Reklama

Reklama

Nejkrásnější

(festivalový název)
  • Itálie Bellissima (více)
Trailer

Obsahy(1)

Italský režisér Luchino Visconti natočil podle námětu Cesare Zavattiniho snímek, kde hlavními hrdinkami je prostá Římanka a její dcera. Příběh matky, která se snaží v zaslepené lásce dostat dceru k filmu. Její snaha končí trpkým zklamáním obou žen. (contrastic)

Videa (1)

Trailer

Recenze (9)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Kupodivu mi ze všech mínusů nejméně vadila klasická italská hysteričnost. Bylo jí tu sice víc než dost, ale větší problém mám se slabší psychogií postav (byť to platí hlavně o holčiče, u které chápu, že s dětmi se blbě točí, ale její postoj k situaci vlastně neexistoval, dá se jen volně domyslet), zbytečným pitvaním v některých segmentech (třeba u šití šatů) a tak trochu i s nedotažeností všech rozehraných vrstev, kterých bylo opravdu hodně, ale daly se pospojovat lépe. Závěrečné uvědomění si hlavní hrdinky sice dává smysl, má opodstatnění, ale nikdo v něm ani na setinu nepřemýšlí o budoucnosti. Celá poslední scéna je pak díky tomu nevýrazná. Hodně se mi ale líbila vrstevnatost celého tématu a vykreslení hlavní hrdinky, které je krásně nečernobílé a díky tomu taky maximálně realistické. Mohla zajistit rodině víc peněz, které zoufale potřebují, ale spíš než o tenhle klasický neorealistický rámec tu šlo o povahu samotné hlavní hrdinky a jejímu přístupu k rodičovství, které je víc než přehnané. Jestli si spíš prostřednictvím dcery chtěla splnit to, co se jí v životě nepovedlo, nebo jestli spíš jen naivně, jako spousta rodičů, upřímně věřila tomu, že její dítě je nejlepší na světě a určitě si to budou myslet i všichni ostatní, tenhle film jasně neřekne. Hranice mezi tím je tenká a hlavně i Visconti ukazuje, že pravda bude někde uprostřed. Je to dost promyšlený a propracovaný film, byť na Viscontiho trochu netypický (což ne je by mi vadilo - Gepard mi nikdy nesedl), ale potřeboval by ještě dotáhnout k dokonalosti. A pak by možná měl v době premiéry větší úspěch, než nakonec měl. Jinak Anna Magnani podala naprosto dokonalý výkon a do své role se přesně vžila, akorát jsem k její postavě neměl zrovna moc sympatií... což je dobře, protože přesně takhle to, aspoň doufám, Visconti chtěl naznačit. Z jeho filmografie u mě ale stále vede Cizinec, byť Nejkrásnější ode mě dostane stejné hodnocení. Možná jsem se k vyššímu hodnocení přiklonil i proto, že je tu hlavní motivem soutěž a když je to chytře podané jak v Koně se také střílejí (a ne nutně tak pesimisticky!), tak mě takové filmy vždycky baví. Slabé 4* ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Kaleidoskop profesionálního i amatérského divadelnictví i toho divadla mimo pověstná prkna, na nichž se jen hraje, se roztáčí nevěřícnýma rukama odhodlaného vidoucího, a snová krutý svět nenaplnitelných nadějí. Hlavní hrdince, ženě (co víc /!/ říci), se její dcerka nestává zrcadlem, v němž se vidí (v němž vidí sebe překračující své čím dále děsivější stíny), ale propastí, kam padá. Ale i na tomto okamžiku se lze vzpřímit a po čase šplhat k věčnosti, anebo hloubit patou důlek pro nezvěstné hliněné kuličky. Oběma směry se lze pořád ještě vydat. Odvážné slovo... ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Marcelo Mastroianni mi odpustí, ale pár dní po jeho hereckom koncerte v Cudzincovi, aj vďaka ktorému sa stal mojim najobľúbenejším Viscontiho filmom, prichádza umanutá Anna Magnani. Kradne si celý film s Viscontiho úctivým dovolením pre seba a Bellissima tak strieda Cudzinca na prvom mieste v mojom rebríčku. V týchto dobách točil Visconti úplne inak, ako vo svojich vrcholných dielach. Bez lesku drahých interiérov a kostýmov a s ľuďmi, ktorí svoje pocity a povahu za ne neskrývajú. Nasleduje tak pochopiteľne ten pravý taliansky blázninec. Visconti už naplno rieši svoje témy ako otázky ilúzie a reality. Jeho film je kritikou, ale aj trochu poctou kinematografie. Ak sa mama vidí vo filmových hviezdach a chce ju mať aj zo svojej dcéry, akcie, ako premietanie Červenej rieky v letnom kine dojíma aj Viscontiho. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Luchino Visconti je režisér, před kterým mám asi největší respekt, a hodnotit jeho největší filmy si vůbec netroufám. Snad jen ty, které se považují za "trochu bokem". Bellissima je jedním z nejdepresivnějších filmů, které znám, a to i přes dvojnásobný happyend. Úskoky, podvody, korupce, působí u chudých mnohem křiklavější než u bohatých, stejně tak jako marné touhy a úsilí - a navíc jsou-li do toho zapleteny děti. Depresivně rovněž působí bezchybný, až chladně (přestože pořád v pohybu, nohou i jazyka) dokonalý herecký výkon Anny Magnaniové. Někdo z Cinecitty řekl: "Trpaslík", a to byl šém, který osvítil duševně zatvrzelou a citově nepřístupnou Maddalenu. ()

Doutas 

všechny recenze uživatele

Tradiční příběh matky projektující vlastní nenaplněné ambice do svého dítěte. Viscontiho zpracování se pohybuje na hraně komedie a melodramatu s neorealistickým důrazem na sociální aspekty. Anna Magnani je vynikající a její vůle obětovat se pro vysněný úspěch své netalentované dcerky je opravdu dojemná. Jen na závěr bylo toho melodramatu na můj vkus až moc. Pokud vám nevadí italská ukřičenost, tak by pro vás mohl být tento pozapomenutý a přehlížený film příjemným překvapením. ()

Galerie (29)

Reklama

Reklama