• Marthos
    *****

    Dvoudílný televizní přepis stejnojmenného Twainova románu je dílem výjimečné umělecké hodnoty, filmem, který v mnoha ohledech dokonce překonává původní literární půdorys. Zásluhu na tom má nejen režisér Ludvík Ráža, který ve spolupráci s kameramanem Františkem Vlčkem snímek opatřil působivou, takřka hororovou atmosférou, ale také celá plejáda vynikajících českých herců, mezi nimiž samozřejmě ční sedmnáctiletý Roman Skamene v překvapivě zdařile provedené ústřední dvojroli. Veškeré další epitafy by byly zbytečným nošením dříví do lesa. Zlatý fond československé televizní tvorby.(10.1.2017)

  • Skuby47
    *****

    Všechna čest ČT za odvahu a velkorysost, s níž se kdysi pustila do natáčení tohoto anglického historického příběhu. S velkým potěšením se na tuto dobrodružnou pohádkovou adaptaci románu Marka Twaina dívám, kdykoliv ji v televizi dávají. Škoda jen, že to není tak často, jak by si zasloužila. Precizní dobová výprava i stylová hudba, skvělé herecké obsazení a strhující příběh. Známé herecké osobnosti i zcela neznámí komparsisté podávají nadšené a působivé herecké výkony, jaké se už dneska nevidí. Emotivním způsobem zahrál dvojroli mladičkého prince Edvarda a chuďase Toma tehdy sedmnáctiletý Roman Skamene. Řekla bych, že to byl jeho životní výkon. Jsem ráda, že film o svátcích znovu dávali a i když jsem si musela přivstat, nelituji, protože ani o půl sedmé ráno pro mne neztratil své kouzlo.(8.7.2012)

  • lubospoti
    ****

    Bez pochyby asi nejlepší filmová role R. Skamene(možná by s ní možná mohla trochu soupeřit jeho role ve filmu Bony a klid). Atmosféra tohoto filmu mi přišla vždycky hrozně temná až strašidelná. Hodně tomu pomohlo i to, že byl film natočen černobíle. Myslím si, že jde o jednu z nejzdařilejších adaptací stejnojmeného románu M. Twaina.(20.4.2013)

  • kajas
    ****

    O existenci tohoto filmu jsem se dozvěděla úplnou náhodou v souvislosti s jednou z letošních vánočních pohádek "Láska na vlásku", která se příběhem o výměně dvou chlapců též inspirovala. Musím upřímně uznat, že takovou parádní podívanou (i když má podle mě do pohádky docela daleko, jak už je Rážovým zvykem) jsem vážně nečekala. Skamene nejspíš získal životní roli a z ostatních herců musím vyzdvihnout hlavně Petra Kostku v roli Milese, princova/Tomova ochránce. Na televizní film také velmi povedené kostýmy a výprava. Takže podtrženo, sečteno, všem vřele doporučuji a případnou televizní reprízu si nenechám ujít.(9.1.2015)

  • kingik
    ***

    Šlechtic & Špindíra. Mark Twain by (možná) žasl nad důstojnou tuzemskou adaptací jeho literárního díla v černobílém formátu televizní inscenace. Je rozložena do dvou dílů, jež nemají daleko do stopáže celovečerního filmu. Číslovka dvě je jakýmsi synonymem pro tenhle film, neboť i hrdinové příběhu jsou zde dva, sice každý z nich pochází z jiné společenské vrstvy, ale dohromady je pojí identická podoba. Jistě vyvstane potíž s přistoupením na fantasmagorickou myšlenku existence identických dvojníků, ale to se překlene. Film se stal jednou z prvních velkých hereckých příležitostí pro Romana Skamene, který by se tehdy dobře uživil i jako reklamní propagátor pleťových krémů, kdy by taková Eva Longoria s Heidi Klum mohly rovnou zavřít krám, jak měl obličejíček "vyžehlený". Někomu dokonce mohl připadat i roztomilý, mně připadal jak buzerant.Tak či onak, vekslák Bíny, major Borovička a tahle dvojrole se řadí mezi nejzásadnější role, které vytvořil. Casting byl absolutně bezchybný, i když spodina z podsvětí válcovala vrchnost. Stačí si vybavit Postráneckého s odpudivým pyskem, hrozivého Bláhu a mnohé další. Z vrchních pater je to především Sklenčka se svým "charakteristickým" třesem v roli panovníka či herecká esa Pešek, Růžek, Šmeral aj. Mezi nimi také zajímavě obsazený Petr Kostka v tak trochu tajemnou aurou obdařené postavě šlechtice. A mezi touto hereckou elitou se Skamene ve své první velké roli ani trochu neztratil a dokázal dva kluky od sebe nějakým způsobem odlišit. Scény z hradu nebyly tak poutavé jako scény z podsvětí. Nicméně, režie už tehdy ostříleného Ludvíka Ráži měla řemeslnou kvalitu a cit pro vedení příběhu a přispěla k tomu i na televizní poměry velice solidní výprava. I tak by neškodilo film smrsknout do přijatelnější stopáže, ve které se uplatní cit pro větší tempo, švih i gradaci příběhu. A fádní zakončení, které ponechává příběh přesunout na začátek jako by ani k žádné záměně nedošlo, de facto ji nikdo ani neodhalí, je poměrně neuspokojivý, co do hlediska divácké katarze. Film však ve své době u diváků zabodoval a těší se oblibě dodnes. Určitě to bylo dáno i nenadálým a hlavně novým dramaturgickým konceptem v tehdejší zoufalé televizní programové skladbě. Příchod amerického literárního klasika do jisté míry provětral pevné základy normalizační konstrukce a byl velmi vítaným a osvěžujícím závanem imperialismu. 60%(11.1.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace