poster

Smrt v Benátkách

  • francouzský

    Mort à Venise

  • Itálie

    Morte a Venezia

  • slovenský

    Smrť v Benátkach

  • anglický

    Death in Venice

Drama

Itálie / Francie, 1971, 130 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Skip
    ****

    Gustav von Aschenbach mi byl odporný. Ovšem film jako celek se mi líbil, a to především po vizuální stránce. Nemám moc rád Mahlerovu hudbu, ale do tohoto filmu seděla dost dobře. Stejnojmennou Mannovu knihu jsem spíš protrpěl (naštěstí je velmi tenká), ač mám Thomase Manna rád, ale film jsem zhlédl s chutí již potřetí.(24.11.2006)

  • Pacco
    *****

    Když zrak Thomase Manna spočinul na kráse, tak ten fakt tajil v denících ještě 20 let po své smrti..., když moje bulvy zasáhla stoická dokonalost filmu podle jeho díla, tak to rozhodně tajit nebudu (i když pravda, nejsem chlap a se svojí sexualitou se neskrývám).. a půjdu s pravdou ven. Pro někoho tento film může znamenat jen pěkně nafouknutou pseudointelektuální mýdlovou bublinu bez děje..a takovým lidem patří moje nejváženější politování, páč vám, pánové a dámy, oznamuji, že ste neprohlédli skrz (zá)clonu společenského odcizení, jíž je film jako smutečním suknem potažen. To odcizení je hlavní postavou stejně tak jako jeho vlastník Gustav von Aschenbach, kterého Visconti úmyslně přetransformoval ze spisovatele do hudebního skladatele, aby pak mohl použít živoucí hudby Gustava Mahlera, ze které celý příběh vyrůstá a na níž staví. Ona hudba je jedinou dokonalou vzpomínkou na předchozí život, ke kterému se skladatel v retrospektivách vrací. Všechno ostatní nasvědčuje tomu, že Aschenbach byl člověkem protikladů, skrývajícím své pravé já za uzavřenost a nedostupnost. Cesta do Benátek je pak poslední katarzí jeho promarněného života. Benátky pozbývají díky De Santisově kameře puncu turistického a historického centra, stávají se zatuchlým, morem prožraným hrobem. Všechny ostatní benátské postavičky jsou pak poslové smrti, z nichž největší je Tadzio (Bjørn Andersen je anděl!). Jeho závěrečné gesto na břehu moře se dá chápat jako ukázání posledního směru na cestě života, jímž se Aschenbach dá... Ač Thomas Mann napsal Smrt ve věku kolem svých 30 let, vystihl dokonale duševní rozpoložení hlavního aktéra, jenž byl (dovolím si to tak říci) jeho starším obrazem. Podobný osud měl i sám Visconti, jenž se díla ujal s naprostým zápalem a puntičkářstvím (pro scény s penězi vyžadoval stejná platidla z roku, v němž se odehrává příběh) a dotáhl ho do podoby, jíž se nebojím označit za mistrovské dílo.(15.10.2006)

  • Stanislaus
    ***

    Filmové zpracování veleznámého příběhu s šílenou stopáží vzhledem k rozsáhlosti předlohy, které může disponovat podmanivou hudební stránkou, krásnými kostýmy a několika povedenými záběry kamery. Dějově mi to přišlo až příliš roztahané a obrazově dosti chudé - viz záběr na Aschenbacha, pak na Tazia a zase nazpátek. Zkrátka snímek, který musel být svého času kontroverzní, což v dnešní době celkem vyšumí a u kterého by dvoutřetinová stopáž nebyla od věci.(26.9.2010)

  • pakobylka
    ***

    Co byl vlastně zač ? A co hledal v Benátkách ? Prý hudební skladatel ... nejistý, roztěkaný podivín se slabým srdcem, který trpěl nějakým silným traumatem - možná hraničícím s duševní poruchou. Věřil, že ho Benátky uzdraví, že tady najde ztracenou rovnováhu ... nebo inspiraci ? Příběh s prostinkým dějem nabízí možnost dívat se na svět utrápeným pohledem poměrně nesympatického hlavního hrdiny ... a sledovat jeho velice tajný - a především velice sobecký platonický vztah "na dálku" k překrásnému polskému chlapci, ke kterému se upne jako k ideálu čisté krásy ... zatímco Benátkami obchází neviditelná smrt. Rozvleklý, neúměrně natahovaný, přesto svým působem působivý příběh, který v přehnané snaze o umělecké ztvárnění v precizních odosobněných obrazech částečně ztrácí sám sebe. Neobyčejně výstižný komentář: Lavran(18.6.2012)

  • ScarPoul
    ***

    Dlhé zábery, podmanivá hudba, sympatický hlavný hrdina. To je asi tak všetko. Vystihnúť astmosféru sa Viscontimu darí. Dokonca jeho schopnosť nikam sa neponáhľať a aj tak byť zaujímavý je tu živím dôkazom režisérskej zručnosti. Ale aj keď nie som homofobik, tento film je naozaj príšerne Gay. Malý chlapec Bjorn ako keby úmyselne provokoval životom utrápeného Gustava, ktorý sa stratil vo vnímaní umenia a reality. Fakt som mu prial aby mu dal niekto facku. Borgarde je veľmi sofistikovaný herec. Jeho uhrančivý pohľad a jeho zaľúbenosť je mnohými zábermi podporená a vytávra akýsi až nadnesený, neskutočný význam. Stojí tvárou v tvár krutej realite, ktorá sa dostane do povedomia hrdinu v podobe epidémie, ktorá ho na konci dostane. V mnohých smeroch zaujímave dielo, ktoré ma ale nechalo chladným. Nie je to zlý film, ale rozhodne to nie je film pre mňa. A Benátky budem mať vždy spätá s dažďom, karnevalom, Bondom a Woody Allenom. Tieto slnkom zaliate Benátky, kde sa každý druhý človek potí ako keby kráčal Saharou mi prídu značne nesympatické. Leto, neleto.(3.10.2012)

  • - Úryvek z Mahlerovy čtvrté symfonie, kterou ve filmu hraje Alfred (Mark Burns) na klavír, zahrál ve skutečnosti sám Gustav Mahler. Jde o transkripci staré gramofonové desky obsahující nahrávky hudby Mahlera, Richarda Strausse a dalších skladatelů v jejich vlastním provedení. (Stegman)

  • - Tento film je adaptací stejnojmenné novely Thomase Manna. (Lynette)

  • - Předobrazem titulní postavy, kterou ve filmu ztvárnil britský herec Dirk Bogarde, byl skladatel Gustav Mahler, jehož hudba podbarvuje klíčové pasáže. (Lynette)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace