Colosso di Roma, Il
Hero of Rome
Režie:
Giorgio FerroniKamera:
Augusto TiezziHrají:
Massimo Serato, Gordon Scott, Tullio Altamura, Philippe Hersent, Maria Pia Conte, Fortunato Arena, Gabriella Pallotta, Gabriele Antonini, Roldano Lupi (více)Obsahy(2)
Řím, 500 před naším letopočtem. Poté co je tyran Tarquinius vyhnán z Říma, spojí se s Etrusky. V cestě mu stojí král Porsenna, a tak se rozhodne ho zlikvidovat. Úkolem pověří urostlého vojáka Mucia, který však zabije nepravého člověka. Aby se sám potrestal, dobrovolně si spálí pravou ruku v ohni. Takovou statečností je etruský král natolik pohnut, že svolí k míru. Ten je však podmíněn vysláním deseti římských urozených dívek do etruského tábora, které tu mají sloužit jako záruka trvalého míru. V táboře dívky zjišťují, že nad etruskými vojáky pomalu přebírá moc tyranský Tarquinius a že se schyluje k další válce... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
Řám, 500 př. Kr. Poté co je je tyran Tarquinius vyhnán z Říma, spojí se s Etrusky. Statečný Caius Mucius se vydá do etruského tábora, aby zabil etruského krále Personnu, avšak zabije nepravého. Aby se sám potrestal dobrovolně si spálí pravou ruku v ohni. Takovou statečností je etruský král tak pohnut, že svolí k míru, jenž je podmíněn vysláním deseti římských urozených dívek do etruského táborů, které tu mají sloužit jako záruka trvalého míru. V táboře dívky zjišťují, že nad etruskými vojáky pomalu přebírá moc vyhnaný Tarquinius a že se schyluje k další válce. Gordon Scott v titulní roli předvedl až neskutečnou postavu, která se jen tak přeučí z praváka na leváka a zmrzačené paže se vyrobí smrtící železný nástroj. Několika bojovým scénám pak dost vadí, že byly evidentně přejaty z jiných filmů. ()
Nezáživné peplum, které tu v Česku v srpnu mělo dvd premiéru. Z těch x desítek ne-li stovek filmů tohoto subžánru jde zcela určitě o ten méně zdařilý, ostatně to bylo i u ostatních které tu zatím vyšly ("Trojská válka", "Dva gladiátoři", "Pilát Pontský" nebo "Vzpoura pretoriánů"). Korbič Gordon Scott (bývalý Tarzan), se svojí dobrovolně spálenou rukou, mlátil soupeře hlava nehlava, byl to jeho film a vše tomu bylo taky připraveno a všichni podřízeni, už v úvodu při scéně kdy se nepozorovaně dostane do Etruského tábora, jsem věděl že to bude blbost a nakonec jsem se nemýlil. Ani těch akčních scén tu tolik nebylo, když nepočítám tu velkou před koncem. Film je založen na pravdivých událostech, ale přesné historické souvislosti v něm hledat nelze, Řím je tu zobrazen v době Republiky, a jména jako Tarquinius (sedmý a poslední král Říma) nebo Porsenna (Etruský král) byli skutečné historické postavy někdy z období 510-507 př. n. l. Specialista na italský sandál Ferroni natočil nakonec lepší filmy. Tohle je z mého pohledu stěží průměr. 2* s odřenýma ušima (hudba a výkon Scotta, uvěřitelný byl docela i darebák Tarquinius v podání Massima Serata) ()
Jediný co stojí za zmínku na týhle podfinancovaný Taliánský rádoby historický blbosti je spektakulární hrdina s upálenou rukou. Jinak vata hrozná, bitvy nezáživné i ten závěrečný souboj stojí vesměs za prd.30% ()
To že s žánrem „meč a sandále“ v roce 1964 není něco v pořádku, jasně dokazuje tento film, protože i jedna z největších hvězd tohoto žánru, se musí spokojit s značně omezeným rozpočtem, navíc režisér Giorgio Ferroni, jenž byl skoro dvorním spolupracovníkem hlavní hvězdy, je bohužel přinucen vykrádat i jiné filmy, což je opravdu škoda, protože Ferroni byl velmi dobrý režisér a specialista na akční sekvence, tady však nemohl jako o tři roky dříve, kdy točil La guerra di Troia, řídit stovky statistů do velkých bitev, ale jen pár desítek a to ještě až na konci. Naštěstí se režisér rozhodl, že nebude točit film, kdy pár herců ve studiu moudře hovoří o velkých říších, bitvách, citech a podobně, ale že natočí aspoň akční film s těmi málo prostředky co dostal, takže Scott nevynechá jedinou příležitost, aby se zapojil do nějaké bitky, které jsou na velmi dobré úrovni. Pokud bych tento film viděl někdy v deseti letech, kdy k nám firma JAKS na video dodávala podobné sandálové filmy, byl bych asi dost spokojen, bohužel mi již není deset a už sem přece pár italských sandálových filmů viděl, což se při sledování ukázalo jako škodlivé, protože všechny velké davové scény jsou vystříhány z jiných filmů, konkrétně třeba záběr, kdy vojáci postupují ve čtverci a jsou z přilehlých pahorků napadeni jinou armádou, to je závěrečná bitva z Hanibala s Victorem Maturem, o ostatních scénách si nejsem až tak jist. Co mne ale velmi zklamalo, bylo zjištění, že ta fantastická úvodní hudba od Angela Francesca Lavagnina, jinak to velmi plodného autora tohoto žánru a mého oblíbence, byla složena již před šesti lety pro Nel segno di Roma, no a ostatní hudba, všechny ty skvělé famfáry jsou zas z Gli ultimo giorni di Pomlek z roku 1959, takže asi jediné co Lavagnino složil, byla ta „hororová“ dramatická hudba, kterou asi nahrál doma v garáži, naštěstí je použita pouze párkrát. Il colosso di Roma je velmi průměrný zástupce daného žánru, přesto je slušně koukatelný, za což vděčí pouze režiséru Ferronimu, jenž se snažil z minima udělat maximum a mužnému Gordonu Scottovi v hlavní roli. ()
Len priemer, ktory ani nepozna realie, krali boli z Rima vyhnani roku 509- 510 pred kristom a posledny rimsky kral sa volal Tarquinius Superbus. Kulisy su len priemer, dialogy v strede tvoria az vatovo plane plky : 50% ()
Scotta som s tou bradou skoro ani nespoznal, naviac, keď v ľahkom brnení nevyzeral o nič "viac" ako bežní šíhli vojaci. Charizmu ale mal na rozdávanie, rovnako ako Massimo Serato v hl. zápornej roli. Ostatné postavy sú iba do počtu. Zápletku sa nijako zvlášť nediferencuje od ostatných peplum záležitostí s podobnou tématikou. Akurát to, že v tomto sa vyskytujú Etruskovia (asi prvkrát, čo som mal možnosť vydieť túto vymretú civilizáciu na filmovom plátne) a Rimania sú tí slabší, tí, ktorí sa musia brániť presile. ()
Rozpačitost je to jediné co cítím po shlédnutí tohoto filmu. Je to skutečně velmi levný film a pro milovníka římských historických dobrodružných snímků je to zklamání. Film je hodně konverzační s mizerným novým dabingem, který znehodnocuje i tak slabé herecké výkony. Na fešného Gordona Scotta je pěkný pohled, ale sám příběh působí jako divadelní představení odehrávající se v přírodních kulisách. Takový film se s malým rozpočtem prostě dělat nedá. ()
Naivní a úsměvné po všech stránkách. Trefnější název by byl Římský pakos. Gordon kosí nepřátele po desítkách, žongluje s kmeny stromů a aby trochu srovnal síly, spálí si pravou ruku. Následně toho lituje, plouží se jak mátoha a je takřka nepoužitelný. Po přerodu v Iron fista je naštěstí opět vše při starém. Spíše by odpovídaly 2 hvězdy, ale zavřu obě oči a pokusím se představit si atmosféru doby vzniku - z tohoto pohledu se jedná o průměrný snímek... ()
Herecká hvězda Gordon Scott, slavný představitel Tarzana a mnoha postav v italských historických filmech a spaghetti westernech, ztvárnil v roce 1964 statečného hrdinu se smrtící železnou pěstí. Řím, 500 před našim letopočtem. Snímek ovšem hodnotím, jako nepříliš úspěšný - nezáživný děj a amatérský dabing mé hodnocení uceluje ke druhé hvězdě.** ()