Reportáž psaná na oprátce

Některé momenty jsou vážně hodně vtipné, což ovšem nebyl tvůrčí záměr. Např. scéna, kdy Julda na vězeňském dvorku během ranni rozcvičky předcvičuje své kolegy vězně. Máchá rukama tak, aby to vypadalo, že pracuje se srpem a kladivem, z čehož pramení myšlenka na Sovětský svaz, která vlévá sílu do žil ostatním spoluvězňům.... (20.09.2003)

Na film se pamatuji matně. Rád bych ho viděl. Julius Fučík! Jak byl jen zneužitý. Kdekým....Film už mám, takže jsem ho mohl několikrát shlédnout. Řada myšlenek je v něm velmi sugestivní. Přestože výkladů o situacích, ve kterých se J.Fučíka v životě ocitl je víc, a řada z nich si protiřečí, tak přece jen jde o film, který stojí za shlédnutí. Na film je třeba pohlížet i na dobové přesvědčení lidu, že člověk a lidstvo je možno změnit k lepšímu, v což věřil i nacismus, a dříve církve. Spisovatel A.Lustig v pořadu na Plovárně povídal na dotaz M.Ebena, proč byl komunistou, tak že když byl v koncentráku, tak mu imponovalo, jak jsou družní, stateční, cílevědomí. A chtěl být jako oni...Aby divák pochopil některé scény ve filmu, tak je zapotřebí si přečíst i něco o bohémské povaze J.Fučíka. (01.09.2010)

Pred krátkym časom som si prečítal dobrovoľne knihu a následne pozrel tento film. Miestami sú scény s roduvernými komunistami poriadne naivné, hlavne ak si súčasný človek všimne, ako dopadol ich "boj". Celkovo však má snímka myšlienku a disponuje aj istou kvalitou spracovania. R. Hrušínský ako gestapák podáva perfektný "záporácký" výkon. Na koniec si neodpustím ešte jednu poznámku: Ak by namiesto J. Fučíka bol tento film o nejakom "bojovníkovi za demokraciu", nezačalo by sa hodnotenie približovať niekde k 80% :-)? Myslím si, že by sa mali hodnotiť filmy ako také, a nie subjektívne dojmy z čohosi a kohosi. (10.06.2009)

Těžko hodnotit toto politické - politicky pojaté - komunisticky vylhané - drama "dle skutečných událostí". Tři hvězdičky za filmařinu(?), do odpadu za podstatu(?), kam s ním(?)... Na smetiště dějin. Vyřešeno, bez hodnocení - řemeslně vydařený odpad. Typicky >bolševždycky< umělecky prodejné, typicky české... (28.12.2005)

Z literatury a čítanek známá pasáž o Prvním máji 1943 je skutečně poněkud schématická a dnešní mládeži se může zdát i úsměvná. Pro naši generaci však Julius Fučík zůstává největším národním hrdinou 20. století a symbolem boje proti fašismu i nadějí na lepší poválečnou budoucnost. Nový režim musel jeho tvář pochopitelně upravit, musel si najít novou národní hrdinku, možná, že se ne všechno odehrálo přesně tak, jak tvůrci filmu zaznamenali, ale to nevadí. To hlavní, odpor našeho lidu proti fašismu, jehož velkou tíhu nesli komunisté, přetrvává. Co dnes víme, pane distributore? Výborný výkon předvedli ani ne tak Ilja Racek, jako spíše Zdeněk Štěpánek a Rudolf Hrušínský. (08.06.2017)