Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Georges Lachaunaye patří ke staré a kdysi bohaté rodině, poslední generace se ale potýkají se značnými finančními potížemi. Georges sice nic nehodlá měnit na rentiérském způsobu života, na který byl zvyklý, jeho majetku ale hrozí exekuce. Jako ctihodný katolík se jde za pomoc pomodlit do kostela. Tam uvidí ženu, která vhazuje mince do pokladničky se sbírkou na opravu kostela a dostane spásný, i když značně diskutabilní nápad, jak obnovit rodinné bohatství...
Režisér Jean-Pierre Mocky po úspěchu svých prvních filmů z přelomu padesátých a šedesátých let spojil své síly se slavným komikem Bourvilem a výsledkem byl mimořádně úspěšný film Un drôle de paroissien. Mocky opět vytvořil sžíravou a kousavou satiru, která pranýřovala četné neduhy tehdejší francouzské společnosti, film byl ale přijat značně kontroverzně, protože poukazoval na pokrytectví katolických věřících a navíc narážel na tehdy i dnes bolestivou tématiku vykrádání kostelů. Svérázné bylo i pojetí postav, kdy zločinci vycházejí z děje jako kladní hrdinové, zatímco jejich pronásledovatelé z řad policie dostávají slupku ničemných byrokratů, kteří otravují život běžnému občanovi. Přesto film zaznamenal mimořádný úspěch u diváků a v kinech překročil dvoumiliónovou návštěvnost; ještě před francouzskou premiérou (28. srpna 1963) byl film uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, kde byl nominován na hlavní cenu Zlatého medvěda. (argenson)

(více)

Recenze (11)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Na honu za uprchlým penězokazcem Mickeym (Joe Davray) přichází inspektor Triquet (Bourvil)do městečka Barges. Tamější obyvatelé jsou podobně jako sám inspektor pěkně vrtošiví. Celé město se třese před tajuplným vrahounem, který tu roznáší strach a děs. A někteří z obyvatel se brzy stávají vrahovými oběťmi... Zajímavá adaptace románu Jeana Raye. Vcelku film vyznívá až jako komedie, avšak celý je prostoupen hororovými prvky, které se překvapivě nebijí s tradičně komicky výborným výkonem Bourvilovým. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Mockyho  defacto "normální" komedie a  vynikající! Bourvil je tu naprosto neodolatelný a jeho neotřesitelné důstojenství  a morálka zcela amorálního charakteru mě ničila. Stejně jako zcela nenucená přeměna jeho počestného přítele Raoula (Jean Poiret) se zavedenou živností na výrobu zubních protéz v spolupachatele, jehož zlodějna naprosto pohltí. Opět zcela absurdní záležitost, která nabízí hned několik geniálních  scén, třeba Bourvilův barevný a naprosto šílený sen v jinak černobílém filmu nebo převlekový "souboj" s policií, jehož výsledkem je zatčení skutečného kostelníka. Bavil jsem se celou dobu  opravdu královsky a nemám problém jít do plných. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

S rafinovaností nejdál dojdeš aneb i zloděj má své zásady. Aristokrat z upadající šlechtické rodiny, která se štítí práce, ale potřebuje záchranu z finanční tísně, má plán... a ne ledajaký! Tento netradiční způsob obohacování lze pokládat za geniální nápad nejen ze strany hlavní postavy, ale v rovině námětu i od samotného tvůrce. Jean-Pierre Mocky natočil vtipnou hříčku s provokativním ideologickým rámcem a osobitým rukopisem, v němž míří k nekompromisní satiře, ale přesto vytváří hravou veselohru se skvěle vystavěným příběhem i pro běžného diváka. Zatímco protizákonně jednající člověk zde představuje neobyčejného lidského a vynalézavého hrdinu, neschopný a zmatky působící policejní aparát dostává tvrdě na frak. Satirická zamýšlení, jako třeba to nad jedním způsobem kradení, proti kterému neexistuje paragraf, fungují spíše jako okrasný doplněk, který průběh svižné komedie neruší. Výjimečně mi nevadil Francis Blanche, na něhož přišla světlá chvilka natolik, že upustil od svého výstředního přehrávání. Nezvyklý je oproti jiným komediím rovněž Bourvilův výkon, který svou komickou postavu vytváří často až v charakterní poloze, zatímco komickým tento film dělají spíše jednotlivé situace. Nutno říct, že i role katolíka s neotřele svéráznými názory na svět a víru Bourvilovi velice sedla a s Jeanem Poiretem si ve dvojici náramně padnou. Pro mě je Nezbedný farník zatím snad nejlepšího Mockyho kousek, co jsem viděl, a když tak nad tím přemýšlím, nemám mu prakticky co vytknout... Černobílá komedie pro pamětníky v největší tvůrčí kvalitě, s nádechem uvolnění 60. let i jednou originální barevnou surrealistickou kapkou navíc! Ó, bože! "Stvořil jsi mě líným a teď mě ještě opouštíš?" 95%      . . .      /// POZOR, zdejší komentář od uživatele Pohrobek se rozhodně týká jiné Mockyho komedie s Bourvilem Velké zděšení (La Grande Frousse, 1964). ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Vtipná komédia o svojráznej aristokratickej rodine, kde práca znamená hlbokú urážku. Chudobná ale pyšná rodina vymyslí plán ako získať peniaze. Začnú vykrádať pokladničky z kostolov... Bourvil vo vynikajúcej forme ťahá celý film, čiernobiela kamera vynikne pri farebných snových kreáciach. Siedme hodnotenie, tretí komentár. ()

evapetra 

všechny recenze uživatele

Docela drsná satira je ten Nezbedný farník. Je těžké někomu fandit nebo s ním přímo sympatizovat, protože jedna strana je příliš vypočítavá a druhá zase příliš neschopná. A tak zřejmě asi podle pana Mockyho vypadá celá společnost. Ale nač si s tím lámat hlavu, vždyť pobavit se nad originálním námětem a díky němu vzniklým absurdním situacím se dá dost. ()

Dale 

všechny recenze uživatele

Taký Vrchní prchní na francúzsky spôsob. Nie je to síce až taká zábava ako pri českom klenote, ale pár vtipných scén tu je a je to taká milá starosvetská komédia. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Jestěže je hned v prvních vteřinách napsáno, že hlavní hrdina tohoto humornému příběhu je laskavý, ale poněkud nezoodpovězený člověk jehož názory na společenský a náboženský život jsou značně podivné. Není tedy potřeba řešit žádnou morální stránku. Sám věřím, že pan režisér Mocky moc dobře věděl, že krást se nemá a možná to měl stejně i hlavní hrdina. Jenomže když bohatství jeho šlechtického rodu umírá, přičemž se dlouhodobě šlechticí zásadně vyhýbají jakkékoli práci, bere náš hlavní hrdina Boží znamení, že je jeho cesta k obživě vykrádání kostelních kasiček. To je mi nápad za všechny ty prachy! Bourvil tentokrát neztváňuje žádného lehkovážného prosťačka, ale poměrně vychytralého slizkého zlodějíčka, který v sobě, ale ukrývá i kus laskavosti a dobroty a všechny krádeže jakoby prováděl z dobrým úmyslem. Tato netypická rozporuplná sofistikovaná poloha Bourvilovi velmi sedne a jeho tlumený výkon (který je odlišný od jeho jiných z pamětnických komedíí, které jsem viděl) je velmi příjemným a zdařilým překvapením. Nutno podotknout, že se poměrně číní i zbytek hereckého amsáblu jako především neúnavný komisař s neústalými převleky v podání zábavného Francise Blanche. Škoda, že motiv s plížijícími se převlečnými policisty jsem již viděl v pozdějším Mockyho filmu Přátelé kopretiny a tak mě moc nepřekvapil. Bylo by to ale nefér kritizovat, protože zde ho Mocky použil poprvé a to navíc mnohem vhodněji a zábavnější . Navíc se s ním svezla i druhá část zákona a začala tak pěkná převleková hra na kočku s myší. Jen mi některé situace připadaly moc často opakované, stereotypní a při trochu pomalejším tempu a minimu dějových zvrátů jsem se přece jen u takto stařické pamětnické komedie i pří krátké stopáži parktát malilinko oklepal a zanudil. Nemám problém to, ale odpustit a u neznamého milého pamětnického kousku, kterého se mi poštěstilo vidět ve skvělé kvalitě s českými titulky nějak škudlit s hodnocením. ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Uváděno také jako NEZBEDNÝ FARNÍK. Jednoduchá zápletka svižně podaná s dobrými herci. Zestárlo. (50%) ()

mac000 

všechny recenze uživatele

První spolupráce J.-P. Mockyho se slavným komikem Bourvilem je něco mezi veselohrou a společenskou satirou na život "horních deseti tisíc" (ovšem ve značně zkarikované podobě).  Režisér a scénárista Mocky si nepokrytě utahuje z neschopné policie (dýchavičná figurka hraná dvorním Mockyho hercem F. Blanchem), ale také z francouzské církve. ()

Fajolo 

všechny recenze uživatele

Milý starý film. Ale že by to bola kritika katolíckej cirkvi, o tom silno pochybujem. Cirkevní predstavitelia by iste uvítali, keby ich kritizovali len takýmto spôsobom. Ide skôr o kritiku pokrytectva niektorých katolíkov. Asi to vtedy bolo aktuálne. ()

Reklama

Reklama