Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Spisovatel, novinář a především velký český vlastenec Karel Havlíček Borovský je v roce 1851 souzen za vydávání časopisu Slovan, ve kterém zveřejňoval radikální protivládní články. Přestože se brilantně obhájí, čeká ho deportace do tyrolského Brixenu. Jeho myšlenky jsou totiž pro rakouský bachovský režim nepřijatelné. Češi Borovského milují, avšak izolace od rodiny a přátel je pro něj velmi těžkou zkouškou. Pobývá sice v překrásné horské krajině, ale co naplat, je to pro něj stále jen cizina. Teprve později za ním může přijet jeho milovaná manželka Julie i s dcerkou. Žena však záhy onemocní a musí se vrátit do Prahy. V roce 1855 se Borovský může vrátit do vlasti. Má však podlomené zdraví a mnoho života mu už nezbývá... Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem a v režii Karla Lamače a Theodora Pištěka z roku 1925. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (15)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Dramatický obraz osudů velkého českého vlastence-Národního buditele, radikálního-protivládního novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského v přesvědčivém ač trochu zidealizovaném podání Františka Smolíka, který byla ale jinak výborný. Snímek který se moc často nevysílá, ale přesto rozhodně špatný nebyl, na dobu vzniku bych ocenil i kvalitní kopii..Film měl několik silných okamžiků jako např. soudní proces v Kutné Hoře (svatá a stále aktuální to pravda vyřčená s úst Havlíčkových), Havlíčkovo noční zatčení a deportace, šťastné i ty méně šťastné chvilky prožité v Brixenu, příjezd jeho milované rodiny do Tyrol, a nakonec smrt jeho milované manželky Julie a posléze samotná Havlíčkova smrt, tady jsme viděli už značně podlomeného člověka. Film byl rovněž kvalitním životopisem s pečlivým přístupem ne však nějakým nepřetaženým vlasteneckým patosem. Ve filmu se objevila i další veliká vlastenka a Havlíčkova přítelkyně neohrožená Božena Němcová (která ho až do jeho smrti podporovala) nebo Josef Kajetán Tyl. To Orlau32 : Krom výše uvedených jmen, byl ještě trochu vidět herec Čeněk Šlégl-jako nějaký Německo-Rakouský úředník.. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Neskrývám zde své nadšení z tohoto filmu! Ačkoli hodnocení zdejších uživatelů tomu nenapovídá, podle mého názoru se jedná o jeden z nejlepších dramatických snímků československé předválečné produkce! František Smolík v tomto pozapomenutém dramatu ukazuje v roli nezapomenutelného Karla Havlíčka Borovského, jak velkým byl hercem. Celkové zpracování prakticky nemá žádnou chybu. V první polovině má obrovský náboj, který se sice v druhé půli trochu vytrácí, což je však způsobeno spíše pochmurnějšími osudy hlavního hrdiny. A plusem je také krásná příroda, která se tu a tam mihne. Všimněmě si jaké epizodní role hrají pozdější hvězdy Jaroslav Marvan či Theodor Pištěk! Velmi příjemné překvapení! ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Na závěr má Božena Němcová takovou pěknou repliku, která to nádherně shrnuje: "Snad narodí se jednou člověk, který tohle všechno pomstí!" Prvorepublikový pohled na strasti obrozenců je nezaměnitelný a nezapomenutelný. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Neznáme pojem Heimatfilm, jako mají rakušáci a němci, ale zato máme filmy vlastenecké. Jsou stejně zidealizované a uačeasné a v době svého vzniku byly i preferované a oblíbené. Svatopluk Innemann zpracoval látku profesionálně zdůraznil lidský roměr, snažil se potlačit patetické přehrávání, což se podařilo jen zčásti. Vzniklo dílko, které zajisté potěší učitele češtiny, neb je skvělou učební pomůckou. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Teď dumej o právu, Havlíčku, Havle... Ryze vlastenecký filmový projekt, který měl v očích řadového občana (diváka) rehabilitovat Karla Havlíčka Borovského, významného pražského novináře a radikálního odpůrce rakousko-uherské monarchie. František Smolík, tehdy ještě člen vinohradské scény, sehrál Havlíčka zcela v intencích soudobých představ o filmovém (ne)herectví, tedy výrazně stylizovaně, s náležitým patosem. Že by to dnes ještě někoho vzrušovalo, je takřka vyloučené. ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Na tu dobu dost dobrý. Samozřejmě, že dnes po těch 75 letech je to koukatelné jen s velkým sebezapřením. To se nijak netýká výkonu Františka Smolíka nebo Theodora Pištěka a Jaroslava Marvana. Ostatní herce už ani já neznám a nepamatuji. ()

Brejlil 

všechny recenze uživatele

Nepříliš povedený životopisný film. Smolíkův herecký výkon se během filmu vůbec nevyvíjí, Šponarová v roli Julie Havlíčkové je jen jednorozměrná a ostatní postavy jsou snad jen do počtu a početného komparzu. Ani některé "silné" scény nejsou využity tak, jak by zasloužily, např. hned scéna u soudu. Umírající Julie deklamuje na smrtelné posteli básničku s nasazením žákyně 4. třídy a když těžce nemocného Havlíčka vítají při návratu z Brixenu jeho přátelé, jeden z nich, netuše co by vlastně měl hrát, se zájmem pozoruje oblohu. Asi vyhlíží déšť. Innemann byl sice jedním z průkopníků našeho filmu, jeho režisérské schopnosti ale na nějaké ambicioznější filmy nestačily. Scény z Brixenu se opravdu natáčely na místě, to je jeden z mála plusů tohoto filmu. ()

Eluin 

všechny recenze uživatele

Ne ne, to pro mě není. Idealizace postav sice není na takovém "levelu" jako u jiných snímků té doby, nicméně pořád je tam toho dost a dost.. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Karel Havlíček Borovský. Český novinář, spisovatel a politik. A mimo jiné také jeden z několika osobností tzv. revolučního roku 1848. Zahrál si ho s vervou sobě vlastní František Smolík, a jak je vidět, už v době prvních českých zvukových filmů po herecké stránce úžasně. Ohledně zvukového filmu je i tvůrčí jádro věci. Námět byl natočen už v době filmu němého pod názvem „1848 - Dvě lásky Karla Havlíčka Borovského“ (1925), kde si Havlíčka zahrál Jan Wenceslaus Speerger. Takže se jedná o nové zpracování v rámci nových technických možností. Příběh poukazuje na Havlíčkovo vlastenectví bojujícího za svobodnou českou zem. Režimem Rakouska-Uherska byl pronásledován, souzen, a samozřejmě zakazován. Jedná se tedy o vlastenecký film mající svou sílu i v dnešních dobách. Zub času samozřejmě zahlodal, co se týče technického zpracování, a filmová kopie také není zrovna ukázková. Avšak stále se jedná o film poukazující na skutečnosti ještě bez vnucované politické ideologie, jak bylo zvykem později. A právě o to víc by měl být snímek synonymem českého národa. Ono totiž po zhlédnutí si mnohý může uvědomit, že ani po tolika letech se nic nezměnilo, a že za českou zem je potřeba bojovat neustále. ()

Véronique 

všechny recenze uživatele

Tak jsem byla mile překvapena, když jsem film shlédla. Jakobych ani nevěřila, že byl natočen již v roce 1931! Na ten rok v české kinematografii až neuvěřitelné obrázky a záběry, stejně jako herecké výkony bez přílišných gest(vezmeme-li v úvahy poměrně nedávný přechod z němého filmu do hraného). František Smolík, jak bývalo jeho zvykem, se své role zhostil s grácii sobě vlastní. Filmařům se podařilo zasadit děj do porevolučního Rakousko-Uherska opravdu věrohodně. Zvlášť kouzelné obrázky jsou z kanceláře kancléře Bacha či výjev z Tyrol, kde Havlíček několik let pobýval. Opravdu by mě zajímalo, zda se natáčelo opravdu v Alpách, anebo si filmaři posloužili např. blízkými Tatrami? ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Zfilmované představení ochotníků na text ilustrující události z pěti posledních let KHB. Patrně šlo o snahu vyjít vstříc představě našich rodáků v Chicagu, kteří to financovali, jak je v úvodu napsáno. Avšak je zajímavé, jaké analogie budí film v době omezené svobody, ať už ten nadřízený úřad sídlí na jihu, východě nebo západě -:) ()

ilclassico 

všechny recenze uživatele

Těžkopádný film s nechtěně úsměvnými scénkami (ta se strážnikem na hranici neměla chybu). Jediný, kdo jakž takž splňuje přísnější kritéria je František Smolík. V rámci žánru za 2. ()

ivonius 

všechny recenze uživatele

Obrázek Havlíčka, kterak hladov a nemocemi vyčerpán píše v třeskutých alpských mrazech své knihy, patří dnes opravdu jen do obrozeneckých knih 19.století.Rakouský režim vyměřil svému vězni podporu ve výši 400 zlatých ročně( později po protestech zvýšeno na 500, což byl plat tehdejšího vyššího státního üředníka).Zprvu bydlel Havlíček v luxusním hotelu U Slonů, ale po měsíci přestěhoval do podnájmu.Když za ním po půl roce přijela manželka Julie s dcerkou, pronajal si Havlíček domek v komplexu zmiňovaného hotelu.Rodina si na domácí práce držela služku a teplá jídla si většinou nechávala přinášet z hotelu U Slonů...plícní tuberkulózou manželka nakazila nejen manžela ale i svou jedinou dceru Zdenu... Vyuka literatůry na středních školách Vladimír Prokop k tomu jen dodat že průměrný plat byl 150zl.ročně a kdo se oháněl od rána do noci vydělal 180 zl. ročně a za tvrdou práci!!! ()

PetraMishka 

všechny recenze uživatele

Je zajímavé srovnat Štěpánkova Tyla a Smolíkova K.H. Borovského. Oba filmy mají skvělé technické provedení, Smolík navíc dokáže mnohem lépe připoutat divákovu pozornost, zatímco životní osudy Tyla jsou mnohem zábavnější. Přes skvělou výpravu, herecké výkony a poměrně dobře obecně známé téma, je tento snímek nevýrazný. Ač tu máme velké drama, tak nám není zprostředkováno, a to je velká škoda. Nejvíce mi však bylo líto J.W. Speergra, který v Tylovi hrál K.H. Borovského, ale tady se musel spokojit s vedlejší málomluvnou postavou. ()

Teachman 

všechny recenze uživatele

Námět a zápletka: 3/10 ... Vizuální stránka: 4/10 ... Soundtrack: 3/10 ... Didaktický potenciál: 3/10 ... Celkový dojem: 3/10. Tento film se opravdu nepovedl. ()

Reklama

Reklama