poster

La Grande Frousse

  • Francie

    La Cité de l'indicible peur

  • USA

    The Big Scare

Mysteriózní / Krimi / Komedie / Horor

Francie, 1964, 80 min (Alternativní: 85 min)

  • Willy Kufalt
    ***

    "Přirozená smrt... s přirozeně silnou emocí." Jestli bylo Velké zděšení opravdu prezentováno v době vzniku jako horor, resp. hororová krimi komedie (tak jako je tomu dnes zde i na IMDB), jde svým způsobem o značnou mystifikaci diváka. Jestli mne něco vyděsilo, tak leda v úvodu asi nejkrutější gag v historii kinematografie (pod zaseklou gilotinou). Tajemná atmosféra v prostředí opuštěných míst, série podivných postaviček v městečku, zápletka se spoustou (zdánlivě) nadpřirozených záhad či luxusní hudba Gérarda Calviho (připomínající vzdáleně tóny Zdeňka Lišku à la Hříšní lidé města pražského) naznačovaly slibný spád do okamžiků skutečně kvalitního velkého zděšení na filmovém plátně. Spočátku to mělo rovněž potenciál černé komedie s krutými, vtipnými i poetickými nápady, jenomže... záhady se nám záhy vysvětlí logickým způsobem, hororové momenty se nekonají, zavedeného humoru i originality značně ubývá a zbývá nám v druhé půlce už jen nevýrazná satira směrem k společenským pomerům podivně žijících maloměšťáků či chaotickému vyšetřování ze strany inspektora. Jean-Pierre Mocky představoval v 60. letech autora značně provokativních komedií (Přátelé kopretiny 1967), i tenhle film má v sobě značnou originalitu, ale občas mi připadalo, že režisér v zajetí několika rozehraných motivů a řady nekonvenčních nápadů chvílemi tápe, kterému z nich se má nejvíce věnovat. I navzdory několika geniálním pasážím (třeba hned úvodní písnička a její "videoklip" během titulků) budí celek dojem silné nevyrovnanosti, bohužel v tomto směru musím souhlasit s dobovou kritikou (viz. obsah výše). Byť jsem dosud všechny černobílé komedie s Bourvilem (s výjimkou Napříč Paříží) hodnotil za 3* a tenhle žánrový kousek se z jejich řady výrazně liší, i tentokrát je to za mne pouze (lepší) průměr. 65%(5.7.2020)

  • Cascabel
    *

    Účinnou sociální satiru asi není možné natočit tam, kde společenské poměry pálí jenom hrstku intelektuálů. Ve srovnání s takovou naší Bílou paní, které se tu nabízí, je to naivní, křečovité a humpolácké. Jedna hvězda za kafkovskou atmosféru a Raymonda Rouleau v roli starosty. Komentován režisérský sestřih (2013).(15.9.2013)

  • - Režisérský sestřih z roku 2013 se jmenuje La Cité de l’indicible peur podle námětu, románu belgického spisovatele Jeana Raye. (Cascabel)