Superman se vrací

Singer si s tím jednoduchoučkým příběhem poradil neuvěřitelně dobře a překvapivě mi nevadil ani Brandon Routh, ačkoliv působil na obrázcích a v trailerech dost nepříjemně. Takže opravdu velmi pěkné a tu jednu hvězdu srážím čistě jen a jen za ten slabý příběh a tentokrát mi tam trochu vadily dvě opravdu nelogické věci (opravdu je tak snadné udržet jednou rukou bezvládné tělo a tahat někoho z vody?). 4,5* (15.08.2006)

Ve chvíli, kdy se na plátně odehrála nehoda vláčků, jsem Singerovi s definitivní platností odpustil velkou srdeční křivdu v podobě úprku od mé milované party mutantů. Přede mnou se totiž pomalu ale jistě začalo odehrávat nefalšované komiksové drama s propracovanou psychologií, navíc ještě nenásilně a staromilsky naroubované na dva klasické první díly. Pokračování bych si v takovém duchu přál opravdu moc, protože Routh je jako Kal-El pravým hrdinou a Kevin Spacey dokonalým plešatým nezmarem. Navíc celý duch filmu je charakteristický tím, že Superman se vrací jen jako prolog k potenciálním sequelům. Jenže jakkoli Singer tuhle partii rozehrál bravurně, diváci na to neslyší a producenti tím pádem také ne. A proto tenhle nostalgický (i když vůči novým divákům dost sobecký) způsob pokračování legendy zůstal jen slepou, byť subjektivně naprosto perfektní, uličkou. (05.08.2006)

Zdlouhavé a překvapivě dost odměřené. Ikona je vyobrazena ve vší své neotesané velikosti a je divákům snad ještě vzdálenější, než jak tomu bylo u původních filmů. Žádné polidštění, žádné silné osobité momenty, jen sled hezkých obrázků, do toho jedna efektní akční scéna a naprosto nevyužití herci na všech frontách. Pamatujete si na kreslený seriál, ve kterém Superman s nadšením říkal "hop, hop a letím!"?. Tak je to naprosto to samé, akorát hrané a s 260ti miliónovým rozpočtem... (15.07.2006)

Nejvíc oceňuju, jak se Singer drží zpátky, aby nevyšel z rámce, zůstal klasický, neudělal ze Supermana nic fajnovějšího a modernějšího, nic překvapivějšího ani složitějšího, než to má být. Naivní pohádka, u které se člověk nesmí na nic ptát, nic domýšlet, a jen všechno chápat jako tu nejprovařenější, nejprostší symboliku, smrtelně zranitelnou každým pronikavějším a odvážnějším pohledem - ale když na tu hru přistoupíte, dostane se vám čiré nostalgické rekonstrukce naivního vidění světa, které je dnes už pryč, stejně zakonzervované v jiném čase, nemístné a nedosažitelné jako ruměnce na tvářích husopasek a stejně půvabné pro ty, kdo chápou, že kdysi to všechno, rodina, padoušství i spasitelství, býval něčí sen, důvod k fantastickému a horečnatému vzhlížení. Tenhle film je klidná a rozmyšlená pocta zašlým časům, která dokázala ukázněně potlačit, že pochází a vztahuje se už odjinud, ze světa jinak uspořádaných tužeb i možností. Takhle nějak by asi měl vypadat nesebestředný hold. (19.11.2014)

Superman se vrací je jako vizitka dnešního Hollywoodu, vizitka sloužící jako demonstrace schopností, jako jednoduchá ukázka toho, co je možné spatřit na stříbrných plátnech, vizitka na které je sice jen telefonní číslo, ale za to se místo na papíře podává na pozlacené destičce. Superman se vrací je typicky konzumní film pro obyčejné diváky, pro masy, na příjemné zabavení, ale rychlé zapomenutí. Postavička Supermana může být tak silná, že uzvedne ostrov, může být i nesmrtelná, ale tento film je velice smrtelný - jedná se o sezónní záležitost. Proč? Protože je povrchní, naivní, v podstatě jednoduchý a v mnohém připomíná spíše seriál Superman (bez prdele). Bryan Singer jej na jednu stranu komponoval jako trhák do všech kin, ale přitom počítal s předchozími Supermany natolik, že postavy zde nijak nedynamizoval, jsou to ploché figurky s lineárními vztahy. Dokonce i jejich střety a konfrontace jsou nezajímavé, viz záporák zneškodněn tím, že mu dojde benzín - WTF? Alespoň rozpočet a slušná režie funguje, neboť film vypadá krásně a překvapivě ani ve své 154 minutové stopáži nenudí. 6/10 (04.03.2009)