Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Román Alberta Camuse „Cizinec“ z roku 1942 bývá považován za klíčové dílo literárního existencialismu. Film CIZINEC, který se původní předlohy poměrně věrně drží, natočil v italsko-francouzské koprodukci režisér Luchino Visconti v roce 1967. V Alžírsku třicátých let vede francouzský úředník Meursault poměrně stereotypní život. Jednou náhodně přihlíží sporu svého přítele Raymonda s pochybnými arabskými známými a nečekaně jednoho z nich zastřelí. Soudní přelíčení retrospektivně odhaluje motivy vraždy, což vede také k rekonstrukci Meursaultova vztahu k nejbližším osobám. Neskrývanou lhostejnost vůči zesnulé matce nebo partnerce Marii dokáží ostatní jen stěží pochopit. Muž je za svůj čin uvězněn a odsouzen k trestu smrti. CIZINEC se poněkud vymyká Viscontiho tvorbě, která alespoň v šedesátých letech směřovala k výpravným epickým dílům jako GEPARD nebo SMRT V BENÁTKÁCH. Adaptace Camusova románu naopak nabídla civilní vhled do života muže, jenž typické vlastnosti „správného“ mužského hrdiny postrádá. Meursault je nevyrovnaný, neurotický, izolovaný od okolí a často se jen pasivně zmítá v přicházejících událostech. Za jeho činy lze domýšlet řadu motivací. Co bylo nakonec skutečnou pohnutkou ke spáchání vraždy? Do titulních rolí obsadil Visconti tehdejší hvězdy evropského filmu Marcella Mastroianniho (nahradil původně zamýšleného Alaina Delona) a Annu Karinu. (ČSFD)

(více)

Recenze (53)

Toj 

všechny recenze uživatele

Trochu zklamání.. Nejedná se o vyloženě špatný film, ale je to něco, co nemělo zřejmě vzniknout. Filmová podoba cizincovi dle mého názoru ubližuje. Navíc celý film je prostoupen ohromnou přehnaností ve vyjadřovacích prostředích ať už mluvíme o hereckých výkonech či filmové řeči. Přestože za tím může být jistý tvůrčí záměr, tak je to natolik specifický prvek, že to imho ubližuje samotné myšlence. Velmi zábavné jseou oba bojové střety s arabama, které dýchají ohromnou nepovedeností... ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Bylo mi jasné, že Marcello Mastroianni dovede zahrát snad kohokoli, u cizince Meursaulta a Snílka z Bílých nocí, jsem si přece jen nebyl tak jist. Dopadlo to ale dobře, Mastroianni umí zahrát kohokoli. Velký režisér tu ale zachází s hlavním hrdinou trochu jinak, než např. ve Smrti v Benátkách. Vlastně nedělá nic, než že se snaží dvojrozměrný list papíru pokrytý písmeny převést na dvojrozměrné plátno pokryté obrazy. A dělá tak dobře, protože uhnout není kam, všechny jiné cesty vedou do ztracena. Proč je ale Camusův román (či novela) tak vzácný, proč má téměř biblickou závažnost? Mersaultův příběh se nejspíš mohl stát mnohému z nás, jeho osud nás možná těsně minul, třeba jsme mu jen o vlásek unikli, možná jsme ho prožili v jiném životě nebo na nás ještě čeká. (Podobný dojem jsem měl při čtení novelky Herrmanna Hesseho: Pod kolem.) Hlavní zásadou existenčního myšlení je pravda, pravda o sobě a pro sebe. Kdo tvrdí: "Protože jsem neměl co říct, tak jsem mlčel," se již tím staví mimo společnost postavenou na elokvenci, používání slov na zmatení nebo zastrašení druhých, cizích. A společnost si to s ním vyřídí. Pravda nezvítězí, nezvítězí však ani lež; vítězem je prostřednost, přetvářka, překrucování atd., jiným slovem "smrt". Jedinec a společnost žijí v odlišných světech, které se jen málo dotýkají, pokud se však prolnou vlivem nějaké události (nemusí být fatální), pak je o tragedii postaráno... "Venku bylo zase nesnesitelně vedro. Slunce ho prudce bodlo do očí , až ho bolelo se dívat a hlava se mu závratně točila..." (Pozor! to není Camus ale Dostojevskij.) ()

Reklama

Davered 

všechny recenze uživatele

Problematická adaptace Camusovy dokonalé knihy. Mám několik konkrétních výhrad: 1)Mnohovrstevná, mnoha odlišnými způsoby interpretovatelná kniha byla pro film přenesena s jedinou interpretací, která film drží na úrovni skoro až standardní kriminálky. 2)Marcello Mastroianni se do role "cizince" vůbec nehodí (hlavní roli měl původně ztvárnit Alain Delon) a svou mimikou, diametrálně odlišnou od Camusem popisované Meursaultovy, film definitivně pohřbil. 3)Samotná Meursaultova postava je pro film poněkud těžce uchopitelná a svou vizualizací ztratila veškerou svou mystiku. 4)Scénář je až nepříjemně doslovný a pro potřeby filmu zcela nepoužitelný. 5)Částečně retrospektivní narace je přesným opakem Cizincova původního narativního směřování. 6)Obě "akční" scény působí komicky, až sebeparodizačně..... Celkový dojem poměrně rozpačitý, přesto je dost nepravděpodobné, že by toto nadčasové dílo moderní literatury mohlo být do filmové podoby zpracováno lepším, či minimálně uspokojivým způsobem. ()

dr.horrible 

všechny recenze uživatele

Hodne presná adaptácia, spolu so Snovou novelou jedna z najpresnejších, vrátane celých dialógov a bezchybne obsadených postáv. Akurát Mastroianni sa mi na toho úradníka moc nehodil, ale kto ja som, aby som kritizoval obsadenie Mastroianniho, že?! A má to atmosféru, ako všetky staré talianske filmy. Iba ten záver bol na papieri údernejší. Každopádne, ja mám od Camusa radšej Pád. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Skoda, ze tento film objavil aj admin tej hnusnej odpornej smradlavej zumpy zvanej filmova teoria, a uz tu komentuje. To smie, ako, s tym nemam problem. Problem mam s miestnym evidentne sexualne dezorientovanym Radkom, ktory je navyse fundom dalsieho sexualneho devianta menom Dyvyne. lebo dotycna osoba sa tvari, ze je neviemaky znalec a vidim to komentovat fakt kvalitne veci. A pozeram, doprdele, LiVentura sa zase prekonal, uz nepise komentare ... moc divne, pracudesne alebo "Nejak me to nevzalo" alebo hoci aj "Nepochopeno, pomerne jsem se ani nebavil" - no a teraz dokonca vyplodil suvisle suvetia, ktore nielen na seba logicky nadvazuju, ale ono cely komentar nasho slavneho LiVenturu dava dokonca aj uceleny zmysel! Kazdopadne jeden z tych lepsich Vischontiho filmov - natocil aj mnou doteraz nepochopeny Soumrak Bohu, ktory miestne vystudovane filmove teoretiky - elitari brutalne nadhodnocuju a este natocil aj Smrt v Benatkach. Fajny film na tema neschopnosti komunikacie a zbytocnej lahostajnosti voci svetu a voci okoliu. To Voci svetu som myslel tak, ze konkretne aky maju vztah ludia k povedzme vlade - a ono, ruku na prirodzenie, pardon, na srdce - to mi zase uletelo - je hodne nebezpecne ked vlada statu nevladne, bo ludia by si mohli vsimnut, ze vlady nie je treba. To som zase odbocil do politiky, a tu predsa komentujem film, takze s5 k filmu. Vyborna prva polka, vyborny Mastroianni aj s Ancou Karinou. Druha polka - a hlavne ta sudna pravnicka cast ma bavila uz podstane menej. Mna pravo nebavi, nejsem pravnik a vlastne pravu rozumiet ani nechcem. Jeden z najlepsich filmov Viscontiho, takze preto 88 % ()

Galerie (9)

Zajímavosti (6)

  • Do hlavní role byli původně vybráni Jean-Paul Belmondo, nebo Alain Delon. Zatím se však uvolnil Marcello Mastroianni, protože Federico Fellini musel zrušit natáčení filmu "Il viaggio di mastorna", v němž měl Mastroianni hrát hlavní roli. (Snorlax)
  • Albert Camus odmítal během svého života povolit zfilmování své knihy "Cizinec". Po manželově smrti kontaktovala vdova producenta Dino De Laurentise. (Snorlax)

Reklama

Reklama