí, které potkal dvakrát v životě, z blíže nespecifikovaných důvodů nepřijme ani "fušku" od svého kamaráda - inu, asi charakteristika jakési pofiderní socialistické morálky), dějově je inscenace též chudá a zanedbaná, podivné jsou též vztahy u otce (jeho nová, mladá žena se veřejně potahává s milencem).. no, zkrátka idyla. Herci se snaží, co mohou, obzvlášť Luťanský a Dlouhý excelují, Haničinec se seč může pokouší oživit svou bezživotnou postavu... - Nevím, co to ČT popadlo, že pokaždé, když chtějí uctít odešivšího herce, vytáhnou takový slabý brak? Proč raději z úcty k Haničincově památce raději nepustí Vyloženě rodinnou historii? ()
Vcelku průměrné drama, které má poukázat na osobní nebo spíše citové odloučení otce od jednoho a pak i od druhého syna. ()
Tenhle film jsem viděla kdysi dávno, ale zato několikrát...a zůstal mi v paměti výborný výkon hlavně Ivana Luťanského. A docela mi připomínal Heatha Ledgera z filmu Ples příšer - podobná postava, podobně dobře ztvárněná. ()
Fajn televizní počin na poli dramatickém. Luťanský a Dlouhý, škoda že už jsou oba pryč. ()
50% - Taková typická socialistická televizní inscenace. Na Nezralé maliny, Ikarův pád a Tažné ptáky to ale nemá ani náhodou. ()
Náhodně jsem to chytil v noci v TV a zůstal kvůli Luťanskému, kterého mám zažitého od rodičů jako toho, který umřel mladý a od sebe, že hrál v jakési studiové Lišce bystroušce, mám dojem. Tady jsme ho poprvé zažil v "seriózní" roli. A myslím, že svou postavu neuchopil vůbec špatně! Až mě to překvapilo. Jasně, jinak to bylo TV klišé a prkennost z toho chvilkama čišela, ale Luťanský velmi uspokojivě, v mých očích! Edit: O ptáku Ohniváku to bylo, nikoliv Bystrouška :o) ()
Ne v každé rodině to funguje jak má. Buď se vlivem sporu odloučí rodiče s dětmi, nebo sourozenci a nebo také v obou případech. A cesta ke smíření je po určité době trnitá a v překonávání bariér ohromně složitá. Mezilidské vztahy se v rámci dramatické tvorby hodně používají a to se všemi charakteristickými vlastnostmi. Platí to i pro tuto ryze televizní inscenaci. Různých eskapád v rámci vzájemných vztahů a dělání schválností je tu více než dost. Život je už prostě takový. Dojde nakonec ke smíření, v tomto případě otce s poněkud problematickým synem? Scénář pojal Jiří Hubač tak dobře, až je škoda, že se zpracoval v rámci televizní tvorby. Výpravný film by tomu slušel daleko více. Koncept děje je stavěný především na dialozích, takže divadelnost, obzvlášť v televizních kulisách, z toho doslova čiší. A tak se stalo, že dramatické scény nevyznívají tak, jak by měly, což je na celé dramatické koncepci nejzávažnější chyba. Hodina a tři čtvrtě stopáže je tudíž až zbytečně moc, neb se objevuje nemalý počet naprosto hluchých scén. Je to zkrátka takové ledabylé, takže po shlédnutí se k tomu určitě leckdo jen tak rychle nevrátí. ()
Tyto dvě ušmudlané hvězdičky, které milostivě ve své velkodušnosti urozeného mocnáře, my Kritik I., udělujeme, jsou především zásluhou urozeného rytíře Ivana zvaného Luťanský. Jsme rádi, že se v naší svrchované říši najdou tací, kteři prokáží své schopnosti a božského daru i v okamžicích uvržení do svízelného bytí. A zdůrazniti musíme, že i navzdory diletantství souputníků jeho, jenž pouze zmateně pobíhajíce chrlí bláboly pomatence hodné, věrně a přesvědčivě nám slouží ku zábavě, kterážto bez něj by byla zhola ničím. Udělujeme vám, rytíři Ivane, řád dvouhvězdičkové pochvaly a ostatní nemehlové nechť jsou i s mistrem režisérem uvrženi v temnou kobku do konce všech věků. Chopte se jich! ()
"Ty znáš taky odpověď na každou otázku!" Mě by tedy zajímala odpověď, proč drama se solidním námětem a perfektními hereckými výkony je totálně snobsky "přefilosofováno". Sorry, ale takhle se jistě nebaví ani anglická královská rodina... ()
Výborné obsazení i herecké výkony a kvalitní režie. A proč se inscenace nepodařila? Hubač narouboval synům takové chování, jaké by snad měl on sám vůči otci v jeho věku v padesátych letech. O čtvrtstoletí už by podobné chování bylo zcela nepravděpodobné a nevěrohodné - jako v této inscenaci. ()
Zpočátku se to rozbíhalo hodně rozpačitě, ale postupně to dostávalo větší šťávu a Hubačovi nelze upřít, že dokáže vystavět zajímavý příběh a dobře propracovat psychologii postav. Když se k tomu přičtou slušné herecké výkony zejména Luťanského a Haničince a překvapivě otevřený závěr, tak se i přes tu televizní inscenační láci nakonec přikláním ke 4 hvězdičkám. ()
Při sledování filmu jsem si musel vzpomenout na Miloše Nedbala, který tyhle jedovaté dědky uměl dokonale. A v Petru Haničincovi našel výborného nástupce, byť ten způsob se v detailech liší. Nedbalovy hlášky v sobě nesly určitou aristokratickou povýšenost, zatímco ty Haničincovy spíše vnitřní žlučovitost. Možná i proto Jiří Hubač o rok později svedl tyto dva dohromady do seriálu Dobrá voda, kde Haničinec také prudil všechny kolem, ale při konfrontaci s Nedbalem přece jenom musel přijmout roli toho submisivnějšího. ()
Děs. Těžká filosofie. Občas padne myšlenka. Někdy i moudrá. Jinak nuda. Nuda až za hrob. I herci se nudili. Nebrat. Hnus „hudba“. ()
Herecké výkony opravdu nebyly špatné. Jedná se příběh, který může být vcelku nadčasový. Jiří Hubač nepsal špatně, naopak, psal výborně. Nicméně ač nevím čím to bylo, tahle dramatická televizní inscenace mě prostě nějak nezaujala. ()
Ivan Lut´anský! ()
Takový český normalizační Warrior :-). Celkově to není špatné, je to v podstatě o síle bratrského pouta a přenášení problémů rodičů do vztahu k dětem. Ale je to strašně zdlouhavé, mnohem silnější by to bylo po nějakém sestříhání. ()
Hubačovo rodinné drama překvapí svou relativní apolitičností (zazní dokonce pár odkazů k bibli), zřetelné stopy doby svého vzniku však tato inscenace nese. Vedle mizanscény je to v první řadě Adamcova typicky normalizační režie, pokoušející se dodat sebebanálnějším replikám dramatičnost nekonečnými pauzami (jež jsou ovšem jen jednou z příčin přepálené stopáže - viz dále) a smrtelně vážným přednesem herců. Dramatický oblouk je v díle sice přítomen, avšak v docela svérázné podobě: Nestává se totiž asi příliš často, aby expozice stominutového snímku trvala hodinu. Dokonce 63 minut! Napřed se skoro čtvrt hodiny exponuje protagonistův rozvod s Veškrnovou, pak přijde na řadu postupně jeho vztah s otcem, záliba v boxu, vztah s mladším bratrem atd. Po více než půl hodině hrdina přichází na večeři k otci, jíž se zúčastní i bratr s přítelkyní, otcova družka a její gynekolog. Tato pasáž sice působí jak z trochu jiného filmu, nicméně představuje - hlavně zásluhou Haničince v roli otce, jemuž Luťanský poměrně slušně sekunduje - vrchol celé inscenace. A to i navzdory tomu, že v době, kdy se odehrává, ještě dramatická zápletka nezačala, tudíž postavy celkem nemají moc co řešit, a tak většinou jen opilecky žvaní (nakonec dojde i na zpěv). Následuje ještě chvilka boxu a až poté konečně přichází na scénu Bartoška, aby uvedl do chodu drama... Nejsmutnější na Mezičasu je, že si při něm uvědomíte, jak málo se česká televizní tvorba od té doby (téměř 35 let) změnila: Rádoby dramata naprosto podobného střihu se zcela srovnatelně idiotskými dialogy točí ČT dodnes - byť jejich režie bývá o něco méně toporná. * 1/2 (30 %) ()
Asi na to nikdo neměl moc času pro jiné kšefty, mám pocit. Scínáž je hodně tezovitý a ukecaný (Život je zamotanej. My ho, brácho, rozmotáme! Hudba M Kratochvíla je tuctovej popík. Pan Haničinec rutinná chlapácky výkon, V Dlouhý jako přes kopírák jiných rolí submisivního bratra. Září jediný Ivan Luťanský. který mi přišel důveryhodný, ženské postavy jsou napsané tak, že s tím ani Eliška Balzerová, ani Dagmar Veškrnová ani Ivana Andrlová moc udělat nemohou. Vinllář s Kramplem taky rutina,. Bartoška Zedníček a Heřmánek neměli než štěknout, podobně pan Lanmgmiler a paní Bohdanopvá byla nějak z formy. Adamcova režie je rutinně solidní ale to je vše a šetřilo se i na dekoracích. ()
Petr Haničinec byl příliš teatrální, Ivan Luťanský na boxera moc přeslazený, Vladimír Dlouhý ve svém servilním a krajně nekritickém obdivu ke staršímu bráchovi téměř nesnesitelný. Zato se mně líbilo plebejské prostředí oldschoolové tělocvičny, kde borci v homolkovských teplácích tancují na pětníku okolo archaických pytlů a plechových skříněk a lapy jim dává Z. Srstka (a snad i boxerská legenda Josef Němec - opravte mě prosím, jestli se mýlím). Závěrečný zápas pak na člověka dýchne specifickou spartánskou zatuchlinou socialistického sportování ve stylu "nic neřeš, popadni jen tepláky a koukej makat". ()
Je opravdu velmi snadné po 30 letech hodnotit nekladně,ale v té době?????Úplně to zapadlo do tehdejšího vnímání sociálních vztahů a společnosti.Což se o dnešních " veledílech" od Trošky a jiných kabátníků opravdu říci nedá a nebude to možné ani po těch třiceti letech.... ()