Keetje Tippel

Nadčasový pľuvanec do tváre kapitalistickej spoločnosti a historický predobraz Showgirls. Tak ako striptérka Nomi, musí aj prostitútka Keetje prejsť cestou poníženia a vzostupu k vykúpeniu v podobe nejednoznačnej výhry nad osudom. Ibaže kým Nomi opúšťa svet smotánky ako ikona z billboardu a vracia sa tam, kde začala svoju púť, Keetje zostane lacnou kurvou v drahom oblečení, parazitujúcou na mužovi, ktorý ju vydržiava. (11.12.2007)

V důsledku rozpočtových omezení Verhoeven neměl možnost zpracovat film dle svých představ, tedy jako zobrazení okolností a nástupu společenských změn v důsledku rozpuku socialistických hnutí v Holandsku a musel se více zaměřit na intimnější, osobní rovinu příběhu. Naštěstí to ničemu příliš nevadí, protože i přesto jde poznat, že se stále jednalo o tehdy nejdražší nizozemskou filmovou produkci. Film se tak zaměřuje čistě na to, jak široce rozevřené třídní nůžky v konečném důsledku lidi redukuje na pouhé kurvy a kunčofty. Což k Verhoevenovi docela sedí. Samozřejmě se dočkáme i mnoha naturalistických detailů, které mají mnohdy až takový tinto-brassovský esprit. Veterány předchozího režisérova opusu potěší, že se zase sejde frackovitá dvojka Monique s Rutgerem a začnou dělat prasárny. Mimochodem zjistil jsem, že jednou z věcí, co mě hodně mrzí, je, že jsem v životě propásl být mladým Rutgerem Hauerem. (31.03.2021)

Styl Paula Verhoevena je docela svébytný, což už jsem zjistil u dříve viděného Oražnského vojáka. Verhoeven se v rámci vykreslení doby, prostředí a celkové atmosféry (která tu většinou dokáže hodně pohltit) nebojí střídat naturalistické scény bez příkras spolu s pasážemi, které přinášejí naopak odlehčenou spontánní náladu a místy až závan dobové estrády. Asi dvě naturalistické sexuální scény mi přišly až zbytečně explicitně ztvárněné se snahou co nejvíc šokovat diváka, ale naštěstí se mé obavy z pana režiséra spíše nevyplnily a snímek rozhodně nestál jenom na tom. Hodně zajímavý, dle závěrečného epilogu snad i reálný příběh hlavní hrdinky, která se vzepřela podmínkám a prošla si tvrdými, špatnými i hříšnými zkušenostmi k vysněnému cíli s vyhlídkou lepšího života, zavání v pár scénách nečekaně až červenou knihovnou. Poté, co Keetje spálila svůj starý bílý oděv a navlékla luxusní šat s kloboukem a spěla k zdánlivě pohádkové romanci, na chvíli snímek v mých očích trochu klesal, ale naštěstí brzy znovu překvapil i v rámci své nejsilnější, sociální roviny. Scény bouřlivé dělnické stávky patřily za mě k tomu nejlepšímu. Celkově jde o hodně poutavý sociálně historický exkurs do jedné epochy v Nizozemí, zručně natočený a ztvárněný mnoha skvělými herci. Hodně mě potěšil i můj oblíbený Peter Faber v rozsahově menší, přesto významné vedlejší roli malíře a fotografa (navíc byl tu i nebývale vtipný :)). [75%] (10.12.2022)

The passion of Bergman... The boldness of Felini... The epic sweep of Bertolucci... Ke Keetje Tippel jsem přistupoval jako k "Popelce pro dospělé" a tahle očekávání byla dostatečně naplněna - příběh není o nic složitější a ani dramatičtější, akorát ideologicky převrácený: zatímco Popelka jela vstříc kapitalismu, titulní hrdinka Verhoevenova raného díla ho naopak odsoudí. Jak je u Verhoevena zvykem, nechybí sexuálně otevřené scény - libůstka v podobě análního znásilnění a dokonce viditelný, i když ve stínu, penis v erekci. Sex nepůsobí vzrušivě, naopak jsou zde vylíčeny jeho stinné stránky, ale poprvé jsem měl u Verhoevena pocit, že je tady tak nějak navíc a film by se obešel i bez něj. Filmu na působivosti přidává závěrečný dovětek o vycházení ze skutečných událostí, věrná a krásná výprava a dokonalé kamerové kompozice koho jiného než Jana de Bonta a strhující herecký výkon Monique van de Venové, která je tím nejlepším na celém snímku. Naopak body ubírá krátká stopáž (protože něktěre motivy by si zasloužily větší rozpracování), nedostatečné vykreslení vedlejších postav, černobílost a pocit scénáristické chtěnosti v počátcích filmu při hrdinčině střídání zaměstnání a neodpustitelná zkratkovitost. Ve výsledku asi zatím nejslabší holandský Paul Verhoeven, ale pořád stojí za pozornost. (19.02.2007)

Keetje pochádza z mnohopočetnej chudobnej rodiny a všemožne sa snaží vymaniť z tohto prostredia. Paul Verhoeven sa z jej osudom nemazná, ponúka divákovi skutočný príbeh a odvážnu exkurziu amsterdamskej spoločnosti konca 19. storočia. A to doslova. Zatial som sa nestretol z jeho holandskou tvorbou a je načase to zmeniť. (05.07.2014)