poster

Pevnost

Podobenství

Česko / Francie, 1994, 97 min

  • JitkaCardova
    ***

    Už ne tak vyloženě laciné jako Zabitá neděle, a je tu alespoň v útržcích pokus vyprávět nějaký příběh, a nejen tezovitě kritizovat režim a jeho dopady, ale pořád je to laciné ne-tolik-vyloženě: všechny ty nedořečenosti a tajnosti a mezery a prázdna a volné konce a střihy a šerosvětla a polotmy a šumy nedávají dohromady žádnou precizně strukturovanou síť konkrétních náznaků vedoucích k určitému pochopení celku mozaiky, nemají žádný neodbytný smysl, je to prostě ten nejobyčejnější trik na světě, stále jen naznačovat a pronášet mlhavé citáty a povzdechy a dělat se zajímavější, i když žádná skutečná tajemství a osudy se za významným mlčením a ustřiháváním neskrývají a žádné celistvé mozaiky se nemáme dopátrat. Je to trochu prachsprosté a levné, bezpracné, zvlášť když uvážím, jak málo se Vihanová od Zabité neděle za těch pětadvacet let posunula a že měla dojem, že takhle plytký film s tak slabým a neoriginálním sdělením a oprýskanými nástroji má smysl udělat. Pokud jde o techniku, Vihanová prostě není ani Chytilová ani Menzel ani Jakubisko, ale tetelí se neurčitě a neoriginálně a trochu hystericky mezi všemi vlivy a oproti nim navíc ještě v konci šedesátých let zůstává uvíznutá. Film měl pár hezkých momentů i dobrý základní kafkovský názvuk (Zámek a zeměměřič jako Pevnost a vodoměřič), ale zůstal skicovitý a nevytěžený, snažící se dělat z tajemna přednost, byť se za ní skrývá jen neschopnost vyprávět lépe a silněji. Na rozdíl od Vihanové Pevnosti ale Kafka svůj Zámek plánoval dodělat.(15.12.2017)

  • wosho
    ****

    Na začátku musím napsat, že rozhodně nejsem veliký milovník Nové vlny ze 60tých let. Z té doby mám raději filmy starších režisérů (Kachyňa, Vláčil, Vávra), než tehdy obdivovaných (Němec, Schorm, Juráček, Chytilová). Výjimku tvoří Forman s Menzelem. Prakticky z výše jmenovaných je Vihanová jedním z nejméně zajímavých filmařů-prakticky je zcela bezvýznamná na poli filmové režie. Proto mě mile překvapila touto Pevností. Zatímco většina vyjmenovaných režisérů na začátku 90tých let tápala a nevěděla co si počít s absolutní uměleckou svobodou omezenou o finanční krití státu (Chytilová skusila kombinaci umění/komerce s Dědictvím a uspěla tak na půl// Němec a jeho oba filmy z 90tých let jsou směšným pokusem o navázání svých dávných úspěchů// Forman zůstal radějí v USA atd). Vihanová se nebála a natočila pozoruhodné podobenství (slovo které vůbec nemám rád) s všemi klady i zápory filmařiny 60tých let. Solidní čb kamera a hudební doprovod dává filmu přesnou atmosféru tajemna i napětí. Režie je výborná. Příběh, jak u většiny podobenství, je nulový, nezáživný, nepromyšlený a vše se děje jakoby z hůry (respektivně z scénaristovi vůle, bez psychologického-dramaturgického-logického opodstatnění). A opravdovým klenotem jsou výkony herců. Ty jsou opravdu na vysoké urovni. Film Pevnost je filmem těžkým, pro opravdu malou sortu diváků (ktará jej sabotuje svým nezájmem). Filmem který v tvorbě u nás za posledních 40let působí jak zjevením. A nebude přeháněním, když budu tvrdit, že patří k tomu nejpodařenějšímu co u nás vzniklo za posledních 20let.(11.12.2009)

  • insurgentes
    *

    Škoda, že se tak málo starali, aby divák ten film pochopil. Vždyť já jsem si až do konce kladl otázku, jsou to komančové, nejsou to komančové, co vlastně po něm chtějí, proč má podepsat a co to má podepsat...To by mělo patřit k nějakému takovému bontónu, že nejdřív divákovi vysvětlím, o co jde, a pak teprve si hraju na umění. Gyórgy je prototypem charismatického blba, intelektuálského seladona, avšak při bližším pohledu je zřejmé, že se jedná o obyčejnou vopici, jakéhosi lidoopa v lidských šatech, který mluví málo a tak se mu daří před celým světem tajit svou neobdařenost. Nechápu taky, proč je na obalu filmu Donutil, který tam hraje dohromady asi 20 sekund, Asi proto, aby se film udělal v očích nezkušeného diváka něčím lepším, než ve skutečnosti je, což platí nejen pro Donutila, ale i pro celek jako takový.(13.2.2011)

  • Big Bear
    ****

    Naprosto hustá záležitost o níž jsem dlouho neměl potuchy. Tento černobílý snímek o měřiči vody (Cserhalmi), který se seznámí s velitelem vojenské pevnosti (Donutil) měl skvělý spád a bez ohledu na dosti čitelnou kritiku z obsahu v oficiálním textu distributora mne velmi zaujal. Zajímavější to bylo o poznání, že vojáci v pevnosti střeží cosi o čemž nikdo nesmí nic vědět. Kolem ústřední dvojice se navíc točí celá řada zajímavých figur (např. Schmid) . Skvělá deptající totalitní záležitost (díá - li se to tak nazvat). Rozhodně doporučuji vidět. 4 umělé květiny. * * * *(18.12.2013)

  • vypravěč
    *****

    Neobyčejným neklidem (posilovaným citlivou obrazností) proniknuté vyprávění o volnosti a totalitě strhuje svou významovou mnohotvárností. V makavých kulisách maloměstské banality policejního státu spolu hrají šachy dva životní outsideři: zkrachovalý parvenu, který všechen svůj život rozpustil ve svobodu, a strážce pevnosti, důstojník, opovrhující svými chlebodárci, ale současně obávající se volnosti, které se dialogem s bouřlivým hledačem z maringotky dotkl. Temné hře sekundují nositelé myšlenky - muži, kteří se žijí s pravdou: farář a „místní blázen“. Mat nepřichází znenadání, ale je předurčen již prvním tahem. Skvěle napsáno, skvěle zahráno, skvěle režírováno. Film nejen o svobodě a hadech.(1.1.2009)

  • - Tento film se na Barrandově připravoval už koncem 60. let pod názvem Pevnost hadů a měl ho režírovat Štěpán Skalský. (raininface)

  • - Natáčení probíhalo v obci Jimlín a na zámku Nový Hrad. (gustaw)