Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dokumentaristka Drahomíra Vihanová natočila i několik hraných filmů, které se však obtížně prosazovaly v distribuci. Platí to rovněž o Pevnosti, natočené podle povídky Alexandra Klimenta: pojednává o měřiči vody, jehož nové působiště v zapadlém kraji je součástí přísně střeženého vojenského prostoru. Režisérka se rozhodla oživit, bohužel dosti mechanicky a neživotně, vypravěčské postupy ze 60. let (včetně užití černobílého materiálu), avšak ve zcela změněných kulturních i společenských podmínkách již nedokázala publikum oslovit. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (32)

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Marně jsem hledal film v šedesátých letech, pak jsem si všiml v televizi let osmdesátých, až jsem jej našel v devadesátkách. Asi bych spíše ocenil barevný dobrodružný film, forma černobílého podobenství mě při temných záběrech a tiché řeči spíše uspávala. Při poměrně zajímavém obsazení bych také ocenil našeho herce v hlavní roli. Snad jen soudružsky zdevastovaný Nový Hrad u Jimlína a ta nahá holka byly pro mě zajímavé. ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

Český pokus o tvorbu a'la Béla Tarr nedopadl i přes finanční neúspěch díla vůbec špatně, byť si své zaujetí vysvětluji i tak, že snímek částečně rozvíjí nikdy nedokončené myšlenky mé nejoblíbenější osobnosti v oblasti literatury. Pár chybám se ale přes veškerou snahu nevyhnul - hlavní postava v podání György Cserhalmiho nevzbuzuje až takové sympatie, přičemž tohle dávám za vinu především technicky nezvládnutému dabingu (nemluvě o tom, že se jinak velký oblíbenec v této oblasti Pavel Soukup nesžil s výkonem maďarské akvisice), z filmového vyjadřování cítím jistou ukvapenost pramenící z nadšení okolo pádu režimu (a tím pádem i znenadálého svobodného vyjadřování), no a ono zmíněné ideové rozvinutí je vlastně učebnicově polopatické, což je v rozporu se zmíněným židovským spisovatelem (jeho Zámek rozhodně není zámkem v pravém slova smyslu). Líbí se mi ale zachování dalších Kafkových svébytných rysů - zdejší děj se nedá aplikovat a priori na pozdní normalizaci, v zásadě se s takovými Ewaldy můžeme setkat i v druhé dekádě 21.století, navíc není ani stopy po srpech, kladivech, či jiných podobných zrůdnostech. Vedle univerzálnosti lze vypozorovat i vystihnutou "procesní" beznaděj, hlavně v druhé polovině, kdy události nabírají veliký spád (konkrétnější ale nebudu, protože právě v pointě díla pozoruji onen "kámen mudrců"). Sice jsem zmínil jisté nedostatky v případě hlavní role, jinak se mi ale zdejší obsazení docela líbí - nejlepší mi zde přišel Josef Kemr, pro kterého to bylo druhé zavítání do světa úzkoprofilové kinematografie (předtím "Krvavý román"), zaujme i farář Lubora Tokoše, naproti tomu Miroslav Donutil nemá zde až tak velký manévrovací prostor a obal DVD na něj láká pochopitelně z marketingových účelů. Z českých porevolučních reflexí komunismu sice radši doporučuji čerstvější "Pouta" a šerá beznaděj v "Pupendu" byla působivá neméně, přesto bylo jednoznačným hříchem tehdejšího publika, že nechalo toto dílo zapadnout. (Za sebe si ale myslím, že by se to časem mohlo změnit, tedy aspoň pokud současní tvůrci dodrží nastavenou laťku a budou pokračovat v obrození z posledních dvou let.) 80% ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Neobyčejným neklidem (posilovaným citlivou obrazností) proniknuté vyprávění o volnosti a totalitě strhuje svou významovou mnohotvárností. V makavých kulisách maloměstské banality policejního státu spolu hrají šachy dva životní outsideři: zkrachovalý parvenu, který všechen svůj život rozpustil ve svobodu, a strážce pevnosti, důstojník, opovrhující svými chlebodárci, ale současně obávající se volnosti, které se dialogem s bouřlivým hledačem z maringotky dotkl. Temné hře sekundují nositelé myšlenky - muži, kteří se žijí s pravdou: farář a „místní blázen“. Mat nepřichází znenadání, ale je předurčen již prvním tahem. Skvěle napsáno, skvěle zahráno, skvěle režírováno. Film nejen o svobodě a hadech. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Naprosto hustá záležitost o níž jsem dlouho neměl potuchy. Tento černobílý snímek o měřiči vody (Cserhalmi), který se seznámí s velitelem vojenské pevnosti (Donutil) měl skvělý spád a bez ohledu na dosti čitelnou kritiku z obsahu v oficiálním textu distributora mne velmi zaujal. Zajímavější to bylo o poznání, že vojáci v pevnosti střeží cosi o čemž nikdo nesmí nic vědět. Kolem ústřední dvojice se navíc točí celá řada zajímavých figur (např. Schmid) . Skvělá deptající totalitní záležitost (díá - li se to tak nazvat). Rozhodně doporučuji vidět. 4 umělé květiny. * * * * ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Už ne tak vyloženě laciné jako Zabitá neděle, a je tu alespoň v útržcích pokus vyprávět nějaký příběh, a nejen tezovitě kritizovat režim a jeho dopady, ale pořád je to laciné ne-tolik-vyloženě: všechny ty nedořečenosti a tajnosti a mezery a prázdna a volné konce a střihy a šerosvětla a polotmy a šumy nedávají dohromady žádnou precizně strukturovanou síť konkrétních náznaků vedoucích k určitému pochopení celku mozaiky, nemají žádný neodbytný smysl, je to prostě ten nejobyčejnější trik na světě, stále jen naznačovat a pronášet mlhavé citáty a povzdechy a dělat se zajímavější, i když žádná skutečná tajemství a osudy se za významným mlčením a ustřiháváním neskrývají a žádné celistvé mozaiky se nemáme dopátrat. Je to trochu prachsprosté a levné, bezpracné, zvlášť když uvážím, jak málo se Vihanová od Zabité neděle za těch pětadvacet let posunula a že měla dojem, že takhle plytký film s tak slabým a neoriginálním sdělením a oprýskanými nástroji má smysl udělat. Pokud jde o techniku, Vihanová prostě není ani Chytilová ani Menzel ani Jakubisko, ale tetelí se neurčitě a neoriginálně a trochu hystericky mezi všemi vlivy a oproti nim navíc ještě v konci šedesátých let zůstává uvíznutá. Film měl pár hezkých momentů i dobrý základní kafkovský názvuk (Zámek a zeměměřič jako Pevnost a vodoměřič), ale zůstal skicovitý a nevytěžený, snažící se dělat z tajemna přednost, byť se za ní skrývá jen neschopnost vyprávět lépe a silněji. Na rozdíl od Vihanové Pevnosti ale Kafka svůj Zámek plánoval dodělat. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (2)

  • Natáčení probíhalo v obci Jimlín a na zámku Nový Hrad. (gustaw)
  • Tento film se na Barrandově připravoval už koncem 60. let pod názvem Pevnost hadů a měl ho režírovat Štěpán Skalský. (raininface)

Reklama

Reklama