poster

Keetje Tippel

  • USA

    Cathy Tippel

  • USA

    Katie Tippel

  • Velká Británie

    A Girl Called Katy Tippel

  • Velká Británie

    Katie's Passion

  • USA

    Hot Sweat

  • USA

    Keetje Tippel

Drama

Nizozemsko, 1975, 100 min

Režie:

Paul Verhoeven

Scénář:

Gerard Soeteman

Kamera:

Jan de Bont

Producenti:

Rob Houwer

Střih:

Jane Seitz
(další profese)
  • Sarkastic
    ****

    Stejně jako v o 2 roky starším Turks fruit se v hlavních rolích objevila dvojice Monique van de Ven + Rutger Hauer, která podala slušné herecké výkony, přestože větší pozornost byla zaměřena na hlavní hrdinku, jejíž představitelka znovu ukázala talent pro přirozenost (někdy mi tím její postava až vadila). Ale pro mě je tenhle film hlavně o příběhu. Jasně, najde se tam pár prasečinek a naturálních scén, ale ty už považuju pro Verhoevena jako typické režijní prvky (sám jsem překvapený, jak se mi posunulo vnímání těchto věcí od zhlédnutí výše zmíněného Turks fruit) a naopak, napomáhaly ještě k větší autenticitě, která je vůbec největší výsadou tohoto filmu. Pro někoho možná značně cynický, ale reálně a bez nějakých serepetiček ukázaný život v tehdejší době je nesmírně zajímavý a tvrdost tehdejšího žití zase působivé. Navíc to všechno pěkně podtrhává tvrzení tvůrců o natočení dle skutečném příběhu, který se stal (a já budu možná naivní, ale uvěřím jim to :-) ). Ne všechno mi úplně sedlo, ale 4* si tento film bezpochyby zaslouží.(1.1.2012)

  • Flego
    ****

    Keetje pochádza z mnohopočetnej chudobnej rodiny a všemožne sa snaží vymaniť z tohto prostredia. Paul Verhoeven sa z jej osudom nemazná, ponúka divákovi skutočný príbeh a odvážnu exkurziu amsterdamskej spoločnosti konca 19. storočia. A to doslova. Zatial som sa nestretol z jeho holandskou tvorbou a je načase to zmeniť.(5.7.2014)

  • eLeR
    ****

    Paulova rozprávka o tom, ako chudobná Nell ku šťastiu, peniazom, láske a Nobelovke došla. Monique zase neohrabaná a živelná, pritom ale tak okúzlujúca. (filmová výzva 2017 - misterz)(13.4.2017)

  • Rob Roy
    ****

    Nevinná, krásná a chudá dívka s příchodem do velkoměsta na konci 19. století poznává o co ve společnosti opravdu jde. Prachy a sex. Verhoeven se s tím opět nemazlí, jeho cynická upřímnost a otevřenost je mi sympatická a zároveň dokáže být velmi zábavný. pro Moniku van de Ven mám od předchozího režisérova majstrštyku Turks Fruit slabost a i tady je neodolatelně přirozená a spontánní, jako by ani nehrála. A Jan De Bont to s přehledem jistí za kamerou. Škoda že na raná neznámá díla slavných režisérů se tolik kašle...(24.3.2007)

  • Bluntman
    ****

    The passion of Bergman... The boldness of Felini... The epic sweep of Bertolucci... Ke Keetje Tippel jsem přistupoval jako k "Popelce pro dospělé" a tahle očekávání byla dostatečně naplněna - příběh není o nic složitější a ani dramatičtější, akorát ideologicky převrácený: zatímco Popelka jela vstříc kapitalismu, titulní hrdinka Verhoevenova raného díla ho naopak odsoudí. Jak je u Verhoevena zvykem, nechybí sexuálně otevřené scény - libůstka v podobě análního znásilnění a dokonce viditelný, i když ve stínu, penis v erekci. Sex nepůsobí vzrušivě, naopak jsou zde vylíčeny jeho stinné stránky, ale poprvé jsem měl u Verhoevena pocit, že je tady tak nějak navíc a film by se obešel i bez něj. Filmu na působivosti přidává závěrečný dovětek o vycházení ze skutečných událostí, věrná a krásná výprava a dokonalé kamerové kompozice koho jiného než Jana de Bonta a strhující herecký výkon Monique van de Venové, která je tím nejlepším na celém snímku. Naopak body ubírá krátká stopáž (protože něktěre motivy by si zasloužily větší rozpracování), nedostatečné vykreslení vedlejších postav, černobílost a pocit scénáristické chtěnosti v počátcích filmu při hrdinčině střídání zaměstnání a neodpustitelná zkratkovitost. Ve výsledku asi zatím nejslabší holandský Paul Verhoeven, ale pořád stojí za pozornost.(19.2.2007)

  • - Příběh byl natočen podle skutečných událostí, zachycených v podobě memoárů spisovatelkou Neel Doff. Paměti této spisovatelky, jedné z hlavních představitelek proletářské literatury, byly nominované na Nobelovu cenu. Neel Doff zemřela v Bruselu 14. července 1942. (PogoJoe)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace