Samurai 3

Tak predsa len ma jeden diel zaujal ešte o čosi viac, i keď už som v to príliš nedúfal. Musaši Mijamoto sa mení, ako aj jeho filozofia života, ale tento prerod mi ešte v druhom dieli mierne povedané vadil. Prišlo mi to mechanické a také uťahané z riadkov scenáristu. Ale čo ja viem o dávnych legendách, o tom, že pri romantike netreba nič, ani francuzák. O tom, čo je to prehnaná samurajská česť, expresívnosť emócii a k tomu patričná tá tvrdohlavosť. Ale i Mifuneho čiernobiele filmy (vari všetky čo som doposiaľ videl) sú niekde inde a ten pre nás, inak nezlúčiteľný koktejl vlastností a spôsobu vyjadrovania je v nich magickejší. Inagakiho trilógia je takým skôr prerozprávaním dávnych mytológií tradičnou štruktúrou, mierne predvídateľného finišu, ale stále s dostatočným odstupom. (31.05.2016)

Skončila rozbředlá epopej, která mi byla dlouho vychvalována, a mé pocity jsou rozpolcené. Třetí "díl" byl největší kýč ze všech. Paradoxně to myslím v dobrém -- režisér se konečně naučil natočit kýč tak, aby nebyl trapnosměšný. Závěrečný duel je krásná třešnička, nicméně paměť mi funguje dále než pár minut zpět a pocit, že jsem kvůli tomuto souboji musel přežít čtyři a půl hodiny předtím, je dost zdrcující. Jsem smutný z režiséra, který je slabý i na padesátá léta (platí k celé epopeji). Napotřetí už se aspoň naučil vytěžit Mifuneho, ze kterého charisma jen chlístá a je ve vrcholné životní formě. (Dokonce se např. snažil vpašovat reminiscenci na Sedm samurajů -- v jednu chvíli Mifune probíral s vesničany plán obrany před bandity, což v knize nebylo). Velmi dobře je zahraný i Kodžiro, Ocú i Akemi (z těch dvou mě přesvědčila víc). Odpadlo ukončení linky Matahačiho a jeho matky, které samotné v knize zabírá snad 100 stran, trochu škoda. Zdokonalování (se) Musašiho osobnosti setkáními s guru v jednotlivých oborech bylo pominuto úplně trestuhodně, přitom v knize šlo opravdu hodně o ukázání, že samuraj má být komplexní osobnost. No, jsem jako dítě, které se těší na nějakou pokroutku, co vypadá slibně -- pak se do ní zahryzne, prokousne si jazyk a ještě má chuť naprosto odlišnou od očekávané... (20.03.2013)

Třetí díl série. Tak tohle je vážně bomba. Akční stránka ustoupila úplně do pozadí. Takezo touží farmařit, ale pořád se musí vyrovnávat se svou minulostí. Konečně se vyřeší jeho vztah k oběma fatálním ženám jeho života Otsu a Akemi. A konečně se musí setkat se svou životní Nemesis šermířem Sasakim Kojirem. Film je plný emocí a oproti předchozím dílům nechybí ani humor, o který se stará postava koňského handlíře, který se na čas připojí k Takezovi. Co se soubojů týče, tak v padesátých letech se o nějaké choreografii nedalo vůbec mluvit a souboje se nejvíce podobají zápasům kenda. Ale za závěrečný souboj mezi Takezem a Kojirem při západu slunce by se nemusel stydět ani mistr Leone. Něco tak napínavého jsem dlouho neviděl. (02.01.2006)

Ano ten zaver je vazne skvely. V poslednim dile trilogie nas ceka Musashi ktery uz ani slavnym bojovnikem byt nechce, radeji by zil zivot v ustrani a mece se uz ani nedotkl .Presto osud je neuprosny a pres hrdinovu snahu se mu vyhnout je jim dostizen a tiskne mu v samem zaveru proslule veslo a Sinkenem do rukou.Skvela hudba, skvela kamera, skvely pribeh. (22.03.2007)

Inagaki si konečně uvědomil co za poklad v Mifunem má a plně toho využil. Bez té jeho charismatické aury "stačí mi jeden pohled a víte, že jsem Bůh" by jen těžko mohla kupříkladu taková scéna s mouchama vyznít vážně (byť s humorný nadhledem) a ne jako špatný vtip. Ovšem závěr je tu oč tu běží a je to právě samotné finále na ostrově, kvůli kterému se vyplatilo sledovat předchozích ne vždy zcela záživných cca třista minut. (28.08.2010)