Samuraj - Musaši Mijamoto: Bitva u Ičidžódži
Zoku Mijamoto Musaši: Ičidžódži no kettó
Master Swordsman: Duel at Ichijoji
Samurai 2: Duel at Ichijoji Temple
Obsahy(1)
Takezo už ako samuraj, pod novým menom Miamoto Musashi, putuje po Japonsku, stretáva sa v súbojoch s tými najlepšími samurajmi a stále zostáva neporazený. Všade ho už poznajú ako toho najmocnejšieho samuraja v celom Japonsku. Musashi sa vracia do Kyota, aby vyzval na súboj majstra tamojšej najprestížnejšej samurajskej školy. Takeza si všimne velmi schopný, ambiciózny samuraj Sasaki Kojiro, ktorý v Musashim vidí svoju životnú výzvu a jeho jediným cieľom sa stáva vyzvať a poraziť Musashiho v zájomnom súboji.
Sasaki Kojiro je podobne ako Miamoto musashi, skutočná historická postava a je ústredným motívom vo filme Kojiro (1967, réžia Hiroshi Inagaki ). (kitano)
(více)Recenze (38)
,,SOUBOJ JSTE VYHRÁL. ALE CESTĚ MEČE JSTE PODLEHL“..... /// Takezovi nechybí sebevědomí a síla, ovšem jeho mysl stále nedosáhla klidu. ,,CESTA MEČE“ je cestou k lidskosti. Celkem dost se bojuje, ale nečekejte krvavý, ale ani vytříbený šermířský souboje. Stejnej prostor jako samurajskej ,,duševní vývoj“ dostává romanticko – dramatická rovina, páč se ženskejma to má chudák furt těžký. (Nebo voni s ním?) Chápu hlasy negativní (slabý choreo, zdržující romantika, zastaralost – doporučuji HD verzi…), já se však přikloním na tu pozitivní stranu, a to přesto, že životopisy moc nemusím. Škoda jen, že tolik prostoru na úkor ,,samurajství“ dostávaj ty ,,baby“. Po seznamovací jedničce, jde o part dramatičtější, byť naplno nevyužívající Mifuneho charisma. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Žádnou z knih o skutečném Miyamoto Musashimovi, které napsal Eiji Yoshikawa jsem nečetl. 2.) Když se řekne ,,Sasaki Kojiro“, vidím Nodači. 3.) Zjistím, jak se šavluje v rejžovým poli. 4.) Thx za titule ,,Martin Tirala“ a ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Lepší než první část, ne však o moc. Po skvostném úvodu je třeba zatnout zuby a přežít střední pasáž, finále je naštěstí opět zdařilé. Překvapivě málo to stojí na Mifunem a jeho charismatu. Navíc exteriéry tu oproti jedničce mnohem více supluje studiový papundekl, což sice není zápor, ale zarazí to. ()
Utahané, a přesto dobré. Sošné, ploché, a přesto životné. Oč více skřípající režie, o to lepší Mifune a podpůrní spoluherci. Ještěže jsou časy takovéhle filmařiny pryč. Žel, pryč jsou i ti herci. Doslovný přepis románu, minimální zjednodušení, romantika, přímočarost, Musaši je v této fázi už velikán. P.S. s pohrdnutím režií to myslím vážně - režie neznamená jen zvládnout choreografii soubojů... P.P.S. tenhle díl mi narozdíl od jedničky nepřipadal tolik jako Vávrovy husitské epopeje, ale nevímproč jako Hrátky s čertem - rozvernou notou a malovaným pozadím místo exteriérů. Vlastně nechyběl ani otec scholastik. ()
Vyborne pokracovanie, kde Musashi uz ako samurai cestuje, aby ziskal skusenosti a mohol spoznat sam seba. Dreveny mec nahradila katana a pribudlo akcie. Jeden vobec z najlepsich samurajskych filmov, kde sa dozviete, ze fyzicka sila nieje z daleka vsetko co robi samuraja samurajom. A skvely zaver ktory vas navnadi na treti diel, kde Musashiho cesta vrcholi. (10/10) ()
Oproti předchozímu dílu je tento Musaši Mijamoto o něco záživnější. Technické zpracování sice dnes působí stejně archaicky jako u prvního filmu, na druhou stranu druhá epizoda alespoň nabízí něco víc ze samurajské filosofie a i nějaké ty souboje. Jinak však nelze Musašiho srovnávat s obdobnými filmy s T. Mifunem od Kurosawy té doby. Ty totiž nestárnou a ve srovnání s tímto se jedná o velice oduševnělá díla. V Musaši Mijamoto filmařské umění nehledejte, obstojí jen jako solidní popis něčího životního příběhu, víc nic. ()
Druhý díl série. Z Takeza se stal samuraj, který budí všude, kam přijde, respekt. Bojí se mu postavit i vyhlášení šermíři. Souboje jsou kvalitnější a Takezo konečně používá ocel a ne jen klacek jako v prvním díle. ()
Pro me nejlepsi dil serie. Kamera je vyuzita vice jaksi je i barevnejsi. Dej ma uplne jiny spad nez v prvnim dile.Pekna podivana. Toshiro Mifune je opet 1! ()
Tak zase takový posun vpřed oproti prvnímu dílu to není, ale napětí jak vše skončí ve mě narostlo o to více, že je zde rozehráno mnoho osudů a ať je mi jasný jak skončí ten hlavní, zbytek je obestřen záhadou. Velké minus filmu je ten, že je téměř vše natáčeno za šera a člověk (ať se soustředí jakkoliv) se v soubojích docela ztrácí... - 5. 12. 2012 - 75% ()
Živočíšnosť prvej časti ustúpila, prostredná časť je natočená v komornejšom duchu. Na konci minulého dielu prijal búrlivák Takezo meno Miyamoto Musashi ( tentokrát úspornejší Toshirô Mifune ) a vydáva sa na cestu spoznať samého seba. Jeho bojové umenie je veľké, ale chýba mu rozvaha a rytierskosť samuraja. Dej je temnejší a hlbší a obohacujú ho dve ženy, ktoré sú do Musashiho zamilované. Treba spomenúť aj starosvetsky výbornú hudbu plnú nádherných motívov. 4+ ()
Pokračovanie životnej cesty najslávnejšieho samuraja 17 storočia feudálnym Japonskom je plné nečakaných zvratov, klamstiev, intríg a hľadania. Toshiro Mifune zo zdvihnutým samurajským mečom, je pre mňa hrdina, ktorý dáva filmu silu, epickosť a nesmrteľnosť. Pre takého postavy sa Mifune narodil. Aj keď jeho vnútorné pochody nie sú detailne rozpracované – film sa sústreďuje hlavne na postavy, ktoré ho obklopujú, jeho protivníkov, alebo ľudí s jeho minulosti, a ich vplyvy na jeho rozvoj a na jeho dospievanie ako bojovníka ovládajúceho umenie meča, film tým netrpí. Akčné scény umocňuje často krát Japonská krajina so všetkými ryžovými jazierkami, vysokými borovicami a jednoduchými obydliami. Aj keď na filme badať, zhutnenie takmer tisíc stranovej knihy – čo sa prejavuje hlavne v strácaní sa, medzi rôznymi postavami, film je po dramaturgickej stránke zvládnutý na výbornú. Má skvelé tempo, výbornú hudbu a nezabudnuteľné výkony Japonských hercov, ktorý sa už v prvom diely stali nesmrteľnými. Neuveriteľne sa teším na tretí diel a knihu si objednávam. ()
O něco lepší než první díl. Bylo to celé takové temnější, hlubší, se zajímavějším příběhem, akčnější (i když ne o moc), ale stejně jako u prvního dílu i tady se objevila hluchá nudnější místa. ()
Souhlasím s komentářem kolegy DaViD´82, je to rozhodně lepší než jednička, ale zas nijak zvlášť. Všimla jsem si v komentářích, že to někteří srovnávají s jirásko-vávrovskou trilogií, ale já bych to spíše připodobnila k Sienkiewiczovým Křižákům (taky občas prima souboj, jinak příšerná nuda a láska bez jakéhokoli jiskření mezi hrdiny). Taky nechápu, co na Takezovi všechny ty ženský vidí (jelikož dávám přednost středoevropanům s velkýma očima, lhostejno jaké barvy a se širokým úsměvem, již srší vtipem a inteligencí, je to samozřejmě pochopitelné). Souboj v rýžových polích byl prima, vlastně i taková ukázka taktiky, inu dobrá, přece jen by se ty podobnosti s Vávrovými husity daly najít, první díl byl Jan Žižka (ani ne ideologicky, kde se mi z Vávrových líbil akorát Jan Hus a v tomto nějak žádnou ideologii nevidím, ale spíše úrovní), tenhle ještě uvidíme, jestli to bude odpovídat zmiňovanému Janu Husovi (z Vávrovy trilogie ho považuji za nejzdařilejší, i když jsem v něj v 9 letech měla solidní trauma) nebo spíše Proti všem. Zřejmě tvůrci (a já se jim nedivím) nepočítali s tím, že by se Takezův příběh někdo mně podobný (s naprostou neznalostí japonského prostředí a zvyklostí) rozhodl sledovat, ale i přes pocit, který ve mně série zatím vyvolává (totiž, že, když by se měli situaci více věnovat, utnou ji a když by měli jít rychle pryč, tak se v tom patlají a prodlužují to, což je má výhrada především k prvnímu dílu),druhá část se mi už celkem zamlouvala (65%). ()
rozhodně lepší než první díl, ale i tento film bohužel již dost ohlodal zub času - zastaralá colorizace, kdy v mnoha scénách není vidět nic než temné fleky (zvláště při soubojích), ubírá filmu i ten poslední akční náboj co měl. Jediným tahounem příběhu je tedy opět Musashiho duševní vývoj, tentokráte z brutálního stroje na zabíjení v samuraje znajícího kromě krutosti i soucit. ()
Najslabšia časť z trilógie. Záverečná bitka je skvele urobená, ale až dovtedy je to skôr vata a taktiež dej filmu nie je velmi plynulý. Hodnotenie: 65% ()
Strašné. Souboj Musašiho s přesilou u Icidzodzi je přelomový v tom, že Musaši ho vyhrál pomocí dvou mečů - velkého a bočního a na této zkušenosti založil svou školu. To však film neřeší, a místo toho tu máme půl hodiny telenovelu, běhání po lese a dialogy typu: Mezi námi je nepřekonatelná propast - Tak ty ho miluješ? ()
Druhý díl Inagakiho zpracování Musashiho příběhu se z velké části přesunul do studia, kulisy jsou sice špičkové a mají své kouzlo první díl má díky větší porci skutečných scenérií kapku navrch. Děj se v první polovině filmu navíc poměrně výrazně dramatizuje a dochází k mírnému snížení tempa. Film však opět postupně graduje a vrcholí mimořádně povedenou závěrečnou akcí. 85% ()
V druhém dílu Inagakiho epické trilogie o nejslavnějším samuraji, potkáváme Musasho v Kyótu, kde vyzval na souboj mistra Yoshiokovy školy Seijuro Yoshioku. Avšak tento slavný souboj, kterým vyvrcholí celý film je ztvárněn ve velmi špatně nasvícených venkovních scénách a to je důvod proč film hodnotím hůře než předchozí díl. Je možné, že Inagaki z etických důvodů zřejmě nechtěl souboj ukázat přímo, ale pohled na tmavou obrazovku, kde se na tmavém pozadí míhají tmavé stíny je spíš výrazem filmového diletantství, než možného osobního pacifismu. Přes tento nedostatek se stále jedná o velmi dobrý film poplatný však předválečným estetickým normám. Divák si musí zvyknout na poměrně pomalé tempo vyprávění, akce, na kterou je dnes zvyklý, ustupuje do pozadí, předost mají silná citová pohnutí explicitně vyjádřená příslušnými gesty a dialogy jednajících osob. Mimo osoby Otsu, Akemi a Matahachiho, známé z předchozího dílu, se zde setkáváme s Musashiho osudovým soupeřem Kojiro Sasakim (poněkud prkenný Kóji Tsuruta) a kurtizánou Yoshino (Michiyo Kogure), která ač žena, našemu hrdinovi udělí několik rad na jeho cestě k dokonalému bushi. ()
Asi nejlepší díl trilogie, protože takovou nálož soubojá jsem nezažil, tohle je i díky Mifunemu zřejmě ten nejlepší samurajský film co jsem viděl. ()
Po určitém zklamání z prvního dílu jsem vzhledem k místním komentářům doufal ve zlepšení, bohužel jsem se dočkal opaku. Rozvláčný, místy trochu zmateně vyprávěný příběh se zbytečně se opakujícími motivy nezachrání ani "originální" poselství, že velký bojovník nemá být jen silný, ale také šlechetný. Také souboje nejsou žádný zázrak a navíc jsou též docela zdlouhavé. A znovu jsem měl pocit, že Mifuneho herecký potenciál zůstává dost nevyužity. ()
V tomto druhém díle v trilogii o nejslavnějším samuraiovi všech dob Miyamoto Musashim jsou nejlepší jednoznačně souboje je jich tu opravdu hodně a jsou velmi pohledné a finální fight je více než dobrý. jasných 90% ()