poster

Černá kočka

  • anglický

    The Black Cat

  • anglický

    The Vanishing Body

  • anglický

    Edgar Allan Poe's The Black Cat

  • anglický

    The House of Doom

Horor / Krimi / Dobrodružný

USA, 1934, 65 min

  • MikO_NR_1909
    **

    S odstupom doby veľmi slabé a vyslovene smiešne. Black Cat nezazlievam určitý duševný rozsah, to je spolu s prostredím ateliérov jediné plus. Dejová konzistencia a atmosféra sú na mizernej úrovni. A Lugosi nie je herec (skôr len komik)...jeho úsmev utvrdzuje diváka, že je všetko ako zo sladučkej rozprávky...(21.1.2014)

  • EdaS
    ****

    Opravdu bizarní film! Děj je tak neskutečně ujetý, že se člověk musí smát, stejně jako "dramatickému" deklamování Bely Lugosiho (Martin Landau ho v Edu Woodovi vystihl opravdu dokonale). Jenže zároveň to na člověka působí tak nějak nostalgicky a překvapivě jsem se slušně bavil. P.S. A proč se to jmenovalo Černá kočka jsem stejně nepochopil, stejně jako jakou že měla za dramaturgickou funkci Lugosiho averze vůči kočkám, neřkuli co to celé mělo společného s Poem...(12.5.2003)

  • Oktavianus
    ****

    Úžasná hodina okouzlujícího souboje mezi Lugosim a Karloffem. Vinou scénáře je kupodivu démoničtější Karloff, jeho ironické úsměvy ve chvíli, kdy se David Manners pokouší dostat z jeho domu ven, aby postupně zjišťoval že nefunguje telefon ani auto, patří bezpochyby k vrcholům celého snímku. Jen škoda několika nedotažených linií - fóbie z koček, kterou trpěl dr. Werdegast, nebo "příběh" jeho dcery a Poelzigovy manželky Karen, nemluvě o slabším závěru. Ale momenty, kdy se Karloff a Lugosi střetávají, jsou špičkové. K tomu vystavené mrtvé ženy, post-válečné trauma a satanský kult, a máme tu bez přehánění jeden z nejlepších hororů třicátých let. Vynikající film, který by se s přehledem prosadil i dnes.(23.9.2013)

  • Jericho666
    ****

    "Majstrovský kúsok konštrukcie postavený na ruinách majstrovského kúska deštrukcie." Stejně jako dům Poelzige by se dal popsat i celý film. Jelikož mám doma černého kocoura, byl tento snímek pro mě takřka povinností. A nezklamal. Sice v dnešní době děj působí klasicky, ale z pohledu diváka 40tých let to tak podle mě nebylo. Nadprirodzené veci, možno. Nezmysly, možno ani nie. Přítomnost satanismu a nadpřirozena musela tenkrát vzbuzovat strach, jelikož ďábel byl, je a bude církví vždy připomínán (a např. německá okultní společnost Thule již byla 16let na světě) a lidé jsou peklem a zatracením strašeni dodnes. Samotná The Satanic Bible vyšla sice v roce 1969, ale filozofičtější moderní Satanismus je víceméně o něčem jiném. Nehledě na čarodějnické procesy, které jsou dodnes známé a děsivé, natož v roce 1934. K tomu přičteme charismatického a až děsivého Borise Karloffa, kterého se lidé báli jakožto Frankenstein (ten vzbuzuje respekt i dnes), temnější atmosféru, dobrý hudební podkres (skladba začínající v čase 48:21 je toho příkladem) a vyjde nám velmi dobrý krimi horor, který se právem řadí mezi nejvýznamnější hororové filmy historie.(7.4.2013)

  • Kangax
    ****

    Skvelá atmosféra vily s expresionistickými a modernistickými (na svoju dobu) dekoráciami a interiérom. Navyše postavená na troskách pevnosti s 1.svetovej vojny, kde zahynuli desiatky tisíc mužov. Majiteľ vily (Boris Karloff) bol vtedy rakúskym velitelom pevnosti a "zradil" ju Rusom, a tak bol priamo zodpovedný za ich smrť. Vila skrýva viacero desivých tajomstiev, vrátane mŕtvych žien vystavených v sklenených vitrínach. Tieto fakty len zvýraznujú vskutku netradičnú a originálnu atmosféru toho miesta. A tak aj pomerne malá plocha, málo hercov a malá minutáž filmu bohato stačí na rozohranie skvelého starého hororu. Navyše s dvoma slávnymi hercami, ktorý ani nemusia hrať, iba im stačí "sa nejako tváriť"..:) a preto filmu v pohode odpustím aj určitú dávku predvídateľnosti.(5.12.2010)

  • - Cenzura v Itálii, Rakousku a Finsku film zakázala okamžitě, zatímco v jiných zemích bylo jeho povolení podminěno vystřižením těch "nejstrašlivějších" scén. (liquido26)

  • - Režisér Edgar G. Ulmer se při psaní postavy zloducha Hjalmara Poelziga (Boris Karloff) inspiroval německým režisérem Fritzem Langem. (liquido26)

  • - Jedním z nekonvenčních prvků tohoto snímku byl soundtrack. Na počátku třicátých let byla hudba obvyklá většinou pouze při úvodních a závěrečných titulcích, ale zde je hudební pozadí slyšet skrze celý film. (liquido26)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace