Alice in Borderland

Sice tam nikdo nehází žlutým hnisavým abscesem a neřve „přespi – přespiču“ ani postavy nemají oči, jako by se urputně snažily vysrat, nicméně i tak je to zase jen ťamansky přiblblé mačkání manga pro slaboduché otoky (mozku) s až trapně úsměvným plagiátorským vlezdoprdelizmem kulturně degenerovaných Džaponců do otvorů ještě degenerovanějších Spojených sráčů. Nápaditost „her“ s šikmookým bukkakenýrem jménem Alice končí s prvním dílem, poté to ztelenovelizuje do očividné rýžomatrice Ztracených – „Co nejdýl dělej z diváka totálního čuráka“. Patrně tak vznikne asi milión sezón debilního natahovaní jednoduchého tupokonceptu, plných klišovité pouťové filozofie a existenciálních mouder pro kvocientně retardované prohlížeče hentaiomalovanek a přitroublé leštiče džojstyků, až všichni zapomenou, o čem byl vlastně první díl, a ukončí to nějakým jakože zapeklitě kokotplikovaným myslomrdem. Já už u toho rozhodně nebudu, ještě jedna řada a musel bych z pocitu trapnosti spáchat harakiri. Tímto definitivně máwám na rozloučenou všem kunám i Alicím. (21.12.2020)

Zfilmovaná fantazie zastydlého puberťáka. Vykrádá to všude možně a jede to jen na efekt, vlastní esenci to nemá zhola žádnou. Jestli na tom byla obdobně i původní japonská manga netuším, seriál nicméně působí jako jedna z těch prázdných netflixáren, které se pouze bez vyšších ambicí chtějí hlavně zalíbit svému cílovému publiku. Dokonce je tu i místo zvané Pláž, jakože aby tam postavy mohly chodit v plavkách a vypadalo to tak pro cílovku víc sexy. První tři epizody mi to krev ještě tak úplně nepilo, s naprosto debilní epizodou čtyři jsem ale ztratil zájem jít tomu naproti. Gró celého seriálu, tedy ony hry, co jsou hrdinové nucení hrát, jsou v lepším případě banální, v horším případě úplně nesmyslné a jejich řešení z prstu vycucané. V závěru jsem nevěděl, jestli se spíš smát kvůli tomu, jak trapně jsou podána ta rádoby dramata mezi jednotlivými postavami v resortu, anebo brečet nad tím, jak zoufale neochotní jsou tvůrci říct k smyslu toho všeho něco konkrétního. Plácáme, plácáme, do operačního střediska tam na monitory mrdneme nějakou afektovanou bábu, a jedeme dál v druhý sérii. Tak jako prosim, beze všeho, ale beze mne. (14.12.2020)

Hrdinové potřebují tragédie. Eintopf², který vykrádá v podstatě vše, co kdy vzniklo na poli žánrových filmů, mangy, videoher, komiksů, klasických děl, geek kultury... Všeho, všude, ve všem. Již pouze na půdě úvodní epizody bezpečně rozpoznáte Personu, Danganronpu, Kostku, samozřejmě Alenku, Project Zero, 28 dní poté, pub kvízy, Saw, Takešiho hrad, Jumanji, fenomén únikovek, Hru, Battle Royale, Hunger Games a dobře sedmdesát dalších předobrazů. Opakuji, to je čistě v rámci první epizody. Každou scénu se tahá za úplně jinou formální pilku a tak každá epizoda působí, že ji točilo trio režisérů, každý po svém, se svou vizí a na just ostatním. Hlavní hrdina je génius formátu "Sherlock hadr", který si řešení a jakože opodstatnění pro ně tahá ze zadele, což je však v japonských záležitostech standardem. A že se opakovaně problémy (vy)řeší díky deus ex machina obezličce na poslední chvíli? To je zde zdaleka ten nejmenší problém. A přesto, světe div se, to funguje jako soudržný ujetostí propojený svébytný celek, který šlape, je mrtě adrenalinový, svět a jeho pravidla vyvolají touhu dozvědět se více, má to neustále nějaké nápady (ne vždy využité, ale když si to sedne, tak všechna čest), hravě si to pohrává s pravidly žánrů, je to formálně vymazlené, nikdy to nepřešlapuje na místě a postavy postupem času přirostou k srdci čili se dostaví i nemalá emocionální odezva. V jádru je to totiž o teorii her aplikované do nekompromisních situací plných Sofiiných voleb, které musí činit sympatické charaktery ve svůj prospěch na úkor ostatních. Což je echt nosný koncept. Jakkoli bych se to zdráhal komukoli doporučit, tak je tady toho tolik, že si v tom snad každý najde to své, co ho na tom zaujme; i to co ho bude nebývale iritovat. Parametry okamžité kultovky to každopádně splňuje ve všech ohledech. | S1: 4/5 | (13.12.2020)

,,VŠECHNY POMSTÍM. ZASTAVÍM TOHO, KDO TU HRU VYMYSLEL A VRÁTÍM SVĚT DO POŘÁDKU. PŘEŽIJU.“… /// Japonsky podivný, krvavý, vobčas napínavý a akční. Rozdíly v jednotlivých epizodách jsou stejný jako v těch hrách „na život a na smrt“. Zvlášť, když se k tomu přidá budování vztahů, myšlenkový pochody a pocity sebelítosti či velikášství. Bohužel nejde jen čistokrevnou krvavou zábavu s nesmrtelným detektivem, protože ji zdržujou zbyteční lidé, kterých je zde fůra. Proto se dočkáme další řady… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej japonskej manga komiks, kterej napsal Haro Aso, neznám. 2.) Uvízl jsem v Kostce. /// Thx za titule „Gabriela Vašíčková“ a „Marie Pavlů“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (10.01.2021)

Výborná záležitost, kde Netflix opět boduje a pro Japonsko je Alice in Borderland nejspíš událost dekády. Jumanji meets Cube meets Escape Room meets Battle Royale!! Alice in Borderland je výborný mix oblíbených filmů zkombinovaný do jednoho a je to neskutečná 8 hodinová jízda, kterou jsem sjel na jeden nádech. Skupina náhodných lidí z celého Tokia je transportována do paralelního světa připomínající virtuální realitu, kde lidé, aby přežili musí hrát nebezpečné hry a odměnou jest několikadenní vízum, kde po jeho vypršení Vás čeká Smrt, takže klíčem k přežití je hrát a vyhrávat. Jsou zde 4 druhy her: Týmové, fyzické, vědomostní a zlomyslné pohrávající si s myslí a emocemi rozdělených do různých úrovní od 1 do 10. V každém díle se hraje jiná hra a vždy se jedná o něco nápaditého a originálního. Hlavní hrdina je absolutní Geek, který v normálním životě nikdy nepracoval a celou dobu hrál jen PS hry, takže v tomhle světě vědomostmi vyniká. Vizuálně žrádlo a nepamatuji si na lepší technické zpracování z Japonska, postavy jsou velmi zábavné, sympatické a některé velmi záhadné, seriál je nabitý i hodně nečekanými zvraty, kde se mi ani jednou nepodařilo uhádnout chod událostí a pointa je správně překvapivá. Vrcholem byl pro mne 7. díl kde došlo na regulérní Battle Royale a krví se zde vůbec nešetřilo, došlo i na jeden výborný fight samurajský meč vs Kung-Fu. Koho baví hry, hádanky, řešení rébusů, které jsou inteligentně vyřešeny, tak bude spokojen jako já. Spokojenost veliká a cliffhanger na 2. sérii parádní. Příběh****, Akce*****, Humor**, Násilí****, Zábavnost*****, Hudba****, Vizuál*****, Atmosféra*****, Napětí****. 8.5/10. (11.12.2020)

Víceméně souhlas s komentářem od kolegy J*A*S*M, s tím rozdílem, že mám díky sledování anime o něco větší odolnost k těm úplně největším klišé a pravidlům tohoto média. Ale právě proto mám rád i mezi anime (resp. jejich manga předlohami) hlavně ty, které s nimi buď pracují fakt dobře, nebojí se je narušit nebo dokonce jdou úplně proti nim. V této hrané adaptaci mangy nebyla vidět kromě výživného násilí snaha udělat cokoliv nějak nápaditě nebo zajímavě. První dvě epizody ještě působily jakžtakž nadějně a byl jsem zvědavý na řešení celého toho tajemství, a třetí epizoda aspoň fungovala na bázi překvapivosti, ale pak to začalo být fakt strašně pitomé. Na úrovni děje i postav. A nepomáhali ani herci, kteří z většiny buď neuměli vůbec hrát nebo byli zcela nudní, případně neměli ani kousek charismatu. Vztah mezi hlavní postavou a Usagi byl např. vybudovaný tak, že jsem neměl tušení, jak k němu vůbec došlo. Nevím zda chyba scénáře nebo chyba úplné absence chemie mezi herci. Poslední dvě epizody měly být podle všeho pořádný masakr, a několik momentů zejména v poslední epizodě fungovalo, ale tou dobou jsem byl už příliš unavený a znechucený dosavadním průběhem. Manga je pravděpodobně lepší, ale zjišťovat to nehodlám. (23.12.2020)

Zpočátku smršť nápadů, nečekaných zvratů, ale ve druhé řadě se to malinko začalo táhnout. Dokonce takovým způsobem, že jsem skoro vždycky u dílu usnul. Závěr ovšem znovu nápaditý masakr. Tenhle typ konců mám rád a byl jsem překvapený, že se dá i tohle dost zásadně inovovat. Japonci umí. I přes to někdy přehnané ječení. Vždycky uměli. (16.04.2023)

Začátek má pomalý rozjezd, poté je poznat, že autor mangy se vyžíval ve věcech typu Cube, Battle Royal, Saw, není to špatné, je to rozhodně napínavé a herecké výkony slušné. Děj začíná pomalu houstnout po vstupu do utopie jménem Beach, ale zároveň i tady začne kvalita pomalu upadat, působí to až příliš prvoplánově a nedomyšleně (myslím finiš, a nechci spoilovat). Rozhodně některé cool charaktery, ať zakladatel Beach, nebo ty roličky co měla Naka Riisa, Ajaka Mijoši, Kento Jamazaki se snaží více, než obvykle. Cučija Tao mile překvapila ve své roli akční hrdinky. Za ponurou atmosféru, perfketní OST (na kterém se podílelo české těleso), musím půl hvězdy přidat, 3,5 zní verdikt, a uvidíme, zda do případných věcí příštích vezmou tvůrci více mozku pro hlavní hrdiny a vybaví je dostatečnou krvežíznivostí proti technokratickým protivníkům. (26.12.2020)

Docela mi to připomnělo Hru na oliheň, ale je to starší. Odehrává se to v Japonsku a účastníky to nutí hrát různé hry. Ty často končí smrtí. Převážně se tu objevují mladí a ze začátku není zcela jisté, o co ve hře jde. Postupně poznáváme jednotlivé postavy, jejich minulost, motivaci. Nakonec se utvoří parta, která to táhne až do konce. Jednotlivé hry jsou dost zajímavé a originální. I postavy jsou celkem sympatické. Závěrečné vysvětlení mě sice trochu zklamalo, ale aspoň odpověděli na všechny otázky. "Kde máš oblečení?" (28.03.2023)

Nejsem znalec mangy a neviděl jsem Hru o oliheň, takže to pro mě bylo první setkání s tímto tématem a musím říct, že jsem asi nemohl zvolit lépe. Zejména druhá řada byla výborná. Téměř každý díl dokonalý, jeden totální psycho, druhý totální akce, třetí totální masakr. U jedné nedýcháte napětím, jiné citlivější jedinci proslzí. Je to brutální, nelítostné, nikdo si nemůže být jist životem, dokonce ani hlavní postavy, přesto se najde čas někdy překvapivé dialogy i čas představit osud i pocity většiny hlavních postav. Nechybí řada nečekaných zvratů, několik scén které fungují jako totální emocionální ždímačka. A jak už to u japonských filmů bývá, všechny holky nádherné, sympatické nebo zajímavé. (27.11.2023)

Přestože jsem viděl obě série, nemám v oblibě příběhy, kde jsou masově vražděni lidé. Líbil se mi svět, zajímalo mě prázdné Tokyo a příroda, která se ho stále silněji zmocňuje. Zajímaly mě hlavní charaktery kolem hlavního hrdiny (který byl sám jen ok). Ke konci první série mě vyloženě štvala jedna emocionální scéna, ale naštěstí se v druhé sérii ukázalo, že měla logický smysl. Úplný závěr měl logiku, dojem trochu vylepšil, na 4 hvězdy to však celkově není. Pokud bych měl doporučit seriál s hrami na život a na smrt, pak raději psychicky klaustrofóbní čínské Die Now. (16.05.2023)

Na Netflixu se opravdu daří Korejským, Čínským a Japonským seriálům. Hra na Oliheň doslova rozbila sledovanost a byla jen otázka času, kdy vznikne něco podobného. A bum, dostali jsme Alice in Borderland, což považuji za největší překvapení minulého roku a letošní 2. série to dokázala ještě překonat. Samotný seriál stojí hlavně na postavách, které mají každý svoje charakteristické rysy a většina z nich Vám přiroste k srdci. Nechybí atletka, frajer, který vše vyřeší svým úžasným talentem pozorování a předvídaní, šíleně hezká slečna, či připosránek. Záporáci jsou tady spíš okrajově a jedná se o lidi v samotných hrách, kteří nejdou pro zradu daleko. Velkým plusem jsou hry, které nabízejí pokaždé něco jiného. Vždy se bojuje o život, ale každá barva a číslo určuje druh a obtížnost hry. Nechybí hry na testy fyzických vlastností či hry na týmovou spolupráci. Tak či tak jsou vždy napínavé, krvavé a většina lidi ve hrách neskončí moc dobře. Chválím letošní 2. sezónu, která začala těšně po Cliffhangeru 1. série a jde vidět, že se zvýšil rozpočet i nápady. Všechno je zde větší, hezčí a tentokrát se hrdinové dozví, co se stane, až posbírají všechny karty, případně, kde vlastně jsou a proč. Her je zde sice méně, ale jsou propracovanější , brutálnější a dostávají zde prostor i postavy, které v 1. sérii byli odsunuty na 2. kolej. Pokud nevíte na co koukat a chcete něco podobného jako byla Hra na Oliheň či Hunger Games, neváhejte si pustit tuhle pecku (02.01.2023)

Akceptoval som pravidlá tejto politicky korektnej a genderovo vyváženej hry. A ak prežijem, budem hrať aj ďalej. Za 4 levely. (17.12.2022) (17.12.2022)

1. série: Ze začátku se Alice in Borderland jeví jako skvělá pecka, která ale postupem času čím dál víc slábne a nakonec jsem z díla celkem v rozpacích. Motivem jde jednoznačně o snad nejlepší a mi nejbližší geekovskou scifi zábavu, ale zpracováním už tolik ne. Potěší dostatek krve, občas souboj, skoro každý díl jedna hra často připomínající Saw/Kostku, kdy bych se ale vůbec nezlobil, kdyby her bylo více. Nejlepší na seriálu vnímám ale našlapaný cliffhanger, který sice v závěru neodpoví otázku GameMastera, ale neskutečně navnadí na další sérii a doufám, že přijde co nejdříve. Teď ale k mínusům, které víceméně jediné podkopávají sérii nohy, a tím jsou logické díry. Proč loví v lese kance, když mají obchody s jídlem? Jak může člověk sprintem předběhnout valící se natlakovanou vodu z potrubí přes podzemní tunel? Jak může vodivý elektrický kabel nezasáhnout člověka když stojí ve vodě, ve které je kabel? Proč jsou lidi tak flegmatičtí a na pláži si užívají párty, když jim jde o život a většina lidí na zemi zmizela? A takových otázek jsem v seirálu našel desítky, nehledě na to, že hlasité monology hlavní postavy už časem lezou krkem, protože vysvětluje a nahlas říká úplně banální věci, které nemusely být vůbec vyřčeny. Výsledek je taková opatrná 4ka, která má občas fakt bídné kvality a dost logických chyb, ale za výborný nápad, kreativitu a závěr tu čvrtou s přivřeným okem dám. Komentář ke druhé sérii v recenzi pod sérií samotnou. (14.12.2020)

Pustil som si to, lebo to pár ľudí spomínalo v komentároch seriálu Squid Game a dokonca tvrdili, že toto je lepšie. No ty vole ani náhodou. A ani to nie je príliš podobné. Síce sa tu hrajú nejaké hry o život, ale motivácie sú úplne, hm, vlastne ťažko povedať aké. Celé sa to tvári záhadne ako Lost. Je možné, že v tom je niečo nadprirodzené, alebo sú v tom mimozemšťania alebo čokoľvek. Seriál ponúka bambilión otázok ale žiadnu odpoveď. Namiesto nich tu máme kopu zbytočných flashbackov do minulosti postáv, ktoré ma postupne začali komplet srať. No proste ako Lost. Technická stránka je vydarená a prvé tri epizódy fungujú aspoň na ten prvej signálnej úrovni ako fungovali Battle Royale, Kocka alebo Saw. Proste banda nesympatických dementov sa snaží prežiť tým, že vyrieši nejaký rébus. Vrcholom seriálu je tretia epizóda v ktorej ide pri riešení aj o morálne hodnoty a vzťahy medzi postavami. Od štvrtej epizódy to je už totálna nezmyselná fantasmagória v ktorej si každý robí čo chce a už ani o tie hry príliš nejde. Namiesto toho sa tam ukazuje zdegenerovaná hierarchia, ktorú si vytvorili tí úbožiaci. Finále nám podobne ako v dvojke Matrixu odhalí kto za tým všetkým stojí a zároveň nám to nič nepovie. Snáď len to, že pokiaľ to bude mať úspech, tak sa to bude naťahovať donekonečna. Kariet na rozdávanie je ešte neúrekom. Tudududú. Kto má rozum, tak to zabalí po treťom diely. 3/10. (13.10.2021)

Normální blbá vyvražďovačka. Nedokoukána ani S01. (03.01.2023)

Začalo to velmi slibně, ale druhá polovina - od příchodu na Pláž byla poněkud slabší. Konec nalákal na druhou řadu, která pro obrovský úspěch nejen v domovském Japonsku, je jistá natotata. (16.12.2020)

Až na to, že je to "mrtě adrenalinový" souhlasím s DaViDem. Osobně tam ten adrenalin postrádám, postrádám hlubší rozbor charakterů (což logicky na omezeném prostoru ve srovnání s mangou nejde), například taková Hikari Kuina by měla imho mít detailnější historii, než jí scénář poskytl, protože v současném světě milionu genderů je Hikari Kuina pořád vzácná kytka, ale v zásadě jsem Alici (Arisu) vydržel až do konce a druhé řadě s klidným svědomím taky nějaký čas obětuju. Byť samozřejmě jako čtenář předlohy asi nebudu moct být překvapen. (01.02.2021)

Po prvním díle jsem velmi váhala, jestli tomu dát šanci. Ale pak se to rozjelo a vtáhlo mě to. (29.10.2021)

První série byla skvělá, ale v té druhé začali natahovat emoce, hry, linky a vše na sílu. Začalo mi být už úplně jedno, jestli se někdo dostane domů a kdo za tím stojí. Škoda. (18.03.2024)