Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Laetitia žije klidně se svým otcem v malém přístavu na severu Francie. Yvon má kadeřnictví, ve kterém stačí učesat všechny dámy ve městě. Laetitia ještě studuje, ale Yvon už se těší, jak svou skromnou živnost rozšíří pro sebe a pro svou dceru. Laetitii by nikdy nepustil na konkurs na film, a tak o jejím pokusu ví celé město, jen ne vlastní otec. A zrovna to vyjde! Hlavní role a možná nová budoucnost pro sotva dospělou dceru. Ale jak to říct Yvonovi a především jak získat jeho požehnání... a vlastně nezbytné povolení? (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (4)

haack 

všechny recenze uživatele

Hvězda salónu funguje jako komedie velmi slibně v první půlhodině a pak už je to spíš trochu smutnější příběh, který ovšem neurazí. Kdo čeká výbuchy smíchu bude zklamán, ale kdo nečeká nic, bude možná mile překvapen. 6/10 ()

Rathalos 

všechny recenze uživatele

Tak toto ako komedia velmi slabe,ani neviem,ci som sa vobec zasmial,ale ako film z bezneho zivota sa to celkom dalo,Gerard Jugnot bol presvedcivy po hereckej stranke a vlastne vdaka nemu to bolo znesitelne a v celku sa mi to pacilo...:-) ()

Reklama

Hennes 

všechny recenze uživatele

Gérard Jugnost jak "pan" Yvon. Majitel kadeřnického salonu zažije krušné chvilky svého života, když se jeho dcera Laetitia rozhodne stát herečkou. Ta odjíždí do Paříže, na scéně se objevuje její matka, kterou 15 let neviděla. Laetitia se dozvídá, že Yvon není pravý otec a ten ke všemu svým tvrdohlavým postupem, že dcera bude stejně jako on vlastnit kadeřnický salon, o ni postupně přichází, Vliv má i matka, která se o dceru nestarala a dnes jí "vymývá" mozek. Vše nakonec končí šťastně a Yvon získává svou dceru i s vnučkou zpět "pod svá křídla". Herecký výkon Jugnota posunuje příběh do snesitelného průměru. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Konzervativní otec úzkostlivě hlídá dospívající dceru ve snaze uchránit ji před dravými vlčáky z řad jejích vrstevníků. No ovšem, že to už tu bylo. Mockrát. Už v době Četníka ze Saint Tropez to byla otřepaná zápletka, ale fungovala díky kreaci Louise DeFunés. A podobně je to v Největší ženské naději. Gérard Jugnot je kouzelný. Věčně poplašený holič (s nezbytným příčeskem), který leze po zdi zděšením, kdykoli jeho dcerka vystrčí nos z kadeřnictví nebo se cestou ze školy jakkoli vychýlí ze stanovené trasy. A co teprve, když se chce stát herečkou... Scény, kde se Jugnot nevyskytuje, ukazují jednoznačně, čím by byl film bez něj: nepřekvapivou tragikomedií plnou scénáristickým klišé. Takhle je to docela milá komedie, ovšem výsostně televizní. Nemůžu uvěřit, že jsou Francouzi ochotní se na tak všední příběh štrachat až do kina. 60% ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama