Černá kočka

Skvelá atmosféra vily s expresionistickými a modernistickými (na svoju dobu) dekoráciami a interiérom. Navyše postavená na troskách pevnosti s 1.svetovej vojny, kde zahynuli desiatky tisíc mužov. Majiteľ vily (Boris Karloff) bol vtedy rakúskym velitelom pevnosti a "zradil" ju Rusom, a tak bol priamo zodpovedný za ich smrť. Vila skrýva viacero desivých tajomstiev, vrátane mŕtvych žien vystavených v sklenených vitrínach. Tieto fakty len zvýraznujú vskutku netradičnú a originálnu atmosféru toho miesta. A tak aj pomerne malá plocha, málo hercov a malá minutáž filmu bohato stačí na rozohranie skvelého starého hororu. Navyše s dvoma slávnymi hercami, ktorý ani nemusia hrať, iba im stačí "sa nejako tváriť"..:) a preto filmu v pohode odpustím aj určitú dávku predvídateľnosti. (05.12.2010)

"Majstrovský kúsok konštrukcie postavený na ruinách majstrovského kúska deštrukcie." Stejně jako dům Poelzige by se dal popsat i celý film. Jelikož mám doma černého kocoura, byl tento snímek pro mě takřka povinností. A nezklamal. Sice v dnešní době děj působí klasicky, ale z pohledu diváka 40tých let to tak podle mě nebylo. Nadprirodzené veci, možno. Nezmysly, možno ani nie. Přítomnost satanismu a nadpřirozena musela tenkrát vzbuzovat strach, jelikož ďábel byl, je a bude církví vždy připomínán (a např. německá okultní společnost Thule již byla 16let na světě) a lidé jsou peklem a zatracením strašeni dodnes. Samotná The Satanic Bible vyšla sice v roce 1969, ale filozofičtější moderní Satanismus je víceméně o něčem jiném. Nehledě na čarodějnické procesy, které jsou dodnes známé a děsivé, natož v roce 1934. K tomu přičteme charismatického a až děsivého Borise Karloffa, kterého se lidé báli jakožto Frankenstein (ten vzbuzuje respekt i dnes), temnější atmosféru, dobrý hudební podkres (skladba začínající v čase 48:21 je toho příkladem) a vyjde nám velmi dobrý krimi horor, který se právem řadí mezi nejvýznamnější hororové filmy historie. (07.04.2013)

Opravdu bizarní film! Děj je tak neskutečně ujetý, že se člověk musí smát, stejně jako "dramatickému" deklamování Bely Lugosiho (Martin Landau ho v Edu Woodovi vystihl opravdu dokonale). Jenže zároveň to na člověka působí tak nějak nostalgicky a překvapivě jsem se slušně bavil. P.S. A proč se to jmenovalo Černá kočka jsem stejně nepochopil, stejně jako jakou že měla za dramaturgickou funkci Lugosiho averze vůči kočkám, neřkuli co to celé mělo společného s Poem... (12.05.2003)

Nejpozitivnější a nejpříjemnější stránkou filmu je, že kromě názvu a záměrného čistě ekonomického odkazu na autorovo jméno (obojí, jak sám režisér přiznává, využili jen proto, aby přitáhli do kina lidi) nemá tenhle film se stejnojmennou povídkou E. A. Poea nic společného. Místo adaptace zřejmě nejfilmovanější Poeovské povídky, se tak dočkáme silně atmosférického napínavého snímku s hodně silným historickým ukotvením a pozadím. Atmosféra snímku, obzvláště ke konci, se dá skoro ždímat. Paradoxně se o ni zrovna dvakrát nezasluhují hned dvě herecká žárnová jména. Pravda, Karloffův ksicht a výraz v tomto filmu je tak démonický, že by se z něj opotila prdel i Pinheadovi, kazí si to ale zbytečným pomrkáváním a odkazováním na své slavné Frankensteinovo monstrum (ať už jde o pohyby nebo přímo ukázkovou citaci hned v prvním záběru s ním). Lugosi je prostě strašný herec. Pokud je zabírán z boku a není středem zabíraného obrazu, jsště to jde, ale jakmile je zabírán zepředu a je v záběru jen on, člověk by si až ucvrnkl smíchy do kalhot. Naštěstí se o kvality filmu přičiní výborné interiéry domu, v němž se valná část filmu odehrává, zajímavé herecké obsazení (Lucille Lund je snová) a temnětemná pointa. (23.03.2016)

Tak tohle je prostě bomba - Bela Lugosi a Boris Karloff pohromadě v jednom filmu, na místě tak temném a přitom tak "krásném", holt bauhaus měl něco do sebe... Příběh je sice typicky naivní, ale vzhledem k tomu jaké kousky se točily předtím i potom, ještě není zas tak hrozný. Patří to k filmovému vzdělání, podobně jako třeba Metropolis.... (26.01.2003)