Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televizní film podle románu předního českého prozaika Jiřího Šotoly líčí originální milostný příběh, odehrávající se ve stínu první světové války. Je situován do hlubokého zázemí, do zapomenuté vojenské věznice s několika arestanty, zdánlivě dobromyslným profousem a jeho krásnou, ale přelétavou dcerou Růženou. Sem přichází mladý chlapec odsouzený za napadení velitele. Je to mladý, romanticky založený a nevojensky smýšlející voják, který teprve hledá svůj vztah k životu, k lásce, k umírání… (Česká televize)

(více)

Recenze (12)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Jedna z těch mnoha výborných inscenací, která nebyla prakticky reprízována. Polesného práci pro televizi mám nejradši, když se opírá o klasickou literaturu nebo když spolupracuje s píšícími literáty. Takto zbožňuju dlouhý seznam jeho malých televizních pokladů: Divadelní román, Poe a vražda krásné dívky, Milenec lady Chatterleyové, Sjezd abiturientů, Hodina tance a lásky, Zločin v Polné a seriál O ztracené lásce... a vsadím se, že pokud televize někdy prozře, seznam ještě zhoustne. Malovaný děti jsou adaptací zkušeného dramatika Jiřího Šotoly (1983). Šotola se inspiroval mmj. Šrámkem "...husaři červení, dragóni modří a myslivci zelení, malovaný děti..." a rozehrál poutavé drama na pozadí první světové války a putovní divadelní společnosti. Hlavní trio v podání Geislerky, Matěje Hádka a Polesného oblíbence Schmitzra je naprosto ideální, jednotlivé povahy do sebe skvěle zapadají a iluze zániku Rakousko-Uherska je uvěřitelná, včetně scén z divadelních prken a hampejzů. Z vedlejších postav jsou nejvýraznější principál Dvořáka a arestant Zedníčka. Škoda, že Polesný neměl příležitost natočit celou trilogii a uzavřít tak příběh Malovaných dětí díly Róza Rio (1986) a Podzim v zahradní restauraci (1988). ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Kdykoli se na obrazovce objeví Jiří Schmitzer, po zásluze na sebe strhne veškerou pozornost. Být takhle kvalitní i scénář, to by byl panečku film! ()

brooklyn73 

všechny recenze uživatele

Nezbyva mi nez se pripojit k vseobecnemu chvaleni Jiriho Schmitzera.Pro mne neuveritelne, ano toto je herec.tento clovek zahraje uplne vsechno gratulace.On sam mi vytahnul film az na dve hvezdy. Jeho podani mi uplne dovolilo vziti se do jeho role a to tak ze jsem ulne citil tu nepredvidatelnost salajici z nej. Clovek se skoro bal jak bude reagovat a co noveho udela. ()

wosho 

všechny recenze uživatele

Dobrý televizní film, s atmosférou, pěknou kamerou, dobrým hereckým obsazením a geniálním Schmitzerm. ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Hodně vyumělkovaný příběh, sice líbivě natočený, ale málo uvěřitelný. Válečný arest ztvárněný jako skautská idylka - to snad nemůže být myšleno vážně. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Do první světové války nemíří moc filmů a tak každý oceňuji. Zde se sice v průběhu první destruktivní válce nacházíme, ale moc poznat to není. Nejprve se děj odehrává ve věznici, následně při rychlém úprku a kočovném životu. Kdyby nám to ale nebylo sděleno, divák to opravdu moc nepozná. Sice je válka, ale obyvatelé měst a vesnic se dál baví, jen ti vojáci ve věznici stále čekají na popravu. A nepůsobí zrovna dojmem, že by je to nějak traumatizovalo. Vlastně se mají docela fajn. A s tím milostným příběhem je to podobné. Je to takový milostný nemilostný příběh, protože ti dva po sobě zpočátku zrovna moc netouží. V málo záživném snímku, z něhož Jiří Schmitzer skutečně vyčnívá, je tempo pomalé a děje málo. Prostě klasický televizní film. Z postele vás nevytáhne, ale obvyklý prů..r to taky není. ()

Hombre8 

všechny recenze uživatele

Skoro jako vždy výborně zahraná ústřední postava, svěřená Jiřímu Schmitzerovi je značně rozporuplná a ve své dobrosrdečnosti (nejen k Františkovi) málo uvěřitelná. Zde jsou asi největší slabiny scénáře. Vězení takhle těžko může fungovat v jakékoliv době a s jakýmkoliv velitelem. Pokud by protěžoval jen toho jednoho, budiž... Škoda. Mohl to být docela dobrý příběh i film. Každopádně ale sledovat Schmitzerův výkon je zážitek. ()

Oscar76 

všechny recenze uživatele

Šotola ve svých románech vystihuje život sám s jeho smutky a pochybami, nadějemi i zklamáními s neuvěřitelnou působivostí. Tvůrcům se podařilo zdánlivě nemožné, většinu z tohoto kouzla do inscenace přenést, dílo a jeho zpracování v této podobě by uneslo i filmové plátno. O to větší je nemilé překvapení ze samotného závěru příběhu, který se od literární předlohy zcela odchýlil. Působivosti díla jako celku to však neubralo, alespoň zřejmě ne pro diváka, který román a jeho pokračování nezná. Inscenace má celou řadu velkých hereckých výkonů, především Jiřího Schmitzera, ale i pozoruhodně přesný výkon Aňi Geislerové, která v případech, kdy hraje samu sebe, je ve svém snažení úspěšná. Zaujme i promluva Josefa Dvořáka s hlavním hrdinou. ()

Reklama

Reklama