Mrs. Happy
Obsahy(1)
Platonický vztah mezi dívkou zaměstnanou v lázeňském hotelu a jeho bývalým hostem se rozvíjí skrze romantické dopisy, plné starosvětské úcty, jež si dvojice vyměňuje v polovině padesátých let. Nostalgické záběry na luhačovickou kolonádu a dobové fotografie ilustrují řádky plné lásky, víry i zklamání. (MFDF Ji.hlava)
Videa (1)
Recenze (5)
Ty dopisy jsou silný podklad, ale obrazová složka je velmi nezajímavá - není moc důvodů se vůbec během poslouchání na obraz koukat. To je u studentského filmu na filmové škole asi problém. ()
Vlani v Marienbade: Luhačovice Edition. ()
Sestřih krátkých záběrů snažících se zachytit lázeňskou atmosféru bezčasí jako kulisu pro zamilované dopisy dvou "všedních lidí" z padesátých let, kteří zde nalezli v sobě zalíbení. Skvělý koncept, kompetentní zpracování a snad akorát bych trochu zastřel ty hlasy vypravěčů nebo je namixoval s nějakým white noisem, protože k těm záběrům a la starý poškrábaný negativ tolik neseděly. Akcentovaný závěr je poutavý, ale byl bych radši, kdyby ten snímek zůstal akorát na úrovni té kouzelné obyčejnosti. ()
Zajímavý nápad, ale spíše na podcast. Také jsem moc nerozuměla tomu, proč paní mluvila "československy", tedy každé slovo tak, jak přišlo. ()
Zdá se mi to, nebo se to snaží o styl Jonase Mekase? Nikde jsem žádný další pokus o něj než jeho vlastní neviděl, ale tady mi už z prvních záběrů hned naskočil v paměti a snad jen díky tomu pro mě má Paní Šťastná něco víc, než nakonec má. Na rozdíl od Mekase (který byl pověstný točením úplně všeho a každý záběr (klidně i párvteřinový omyl) pro něj měl velkou hodnotu) se tady ale ty obrazy začnou brzo opakovat a ta jejich repetitivnost je časem čím dál tím víc nezajímavá. Víc mě tedy strhl samotný příběh, vyprávěný prostřednictvím čtení dopisů, ale tam mě zase zklamal závěr, jelikož to nikam vlastně nedošlo a většina toho, co se zde rozehraje, nakonec ani nemá účel. Začne to tedy dost slibně a snaživě, ale v závěru to moc nenabídne. Slabé 3* ()
Galerie (1)
Photo © Nikola Klinger
Reklama