• Karlos80
    ****

    Opravdu, paráda a tak trochu neprávem už pomalu pozapomenutá! Ta jedinečná, pochmurná a sychravá atmosféra staré Anglie někdy v šestnáctém století společně s hudbou a více než zdařilým hereckým výkonem malého Románka Skamene (chuďas Tom/ princ Edvard), tehdy 17letého kluka a nadějného herce, byly jasnými a největšími pozitivními složkami, klady, tohoto dnes už legendárního a značně působivého televizního filmu na motivy románu od Marka Twaina. Prosím vážené TV stanice častěji opakovat!(23.12.2007)

  • kleopatra
    *****

    Mark Twain přivedl na svět Prince a chuďase literárního, Ludvík Ráža and company televizního a to ve dvou dílech, v nichž se octneme v "Londýně" a bez ohledu na to, kde to opravdu je, atmosféra funguje bezvadně, honosné sídlo honosně vypadá, brloch je brlohem, nad "Temží" mlha, dobová hudba. Kromě elitní herecké sestavy, se mi asi nejvíc zafixoval Petr Kostka jako šlechtic Miles, který pomáhá Edvardovi k návratu do JEHO kůže, a především to byla jedna z prvních hereckých příležitostí Romana Skamene. Tehdy měl zlaté vlásky, čistý dětský výraz, krásný hlas a talent. Princátko Edvarda i hadrníčka Toma zahrál velmi sympaticky, rýsoval se jako slibný herec. Kde je dneska, není nutno dodávat, škoda slov a vzdechů.(14.5.2006)

  • sportovec
    *****

    Špičkové dílo naší původní televizní tvorby pochází z poslední fáze jejího zlatého věku, kterým bezpochyby byla šedesátá léta. Nemá smysl dodávat - když už to tu výstižně napsali jiní - , že jde o dílo špičkové s vynikajícími hereckými výkony a špičkovou režií. Protože pohádková tvorba a díla pro mládež i v následujících letech byla významně mimo pozornost cenzury ÚV KSČ, vzestup úrovně, dosažené v již řečených šedesátých letech, se nikdy zcela nezastavil a je jistě nechtěným paradoxem, že se tak stalo až na začátku devadesátých let. Černobílá barva je užívána i dnes tam, kde jde o zájem na ozvláštnění autorského záměru. To plně platí i pro PRINCE. Důležitá je také sociální nota, v inscenaci zdaleka viditelná, která tvoří jakousi její ideovou páteř, aniž by narušila výrazněji Twainovu literární předlohu. Buďjakbuď se jedná o výrazný, osobitý český příspěvek k závažnému tématu anglické historie posledních Tudorovců. Tím spíš je nepochopitelné, jak takový nadčasový i divácky vděčný skvost může míjet DVD nosiče. Je to škoda pro celou diváckou veřejnost.(2.12.2007)

  • lubospoti
    ****

    Bez pochyby asi nejlepší filmová role R. Skamene(možná by s ní možná mohla trochu soupeřit jeho role ve filmu Bony a klid). Atmosféra tohoto filmu mi přišla vždycky hrozně temná až strašidelná. Hodně tomu pomohlo i to, že byl film natočen černobíle. Myslím si, že jde o jednu z nejzdařilejších adaptací stejnojmeného románu M. Twaina.(20.4.2013)

  • kingik
    ***

    Šlechtic & Špindíra. Mark Twain by (možná) žasl nad důstojnou tuzemskou adaptací jeho literárního díla v černobílém formátu televizní inscenace. Je rozložena do dvou dílů, jež nemají daleko do stopáže celovečerního filmu. Číslovka dvě je jakýmsi synonymem pro tenhle film, neboť i hrdinové příběhu jsou zde dva, sice každý z nich pochází z jiné společenské vrstvy, ale dohromady je pojí identická podoba. Jistě vyvstane potíž s přistoupením na fantasmagorickou myšlenku existence identických dvojníků, ale to se překlene. Film se stal jednou z prvních velkých hereckých příležitostí pro Romana Skamene, který by se tehdy dobře uživil i jako reklamní propagátor pleťových krémů, kdy by taková Eva Longoria s Heidi Klum mohly rovnou zavřít krám, jak měl obličejíček "vyžehlený". Někomu dokonce mohl připadat i roztomilý, mně připadal jak buzerant.Tak či onak, vekslák Bíny, major Borovička a tahle dvojrole se řadí mezi nejzásadnější role, které vytvořil. Casting byl absolutně bezchybný, i když spodina z podsvětí válcovala vrchnost. Stačí si vybavit Postráneckého s odpudivým pyskem, hrozivého Bláhu a mnohé další. Z vrchních pater je to především Sklenčka se svým "charakteristickým" třesem v roli panovníka či herecká esa Pešek, Růžek, Šmeral aj. Mezi nimi také zajímavě obsazený Petr Kostka v tak trochu tajemnou aurou obdařené postavě šlechtice. A mezi touto hereckou elitou se Skamene ve své první velké roli ani trochu neztratil a dokázal dva kluky od sebe nějakým způsobem odlišit. Scény z hradu nebyly tak poutavé jako scény z podsvětí. Nicméně, režie už tehdy ostříleného Ludvíka Ráži měla řemeslnou kvalitu a cit pro vedení příběhu a přispěla k tomu i na televizní poměry velice solidní výprava. I tak by neškodilo film smrsknout do přijatelnější stopáže, ve které se uplatní cit pro větší tempo, švih i gradaci příběhu. A fádní zakončení, které ponechává příběh přesunout na začátek jako by ani k žádné záměně nedošlo, de facto ji nikdo ani neodhalí, je poměrně neuspokojivý, co do hlediska divácké katarze. Film však ve své době u diváků zabodoval a těší se oblibě dodnes. Určitě to bylo dáno i nenadálým a hlavně novým dramaturgickým konceptem v tehdejší zoufalé televizní programové skladbě. Příchod amerického literárního klasika do jisté míry provětral pevné základy normalizační konstrukce a byl velmi vítaným a osvěžujícím závanem imperialismu. 60%(11.1.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace