Komentáře uživatelů k filmu (142)

  • Lima
    odpad!

    ....ale naštěstí netančilo! Uff! I když, u nás ten tanec trval hodně dlouho.(13.4.2003)

  • Marigold
    ****

    Road movie o cestě k nové kultuře, novému folklóru, novému člověku. Na svou dobu poměrně odvážný pokus o vytvoření socrealistického muzikálu čistě na bázi folklórních tanečně-pěveckých vystoupení. Scénáristé i režisér ve filmu dost možná mimoděk nabídli přesnou mapu mytologie 50. let, do níž se vejdou všechna klíčová témata a kterou formují všechny typické ideologické mechanismy. Faktem je, že prvotní znechucení z filmu u mě vystřídalo cosi jako respekt pro jeho portrét doby... Není to z mého pohledu žádný stranický výblitek sestrojený najatými nevolníky, ale velmi autentické zachycení patosu mladé generace, která v nadcházejících letech viděla ideál Nového světa. Dnes, na poněkolikáté, hledím na stopy minulosti v Zítra se bude tančit všude se zaujetím, protože tenhle film o podstatě komunistické ideologie vypovídá mnohem více než všechny ty novo-svazácké odsudky současných diváků. Diváků, kteří si sotva kdy uvědomí, že mechanismům manipulace, jaké v Zítra se bude tančit všude hystericky odsuzují, sami den co den ochotně podléhají.(17.12.2006)

  • Pohrobek
    **

    O moc hůř to natočit nešlo, ale z dnešního pohledu se u toho jen těžko nejde bavit. Jistým pozitivem je několik celkem věrných národopisných exkurzí a pár ne nejslabších tanců. Ovšem, když přijdou na řadu komsomolci a Stalin, jde do tuhého. Zápletka je tak zoufale malicherná, až je to k smíchu. Líný buržoazní synek, s nímž jsme seznámeni pohledem na dekadentní vybavení jeho bejváku (fuj škaredý nesocialisticko nerealistický kubismus), intrikuje uvnitř lidového souboru tance. Od lidu odtržený etnograf Pavel postupně zjišťuje, že jedině prací s lidem a pro lid dojde skutečného naplnění. A všichni se tak zoufale tupě usmívají - Nesvatba na Martínkovou, Martínková na Nesvatbu. Kubešová na Buchvaldka, Buchvaldek na Kubešovou. Nesvatba na Buchvaldka...(3.10.2006)

  • Subjektiv
    **

    Nějakým satanovým kouzlem (málem jsem řekl zázrakem), mi při této autenticky rozjuchané oslavě uvědomělé lidové a zároveň naplánované tvořivosti, občas cukaly koutky - opravdu mi hrozilo strhnutí tou radostí a nadšením, ne ke komunismu či svazáctví, ale k nadšení a životu samotnému. Zítra se bude tančit všude je v tomto smyslu skutečně jakási vymývárna mozků. +++++ Z toho entuziasmu mě ovšem nepěkně vytrhovaly nablblé momenty svazáků, kteří se po ideovém prozření milují opravdověji, kteří po stejném prozření mají zářivější úsměv a větší radost ze života, závistivý buržoustský synek a projevy svazácké důvěry a víry ve stranu, blízkou víře náboženské. Kouhout v úvodu DVD tvrdil, a já mu věřím, že jde o věrné vylíčení smýšlení a nálady tehdejší mládeže. +++++ Jedna scéna ale vypovídá o hrozivějším aspektu ideologie. Když záludný Ruda oznamí svou touhu vystoupit z kroužku, je mu to zakázáno, aby mohl být se vší slávou vyloučen. Trochu mi to připomíná příhodu (reálnou?), na kterou jsem narazil v nějakém Hayekovi... Agitátor na schůzi místního výboru KSSS vypráví o budoucích radostech socialismu: "Všichni budou chodit do školy, všichni budou užívat výhod bezplatného zdravotnitcví, všichni budou cestovat hromadnou dopravou, všichni budou mít práci, kombajny budou samy sklízet, každý v létě pojede k moři, i v lednu budou všichni jíst jahody!" Načež je přerušen: "Promiňte, předsedo, já jahody nerad, hrozně se po nich nadýmám," na což předseda praví: "Soudruhu, až bude nastolen komunismus, tak jahody jíst budete!"(28.10.2014)

  • Kordus
    odpad!

    Tento film prohloubil některé mé averze do extrémů a tak mohu jasně říct - nenávidim lidové tance, lidové zpěvy a thymolinové úsměvy. Když se totiž na vás z každé strany valí ta nejnechutnější propaganda podpořená "hity", mezi kterými neustále vyčnívá (nerad to přiznávám, docela chytlavá) píseň Zítra se bude tančit všude (jaká náhoda, že se slovem "všude" se rýmuje "vlajky rudé"), do toho se stále tlemí Miloš Nesvadba a dvě hodiny se povídá o krásách práce a toho "našeho" socialismu, je taková reakce celkem přirozená.(2.10.2006)

  • CheGuevara
    odpad!

    Nejen Američani mají svůj úsměv, ale i my ho měli a to socialistický a důstojně svazácký, ale jinak v něm není rozdílu. Film, který spíš připomíná přestylizovanou a ultradlouhou reklamu na zubní pastu a bílé zuby. Komunistické je to až hanba, ale postava věčného opilce Jeníčka je nezapomenutelná. Holt teenage film pro svazáky. Akorát místo Mádla slušně zaskočil Nesvadba.(3.10.2006)

  • Sarkastic
    *

    Krutě socialistická agitka, u které jsem se nechtěně bavil méně, než jsem čekal, což mě dvojnásobně zklamalo. Z mého jediného oblíbence Rudy, který nepřijal laické řeči svazácké kariéristky Aleny a chtěl dělat tance tak, jak se má, se vyklubal sabotážník, západní imperialista, provokatér a dokonce fašista, z počátku neústupného Pavla zase kamarádozrádce, tím pádem už nezbyla žádná postava, která by mě něčím neštvala (kvůli skvělému hlasu se mi zalíbila ještě Rozárka, ale jakmile začala pálit za ultra slizkým Lojzou, kterému by i Vetřelec mohl závidět, přestala mě zajímat i ta). Jinak je krásné, že Čechoslováci nemuseli řešit žádné jazykové bariéry a když přece, tak si vystačili s opakováním křestních jmen a tlemením se na sebe. Na druhou stranu, být správným budovatelem socialismu, nadával bych minimálně nad přítomností amerických vlajek v závěru filmu. A když si připočtu ještě líčení Valašska jako krásné krajiny se zaostalostí na úrovni opic, zbude mi pouhá hvězdička jako ocenění tohoto velmi pozitivního snímku (za těch pár humorných scén, bez úsměvu prosím).(9.12.2012)

  • berg.12
    odpad!

    Tady jsem s hodnocením trošku váhal a napadlo mě, jestli by nestálo za to vytvořit kolonku "filmové rarity a anomálie", protože něco tak bizarního, co snad ani nechce být filmem, se opravdu hned tak nevidí. Nakonec jsem ale tenhle skvost poslal tam, kam po právu patří.(9.9.2005)

  • NinadeL
    *****

    (viděno zilionkrát a aj v kině) Někomu koutky cukají blahem u Casablancy, někdo si rád tu a tam požne na třetím festivalu mládeže v Berlíně roku 1951, kterého se zúčastnilo přibližně 26 000 delegátů z celkem 104 států. Ať žijí studenti Národopisu a jejich nejbližší! Rozárko, doufám, že aj mě pozveš na svatbu :D "We want peace!" "Aj my!" Aneb po 12té repríze jsem se opět ponořila tak hluboko do tajů tohoto nedějového filmu, až je mi blaze. Alena miluje An Son-Chi, Pavel miluje Alenu, ale nejvíce možností mu dává svazek s Mirkem (je to spolehlivý chlapec, myslí v pětiletkách). Lojza by rád Rozárku, ale ta podlehne pomluvě od záškodníka Rudy, protože ten sám žárlí na svého nevěrného Otu. Ota má strach o Jeníčka a Hanka se chová jako hvězda, což je buržoazní přežitek. A co na to Věrka? Není ona hlavní překážkou v lásce Oty k Hance a Rozárky k Lojzovi? Je blíž Koreji Moskva nebo Prága? Inspirovali se tvůrci Krokodýla Dundeeho zde? Nebo je hledání lásky v tlačenici jen klasickou metaforou? Ještě, že filmy patří lidu a další generace tak nebudou o nic ochuzeny, protože takovou nespravedlnost bych prostě přes srdce nepřenesla. "A tímto se s Vámi loučí Pavel Kohout."(28.2.2009)

  • Radko
    *

    Na absolutórium to nemá ani v jednej škále hodnotiaceho spektra. Predsa len, humor nechceného pôsobí. Úsmevy - tie sa vždy dokážu preniesť na príjemcu, navyše, ak prekvapivo nepôsobia nejako extra silene. Celé je to aj príjemne internacionálne, s túžbou celosvetového mieru (pod červenou zástavou - ako inak). Striedajú sa prostredia, štáty, mestá. Z čias, keď sa ešte v nich objímali čínski komunisti s tými sovietskymi. Do toho černosi, Indovia, Kórejci a tak. Klasická schéma vše objímajúceho optimizmu a budovania, do ktorého vždy zasiahne nejaký výstredný vrták, čo je ku koncu súdruhmi a súdružkami spacifikovaný, tu bola naplnená bezo zvyšku. Toľko ku kladom. Ak ale je niečo k porovnaniu, čo sa týka pomerne špecifického žánru folklórne budovateľského propagandistického filmu, tak ma napadá slovenská Rodná zem, zhruba z toho istého obdobia. No a tá víťazí, čo sa týka spevov, tancov, choreografie, deja, prírody, hereckej aj formálnej stránky, na plnej čiare. Takže fajn, možno sa bude zajtra tancovať, kde sa len pozriem, no z úrovne, akou to bolo nakrútené mi nohy naopak, riadne zdreveneli.(4.2.2021)

  • troufalka
    *

    Vladimír Vlček je pro mě asi nejrozpuruplnější postava československé kinamatografie. Má na svém kontu výborný Advent, kde sedělo všechno - předloha, provedení, vedení herců, kamera ..., také Komedianty, na kterýcxh dokázal, že dokáže vést velice citlivě herce, ale na druhé straně je Rudá záře nad Kladněm a Zítra se bude tančit všude. Tady je největší slabinou naivní adorace svazáků, kteří jsou nepřirozeně veselí a optimističtí, příběh je příliš přímočarý a předvídatelný. Když pominu všechny nedostatky, zbude mi na pochválení jen kus folkloru a pár náladitých záběrů kamery.(10.8.2020)

  • ripo

    „Až bude na celém světě mír, bude se všude tančit" to je hlavní motto filmu „Zítra se bude tančit všude". Mír to je radost, mír to je štěstí, mír to je láska, mír to je pokojná práce. Chtěli jsme udělat radostný film o šťastných lidech práce. I tanec a píseň znamená mír, proto jsme točili film roztančený, rozezpívaný, který by ukázal na životě našich nových mladých lidí kus bohatství našeho lidového umění i krásu naší přírody, kde se toto umění zrodilo. Od valašských hor až do Berlína provázíme naše mladé s jejich písněmi a tanci od horských samot až do obrovského velkoměsta, které se roku 1951 na čtrnáct dní stalo hlavním městem světového mládí. Chtěli jsme ukázat životní optimismus, radost a v neposlední řadě i hrdost mladých občanů naší lidově demokratické republiky. Chtěli jsme udělat film o lidech vroucích, hluboce lidských, ochotných pochopit chyby a pomoci v nich, o lidech citových, milujících a milovaných, neboť jenom takoví se mohou stát statečnými bojovníky za štěstí lidstva. Režisér VI. Vlček, laureát Stalinovy ceny. Filmový přehled 40/1952(15.1.2008)

  • Ej Hlemýžď
    *

    Tento film jsem poprvé spatřil až dnes, takže konečně mi spadl kámen ze srdce! Šmankote, jak jsem jen mohl být tak dlouho šizen o 104 minuty tohoto potěšení, kde je návod, jak se nově radovat! Jak to, že jsem tak dlouho byl připraven o pohled do tolika ustavičně upřímně rozesmátých tváří?! V žádném jiném filmu, natož v reálném životě, jich tolik neuvidíte. Ach, jak se mi ulevilo, že Alena ukázala správnou cestu a že se Jeníčkovi se nadále věří (naštěstí vyvázl jen s důtkou a do Berlína nakonec jel), že intrikán Ruda byl dopaden atd,… Dále nepíšu, protože nosné postřehy jsou zaneseny v předchozích komentářích, a proto: Hopsa, hejsa, půjdu tančit. P.S.: Nechápu, proč jsem v hodnocení nedal odpad.(8.11.2016)

  • Ony
    ****

    Tak extrémní film si přímo říká o extrémní hodnocení, ale já mu ho asi nedám. Herci jsou neuvěřitelně nejapní, ale musím uznat, že to, jak zdravý duch páchne blbostí, nemohli zahrát lépe. Se vší tou choreografií, folklórem, historickou hodnotou a zákeřným optimismem to zdaleka nemůžu hodit do odpadu. Takže tak. Jo, a začínám být hrdá na své křestní jméno. ___ 22.2.2009: Dnes jsem viděla počtvrté, byla jsem dojatá, přidávám čtvrtou hvězdu a Marigold má jako vždy pravdu.(2.12.2007)

  • Vitex
    *****

    Nejzábavnější film, co znám ! ! ! ! ! ! (skoro)(18.11.2006)

  • LiVentura
    odpad!

    Nepochopeno!(14.10.2009)

  • Aky
    odpad!

    Ukázka strašidelnosti 50-tých let. I ten, kdo je nezažil, musí mít po shlédnutí tohoto umění jasno.(10.8.2010)

  • mchnk
    ***

    Možná nejusměvavější, nejtanečnější, nejpřátelštější, ale i nejnaivnější a nejpokrytečtější film, jaký může divák zhlédnout. Ale přesto jsem rád, že mé hodnocení přidalo jedno procento. (snad nějakou dobu vydrží:)(5.12.2016)

  • Disk
    *****

    Celou dobu divák sleduje jeden bizarní výjev za druhým. Film je naplněn ideologií a demencí až po okraj. Socialistický kýč par excellence. Moje oblíbené guilty pleasure. P.S.: Miloš Nesvadba se svým věčným úsměvem je geniální.(13.11.2008)

  • Big Bear
    odpad!

    Jako proti národopisectví a etnografii jako ývalý archeolog fakt nic nemám. Naopak. Jsem pro zachování co nejvíce národních tradic a zvyků našich předků. Tedy toho všeho co dnešní euroliberalisté nesnáší, co považují za zapšklé a byli by rádi aby z nás byla jednolitá snadno ovladatelná euromasa bez národní identity a kořenů. Kdyby byl film jen o zachování toho všeho, neřeknu ani popel. A to zrovna písně z Valašska ,,Hoja hoj'' úplně asi nemusím a v autě si je myslím pouštět nebudu. Ale se vší úctou tento odkaz respektuji i všechny ty národopisecké soubory co se tomuto věnují. Jenže tady to samozřejmě bylo omáchlé ideologií a to tak, že to až zapáchalo. Nejvíc pobavil můj miláček Adamíra, který coby reakcionář a provokatér dělal záškodníka v tanečním souboru. Nu nebyli jen agenti s letáky, sabotéři, ale i škůdci v tančních kroužcích. Měli to tehdy soudruzi bolševici s tou reakcí fakt těžké :-) !!! Takže tomuhle dávám hoja hoj odpad jak vyšitý! - ODPAD(13.6.2020)

  • Fingon
    odpad!

    Je to barevné, je to zábavné (pochopitelně jinak, než chtěli tvůrci), plné schůzování členů SSM a nablble optimistických úsměvů, které asi hercům po natáčení museli kroutit do normálního výrazu, ale nijak zvlášť jsem netrpěl. *** ----- Původně jsem viděl "director's cut" z dvacet let staré VHSky nahrané z televize, ke kterému se vztahuje výše uvedené. Verze vydaná na DVD není zábavná ani omylem a nepomůže ani to, že chybějící scény jsou tu jako bonusy.(19.11.2009)

  • WANDRWALL
    *****

    Magický film. Pro svůj optimismus, pro svou víru, že bude poctivým lidem jednou lépe a padouchům zatraceně zle. Poctivým lidem se film libí, darebové proti němu mrmlají...***(25.11.2010)(24.11.2010)

  • Adam Bernau
    *

    Masakr. Hvězdička jak Gottwaldov.(6.8.2011)

  • helianto
    ***

    Kdyby se v tomto filmu neustále tak tragicky nebudovalo, byl by to docela hezký příběh o založení folklórního souboru, o nadšení mladých lidí své doby a o jejich radostech a starostech. Budeme-li film hodnotit, jak říká Marigold, jako portrét daného historického okamžiku, pak se vůbec nejedná o špatný kousek.(20.10.2016)

  • Marthos
    *

    Výkladní skříň gottwaldovské kinematografie. Něco takového vznikne snad jednou za život. Pavel Kohout se dnes sice prezentuje jako upřímný zastánce pravicového politického systému, ale v padesátých letech ochotně a rád sepisoval podobné hovadiny. A ne bez úspěchu. Ten film jakoby ani filmem nebyl. Jakoby to celé byla jen mechanicky sestavená utopie socialismu. Stylizované pseudovýkony mladých prominentních komunistických herců (budoucí "muž na radnici" Zdeněk Buchvaldek zahájil svou kariéru coby náruživý sběratel národopisných halekaček) připomínají více než cokoli jiného oživlé postavy z dobových propagandistických plakátů, programově rozesmátých tváří je ve filmu ovšem na tisíce. Celá republika tančila podle soudruha Stalina a všichni jsou prostě jen mladí a blbí a tancují a zpívají a mají se rádi. Neměla nakonec Rozárka pravdu? "Tož, to bude pěkné, až bude všade na světě mír!" ( -Ponrepo 26/2/13- )(28.11.2009)

  • Zazie
    odpad!

    Tenhle film jsem poprvé viděla jako malá holka, a to se mi kupodivu líbil (napínavé, dobře to dopadne...). Pak někdy v 90. letech v televizi: to jsem přemýšlela, jestli to má nebo nemá být parodie (samozřejmě nemá). Nedávno jsem si koupila DVD v Levných knihách a v jistých záchvatech masochismu si ho (po kouskách) pouštím. Přitom si skládám různé verze komentáře a až teď, při závěrečných titulkách, mám konečně sesumírovanou tu správnou myšlenku: Jaké štěstí, že naše vítězné vlajky rudé nevyletěly na stožáry světa!(16.4.2011)

  • Spinosaurus
    *

    Asi žádné slovo nevystihne hloupost a demencii tohoto filmu. Chci poděkovat filmařům, že se drželi zpátky a do kinoverze nedali ony vystřižené scény, protože ty už překročily i tu pomyslnou hranici únosnosti. Naopak v dnešní době však tyto scény působí nejzajímavěji. Co v nich tedy najdeme? Za 1.:Tvrzení že Ruda (nejcharismatičtější postava filmu) je fašista, protože odešel na západ. Za 2.: Tvrzení, že Rudova vize budoucnosti se rovná dopadu jaderné bomby (???). Za 3.: Tancování před Pepíkem. Za 4.: Příjezd podobizny Klémy. A na závěr scéna s Rudou, který riskuje život, když přejde zpátky na východ, aby zachránil svého nejlepšího kamaráda, který však nejen že s ním nejde, ale ještě zařídí jeho dopadení. Opravdu smutná scéna. Co se týče samotného filmu, tak ten je lépe natočen, než Vlčkova pozdější Rudá hniloba, ale jsou tu 2 postavy, jejichž výstupy jsem pravidelně přetáčel. Je to Joker Nesvatba a ta zasraná valaška, díky které mi málem praskly uši. Jednu hvězdičku ale dát musim, a to za ten překrásný poválečný Berlín, to se opravdu hned tak nevidí. Jinak je to sračka toho nejstalinitičtějšího kalibru a nikomu to nedoporučuji.(14.3.2010)

  • Ilicka
    odpad!

    Jeden z jasných a těžkotonážních odpadů.(20.3.2012)

  • Exkvizitor
    *

    "Aleno, mně se zdá, že jsme s tím Rudovým vyloučením udělali přece jen chybu." - "Proč myslíš?" - "Třeba to není v jádru špatný člověk. A kdyby tohle všechno viděl, možná, že by se změnil." - "Ba ne, Pavle." - "Proč?" - "Utekl." - "Utekl? Kam?" - "Na západ. Do Německa." - "To není možné, vždyť je přece Čech!" - "Ale fašista." - A jiné dialogy jako ze života se vyskytují v této známé perle stříbrného plátna. Jestliže filmům se dříve říkalo pohyblivé obrazy, snímky typu Zítra se bude tančit všude bych nazval pohyblivými plakáty. Neboť nejsou ničím jiným než v zásadě bezdramatickým defilé známých postav z propagandistických výtvarných výjevů, jejichž křiklavá barevnost kontrastovala s všeobsažnou ideologickou černobílostí. Zítra se bude tančit všude je film obsahově prostoduchý, avšak jeho forma myslím není tak děsivá, jak se všeobecně soudí. Spíše odpovídá dobovému mainstreamu. (Mohli bychom tak s trochou sarkasmu konstatovat, že Vlček si svou Stalinovu cenu opravdu zasloužil.) - Pro zpestření bych ocitoval pár vět z Nesnesitelné lehkosti bytí, ke kteréžto knize mám řadu výhrad, ale nelze jí rozhodně upřít několik skvělých postřehů, včetně následujícího: "(...) Konvenční výklad těch filmů je dnes tento: ukazovaly komunistický ideál, zatímco komunistická realita byla horší. Sabina se proti takovému výkladu bouřila. Když si představila, že by se svět sovětských kýčů měl stát skutečností a ona v ní měla žít, šel jí mráz po zádech. Dala by bez nejmenšího zaváhání přednost životu ve skutečném komunistickém režimu i se vším pronásledováním a frontami na maso. Ve skutečném komunistickém světě se dá žít. Ve světě uskutečněného komunistkého ideálu, v tom světě usmívajících se idiotů, s nimiž by nemohla vyměnit jediné slovo, by zemřela za týden hrůzou."(6.11.2007)

  • Havenohome
    *

    Hodnotiť to v rámci socrealistických filmov, čo sa týka nejakej elementárnej schopnosti udržať divácku pozornosť, tak je na tom Zítra se bude tančit všude ešte celkom dobre. Ale hodnotiť snímku s ohľadom na ideologizovanie, nadobúdajúce vlezdoprdelkovské rozmery, tak je to jasný víťaz a teda najväčšie peklo........................Vážený obhajcovia tohto filmu sa oháňajú pojmami ako portrét doby. No ak toto niekto považuje za portrét doby, tak je pekne mimo a jeho láska k akýmkoľvek výplodom domácej kultúry ho zaslepila. Chápem divákov, ktorí dosahujú pri filme orgazmus z guilty pleasure momentov, ale to ešte nie je dôvod film obhajovať a pripisovať mu nejaké extra pozitívne hodnoty..............Absolútny úlet sú folklórny tanečníci na plávajúcom pódiu v kombinácii s modernými plachetnicami na jazere v pozadí. Pri tomto obraze som si spomenul na nedávne oslavy 20. výročia HZDS, kde chlapci na bmx-kách preskakovali na pódiu ležiace mladuchy v krojoch :) Tento zvláštny smer futuro-folklóru je stále populárny...................Pri sledovaní som mal neustále pocit, že vyrehotaní herci plný eufórie zo seba čoskoro strhnú kroje a všetko sa zvrhne na jeden veľký socrealistický grupák. Ostatne, keby sa mal točiť nejaký remake, voľba pornožánru by bola podľa mňa najlepšia.(4.1.2013)

  • MrCreosote
    **

    Naivní a schematické, nedá se tomu ale upřít upřímnost záměru. Budoucnost patří socialismu a když vymeteme všechny záškodníky, zbavíme se vypasených pantátů statkářů, zatočíme s americkým hmyzem a vstoupíme do Svazu mládeže, zítra se opravdu bude tančit všude. Úsměvná záležitost plná šílených hereckých výkonů nebo křiklavě optimistické hudby. Radši se pobavím u takovéhoto nesmyslu, než bych trpěl například u síru dštícího Botostroje.(22.11.2013)

  • amirgal
    **

    Po zhlédnutí filmu jsem pro zavedení rýmové konstanty ho ja ja / duša má do moderního českého verše a pro znovuzavedení kabrioletových autobusů. Do moderní kinematografie bych zavedla též zde zhlédnuté záběry z podhledu.(26.7.2010)

  • Mulosz
    odpad!

    Snímek režiséra Vladimíra Vlčka z pro československou kinematografii kritického roku 1952. Pomineme-li absolutní znesvěcení folklóru, v celkovém vyznění jde o jeden z nejstupidnějších filmů československé historie, který je plný úsečných a nevěrohodných dialogů, nefunkční kamery a toporných herců, kteří prázdné věty scénáře citují s permanentním úsměvem na tváři, který nezmizí ani v momentech, kde řeší poměrně bolestná duševní trable. Některé scény vyvolávají záchvaty smíchu, u jiných se divák naopak zase červená trapností a studem. Přesvědčivost je nulová, a to jak v dílčích okamžicích, tak v celkovém kontextu. O otevřené propagandě snad netřeba mluvit, To byl teda fakt ohavný film.(18.9.2009)

  • Willy Kufalt
    **

    No jo, tančilo se tam všude, i zpívalo a jásalo. Viděl jsem to. Ale bohužel sám z tohoto filmu jásat nedokážu. Můžu tak maximálně vystoupit z davu s tím, že jsem v pozadí vnímal opravdu pěknou myšlenku oslavit mír tancem a zpěvem, ukázat ostatním národům své lidové tradice a zvyky a bojovat proti válce. Jako dokument své doby to (i díky ukázkám národního folkloru) v sobě hodnotu má, ač nebudu tajit, že coby příslušník mladé generace jsem se u toho víc nudil, než bavil. Některé záběry jsou pěkně symoblické, třeba ten úvodní na Karlův most, kde vedle sebe v objetí prochází lidi vícero národů včetně černocha, Koréjčanky a muslima v plášti. To vše by bylo hezké, kdyby film nepodtrhovala ona přidaná budovatelská hodnota s oslavou soudruhů Stalina, Gottwalda a spol. (ano, i když z celých 104 minut tohle dohromady netvoří víc než minut pět, možná šest). Na podobné filmy se lze dnes jen stěží dívat objektivně, ale není to jediná výhrada z mé strany. Pateticky pronášené řečičky s neutíchajícím optimismem (dokonce i během řešení konfliktů) snižují celkový dojem ještě níž, stejně jako slabší forma, kde celek víc než komplexní příběh připomíná spíše pásmo kulturních vystoupení doplněných o pár situací "ze zákulisí". Takže zbývá mi s přihmouřením očí ocenit jen tu možnost nahlížení na téma kolem založení folklórního souboru po válce a jeho úspěšných vystoupení napříč Evropou (a v kontextu bohužel i jeho zneužití pro politickou propagandu). A také doufat, že se k němu někdo ze současných filmařů s patřičným kritickým odstupem ještě vrátí, minimálně tak působivě, jak to bylo nedávno u Poláků v podobě Studené války.(11.2.2020)

  • Davson
    ***

    Svým způsobem zajímavý až bizarně svůdný film, který si i přes nesporné filmařské chyby, nezaslouží až tak negativní hodnocení. Nemyslím si, že by se jednalo o nebezpečný a morálně odsouzení hodný film, je jen hodně naivní. Můžu jen souhlasit s Marigoldem, jedná se o hodně odvážný pokus skloubit folklór a muzikálový žánr ve stylu socialistického realismu - je to šílené, ale zároveň přitažlivé. Řekl bych, že stále lepší než nudné normalizační fláky :)(11.12.2010)

  • Orlau32
    *

    V roce vzniku tohohle filmu jsem maturovala a představte si, že tento film bylo nutno povinně navštívit, takže celá třída nebo dvě maturitní třídy zaplnily téměř prázdný kinosál. Hrůza !!! To se nešlo ani nudit. Chroustali jsme bonbony (křupky tenkrát nebyly) nebo jablka, ale kdybyste mě zabili, tak nevím oč tam šlo. Hrálo se a zpívalo. Ale děj ? No kvůli vzpomínce dávám 1*. Za víc to fakt nestálo.(8.10.2007)

  • ledzepfan
    ****

    šílená hlína... Na tom komančském týmovém duchu asi něco bude, protože tohle "Mistrovství světa ve tváření se jako největší piča pod sluncem" nevyhrává jednotlivec(ikdyž Nesvadba tam občas rozjížděl slušná pekla) ale vyhrávají všichni, jako jednotný celek, jako družstvo soudruhů. Koukám, že potřeba -za každou cenu a bez rozmyslu odvrhnout všechno komančské(dnes velmi moderní póza)-je zde silnější než fakt, že pro střízlivě uvažujícího jedince to může být zábava gigantických rozměrů. Nebo se snad opravdu bojíte, že tahle ultranaivní, megaprůhledná, kýčovitá, křečovitá a strojená propaganda by mohla kohokoliv mentálně zdravého něják(jakkoliv) přesvědčit? pche ..Já jsem se řezal od začátku do konce..u toho se snad nedá nebrečet smíchem..Koukal jsem na to s rukama před obličejem a skrze prsty jsem s hrůzou očekával jaký další smrtící ksicht, vražednou hlášku nebo kulervoucí scénu na mě tihle mistři humoru vytasí příště..a oni nezklamali a vždy vytasili ještě větší úlet..... Fakt nálož. Objektivně to asi není tak dobré-děj je přecejenom trochu plochý a oproti třeba Botostroji méně dramatický. Řeší se tu spíše telenoveloidní zápletky a v celém filmu je jen jeden skrytý, podvratný fašista (poslouchající tajně doma Jazz a vlastnící nějáké to abstraktní umění...FUJ-Provokatér!).. Na druhou stranu, je fascinující sledovat, jak zruční byli stalinističtí filmaři na poli speciálních efektů a CGI, protože ty hardcore běsy, které tam předvádí folklórní soubory ze sovětského svazu, to prostě musí být Fake................... Čest a Mír volové.(14.4.2013)

  • dr.Orlok
    odpad!

    Zlo(13.10.2008)

  • YURAyura
    odpad!

    0/10 Tuze poucny kus delany snad na ORWO. Vyborna postava buržoa Adamiry, ktera se profililuje od prvni sceny, kdy jako jedina nadsene netleska az po svuj konec v Berline. Jinak se nikomu (az na vesnicke neherce) neda jejich part verit. Dle meho jasna inspirace pro Kunderuv Zert.(13.10.2009)

  • Aleee89
    odpad!

    Další z filmů, na který jsme se dívali ve škole. A opět jeden z těch blbých, abychom si uvědomili, co všechno se točilo. Docela mě překvapila účast Pavla Kohouta na scénáři. Avšak ten je stejně hrozný, že by jej nevylepšilo nic. Trapná zápletka, film je k smíchu. Herectví? Možná se tak kdysi hrálo (a ano, herectví máme posuzovat dobově, ne podle dnešních norem), ale stejně se neubráním tomu, že výrazy a gesta jsou rovněž k smíchu. Takové ty tupé pohledy do dáli a úsměv na líci, připadalo mi to až přehnané, přehrávané. Některé hlášky, to by se dalo tesat. A nebo nad tím plakat, když si uvědomíme dobový kontext. Co trochu oceňuju, opravdu od srdce jsem se nasmála.(16.6.2013)

  • FilmFan24
    odpad!

    ...a také se tančilo skoro 40 roků...(9.1.2009)

  • slunicko2
    ***

    Film vhodný pro milovníky ČSM, folklóru, naivního nadšení a filmového braku. 1) Je to sranda. Choreografie tanečního vystoupení Číňanů v Budapešti, každé slovo z Marsu spadlé Rosárky, nepřetržitý příval hlášek a gagů, který překoná i parodie typu Bláznivé střely. Hezké děvče, viď? Bodejť by ne, vždyť je od nás z fabriky._____ 2) Ovšem film žádnou parodií není. Ukazuje, jak snadno lze podlehnout propagandě za zpěvu podmanivých budovatelských písní. Z vášnivého fanatismu či například ze scény bleskového zadržení Pavla v Berlíně jde opravdu mráz po zádech tím spíš, když z historie známe odvrácenou tvář zobrazovaného nadšení. Základ má ten soubor zdravý. Převládají přece lidé z továrny. Ale netančí._____ 3) Film obsahuje i skutečně zajímavé momenty. Dobové záběry Budapešti či zničeného Berlína, Karlův most s rudými vlajkami, kvalitní taneční čísla zejm. sovětských tanečníků. Inu, podepsali se tu zajímaví tvůrci - spoluscénárista Pavel Kohout, písně psal Ludvík Podéšť, tancovali Vycpálkovci či Státní soubor lidových tanců SSSR. A tak vidíme přitažlivého mladého Jiřího Valu. Budoucí předseda MNV Buchvaldek svou cestu k lidu teprve hledá. Rozšklebený Nesvadba tvoří kotrapunkt k zlotřilému manipulátorovi Adamírovi a našla se i role pro Pavla Šmoka, který určitě netušil, jaká choreografická hvězda z něho vyroste. Lžete, všichni tady lžete! Všichni ne, Jeníčku._____ 4) Jsou přítomny všechny ideologické ikony raného socialismu - naivní černobílé vidění světa, folklor jako komunikační prostředek (výborně to popisuje Kunderův Žert - kniha, ne film), vnější třídní nepřítel, soudružský kolektiv, který snese (ba dokonce i vyžaduje) nesmlouvavou kritiku a především nekonečný optimismus bez hranic. My vám chceme pomáhat a proto kritizujeme._____ 5) Věci přitom nejdou na ostří nože - třídní nepřítel zatím po pracujících nestřílí, dokonce boj proti němu ani netvoří hlavní osu filmu. Tuto light verzi pro pionýry vhodně doplňují probíhající politické procesy té doby. O tom, jak od nás odejdeš, o tom nebudeš rozhodovat ty, ale soubor._____ 6) Křečovitých úsměvů vyplýtvaly tyto tableaux vivants socialistické fikce na celou pětiletku. Závazky jsme splnili, chceme být hodně veselí, chceme být hodně veselí po práci(22.8.2009)

  • Jigy
    odpad!

    Při těchle filmech se mi otvíra kudla v kapse. A to by byl teprv tanec.(19.7.2011)

  • annicka.b
    *****

    historická hodnota - nikdy víc(13.1.2007)

  • cariada
    *

    No teda protancovat dvě hodiny je i na mě moc. Zkrátit stopáž o půl hodiny jdu možnái na dvě. Ano agitka jak vyšitá, no a co, taková byla doba. Dnes už to působý dost směšně a zároveň i děsivě. V souboru je záškodník co nechce do Svazu mládeže a taky škodí, ale je bzro přiztižen a vyhozen, nakonec se jde zachránit útěkem do Západního Německa a už je to hned fašista. Zvláštní je závěr kdy za zpěvu písně "Vlajky rudé" a záběrech na manifestaci jsou v průvodu vlajky USA. Že by záměr a nebo udělali soudruzi chybu? V každém případě, je úsměvné vidět začínající herce skřehotat a stále se usmívat a hledět k světlým zítřkům.(26.11.2009)

  • Gaaron
    odpad!

    Na jednu stranu je to ale vlastně nejlepší komedie, co znám...(21.12.2010)

  • zette
    **

    Cekal jsem trochu jiny film, ale z hlediska obrazu doby se jedna o velmi hodnotny snimek. Dobovy folklor, ktery mi i na svou dobu prijde strojeny a naivni. Zahranicni navstevy v Berline mi prijdou neprirozene a cele to je takove usmevne. Myslim, ze film divaci nebrali vazne ani v tech padesatych letech. Z hercu urcite zaujme Adamira.(7.12.2020)

  • Gavin87
    odpad!

    Tuhle sračku o oddané a uvědomělé svazačce bych pouštěl KSČ-M voličům, připoutaným k sedačce, od rána do noci...u tohohle filmu mohli tančit leda tak herci po natáčení, kteří museli být pod vlivem psychotropních látek, jinak nevěřím, že by byli schopni v tomhle hrát...(3.1.2009)

  • honza7
    odpad!

    chtěl jsem tomu dát aspoň hvězdičku.... ale při vzpomínce na Rozárku mi ruka sjela dolu...(8.8.2010)

  • ivet.ka
    *

    Dneska už je to naštěstí jenom k smíchu...(16.1.2014)

  • Azrael515
    *****

    Budovateľská utópia. Až človeka zamrzí, že musíme žiť v tomto korporátnokapitalistickom kryptofašistickom slize :-). Mrzelo ma, že Ruda je fašista :-(. Potešilo ma, že Rozárka a Lojza sa nakoniec vezmú :-). Panda! Atomebombe! Klement! Fresh, cool & crazy! Update: S dalsou odzitou petiletkou v korporatno-kapitalistickom slize, a narastajucimi fasistickymi tendenciami v mainstreamovej spolocnosti, so slzou v oku a pesnickou na perach plne ocenujem piatimi cervenymi hviezdami na vecne casy.. :D MY TEN SOCIALISMUS RAZ VYBUDUJEME!!!(26.1.2013)

  • Columbus
    *

    Klasika, svym zpusobem :)(26.7.2002)

  • Mylouch
    **

    Hle, smazána propast mezi lidem a vědou, pražským budovatelstvím a klidem nádherných valašských kopců, navzdory chacharovi Trumanovi a jeho báječně dekadentnímu spojenci Rudovi, ztvárněnému Adamírou. Lidový tanec a píseň katalyzátorem vítězství pokroku. Obyčejný příběh, který přináší právě jen dobová schémata (pro někoho nepřekonatelná), ale udržuje si jistý standard vyprávění, urážející spíše naivitou než ponurým budovatelstvím, občasnými dobovými hity než lidovými i umělými písničkami v podání mládežnických folkloristů(21.1.2014)

  • anli
    odpad!

    Komunisticka hudebni komedie,kde se komunisti snazili propagovat nasi krasnou socialistickou vlast.No a i kdyz se tancilo opravdu douho,nastesti uz se netanci a chce se mi rict,takovehle filmy netoci.Mladeznicky film,promitany s uspechem v celem vychodnim bloku,jak rika oficialni text distributora.Uz ovsem nerika,o cem film vlastne je-pardon o tanci vsude.No,nutno rict,ze jsem s hodnoceni opravdu velmi vahal,nebo,co mohli i velmi dobri tvurci v te dobe tvorit?Vetsinou totiz jen tohle ci neco podobneho,ale protoze se nasli i vyjimky a nebylo jich zas tak malo,je to u me jasne protancenych 0%.(10.8.2010)

  • theeneed
    *

    Těžko hodnotit, protože estetická stránka je převálcována tou ideologickou. Zajímalo by mě, jaké pocity vyvolává ten film v Pavlu Kohoutovi dnes...(17.5.2011)

  • MencaCZ
    *

    Dát tomuto filmu odpad, by mi nepřišlo správné. Samozřejmě, z dnešního pohledu se jedná o směšnou, budovatelskou propagandu, která by nic jiného nezasluhovala. Problém je v tom, že člověk by - si myslím - měl vzít ohled na to, v jaké době film vznikl. Když se na to budu dívat takto, tak budu doopravdy schopen věřit, že lidé, kteří se v tomto filmu angažovali věřili, že v komunistickém/socialistickém zřízení doopravdy ideální budoucnost mohou nalézt, protože toto zřízení ještě svou "legitimitu", v jejich očích, neztratilo. Takže když se na to budu dívat takto, jako na jakési historické okénko, tak to, stejně jako jiné filmy podobného ražení z doby 1948 a začátku padesátých let, úplně zatracovat nebudu.(23.3.2015)

  • Stegman
    ****

    Na jednu stranu guilty pleasure jako sviňa (jsou tu mraky nechtěně vtipných hlášek a scének, rozjuchané a upřímné svazáky a svazačky si prostě zamilujete a dokonce i samotný příběh je o dost zábavnější než v podobně barvotiskové slovenské Rodné zemi), na druhou stranu tím vším temně prosvítá tehdejší skutečný patos mladé generace (Marigoldova slova tesat do kamene!). Ve výsledku je to film, co rozhodně stojí za vidění.(27.9.2016)

  • Ertai
    ****

    Slyšelas to? Karel emigroval! - Vždyť je to Čech! - Ale je to fašista...! Tanec kolem A-bomby je luxus co se dnes již na tancovačkách nevidí!(24.7.2007)

  • ybuko
    *

    Filmovym jazykem aplikovana komunisticka agitacni prirucka slozena z chatrneho pribehu plneho typizovanych postav (zly mefistovsky student historie a antikomunista co timpadem musi byt fasistou a tak dojde spravedliveho potrestani, od socialisticke reality odriznuty umelec-intelektual co prozre a pochopi ze umeni musi byt lidove, zapalena usmevava soudruzka, mirne dusevne zaostala milenecka dvojce - prototyp budouciho sovetskeho cloveka, se kterym se muze ztotoznit i nejjednodussi vesnicky divak ...) a hudebnich a tanecnich cisel. Ceskych lidovych a samozrejme sovetskych. Je extremne zabavne film sledovat a snazit se dekodovat vsechna poselstvi, ktera soudruzi do snimku nekde vic a nekde min okate nasazeli. At zije Mir!(5.10.2009)

  • ghatos
    odpad!

    Odpad to je, ale není to nejhorší brak socialistického režimu. Botostroj nebo Výstraha tomu dávají ještě větší pecky. Tady se může člověk zvráceným způsobem opravdu bavit. Vidět velkou svazáckou hlavu Lojzíka a lidovou valašskou zpěvačku, u nichž se rodí jiskřička lásky...ach. Závěrečná všeobecná taneční děkovačka je geniální. 15%.(17.11.2011)

  • noriaki
    odpad!

    "Aleno mně se zdá, že jsme s tím Rudovým vyloučením udělali přece jenom chybu.Třeba to není v jádru špatný člověk. A kdyby tohle všechno viděl, možná že by se změnil." - "Ba ne, Pavle, utekl na Západ, do Německa." - "To není možné, vždyť je přece Čech." - "Ale fašista." No vida a prý že se dějiny neopakují. Zítra se bude tančit všude je aktivistická komedie, z níž se postupem času stalo téměř syrové drama. Je až děsivé pozorovat, jak komunisté postupují. Nejdřív se vnutili do vědecky vedené skupiny pro výzkum lidových tanců, a pak z ní krůček po krůčku vytvořili taneční družstvo pod vedením Svazu mládeže. Všechno s nadšením a s neustálým křečovitým úsměvem. Paradoxně sám pan režisér po čase emigroval do Francie. Příčí se mi hodnotit filmy na základě ideologie, ale tohle je opravdu odpad jako vyšitý. I kdybych z něho sloupal všechno budovatelství, tak jako muzikál zcela selhal. Nepamatuju si z něho jedinou písničku a hodnotný je jen díky dobovým záběrům Prahy, Budapešti a Berlína.(16.11.2020)

  • S_M_Lomoz
    odpad!

    Jako u jiných podobných filmů: přestože je to odpad, pokud to vydržíte, je to šílený útok na vaše smysly. Taneční soubor, skrývající ve svém středu záškodníka. Festivaly demokratické mládeže. Soutěž tvořivosti mládeže. Hudba! Tanec! Radost! A křečovité úsměvy na všechny strany.(17.5.2002)

  • Svata
    *

    tak to je síla soudruzi...(27.7.2009)

  • sator
    odpad!

    Faleš z každého obrazu a to nemluvím o tom co se dělo za oponou v tu dobou v českém soudnictví, naštěstí už v předvečer nejen měnové reformy ale i smrti Stalina a Gotwalda...Aspoň ten zloun Adamíra :-)(2.12.2018)

  • Pucimka
    *

    Tolik "nepředstíraných" úsměvů pohromadě v jednom filmu jsem snad v životě neviděla...Nádhera!! Myslím, že film absolutně splnit svůj hlavní cíl.(27.6.2009)

  • vitekpe
    *****

    Tohle nema zadnou chybu. Urceno ovsem jen pro ty nejotrlejsi divaky... Adamira a Martinkova zaujali. :)(7.12.2015)

  • R1CH1E
    odpad!

    Nekoukatelné a nezajímavé. A to i v rámci podobných filmových agitek.(20.12.2015)

  • Opsha
    odpad!

    Pro tenhle skvost je i odpad málo.(9.10.2006)

  • klúčik
    odpad!

    Silne socialistická propaganda......(19.11.2010)

  • Braddy
    odpad!

    Paradoxně jediná pozitivní postava tohoto filmu je "negativní" role jako vždy výborného ironického Jiřího Adamíry!(21.9.2011)

  • wasillisa
    ****

    jdu se okamžitě zapsat do svazu mládeže...(2.1.2009)

  • xaver
    ****

    Jděte do háje s tím odpadem. Vždyť je to celkem dobře natočený snímek, který dokumentuje tehdejší dobu. Právě s odstupem času si můžeme tento film vychutnat, bez zbytečných politických komentářů a odsuzování kvůli tomu, že se jedná o agitku. Vždyť festivalu mládeže se zůčastnili mladí z celého světa, nejen ze socialistického. Můžeme porovnávat, co se v hudbě, ale i jinde nosilo tehdy a teď. Z tohoto hlediska je ten snímek jako dobový dokument přímo neocenitelný. A hlavně si uvědomte, že místo neocenitelného odkazu tohoto snímku, ať vznikl kdekoli a z jakýchkoli pohnutek, se potom místo tančení všude po celém světě spíš válčilo a válčí se místo tančení dodnes. A pořád je hůř. To nesmyslné válčení do odpadu beze vší pochybnosti patří, ale tento snímek určitě ne.(12.4.2012)

  • ryba443
    **

    Neskutečný odpad, ale rozhodně nejvíce nechtěně vtipný film, co jsem kdy viděl!(10.2.2013)

  • lucascus
    odpad!

    Dokumentární podoba filmu je nenahraditelná, ovšem jinak je film králem všech bizárů. Navíc v barvě, zejména rudé...(26.1.2020)

  • honajz2
    ***

    Film o tanečním souboru mladých uvědomělých komunistech, kteří jedou za mír bojovat zpěvem a tancem. Všichni se mají rádi, jsou kamarádi, tancují, zpívají a jedinou starostí pro ně je Ruda, který později zdrhne do zlého Německa a automaticky se stane fašistou. Je tu spousta roztodivných postaviček, z nichž nejvýraznější je rozhodně Rozárka, kterou všichni obdivují za její zpěv, i když zpívat absolutně neumí a každý slovo co řekne je naprostá perla. A všichni neustále žvaní něco o tom, jak se teď krásně mají v tom novém světě, kde se budou tančit nové tance a všichni zde začali nový život... No pobavil jsem se slušně, co vám budu povídat. Ale ony se tyhle komunistické propagandistické agitky nedají hodnotit objektivně. Kdybych to měl hodnotit fakt upřímně, tak bych pochválil jenom přírodu, té je tady dost a je vážně hezká. Jo, a samotná kamera není špatná. Víc kladů už tam ale nevidím. Ta myšlenka sice hezky zní, o míru mezi národy, ale v realitě je neproveditelná, ať si říká kdo chce co chce. Každý národ je jiný, každá kultura je jiná, nedá se to spojovat dohromady do jedné a světový mír je už úplně nerealistický, protože si všichni lidé nemůžou rozumět se všemi, vždycky se najde někdo, s kým neprohodíte ani slovo nebo kdo vám bude absolutně nesympatický. Rozebral bych to ještě víc, ale to se mi teď zrovna nechce. Každopádně celý ten film na mě působil jako agitační film Vesmírných lidí o jejich dokonalém životě na Nové Zemi. U jejich filmů se ale dost bavím a u Zítra se bude tančit všude to mám naprosto stejné, až na to, že tohle byla agitka komunistů. Jednu hvězdu dávám za pobavení, jednu za kameru a jednu za krásnou přírodu a nějaký ten vesnický folklor, což máme ve výsledku za 3*(19.3.2020)

  • wosho
    *

    Jen pro ty největší filmové masochysty a pro ty,jenž je Amélie z Montmartu málo pozitivní.A nesmíme zapomenout na pravé kované soudruhy a soudružky.Na celém světě je hromada lidí,kterým TOTO připadne jako velký film-všechny narvat do vagonů a poslat do KLDR tam ať tančí a zpívají až do své smrti! Na TOTO doporučuji se podívat jen z historického zájmu, či kvůli opravdu dobré choreografii lidových tanců,ale předem varuji-těžce to může poškodit mozek:-)(19.3.2007)

  • Pjenkus
    ***

    Sledovat lidové tance, asexuální svazačky typu Alena, či příšerně zpívající Rozárku je samozřejmě čiré utpení. Hodnota filmu však tkví v uvědomnělém a místy v neuvědomnělém zachycení ideálů, snů a samozřejmě i vzorců propagandy let padesátých.(19.10.2011)

  • Mouzon
    odpad!

    Ojojoj! No teda... Noční můra George Orwella, řekl bych. Ideologická zrůdnost, znásilnění NAŠÍ (!!!) lidové kultury, schematické a/nebo prázdné postavy (mladík je zlý, protože se potměšile směje, má rád jazz a nechce do Strany), zesměšnění Valachů a vše to vrcholí v extatickém tanečním finále, v jehož rámci požehnají naší "nové mládeži", která v jedné z nezapomenutelných scén s širokým a radostným úsměvem na tváři ukradne jedinci jeho svobodu volby, všechny národnosti světa. Pomoc! Ale sranda byla. "We want peace." - "Aj my."(10.6.2011)

  • Zik2
    *****

    Lituju, že filmy nejde užívat nitrožilně. Zítra se bude tančit všude bych si střílel do žíly denně.(13.3.2018)

  • arcticsky
    **

    Tento film si zaslouží aspoň dvě hvězdičky. Tolik úžasné hlouposti ! Některé tance a zpěvy velmi "zajímavé"...(22.1.2008)

  • powell
    ****

    v tomto filmu je propaganda jako prase, ale musím říct že jsem se u toho dost pobavil a tance se zpěvem byli více než ucházející(17.3.2010)

  • Brejlil
    odpad!

    Co s tímto filmem. Scénář je jen sledem scének, režijní pojetí se "vyřádilo" na statickém komponování postav, občas sice zaujme artistický kousek tanečníka, ale co dál? Postavy se nikam nevyvíjejí, a to příběh zabere čtyři roky! Vlastně to ani nejsou postavy, jen ilustrace teze. Jen v lidovém umění je pravá podstata lidu, tu dokáže uchopit jen správně vedený odborník a dokonce na jejím podkladě vytvoří něco nového. Je pěkné, že tyto poučky, dnes známé jen z rozborů socrealismu, zde někdo tvrdě uplatňuje v praxi, ale výsledek je neživotně blbý. Zaujme ovšem bez jakýchkoli zábran předvedená metoda ovládnutí: ten soubor je zpočátku jen vědecko-zájmové združení, je infiltrováno činovnicí svazu mládeže, ovládnuto a převedeno na činnost svazu a straně milejší. Takhle se to dělá, soudruzi, je to jasné? Tento pokus o novou mytologii socialistické společnosti je tedy dnes jen povinným filmem pro studenty historie 50. let, pro ostatní jen kuriositou, která není ani pro zasmání.(22.3.2010)

  • vozihnoj
    odpad!

    Komedie - přesně to sedí. Ve chvíli, kdy během tance mladí svazáci porazili kapitalistické monstrum s obrázkem atomovky ve předu jsem propadl tak mocnému záchvatu smíchu, že nemohu dát než 5 hvězd. Ten optimizmus. To nadšení pro věc! No uznejte, soudruzi, že tohle se dnes už nevidí...:-D(14.10.2010)

  • Papaboot
    odpad!

    Zábávná hodnota se tomu upřít nedá, o svojí době vypovídá víc než většina dnešních dokumentů a to nadšení mi div nevysmahlo sítnice...Ale tahle trapná hromada fekálií se za za "filmové umění" opravdu považovat nedá.(6.5.2012)

  • Fairbanks
    **

    Nebýt těch tupých úsměvů a blbečka v hlavní roli, který mi ale opravdu hodně lezl na nervy, tak se jedná o celkem pěkně natočený dokument své doby, podobně jako píše Marigold. Jistě, z dnešního hlediska, kdy vidíme a slyšíme odkazy na hrůzná 50.léta, o kterých víme své, je film celkem strašidelnou agitkou, ale nechce se mi dávat odpad jen za to, že nemám rád komunisty...Doporučuji doplnit záznamem divadelního představení "Zítra se bude..." od Hřebejka!(15.7.2012)

  • Horak
    *

    Upřimné nadšení, které na nás doléha z každičkéo kousku filmu je až nakažlivé. Všechno navíc pěkně v barvě! Každá tvář je rozesmátá, až na tu Adamírovu záškodnickou. Objevuje se tu dokonce i nestárnoucí Jarmilka Šuláková. A pak ten sukces v Berlíně, kde jsou opět všechny ty socialistické a lidovědemokratické tváře rozesmáté od ucha k uchu. I když mě zklamalo, že Sověti vyšli na prázdno, jejich vystoupení bylo minimálně stejně dobré! Jinak samozřejmě nejdementnější a tudíž nejzábavnější budovatelák.(5.1.2006)

  • LucyW.
    **

    No, já nevím. Viděla jsem to dvakrát a klidně se na to podívám znovu... Je to normální propaganda. Ale jak už jsem psala u Osvobození Prahy, je celá řada filmů, které jsou taky agitka (Ivan Hrozný, Kriminálka Las Vegas, Skála) a nikomu to nevadí. Obsahuje celou řadu půvabných scén: Nad fotkou válečných hrůz."Takhle chce Ruda, aby to u nás vypadalo." "A podívej, jak je tu krásně, a co teprve na konci čtvrté, páté pětiletky." .... Jo, pak to bude vypadat jako na té fotce...(27.7.2009)

  • Vesecký
    ****

    A třeba mě ukamenujte, já při tom filmu brečel dojetím i smutkem. Byl to nádherný sen vytvořit po letech válečných hrůz svět, v němž si všichni budou přáteli, bratry, soudruhy, svět, který už nikdy nepozná válečné ničení a v němž bude mít každý možnost seberealizace. Sen o novém člověku, kterého vytvoří nová společnost, společnost bez společenských rozdílů, v níž nebude hrát roli majetek, ale skutečná hodnota tvůrčí lidské práce. Kdyby to bylo tak jednoduché... ale to je na dlouhé rozbory. Samozřejmě, jistá šablona zde sehrávala svou roli, ale tehdejší tvůrci skutečně v tu lepší budoucnost, kterou budovali naši dědové a otcové, pevně věřili. Film se odehrává v době mezi třemi Světovými festivaly mládeže a studentstva. Může dnes někdo něco mít proti tomu, aby se mladí lidé všech ras a národů takhle setkávali a ukázali, co dovedou? "Z národů ač jsme různých..." Nádherná idea. Závěrečný tanec, v němž se mladí vzdávají lákadlům dolarů, to je přesně to, co i dnes cítím jako své vlastní. A konečně - kam se ztratil krásný český a moravský folklór, dědictví naší minulosti. Z toho je mi taky hodně smutno.(4.12.2014)

  • Danqo
    **

    Vzhľadom na kontext, tematiku a spracovanie nemožno dať viac, ale ten film ma veľmi pobavil. Našťastie som nevidel „director's cut,“ len ukážky z neho, ktoré boli väčšmi socialistické ako samotný film v skrátenej verzii. Každopádne, tí valasi ma nesmierne pobavili. A tá kolosálna hudba! Odporúčam pozerať: s kamarátmi a s veľkým množstvom vína (čiastočne skonzumovaným predom)(19.11.2015)

  • zdeny99
    *

    Názorná filmová ukázka dějin, která je zobrazená líbivou formou na objednávku tehdejšího režimu, neboli strašná sračka u které se člověk musí ironicky jen smát. Celou dobu poslouchat takové kecy jako "My chceme mír." /// "Všichni chceme jedno - naučit lidi se nově radovat - tančit, zpívat, ale to napřed znamená, že každý z nás se musí stát novým člověkem." /// "Všechny vás zveme na svatbu." /// "Můžete bydlet u nás v chalupě." (ačkoliv se vidí poprvé), mě už opravdu lezlo na nervy. Co mne ovšem nejvíce rozzuřilo, tak to byla maškara v samotném závěru, která měla na sobě bílý oblek s atomovkou. Všichni v tu dobu zvážnili a báli se jí, jakoby si vůbec neuvědomovali, že v tuhle dobu měl i Sovětský svaz atomovku a bezesporu byl jediným, kdo by ji použil. Holt takové propagandistické kidy si tehdejší režim žádal a my můžeme být jen rádi, že jsme tohle nepoznali. Ovšem zároveň mě také pobavilo ono plkání staré babky a dědka na Valašsku a také samotný začátek, kdy všichni na jevišti skáčou výš než Pérák SS z dílny Jiřího Trnky. Dokonce jsem si říkal, že ten sebou za chvilku práskne a sletí z pódia. Jediné, kvůli čemu můžeme poděkovat tomuto filmu, je to, že díky němu v závěru vidíme Berlín zdemolovaný válkou. [996. hodnocení, 105. komentář, 18%, 121. nejhorší film](21.8.2019)

  • JamesSi

    Když to berete jako komedii, je to pecka na poli so-bad-its-good filmů. Film doslova začíná, že si všichni myslí o Čechovi, že je z Alžírska, jen protože má čepici. Jestli to však berete jako film s nějakým poselstvím je to zaručený odpad.(22.11.2020)

  • Všežrout
    ****

    Pln mladistvého optimismu a se zářícím svazáckým úsměvem cítím hluboké pohnutí. S prsatými svazačkami jsem absolvoval výlet z Prahy, přes Máchovo jezero a Beskydy až do Berlína! Ano, zítra se bude tančit všude, až naše vítězné vlajky rudé na stožáry světa vyletí! ;-)(29.3.2010)

  • #47
    *

    Jako reklama na lidové tance výborné, jako propaganda průměrné, jako film naprosto hrozné. Když přeskočíte všechny ty tanečky, zpívánky a průvody zjistíte, že to vlastně nemá téměř žádný děj, tedy takový plytký socialistický muzikál, když se tedy přeci jen zaměříme na to o čem to je, vidíme pouze dementní úsměvy svazáků (zejména Vala, Nesvatba a všechny přitomné mladé komunistky jsou na přesdržku), kteří řeší větší či menší krávoviny, jako jestli je možné zahrát to či ono bez basisty, kdo může za to že se basista opil (svatá prostoto), zda po cestě v autobuse zpívat lidovku nebo nějakou pecku o Stalinovi a tak podobně, nakonec nám z toho všeho vyjde, že jedinou sympatickou postavou je rebel Adamíra, kterému se nechce budovat socialismus, studuje vysokou školu, obdivuje kubismus, poslouchá jazz a protože se téhle hrůzné dementokracie nechce účastnit uteče na západ. Pokud mám hodnotit jakožto propagandu, není to o nic blbější než většina filmů této doby.(30.9.2010)

  • Wewerush
    odpad!

    Představa, že to bylo myšleno vážně, mě děsí.(25.3.2012)

  • eromar
    odpad!

    Poselství této nehorázné sračky: Je jedno jsi li černý, bílý, hnědý, žlutý hlavně, že jsi rudý!(14.1.2013)

  • Georgee27
    odpad!

    Jednou takhle za trest ve škole...(17.6.2013)

  • nessbeal
    *

    https://www.youtube.com/watch?v=5pQeOHnEVO0(1.5.2020)

  • crudo
    **

    Hrozná blbost, ale ta melodie vás chytne :)(11.1.2003)

  • Bobsenklár
    odpad!

    Po shlédnutí této oskaroviny doporučuju poslech básní v podání L. Pelikánové. A teprve potom si začnete vážit života.(26.8.2008)

  • Kolssteyn
    ***

    "My netancujeme pro zábavu!"(19.3.2010)

  • fortex
    ****

    taková byla doba,navíc pár let po válce,to dnes jeden těžko chápe(24.12.2011)

  • IvonaK
    *

    Film nebyl špatný, ale jsou to padesátá léta.načež se na to dívám z úhlu pohledu jak se tenkrát žilo a je to hnus. A nejsmutnejší na tom bylo že řada zpěváků a tanečníků šlo v této době za mříže protože se určité žánry pánům komunistům nezamlouvaly.(25.3.2018)

  • swiss
    odpad!

    Děkuji, s komunisty netančím...(30.11.2008)

  • Rodin
    odpad!

    Spolu se Čtvrtníčkem - to by člověk blil. Nejvíc mě pobavila ta zmínka o Director´s cut, který je údajně ještě o dvanáct minut delší. Tak to je fakt soda.(30.3.2010)

  • Kolyas
    **

    Záporák Adamíra a opilec, basista Remunda opravdu nemají chybu. Taky to molo ve tvaru UFO, na kterém se tančí na Mácháči, stojí rozhodně za vidění...(29.11.2010)

  • Jurkodak1
    *****

    Co to je za surrealismus?!(18.10.2018)

  • Peck
    odpad!

    V lukách se třpytí potoky, vítr nám chladí čelo, v srdci zní nápěv široký, že by se tančit chtělo. Písní a šťastným úsměvem vítáme nová jitra; už dnes je krásná naše zem, oč hezčí bude zítra! Zítra se bude tančit všude, až naše vítězné vlajky rudé na stožáry světa vyletí! Když dívka v tanci zavlaje, chlapec jí ruku podá, úsměvy letí do kraje rychleji nežli voda. Až do samoty nejtišší pronikne naše píseň, a každý, kdo ji uslyší, ten taky roztančí se! Kvetoucí zemí jede vlak, v slunci se leskne řeka a píseň letí do oblak a s nimi do daleka; do ulic velkých cizích měst, kde všichni mladí lidé začnou ji zpívat na počest života, který přijde! Můžeš se volně rozletět, písničko jasná, smělá, vždyť není síly na světě, jež by tě zadržela. Veselý, silný, mladý svět do tance se dnes dává; láskou chcem hory přenášet, šťastnému míru sláva! Sláva!(28.2.2006)

  • Ozzy2
    odpad!

    Plnou hubu keců o míru v době, kdy tato zločinecká organizace vraždila lidi ve vykonstruovaných procesech a posílala na desítky let do uranových dolů......hnus a odpad.(8.11.2016)

  • dobbin
    *

    Eňo ňuňo, extra třída budovatelská pakárna, která dokáže člověka neuvěřitelně pobavit. V dnešní době se na to dá koukat jako na povedenou parodii. Je až zarážející, že tohle někdo mohl myslet vázně. Ten optimismus je doslova nechutný a vlezlý. Jedna věc, co stojí za zmínku je Jiří Adamíra a jeho záporná role člověka, který "nechce budovat socialismus".(6.10.2006)

  • Vikinec
    odpad!

    Z principu odpad. Několik pětihvězdičkových scén však ve filmu je a ty doporučuji znalcům a obdivovatelům braku. Dávají totiž slovu trapnost zcela nový rozměr. Scénář této hrůzy je klasika. Několik naivních rozšklebených troubů svou demencí nakazí ostatní, kteří se nadšeně zapojí do budování socialismu. Tady je to okořeněno lidovou tvořivostí. Za zmínku ještě stojí roztomilý Nesvadba a charismatický, ještě mladý, Adamíra. Ten se měl narodit jinde.(16.11.2009)

  • Havala
    *

    Za ty akrobatické triky na začátku by se nemuseli stydět i dnešní street danceři, ba co víc, většinu toho by ani nedali. Jinak samotný film je docela sračka, chudák Buchvaldek se vždycky vyskytne tam, kde to zavání průserem, nebo je to jinak?(24.3.2013)

  • Veniss
    *

    Moje hodnocení je asi mimo mísu, protože jsem film viděla hodně hodně dávno, když jsem byla hodně hodně malá a nejspíš proto mám na něj celkem příjemnou vzpomínku (slunečné léto, rozjásané tváře..). Mno, možná by si zasloužil i dvě nostalgické hvězdičky, nicméně znovu se přesvědčovat o jeho kvalitách nemám zapotřebí ;-).(13.5.2013)

  • Pitryx
    ***

    Šlak aby mne zkosil, nevím jak toto dílo posoudit. Ti mladí se tam furch chechtaj jak vemena. Že ty herce nebolely pysky. Komunistické pozlátko, servírované věřícím komančům se jistě ujalo. Ale zase na druhou stranu. Proč by to nešlo? Všichni lidi pohromadě. Já vím, je rok 2017 a migrační vlna. Jenže ono by to šlo, kdyby se všichni přizpůsobili všem, a toho druhé ctili a uznávali. V tomhle je myšlenka filmu naprosto vynikají. Jestli uskutečnitelná, to je jiná věc. Domnívám se, že při troše dobré vůle ano, a nebude ani třeba, aby se tak stalo pod obrovskými obrazy masových vrahů. Film je samozřejmě přizpůsoben KSČ a jejich zítřkům, což je pochopitelné, vždyť si jej také komáři zaplatili, a to i drahým barevným materiálem. Tento volili prý mezi „Pyšnou princeznou“ a tímto, nemohu napsat paskvilem. No, abych nepsal romány. Já to viděl už dvakrát a klidně, za rok za dva kouknu zase. Když zde hodnotím, tak se v těch špatných a nejhorších snímcích snažím nalézt nějaká pozitiva. A v tomto filmu rozhodně jsou. Buďto je anonymní hodnotitelé nevidí, nebo nechtějí vidět. Jejich věc. Nuže, sekvence v moravských horách jsou nádherné, dokonce i nářečí se jakž takž povedlo, a písničky odsud jsou prostě super. Dvacítka za to. Další dvacítka hercům, kteří „museli“. Ono cenit chrup, když je vám na blití, není asi jednoduché. No, některým to nevadilo, že jo. A třetí dvacítku dávám za kameru a celkové pojetí snímku, tedy i tu myšlenku vztahů mezi národy. To je asi vše, důvod k dalším plusům zatím nevidím, ale třeba později…(31.3.2017)

  • Shaqual
    odpad!

    Tak dneska se u nás nijak zvlášť kvalitní filmy netočí, ale je fakt, že takhle blbě už na tom fakt nejsme (a nikdy snad už nebudeme). Kdyby se uděloval oskar za obličej, kterýmu byste nejradši dali pěstí, tak si ho tady suveréně odnesou všichni. Tak blbě se v tomhle filmu všichni přetvařujou. Děs a hrůza.(29.7.2020)

  • VojtisekII
    *****

    Já se bavil ...(7.8.2007)

  • SirGawain
    *****

    I kdyz je to ideologicka ultrasracka kvuli ty scene s Kozackem musim dat 5. Nejlepsi scena ever... :)(3.5.2008)

  • Jonatthan
    *****

    Můj oblíbený film z kategorie raritky jsem chtěl mít na DVD z Levných knih. Tam se asi ale zalekli a trapně použili druhou vystříhanou verzi těch opravdu nejlepších scén. Sice jsou v bonusech, ale to prostě už není ono!!!! Takhle ořezat příběh postavy "fašisty" Rudy - styďte se LK!!! Ej hoja hoja....(26.6.2010)

  • Wecfarien
    *

    O tom, co je krásné, rozhoduje strana, potažmo svaz... jedna rudá hvězda za to pobavení.(5.6.2012)

  • psychousek
    *

    Tak tohle mne zasáhlo... Hluboce mne to zasáhlo... Nikdy už to nedostanu z hlavy! Povinný film do jednoho předmětu... Bolelo to... Ideologie, agitace, všichni se milují, strana je víc než láska, černoši jako tipický příklad američanů. Jedna hvězda za zobrazení krás přírody (ač tam těch případů bylo málo) a za tanec stařečků. Po poslední vteřině filmu jsem v mnou obývaném bytě slyšela svůj hlas zpívající: "Eeeeeeeeeeeeej umřel mi mozeeeeeeeeeeeeek! Už mám hlavu prázdnou!" Ale pořád to nemá na "Celý svět se směje"(29.12.2015)

  • ilclassico
    *

    Už nikdy nebudu tak nahlížet na Rozárku z Tří oříšků pro Popelku jako dosud. Proč já jen tohle viděl! Bez rozdílů žánrů za 1.(31.12.2019)

  • AgnesDee
    odpad!

    Ze všech těch úsměvů, špatných hereckých výkonů a čisté ideologie mě bolí hlava. Snímek by sám o sobě nebyl zase tak špatný (na tanci ani písních není nic špatného), kdyby nebyl natočen v idee socialistického realismu a kdyby neprznil českou lidovou kulturu. A poslední scéna, kdy všichni tančí a zpívají, je až příliš dlouhá a poukazuje na zbytečnou velkolepost.(21.8.2020)

  • Humphrey
    **

    Člověk může jen těžko vyčítat agitkám angažovanost, protože tu je nutno předpokládat, ale tenhle film je nuda k uzoufání. A byl by dlouhý a nudný, i kdyby trval jen 5 minut.(8.12.2010)

  • rigby
    odpad!

    Pod rouškou nevinných lidových písní a tanců se skrývá úderný ideologický rudý film. V té době se na tuhle přehlídku radosti a štěstí muselo krásně dívat. Ale jinak se jedná o nezastřený výplach mozků.(7.12.2018)

  • Thorgerda
    ***

    Zítra se bude tančit všude je docela fascinující doklad doby a na jako takový bychom ho měli i nahlížet. Proto tu nebudu sázet "odpad", protože hodnotím film, nikoliv režim, a to i přesto, že je film nositelem jeho idejí.(31.1.2019)

  • giacobbe

    Tak blbé a naivní až je to geniální. Skoro škoda,že v televizi film běžel naposledy začátkem 90.let. Stejně dobře a upřímně mohu ohodnotit 5 hvězdiček jako odpad!(29.10.2009)

  • czerny
    *****

    Hustá hlína od začátku do konce. Jinak než 5 nelze.(13.11.2009)

  • spawnxp
    odpad!

    Pokusil jsem se to zkouknout v edici s "předkomentářem" Pavla Kohouta... No nebyl to dobrej nápad. Takovýho narcise bez jakýkoliv sebereflexe aby jeden pohledal i v Česku. Ale k tomuhle "filmu" pasoval jak pr*el na hrnec....(6.4.2011)

  • Rychlus
    ****

    Nedíval jsem se na to jako na propagandistickou reklamu na lepší socialistický život, ale pouze jako na film.(27.7.2011)

  • xcav8
    *****

    Radostně pracovat, radostně žít, k radostným zítřkům radostně jít.(25.11.2011)

  • jevrej
    ****

    Rudá hvězda 1. za odporného buržuje Adamíru. 2. za kostým atomové bomby. 3. za dialogy u kterých jsem se málem počůral. 4. za to že alkoholik je nedílnou součástí rudé budoucnosti(2.11.2020)

  • em.redrum
    *****

    Já chci být taky komsomol a budovat vlast. V potu tváře mávat světlým zítřkům a nosit rudý prapor. Chci být taky v SČM, SSM, ASUT. A především tančit lidové tance. Hlavně ten vrták. Vždyť je taková nádhera. Ty naše písně lidové. Chci jet taky do těch hor dívat se na to, jak dědoušek s babičkou tančijou té tance a všechny si je zapisovat. Poslouchat dcérečku od kózé jak zpívá Hojaja. Hrdě vzdorovat nájezdu západních imperialistů. Družit se se soukmenovci socialistických republik a všech ras pod vlajkou našeho velkého bratra a ochranitele Sovětského svazu. Já to chci. A to vše nejlépe se soudružkou Pelikánovou. Ufff. Tak tohle je čiré zlo ve své krystalické podobě. Hrubozrná jízda zpět. Co scéna - to poklad. Co věta - to perla. Fantastický zatmívačky - takový jsem ještě neviděl. Tenhle film musí být v Guinnessove knize rekordů za film s největším počtem úsměvů za minutu. Nejlepší komedie. A Na brigádě dostalo nový rozměr.(10.12.2020)

  • mombasamomo
    odpad!

    Tento film je propagandou přímo nasáklý, opakuje zažité schéma - jasné dělení na ty dobré a zlé + váhající muž, který se nakonec přidá na tu správnou stranu. Zařadila jsem tento film mezi odpad, ale možná by si zasloužil jednu malou hvězdičku za salvy smíchu, které ve mně probudily přehnané, silně afektované, výkony herců. Pak si ale vzpomenu na tu ideologickou masáž a myslím, že v odpadu mu bude nejlépe.(25.12.2010)

  • ghost274
    ***

    ." Berte laskave na vedomi ze ze souboru vystupuju. Jo, hochu nezlob se ale to nepujde..o tom jak odnas odejdes nebudes rozhodovat ty ale soubor" ..soc real v čistej podobe(10.2.2011)

  • moriarty
    *

    Jednu hvězdičku dávám za vysmáté svazačky a za atomovou bombu v závěru filmu. Už jsem si myslel, že mě nic nemůže překvapit, ale u toho konce už jsem měl křeče. Jinak jsou horší budovatelský filmy, například Hudba z Marsu, tenhle je prostě jenom hloupej.(5.2.2012)

  • P/\/EL
    odpad!

    Spinosaurus* to vystih, škoda, že v té době už žádný spinosaurus po Zemi nechodil, docela bych jim tam rád alespoň jednoho poslal, ten jako největší známej masožravej dinosaurus by jistě....... Tenhle film je pro mě jako noční můra, velmi živá noční můra, hlavně díky té odporná kolektivnosti, které se fakt děsím, protože ve skutečnosti jde o vůli nejsilnějšího, v tomto případě sice ženy, ale děsivé ženy. Všichni držej hubu, jakoby si nic nemysleli, jen ti angažovaní si dovolej. Rok 52, to byli ještě ti nejhorší na živu, takže to je obzlášť tvrdé, jsou tam věci, které mě iritovaly víc než cokoliv z jakéhokoliv jiného filmu: ty dvě ženské, ta s tou odpornou angažovaností a s tim nepředstavitelnym nadšenim a ten jekot té, co prý zpívá, ona sice působí nevině, ale je to ten ideál té trošku jak z nějakých těch sorelovskej (soc. realismus :) žen z venkova, velké ruce, nic jemného, ono se to objevovalo i avantgardě dřív a z toho jsem nikdy nemoh, brrr. FIlm je plnej naprosto vražednejch hlášek a klišé a musim říct, akčoliv se snažili, aby Adamíra, on takovej vždycky trochu byl, aby působil nesympaticky a tak, no, běžnejm lidem takoví lidé sympatičtí nebudou, nebo naopak se budou těšit velké autoritě, tady jsem mu teda fandil, fandil, fandil, jenže ti zmetci okolo - skuteční zrádci - šli vypočítavě s dobou. Mladík, kterýho by nevyhodili za to, že byl v národně soc. mládeži - hehe, jo, ale, co když jste byl třeba z špatný rodiny, která čirou náhodou mělo něco málo víc, nebo z rodiny letců atd., to nemá smysl rozebírat, je to nechutná demagogie, sice je přehnaný, když se straší komoušema, tak se furt jen řeší tohle nejhorší období 40. /50. léta a popravy (třeba v případě Asie je to jasné), ale spíše šlo hlavně o to, že schopní lidé byli nesmyslně omezování - např. vedoucí souboru nebo, co měl za funkci - etnograf - profesionál !! chtěl, aby mě jeho soubor nějakou úroveň, jenže komouši chtěli dát šanci všem - i podprůměrnejm, inu, něco na tom bude, pokud by ale se nesnažili je měnit za ty schopné, bylo to zvrácená doba, na tomhle se krásně ukazujou obludnost kolektivismu (ještě je pro mě nezapomenutelná scéna z Dovolené s Andělem, což je asi stejnej rok, kdy se kolektivně řešej vztahy manželů, snaží se je cizí lidé dát dohromady. Kde kdo by řekl, ale to je přeci hezké, jenže pro mě to je příliš velkej zásah do soukromí, je fakt, že rozvod je blbej vůči dětem a v případě domácího násilí, by bylo asi lepší asi nebylo okolí lhostejné, ale tim to končí, tahkle kolektivně každýho, brrr, děsivá představa a leckde to tak zkoušej idneska uplatňovat, myslím, že to je i dost ponižující, na jednu stranu, řada lidí by asi zasloužila nějakou veřejnou potupu, ale jedině za fakt závažné věci...ale v tomhle případě je to děsivé). No, ve filmu je snad včecko, největší kráva celýho filmu se setkává se svojí životní láskou - čínskou tanečnicí, no nic proti, za Maa, to si radši ani nepředstavovat. Film je pěkně barevnej, rudá vyniká, no, moje babička v té době mimochodem také tančila v souboru, jo, folklór, tim se tenkrát žilo (bylo to trošku nepochopitelné, zpátečnické a tak trošku se zapomnělo, že na tom stěvali i nácci tady u nás....ehm), ale podle fotek, kupodivu moc lidí kolem ní takle děsivě nevypadalo, líčila to nostalgicky, ale fakt je ten, že s její rodinou určitě tak trochu vyjebali - kolektivizace nebyla legrace, ale byla hodně mladá a ty tanečky jí bavili, ještě si doteď pamatuje ty písně, no, tehdejší mládež si to asi užívala, néžené, Stalin byl takovej štramák, že jo...jeho detajlní fotka uhrovitého obličeje - tedy po neštovicích či co, se sem ze západu nedostala :), no......neni to nezábavný, vlastně by se dalo říct jsou horší ty naše 50. kový filmy bez humoru (pokaždý jsou tam ale takový absurdity, že člověk, co má odstup a nezažil na vlastní kůži a nebyl zblblej, tak...se zasměje - ještě ty pekla z 70. a trošku z 80. roků), nějaký zla s mladou Švorcovou, ale ta mi nebyla zas až tak nesympatická jako mladý soudružky tady.........ikdyž taky...........no, rovnost a tak, tak trochu, nejsem proti, v rámci možností, ale ta demence kolem..._____tyhle filmy jakoby se točili pro nejtupejší lůzu anebo pro děti :), nic proti, ale vykreslovat zlo je tam třeba patrně a jasně, inu, pohádky jsou taky tak trošku přežitek, né, děcka by se měla učit, že jednoduché to na světě není..(24.4.2012)

  • dzivetka
    *

    Je to pitomost, ale člověk se zasměje - ty idiotské úsměvy vždy a všude :) Každopádně jednu hvězdičku bych dala - aspoň pro tu "historickou hodnotu" - budovatelský film jako když vyšije.(29.6.2012)

  • koci
    odpad!

    Tu jednu hvězdu bych dal, protože jsem se fakt nasmál, ale říkám si, že ten film získá tím víc pozornosti, čím hlouběji v žebříčku bude...(5.12.2012)

  • pappaja
    *

    Kdyby si člověk odmyslel ty budovatelské kecy, tak by se dalo říct, že je to hezká přehlídka lidových písní a tanců... jenže ony se ty kecy bohužel odmyslet nedají! Zahltí diváka každou minutu, prosakují a bují ...jako rakovina. No prostě, přidala bych film do kategorie "horor". A ještě jedna pozoruhodnost - to, co jsem dříve považovala za vynález Holywoodu, to jest umělý, afektovaný, přehnaný úsměv, existuje už v ideologických snímcích z 50. let. Čest práci, soudruzi :-))(29.12.2013)

  • Elizabethx
    *

    Po shlédnutí tohoto filmu my jako první na mysl přišlo peklo. Takhle nějak si jej vlastně dokážu představit. Nejsem věřící, ale pokud by tohle měli být věčná muka, asi bych je zažít nechtěla. Nemyslím tím přímo ten film, ale tu situaci. Všude spousta lidí, jenž se musí chovat, že jsou šťastní a nadevše spokojení – protože pokud nebudeš, budeš potrestán. Všichni se stále jen radují, zpívají a u toho jsou oblečeni do stejnokrojů. Ale tohle není jen minulost – něco z toho přežilo i doposud. Já osobně to vidím na naší vesnici – období folklórních oslav je zde stále dost podobné jako v tomto filmu. I ti co se obyčejně nemají rádi, jsou najednou dobří přátelé. Všude se tančí, zpívá, jí a pije. Každý se musí smát a veselit. Pak to skončí a můžeme se vrátit k našim obyčejným životům plným vzájemné nenávisti. Hledat ve filmu uměleckou hloubku, není tak jednoduché. Už při prvním pohledu se mi obraz nezamlouval, kvůli jeho barevnému provedení. Bylo mi sděleno, že je film vybledlý – mě i tak přišel neskutečně barevně přemrštěný. Představa toho, jak to mohlo asi vypadat originálně, je snad až strašidelná. Ale musím uznat, že se to k filmu jistým způsobem hodilo – byl celý o folklóru a o krojích – a kroje jsou přemrštěně barevné a veselé. Abych ovšem obraz pouze nekritizovala, občas se autorům podařilo udělat i velice působivý záběr – bohužel, většinou to byly záběry, jenž byly ve filmu vedlejší, například příroda. Zbytek filmu byl ale natáčen a stříhán snad až mechanicky. Jako by zde nebylo žádné přemýšlení o kompozicích, možnostech střihu, nebo nějakého hlubšího významu pomocí těchto prostředků. Byl to možná první film (když nepočítám ty z dnešní doby), jenž neobsahoval stmívačky, prolínačky, nebo dvojitou expozici. Na jednu stranu – alespoň se to nesnažili nacpat všude, na stranu druhou – nesnažili se o nic. A vizuální stránka filmu bylo asi jediné, co by jej mohlo zachránit. Mému zaujetí neuniklo vyobrazení přátelský a náklonosti mezi lidskými národy a rasami. Snažila jsem se dohledat, jak to v té době vlastně bylo s rasismem ze strany státu, ale k ničemu konkrétnímu jsem se nedostala. Přes to mi tato idea přátelství přišla nereálná. Pochybuji o tom, že to bylo takto růžové i v realitě. I v dnešní době je stále většina lidé bohužel rasově zaujatá a předsudky fungují všude. Proto nevěřím tomu, že by to v té době bylo snad jinak. Naopak to dle mého bylo ještě horší. Stejně tak mě zaujalo postavení komunistů k folklóru. Bylo to zde vyobrazeno tak, že vlastně všemu dávali volný průchod a lidé se rozhodovali sami. Přitom, podle toho co jsem se dočetla z různých zdrojů na internetu, se všechny folklórní spolky do té doby zrušily a byly nahrazeny soubory či svazy. A kdo odmítl se připojit k masové organizaci, se musel stáhnout. Celkově je zde folklór použit k propagaci komunismu – celý tento film je vlastně jedna neskutečně dlouhá reklama na štěstí. Idealizace snad všeho. Pokud se vzdám svého života a budu vše dělat pro stát a pro lid, tak budu šťasten. Všichni budou šťastni. Všechny problémy budou zapomenuty. Taneční soutěž na začátku a celkově tento spolek je dobrým příkladem. Lidé jsou zde jako roboti, jenž nemají téměř žádné vnitřní pocity. A ta soutěž? Pokud budou lidé tančit, budou tančit továrníci, tak to přinese dobro továrně a lidé budou mít radost a chuť k práci. Co mi však vzalo dech byla chvíle, kdy zde bylo vyobrazeno to, že někdo zemřel. Nikoho ovšem netrápilo to, že je ten člověk pryč. Místo toho smutnili nad tím, že si sebou vzal melodie a tance, kterými by mohl obohatit jejich spolek a přinést radost světu. Idealizace lidí zde ale probíhala také. Všichni byli krásní, uměli úžasně zpívat, tancovat a byli šikovní. A hlavně slušní. Žádný alkohol, nebo nepřístojné věci. Podvody. Mladí lidé se přeci nejlépe baví tím, že sedí na břehu u vody a po tom, co to dělali celý den, si i tak nadále zpívají to stejné dokola a dokola. A hlavně poslouchali přeci všechna pravidla – našli se tenisky, tak je pověsíme na nástěnku, jak by mohlo někoho, komu nepatří, napadnout, že si je vezme? Nebo záběr na slečnu, jenž si sundává tenisky před místem „vstup jen ve cvičkách.“ Příroda byla nádherná, pořád svítilo sluníčko, nikdy nepršelo a vše krásně rostlo. Motiv problému a jeho vyřešení je zde uvedeno několikrát a to jak v maličkostech, tak v celém příběhu. Nejvýraznější to bylo asi u přestavby spolku – na počátku kroužek, v jehož čele stojí muž, jenž tomu všemu velí. Pak ovšem ustupuje do pozadí, oni začnou spadat pod stát a vše je najednou lepší, až vyhrají mezinárodní soutěž v tanci. Charaktery ve filmu jsou dost ploché a moc se s nimi nepracuje. Každý má v podstatě jen jednu hlavní vlastnost a takového člověka zobrazuje. Některé osoby ale měli i jistý vývoj, nebyly po celou dobu stejné. Samozřejmě – každý se ale zlepšil buď k lepšímu, nebo se nezlepšil vůbec. Jak by se z dobrého svazáka mohl stát padouch? Pavel – vedoucí tanečníků, jenž je na začátku vedoucí typ. Takový arogantní, jeho názor prezentuje názor všech a má to své stádečko, které se mu bojí vzbouřit. Myslela jsem, že to bude jedna z těch záporných postav, ale zde byl právě dle mého ten velký vývin – nebo jinak, spíše jen velká změna. Protože ta proběhla jako lusknutím prstů a najednou měl všechny rád, ustoupil do pozadí, začal se chovat jako spořádaný svazák a našel tak své štěstí při sepisování lidových básní. Ruda – postava, která je naopak špatná od začátku do konce. Působí velmi inteligentně. Na začátku řekne dokonce větu „nechci budovat socialismus.“ Což je snad to nejhorší, co může člověk v tomto filmu udělat. Nechce pracovat a na konci je vyloučen ze spolku. Alena – nadšená svazačka, jenž nakonec skončí právě s Pavlem. Stojí v čele hodnotící poroty a okamžitě se pro tuto skupinu nadchne a přidává se k ní. Je zde zobrazena jako silná žena, jenž má všechnu moudrost světa, všechno zná, ví a nikdy nechybuje. Má hluboké proslovy -„Vracejme lidem, co bylo málem ztraceno.“ „Máme právo být hrdí na naše tradice.“ Všichni s ní samozřejmě souhlasí, až na těch pár záporáků. Jeníček – stále se opíjí, i když jej nikdy opilého vlastně nevidíme a ukazuje to zde „dobrotu“ lidí, když jej i přes to v souboru nechají a on stále slibuje, že toho nechá. Pak je zde slečna, jejíž jméno si nepamatuji, která je na začátku protivná a povrchní – řeší záležitost s tím, že v tomto kroji vystupovat nebude. A na konci sama o sobě říká, že byla hrozná a teď se změnila a je najednou šťastná a všechny její problémy se rozplynuly. Sice to není tak důležité, ale chtěla bych udělit osobní cenu té stařence za nejhorší herecký výkon z celého filmu, jenž byl nepochybně až úsměvný. Připomnělo mi to monotónní dabing některých starších děl. Je zde i nějaký milostný podtón, který pro mě byl hrozně těžce postřehnutelný. Ano, jistě – všimla jsem si, že mezi několika dvojicemi vznikají nějaké vztahy. Ale bylo to tak urychlené a potlačené. Lojza a Rozárka ku příkladu – vlastně spolu nebyli pořádně nijak zobrazeni, jen to jak se hádají a nevídají se – a pak najednou všechny hromadně zvali na svou svatbu. Na tuto projekci jsem šla s velmi smíšenými pocity. Ona stačila docela ukázka, jenž jsem viděla v poslední hodině TVM. Když film začal, tak jsem byla nějakou dobu dost vyděšená a přemýšlela jsem, jak tohle přežít a co o tom pak vlastně napsat. Když jsem ale překonala ony první předsudky, tak mi došlo, že jsem vlastně ráda, že se na tohle díváme a že je tento film natočen. Nelíbil se mi, ale to neznamená, že mi něco nedal. Dokážu si teď daleko lépe udělat představu o té době a o tom, jak mohli být lidé ovlivněni. Jistě – určitě lidé nebyli takto vyhraněni a nadšeni, ale věřím tomu, že i takový se našli – a věřili této ideji. Protože to tak je vždy – jsou lidi, jenž se nenechají strhnout stádem, ale jsou i lidé, jenž jej spokojeně následují a přitom na něj třeba i zároveň vznáší kritiku.(8.11.2016)

  • MBob
    ****

    Film je hodne kontroverzni - na jedne strane umelecky folklorni film, dokument o lidovem umeni, na druhe silne budovatelska socialisticka agitka. Zamerne navysuji hodnoceni vyse nez si zaslouzi, protoze je mnohoo horsich firmu, ktere jsou hodnoceny podstatne lepe, lec kvalita je podstatne niz. Nejsem zastancem budovatelskych filmu, ale hodnotim film jak celek a s prihlednutim k dobe vzniku.(30.3.2020)

  • nanamarak1
    odpad!

    Otřesná komunistická sračka. Jako třešničkou na dortu je Zdeněk Buchvaldek, který už ve dvaceti vypadal jak monstrum z Černé laguny. 5% za Adamíru.(12.7.2020)

  • Praprase
    odpad!

    Při pohledu na celkem dlouhou část filmu obdivuji na něm dvě věci: Komparz, kdy tolik lidí neměl ani tříhodinový Spartakus. Nechápu, kde tolik lidí vzali bez použití počítačové techniky. A druhá je, že po celou dobu mého sledování jsem si připadal, že herci byli sjetí minimálně LSD, pokud zrovna nebyla houbičková sezóna. Tolik vysmátých lidí jsem neviděl ani na Czechtecu... Jinak strašná slátanina, poplatná době. Fascinující je, že každý tam mluvil svým jazykem a rozuměli si... Tedy jestli to nebylo ve stylu, my mu nerozumíme, my mu věříme... Film je vhodný jako poslední podívání před asistovanou sebevraždou na klinice ve Švýcarsku. Já žiju, nikdy víc...(12.10.2020)