Samurai 3

Záver trilógie sa nesie v znamení dvoch dejových rovín, prvou sú vzťahy dvoch zamilovaných žien k Musashimu a druhou je vyvrcholenie vzťahu s priateľom-nepriateľom Sasakim. Dej je až na dve-tri scény zväčša komorný a slušný priestor dostáva zmena životného štýlu hlavného hrdinu a jeho prístupu k životu. Ak mám zhodnotiť filmy ako celok ide o vysoko nadpriemerný zážitok po každej stránke. (21.08.2012)

Inagaki si konečně uvědomil co za poklad v Mifunem má a plně toho využil. Bez té jeho charismatické aury "stačí mi jeden pohled a víte, že jsem Bůh" by jen těžko mohla kupříkladu taková scéna s mouchama vyznít vážně (byť s humorný nadhledem) a ne jako špatný vtip. Ovšem závěr je tu oč tu běží a je to právě samotné finále na ostrově, kvůli kterému se vyplatilo sledovat předchozích ne vždy zcela záživných cca třista minut. (28.08.2010)

O trochu lepší než předchozí dva díly, a docela by to mohlo fungovat jako samostatný film. Jenže to by nesměl být Sasaki Kodziro tak trestuhodně upozaděn. Jeho vzestup by mohl tvořit protiklad k Musašimu jako rolníkovi. Jenže on je tady vedlejší postava, to hlavní je láska a rivalita Ocu a Akemi. A tak i do třetice posloucháme milostné výlevy a vzdechy. (19.12.2015)

Tak predsa len ma jeden diel zaujal ešte o čosi viac, i keď už som v to príliš nedúfal. Musaši Mijamoto sa mení, ako aj jeho filozofia života, ale tento prerod mi ešte v druhom dieli mierne povedané vadil. Prišlo mi to mechanické a také uťahané z riadkov scenáristu. Ale čo ja viem o dávnych legendách, o tom, že pri romantike netreba nič, ani francuzák. O tom, čo je to prehnaná samurajská česť, expresívnosť emócii a k tomu patričná tá tvrdohlavosť. Ale i Mifuneho čiernobiele filmy (vari všetky čo som doposiaľ videl) sú niekde inde a ten pre nás, inak nezlúčiteľný koktejl vlastností a spôsobu vyjadrovania je v nich magickejší. Inagakiho trilógia je takým skôr prerozprávaním dávnych mytológií tradičnou štruktúrou, mierne predvídateľného finišu, ale stále s dostatočným odstupom. (31.05.2016)

Třetí díl série. Tak tohle je vážně bomba. Akční stránka ustoupila úplně do pozadí. Takezo touží farmařit, ale pořád se musí vyrovnávat se svou minulostí. Konečně se vyřeší jeho vztah k oběma fatálním ženám jeho života Otsu a Akemi. A konečně se musí setkat se svou životní Nemesis šermířem Sasakim Kojirem. Film je plný emocí a oproti předchozím dílům nechybí ani humor, o který se stará postava koňského handlíře, který se na čas připojí k Takezovi. Co se soubojů týče, tak v padesátých letech se o nějaké choreografii nedalo vůbec mluvit a souboje se nejvíce podobají zápasům kenda. Ale za závěrečný souboj mezi Takezem a Kojirem při západu slunce by se nemusel stydět ani mistr Leone. Něco tak napínavého jsem dlouho neviděl. (02.01.2006)