Nindža bugeičó: Momoči sandajú
Šogúnovi nindžovia
Shogun's Ninja
Obsahy(2)
Dobrodružná historická freska režiséra Noribumiho Suzukiho se odehrává v Japonsku na sklonku 16. století. Líčí osudy mladého Takamaruá, který chce pomstít smrt svých rodičů a obnovit slávu klanu Momočiů zlikvidovaného muži proradného lenního pána Hidejošiho. V nerovném boji pomáhají statečnému mladíkovi jeho přátelé. Mnozí z nich položí za vítězství i životy. Do hry vstupují také rodové meče ukrývající tajemství zlatého dolu. Spletitý děj vytváří dostatek příležitostí pro množství neuvěřitelných soubojů, v nichž se používají nejrůznější druhy bojového umění i celá škála zbraní. Specialitou filmu jsou bitky skupin maskovaných mužů bleskurychle se spouštějících po stromech jako pavouci. (Řitka video)
(více)Recenze (43)
,,Já Momoči Takamaru prohlašuji: dostaneme hlavu Širanuie Šógena, svrhneme Tojotomiho Hidejošiho a obnovíme náš rod Momoči!“….. Další z filmů, který z dnešního filmového hlediska těm mladším mnoho neřekne. Možná v nich vyloudí smích ,,trapný“ karate, směšné zvuky, příšerná hudba... mohl bych pokračovat. My, co tohle hltali před 30 lety na VHS je asi nepřesvědčíme jaká pecka to tenkrát byla, a že H.Sanada byl pro nás stejnej Bůh jako třeba ...Sandokan! Ale v podstatě se dneska budeme smát s nimi! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět jeden z legendárních NINJA filmů. 2.) Zajímá mě, jaký druhy mučení měli Japonci v 17. století. 3.) Zjistím, že už v roce 1980 si s brutalitou ve filmu v Japonsku nikdo hlavu nelámal. 4.) Stále nechápu, proč se ve středověku nemohli v Asii (lidé) přemnožit. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * ()
Toto je naprostá japonská historická ninjovsko-samurajská řežba. Je opravdu s podivem, že se tento film dostal kdysi do komunistických kin. Akční, brutální, stylově přehnané. Hllavní hrdina se mění postupem filmu ve vyloženě bojový stroj a hraje ho naprosto dokonalý Hiroyuki Sanada, herec, který hrál o mnoho let později vedle Toma Crise v "Posledním samurajovi" a nedávno dokonce ve sci-fi "Sunshine". Zde je v naprosto špičkové fyzické kondici a i když souboje spíše jen hraje (s "umělci" jako byl Bruce Lee nebo je Tony Jaa se absolutně nemohl rovnat), vše vypadá perfektně, svižně, choreografie soubojů je excelentní, prostředí pěkné, některé scény vyloženě vydařené (poražení vlastního mistra v noční bouřce) ... No prostě lahůdka pro všechny fajnšmekry klasických japonských "rozpárávaček" ... K tomu všemu si připiště charismatickou legendu jménem Sonny Chiba a člověk v některých chvílích uvažuje o absolutním hodnocení, zejména při závěrečné řežbě ... Bohužel, film se vyznačuje i silnými nedostatky, jako jsou herecké výkony, podivná spatlanost celého děje a naprosto otřesná diskotéková hudba 80. let, která film doslova kazí (tohle je opravdu extrém ...). Ale jinak, skvělá a pěkná klasika. ()
Hudba, prostředí, souboje - nádhera, užasný film ... klasika je klasika, jen si mohli odpustit ninji krtky, to mě skutečně šokovalo, až jak jsou Japonci zruční v hrabání podzemí ... :-) ()
Na první nahranou VHSku se nezapomíná... na film samotný trochu jo. ()
Některé filmy s tím jak léta běží dostávají nový rozměr. Šógunovi nindžové možná mohla být totální akční pecka v odbě svého vzniku, ale dnes se jedná o regulérní komedii. Opravdu jsem se nasmál tak, jako ani u mnohých komedií. Celý ten tupý scénář, žalostné herecké výkony, velice komické akční scény a hlavně všudypřítomná osmdesátková hudba dávají dohromady vskutku podivnou podívanou. Zejména přijdou-li na scénu nidnžové. Ti lezou ze stromu hlavou dolů, houpají se různě po lanech, podhrabávají se pod zemí atd. a to vše při použitých speciálních efektech působí ryze komicky. Film je také dokladem toho jak moc jinak prožívají japonci emoce a jak moc jiný mají smysl pro humor. To jak skládají scény, nebo spíš události přijde Evropanovi leckdy proti logice. Na druhou stranu si respekt zaslouží zejména Hiroyuki Sanada, protože jeho místy až akrobatické bojové umění občas vyráží dech. ()
Ano, ano, slavní Šógunovi nindžové… film je místy tak pitomý, až je dobrý, a nostalgie je nostalgie. 60 % ()
Funky soundtrack a Hiroyukiho vyrazovy tanec okolo ohne... ano nedky tento film budi usmev, vlastne docela casto. Dneska jsem si tento film po, verte tomu nebo ne, vice nez dvaceti letech pustil a byla to velika nostalgie. Opravdu je se na co divat, clovek krouti hlavou, ale bavi se. Pavouci! ()
Příšerná patlanina s ubohou choreografií soubojů a naprosto neuvěřitelným hudebním doprovodem. O mnoho let mladší Goemon, jenž je variací podobné legendy má alespoň pubertální grády, tohle jen čpí trapností. Dokonce mi chyběl i ten většinou otravný asijský hihi humor. ()
ČESKOSLOVENSKÁ KINOPREMIÉRA: ÚPF = XII./ 1989, réžia českého znenia (ÚPF 1989) = MARIE FRONKOVÁ, Hiroyukiho Sanada dabuje JAN ČENSKÝ - Na nete je bohužiaľ k dispozícii len VHSrip od ÚPF s otrasným rýchlodabingom a obrazom 4:3. (29.9.2009) ()
Absolutní klasika žánru. Viděl sem to jednou coby robě a dodnes na to vzpomínám. Hrozně krve, ninjové lezou i pod zemí a vytrvale porušují další a další fyzikální zákony....asi bych si to měl někdy znovu pustit... ()
Na rok 1980 pomerne zlé. V prvej polovici 80. rokov bola nakrútená napríklad ninjovská trilógia Cannonu či Americký ninja s Dudikoffom a oproti týmto kúskom pôsobia Šogúnovi nindžovia dosť chatrne a čo sa týka prepracovanosti choreografie bojových scén sa nemôžu rovnať ani hongkongským kung-fu filmom zo 70. rokov. Jediný, kto tu predvedie čosi z repertoáru bojových umení, je Hiroyuki Sanada, väčšina akčných sekvencií je však zmätená a z diváckeho pohľadu vizuálne nezaujímavá. Keď už nič iné, tak Ninja bugeicho momochi sandayu predčuje ostatok žánrovej produkcie aspoň čo sa brutality týka. Tvorcovia tu nechávajú násilnou smrťou umierať bezbranných civilistov, malé deti či ženy (dokonca tehotné ženy), čo je relatívne nezvyklé aj na Japoncov, tieto úmrtia však v rámci chaotického príbehu nemajú patrične zdrvujúci dopad a mňa osobne nechali úplne chladným. ()
Přes značnou popularitu považuji toto dílko za asi nejslabší ze "šógunovské" čtveřice. I přes poněkud úchylný titulní song jde však o 2 hodiny výborné zábavy (byť koutky někdy směřují nahoru, aniž by to byl záměr autorů;). Po akční stránce je film značně zdařilý, dějově to poněkud hapruje, ale upřímně, koho to zajímá? Vtipný je Tetsuro Tamba s hustými bílymi vlasy a vousy:), herecky nejlépe ztvárněn je asi Hanzo Isaa Natsuyagiho; v hlavních rolích se vyskytují jedinci zdatní spíš fyzicky, než herecky, avšak opět - koho to zajímá? Klasická akční řežba, na kterou jsme jako malí opakovaně zírali s neskrývaným obdivem a zkoušeli, kdo z nás vykopne výš...;) ()
Eastern exploitation toho najhrubšieho zrna. Trash, aký nemá obdoby. Množstvo divákov bude odradených už v úvodných minútach. Proste to, čo nasleduje, nemá s filmovým umením, ako takým, vôbec nič spoločného. Snímok pre fanúšikov filmov, či už zlých, netradičných, uletených, či vymykajúcich sa zlatej strednej ceste. ()
Tento film jsem viděla kdysi dávno v kině. ()
Zas mě parádní akční pecka. ()
Jak lezli hlavama dolů po stromech. A ty bitky. A ta nostalgie. ()
To je snad poprvý kdy mi ,,hudba",ani ne tak dikotéková jako spíš výtahová,naprosto zničila film.Jindy by mi jistá zmatečnost děje (u japonců docela obvyklé) a neherci zas u tohodle moc nevadili. Zvláště když jakoby kung-fu vyjímečně nakope zadky samurajům,případně ninjům (v japonském filmu !!). Někdo moc chtěl,na pilu tlačil a u mě prořez jako sviňa.(55%) ()
V osmdesátých letech komunisté pochopili, že i pionýři potřebují pořádné dobrodružství. Z NSR se vrátil Vinnetou, z Italie k nám přes TV vtrhl Sandokan a nakonec přišli i nindžové. Všechno to jsou levné dobrodružné filmy bez nějakých vyšších ambicí, ale za totáče jsme na ně zírali s otevřenou pusou. Čuk a Gek s Timurem a jeho partou pelášili zpátky do SSSR. Jen je mi líto, že Češi nic takového nedokáži vyrobit. Šógunovi nindžové si vystačí s lesem za městem, kam se dovezou kamery a sudy s kečupem, a řežba může začít. My máme taky krásné lesy, jenže se tam prohání akorát tak Troška. Copak se Češi nedokáží řezat do krve? ()
Krutej film, kde ještě před úvodními titulky stihnou zabít asi 6 lidí, nějaké děti, probodnout borcovi krk, spáchat sebevraždu a useknout jednu hlavu. Film vyzvedává Sanada v hlavní roli a film sráží zvukové efekty a hudba jak z teleshoppingu. Navíc jsem film viděl v rychlo dabingu, takže když Sanada z plna hrdla křičel "日本", tak náš pan překladatel jen suše utrousil "Japonsko". Film obsahuje taky množství scén, které jsou fakt k smíchu. Například seznámeni Takamary se svou učitelkou v Číně nebo bojovníci lezoucí jako pavouci po stromech. Naštěstí se ve filmu nešetří krví. Tak aspoň tak. ()
Některé scény byly vyloženě přemrštěné (jak se pavoučí muži na popravišti podhrabávají pod zemí, v lese na stromech se pohybují, jako by neexistovala gravitace...), ale na druhou stranu v předlistopadových kinech fakt příjemné zpestření, u něhož se divák nenudí. ()