Reklama

Reklama

Recenze (24)

Bluntman 

všechny recenze uživatele

The passion of Bergman... The boldness of Felini... The epic sweep of Bertolucci... Ke Keetje Tippel jsem přistupoval jako k "Popelce pro dospělé" a tahle očekávání byla dostatečně naplněna - příběh není o nic složitější a ani dramatičtější, akorát ideologicky převrácený: zatímco Popelka jela vstříc kapitalismu, titulní hrdinka Verhoevenova raného díla ho naopak odsoudí. Jak je u Verhoevena zvykem, nechybí sexuálně otevřené scény - libůstka v podobě análního znásilnění a dokonce viditelný, i když ve stínu, penis v erekci. Sex nepůsobí vzrušivě, naopak jsou zde vylíčeny jeho stinné stránky, ale poprvé jsem měl u Verhoevena pocit, že je tady tak nějak navíc a film by se obešel i bez něj. Filmu na působivosti přidává závěrečný dovětek o vycházení ze skutečných událostí, věrná a krásná výprava a dokonalé kamerové kompozice koho jiného než Jana de Bonta a strhující herecký výkon Monique van de Venové, která je tím nejlepším na celém snímku. Naopak body ubírá krátká stopáž (protože něktěre motivy by si zasloužily větší rozpracování), nedostatečné vykreslení vedlejších postav, černobílost a pocit scénáristické chtěnosti v počátcích filmu při hrdinčině střídání zaměstnání a neodpustitelná zkratkovitost. Ve výsledku asi zatím nejslabší holandský Paul Verhoeven, ale pořád stojí za pozornost. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Stejně jako v o 2 roky starším Turks fruit se v hlavních rolích objevila dvojice Monique van de Ven + Rutger Hauer, která podala slušné herecké výkony, přestože větší pozornost byla zaměřena na hlavní hrdinku, jejíž představitelka znovu ukázala talent pro přirozenost (někdy mi tím její postava až vadila). Ale pro mě je tenhle film hlavně o příběhu. Jasně, najde se tam pár prasečinek a naturálních scén, ale ty už považuju pro Verhoevena jako typické režijní prvky (sám jsem překvapený, jak se mi posunulo vnímání těchto věcí od zhlédnutí výše zmíněného Turks fruit) a naopak, napomáhaly ještě k větší autenticitě, která je vůbec největší výsadou tohoto filmu. Pro někoho možná značně cynický, ale reálně a bez nějakých serepetiček ukázaný život v tehdejší době je nesmírně zajímavý a tvrdost tehdejšího žití zase působivé. Navíc to všechno pěkně podtrhává tvrzení tvůrců o natočení dle skutečném příběhu, který se stal (a já budu možná naivní, ale uvěřím jim to :-) ). Ne všechno mi úplně sedlo, ale 4* si tento film bezpochyby zaslouží. ()

Reklama

H34D 

všechny recenze uživatele

Oranžský voják je nacionalistické, pochvalné dílo, Keetje Tippel je taktéž film, jenž bude mít větší hodnotu pro Holanďany, než ostatní, ovšem už o něm určitě nejde říct, že by něco "chválil". Snímek s jistou dávkou cynismu a naturalismu, Paulu Verhoevenovi vlastní, popisuje konec 19. století a patriarchální svět v němž všemu vládnou peníze a muži, kteří je mají. Keetje, jakožto chudá žena, má v životě jen jediné a to svou krásu, bez ní by neměla větší cenu než mezek, do úmoru pracující na poli. Ač je tento snímek pevně zakořeněn v reálných událostech, nezdál se mi dramaticky výrazně nadprůměrný, pár slušných momentů a kvalitní herectví Monique van de Ven u mě skóruje tentokrát "jen" na 6/10 ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Tak tohle je ta jedna z Popelek, s kterou bych se ráda sešla osobně, ale žel už to není možné. Myslím, že ten život v některých směrech byl možná ještě horší, ale i tak mně úplně stačily tyhle drsné záběry, někdy silně na hraně snesitelnosti, kdy jsem měla chuť použít rychloposuv. Snad jen díky jejímu bojovnému duchu, který z filmu jasně vyplývá, se její život nakonec mohl ubírat jiným směrem. Normálně bych asi váhala s vyšším hodnocením, ale právě dovětek v závěru mě posunul o tu jednu hvězdu nahoru. Vůbec si totiž nedovedu představit, jak bych život v tom sklepě a s rodiči, potažmo i sestrou, které mě psychicky deptali svým chováním, zvládla já...brrr. ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Nevinná, krásná a chudá dívka s příchodem do velkoměsta na konci 19. století poznává o co ve společnosti opravdu jde. Prachy a sex. Verhoeven se s tím opět nemazlí, jeho cynická upřímnost a otevřenost je mi sympatická a zároveň dokáže být velmi zábavný. pro Moniku van de Ven mám od předchozího režisérova majstrštyku Turks Fruit slabost a i tady je neodolatelně přirozená a spontánní, jako by ani nehrála. A Jan De Bont to s přehledem jistí za kamerou. Škoda že na raná neznámá díla slavných režisérů se tolik kašle... ()

Zajímavosti (1)

  • Příběh byl natočen podle skutečných událostí, zachycených v podobě memoárů spisovatelkou Neel Doff. Paměti této spisovatelky, jedné z hlavních představitelek proletářské literatury, byly nominované na Nobelovu cenu. Neel Doff zemřela v Bruselu 14. července 1942. (PogoJoe)

Reklama

Reklama