Adaptácia veristického románu Giovanniho Vergu Dom u mišpule. Dej filmu, nakrúteného v sicílskom nárečí, v autentickom prostredí a výlučne s nehercami, zachytáva ťažké životné podmienky chudobných rybárov, ktorých predajcovia rýb sociálne vykorisťujú. Keď sa hlavnému hrdinovi podarí presvedčiť ostatných rybárov, aby sa osamostatnili, narážajú nielen na odpor predajcov, ale aj prírodných živlov. Svojím druhým hraným filmom sa režisér Luchino Visconti výrazne zaradil do filmového hnutia neorealizmu.(oficiální text distributora)
Hraný dokument Země se chvěje patří mezi klasická díla italského neorealismu. Luchino Visconti v tomto sociálním dramatu demonstruje na tragickém osudu rodiny Valastrových bezútěšný život sicilských rybářů, zároveň však oslavuje jejich nezlomnou touhou vymanit se z bídy i područí nenasytných obchodníků.(Letní filmová škola)
Jak natočit zajímavý snímek o jedné sicilské rodině, která rybaří a rozhodne se, že se trhne od místní kliky, která trh ovládá a bude lovit na svoje vlastní triko? Jak udělat ten film zajímavý ve dvou hodinách a k tomu ještě další půlhodině navíc? Luchino Visconti očividně recept našel, protože tohle je překvapivě dobré.(8.8.2017)
Sociálne uvedomovanie nevzdelaných rybárov na juhu Sicílie v klasickom diele talianskeho neorealizmu. Po generácie hrdlačili ich predkovia celé dni na mori. Zomierali zabudnutí, upracovaní, bez možnosti vychutnania plodov celoživotnej driny. Zmena sa nerodí ľahko, pologramotní rybári z malej dedinky nemajú čas ani možnosti odviezť si svoje úlovky do väčšieho mesta, kde by za rybacinu utŕžili viac. Sú odkázaní na dumpingové milodary skupiny miestnych obchodníkov, ktorí sa dohodli na maximálnej výkupnej cene, ktorá postačuje ledva na jedlo na ďalší deň. Nespokojný Antonio chce žiť lepší život, oženiť sa a nebyť závislý na vydieraní obchodníkov vykupujúcich celonočný úlovok za žobrácke ceny. Rozhodne sa osamostatniť, zoberie si pôžičku, za ktorú banke založí viacgeneračný rodinný dom. Spočiatku ide všetko dobre, jedna búrka však zmení nadšené plány. Antonio nakoniec končí ako začínal - ako hrdlačiaci otrok miestnych pánov. Veľmi sugestívne obrazy biedy drobných rybárov, obrazy celodennej lopoty, niečo málo radostí v kraji s fasinujúcou prírodnou scenériou mora, skál a vybielených rybárskych domkov využíva Visconti na jedničku, ponúkajúc popri sociálnej dráme aj impresívne ladené obrázky sicílskej krajiny. Polodokumentárny štýl, práca s miestnymi obyvateľmi v hlavných úlohách zdôrazňujú realistický charakter filmu, umocňujú jeho vyznenie a prispievajú k lepšiemu vykresleniu vykorisťovania chudobnej masy zopár kupcami.(25.5.2005)
Neorealismus v plném produ a Luchino Visconti natáčí pozoruhodný snímek. Natáčí hraný dokument o chudých sicilských rybářích v sicilském nářečí a se skutečnými rybáři. Film doprovází komentář (ten je jediný ve spisovné Italštině), který namluvil sám režisér spolu s Antoniem Pietrangelim. Ve své době šlo jistě o bravurní dílo, dnes je de facto dokumentem o dokumentu. Ovšem šeredně dlouhým. 60%.(3.11.2006)
Z tohoto filmu jsem měl trochu strach, délka, rozporuplné hodnocení i fakt že italský neorealismus není zrovna můj šálek čaje, o čemž jsem se již několikrát přesvědčil, mě trochu odrazovali. Pochybnosti ale jak se ukázalo nebyli na místě, jedná se totiž o velice zajímavé, poutavé a na svou dobu velice vyspělé dílo líčící krutou dobu v poválečné Itálii. Jen drobnou vadu na kráse to má, jak už to tu někdo zmiňoval, ten vypraveč tam byl naprosto nevhodný. 80%.(1.1.2010)
Ano, film je poněkud patetický, trochu předvídatelný a lehce schématický, občas překvapivý, často krutý, na konci zdlouhavý... Ostatně, jako život sám. Rybáři hrají sami sebe, tak pochopitelně přehrávají, ale bez hyperbol by nebylo umění. Ve svém výsledku pravdivý a důležitý film. V roce 1948 bych mu "sociální" či "socialistický" podtext rozhodně nevyčítal.(28.11.2006)
-
Aby mohl Luchino Visconti dokončit film i přes nastalé finanční problémy, prodal celou řadu matčiných šperků a rodinný byt v hlavním italském městě Římě.
(Conspi)
kaylin
Jak natočit zajímavý snímek o jedné sicilské rodině, která rybaří a rozhodne se, že se trhne od místní kliky, která trh ovládá a bude lovit na svoje vlastní triko? Jak udělat ten film zajímavý ve dvou hodinách a k tomu ještě další půlhodině navíc? Luchino Visconti očividně recept našel, protože tohle je překvapivě dobré.(8.8.2017)
Radko
Sociálne uvedomovanie nevzdelaných rybárov na juhu Sicílie v klasickom diele talianskeho neorealizmu. Po generácie hrdlačili ich predkovia celé dni na mori. Zomierali zabudnutí, upracovaní, bez možnosti vychutnania plodov celoživotnej driny. Zmena sa nerodí ľahko, pologramotní rybári z malej dedinky nemajú čas ani možnosti odviezť si svoje úlovky do väčšieho mesta, kde by za rybacinu utŕžili viac. Sú odkázaní na dumpingové milodary skupiny miestnych obchodníkov, ktorí sa dohodli na maximálnej výkupnej cene, ktorá postačuje ledva na jedlo na ďalší deň. Nespokojný Antonio chce žiť lepší život, oženiť sa a nebyť závislý na vydieraní obchodníkov vykupujúcich celonočný úlovok za žobrácke ceny. Rozhodne sa osamostatniť, zoberie si pôžičku, za ktorú banke založí viacgeneračný rodinný dom. Spočiatku ide všetko dobre, jedna búrka však zmení nadšené plány. Antonio nakoniec končí ako začínal - ako hrdlačiaci otrok miestnych pánov. Veľmi sugestívne obrazy biedy drobných rybárov, obrazy celodennej lopoty, niečo málo radostí v kraji s fasinujúcou prírodnou scenériou mora, skál a vybielených rybárskych domkov využíva Visconti na jedničku, ponúkajúc popri sociálnej dráme aj impresívne ladené obrázky sicílskej krajiny. Polodokumentárny štýl, práca s miestnymi obyvateľmi v hlavných úlohách zdôrazňujú realistický charakter filmu, umocňujú jeho vyznenie a prispievajú k lepšiemu vykresleniu vykorisťovania chudobnej masy zopár kupcami.(25.5.2005)
sud
Neorealismus v plném produ a Luchino Visconti natáčí pozoruhodný snímek. Natáčí hraný dokument o chudých sicilských rybářích v sicilském nářečí a se skutečnými rybáři. Film doprovází komentář (ten je jediný ve spisovné Italštině), který namluvil sám režisér spolu s Antoniem Pietrangelim. Ve své době šlo jistě o bravurní dílo, dnes je de facto dokumentem o dokumentu. Ovšem šeredně dlouhým. 60%.(3.11.2006)
Wiliem
Z tohoto filmu jsem měl trochu strach, délka, rozporuplné hodnocení i fakt že italský neorealismus není zrovna můj šálek čaje, o čemž jsem se již několikrát přesvědčil, mě trochu odrazovali. Pochybnosti ale jak se ukázalo nebyli na místě, jedná se totiž o velice zajímavé, poutavé a na svou dobu velice vyspělé dílo líčící krutou dobu v poválečné Itálii. Jen drobnou vadu na kráse to má, jak už to tu někdo zmiňoval, ten vypraveč tam byl naprosto nevhodný. 80%.(1.1.2010)
francis
Ano, film je poněkud patetický, trochu předvídatelný a lehce schématický, občas překvapivý, často krutý, na konci zdlouhavý... Ostatně, jako život sám. Rybáři hrají sami sebe, tak pochopitelně přehrávají, ale bez hyperbol by nebylo umění. Ve svém výsledku pravdivý a důležitý film. V roce 1948 bych mu "sociální" či "socialistický" podtext rozhodně nevyčítal.(28.11.2006)