Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film "Zítra se bude tančit všude", chce lidovou písní a tancem bojovat za radostný život, za nového člověka, za družbu a přátelství všech národů, za mír. Provádí nás naši krásnou vlastí; s písněmi a tanci naší mládeže se dostaneme až do Berlína, který se stal v roce 1951 na čtrnáct dnů městem světového mládí a ukázal celému světu, že i píseň, tanec a radost bojuje za lepší svět, za mír. Film byl s velkým úspěchem promítán na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i na Festivalech pracujících a po zásluze získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (152)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Road movie o cestě k nové kultuře, novému folklóru, novému člověku. Na svou dobu poměrně odvážný pokus o vytvoření socrealistického muzikálu čistě na bázi folklórních tanečně-pěveckých vystoupení. Scénáristé i režisér ve filmu dost možná mimoděk nabídli přesnou mapu mytologie 50. let, do níž se vejdou všechna klíčová témata a kterou formují všechny typické ideologické mechanismy. Faktem je, že prvotní znechucení z filmu u mě vystřídalo cosi jako respekt pro jeho portrét doby... Není to z mého pohledu žádný stranický výblitek sestrojený najatými nevolníky, ale velmi autentické zachycení patosu mladé generace, která v nadcházejících letech viděla ideál Nového světa. Dnes, na poněkolikáté, hledím na stopy minulosti v Zítra se bude tančit všude se zaujetím, protože tenhle film o podstatě komunistické ideologie vypovídá mnohem více než všechny ty novo-svazácké odsudky současných diváků. Diváků, kteří si sotva kdy uvědomí, že mechanismům manipulace, jaké v Zítra se bude tančit všude hystericky odsuzují, sami den co den ochotně podléhají. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

O moc hůř to natočit nešlo, ale z dnešního pohledu se u toho jen těžko nejde bavit. Jistým pozitivem je několik celkem věrných národopisných exkurzí a pár ne nejslabších tanců. Ovšem, když přijdou na řadu komsomolci a Stalin, jde do tuhého. Zápletka je tak zoufale malicherná, až je to k smíchu. Líný buržoazní synek, s nímž jsme seznámeni pohledem na dekadentní vybavení jeho bejváku (fuj škaredý nesocialisticko nerealistický kubismus), intrikuje uvnitř lidového souboru tance. Od lidu odtržený etnograf Pavel postupně zjišťuje, že jedině prací s lidem a pro lid dojde skutečného naplnění. A všichni se tak zoufale tupě usmívají - Nesvatba na Martínkovou, Martínková na Nesvatbu. Kubešová na Buchvaldka, Buchvaldek na Kubešovou. Nesvatba na Buchvaldka... ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Nějakým satanovým kouzlem (málem jsem řekl zázrakem), mi při této autenticky rozjuchané oslavě uvědomělé lidové a zároveň naplánované tvořivosti, občas cukaly koutky - opravdu mi hrozilo strhnutí tou radostí a nadšením, ne ke komunismu či svazáctví, ale k nadšení a životu samotnému. Zítra se bude tančit všude je v tomto smyslu skutečně jakási vymývárna mozků. +++++ Z toho entuziasmu mě ovšem nepěkně vytrhovaly nablblé momenty svazáků, kteří se po ideovém prozření milují opravdověji, kteří po stejném prozření mají zářivější úsměv a větší radost ze života, závistivý buržoustský synek a projevy svazácké důvěry a víry ve stranu, blízkou víře náboženské. Kouhout v úvodu DVD tvrdil, a já mu věřím, že jde o věrné vylíčení smýšlení a nálady tehdejší mládeže. +++++ Jedna scéna ale vypovídá o hrozivějším aspektu ideologie. Když záludný Ruda oznamí svou touhu vystoupit z kroužku, je mu to zakázáno, aby mohl být se vší slávou vyloučen. Trochu mi to připomíná příhodu (reálnou?), na kterou jsem narazil v nějakém Hayekovi... Agitátor na schůzi místního výboru KSSS vypráví o budoucích radostech socialismu: "Všichni budou chodit do školy, všichni budou užívat výhod bezplatného zdravotnitcví, všichni budou cestovat hromadnou dopravou, všichni budou mít práci, kombajny budou samy sklízet, každý v létě pojede k moři, i v lednu budou všichni jíst jahody!" Načež je přerušen: "Promiňte, předsedo, já jahody nerad, hrozně se po nich nadýmám," na což předseda praví: "Soudruhu, až bude nastolen komunismus, tak jahody jíst budete!" ()

Kordus odpad!

všechny recenze uživatele

Tento film prohloubil některé mé averze do extrémů a tak mohu jasně říct - nenávidim lidové tance, lidové zpěvy a thymolinové úsměvy. Když se totiž na vás z každé strany valí ta nejnechutnější propaganda podpořená "hity", mezi kterými neustále vyčnívá (nerad to přiznávám, docela chytlavá) píseň Zítra se bude tančit všude (jaká náhoda, že se slovem "všude" se rýmuje "vlajky rudé"), do toho se stále tlemí Miloš Nesvadba a dvě hodiny se povídá o krásách práce a toho "našeho" socialismu, je taková reakce celkem přirozená. ()

CheGuevara odpad!

všechny recenze uživatele

Nejen Američani mají svůj úsměv, ale i my ho měli a to socialistický a důstojně svazácký, ale jinak v něm není rozdílu. Film, který spíš připomíná přestylizovanou a ultradlouhou reklamu na zubní pastu a bílé zuby. Komunistické je to až hanba, ale postava věčného opilce Jeníčka je nezapomenutelná. Holt teenage film pro svazáky. Akorát místo Mádla slušně zaskočil Nesvadba. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Krutě socialistická agitka, u které jsem se nechtěně bavil méně, než jsem čekal, což mě dvojnásobně zklamalo. Z mého jediného oblíbence Rudy, který nepřijal laické řeči svazácké kariéristky Aleny a chtěl dělat tance tak, jak se má, se vyklubal sabotážník, západní imperialista, provokatér a dokonce fašista, z počátku neústupného Pavla zase kamarádozrádce, tím pádem už nezbyla žádná postava, která by mě něčím neštvala (kvůli skvělému hlasu se mi zalíbila ještě Rozárka, ale jakmile začala pálit za ultra slizkým Lojzou, kterému by i Vetřelec mohl závidět, přestala mě zajímat i ta). Jinak je krásné, že Čechoslováci nemuseli řešit žádné jazykové bariéry a když přece, tak si vystačili s opakováním křestních jmen a tlemením se na sebe. Na druhou stranu, být správným budovatelem socialismu, nadával bych minimálně nad přítomností amerických vlajek v závěru filmu. A když si připočtu ještě líčení Valašska jako krásné krajiny se zaostalostí na úrovni opic, zbude mi pouhá hvězdička jako ocenění tohoto velmi pozitivního snímku (za těch pár humorných scén, bez úsměvu prosím). ()

berg.12 odpad!

všechny recenze uživatele

Tady jsem s hodnocením trošku váhal a napadlo mě, jestli by nestálo za to vytvořit kolonku "filmové rarity a anomálie", protože něco tak bizarního, co snad ani nechce být filmem, se opravdu hned tak nevidí. Nakonec jsem ale tenhle skvost poslal tam, kam po právu patří. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

(viděno zilionkrát a aj v kině) Někomu koutky cukají blahem u Casablancy, někdo si rád tu a tam požne na třetím festivalu mládeže v Berlíně roku 1951, kterého se zúčastnilo přibližně 26 000 delegátů z celkem 104 států. Ať žijí studenti Národopisu a jejich nejbližší! Rozárko, doufám, že aj mě pozveš na svatbu :D "We want peace!" "Aj my!" Aneb po 12té repríze jsem se opět ponořila tak hluboko do tajů tohoto nedějového filmu, až je mi blaze. Alena miluje An Son-Chi, Pavel miluje Alenu, ale nejvíce možností mu dává svazek s Mirkem (je to spolehlivý chlapec, myslí v pětiletkách). Lojza by rád Rozárku, ale ta podlehne pomluvě od záškodníka Rudy, protože ten sám žárlí na svého nevěrného Otu. Ota má strach o Jeníčka a Hanka se chová jako hvězda, což je buržoazní přežitek. A co na to Věrka? Není ona hlavní překážkou v lásce Oty k Hance a Rozárky k Lojzovi? Je blíž Koreji Moskva nebo Prága? Inspirovali se tvůrci Krokodýla Dundeeho zde? Nebo je hledání lásky v tlačenici jen klasickou metaforou? Ještě, že filmy patří lidu a další generace tak nebudou o nic ochuzeny, protože takovou nespravedlnost bych prostě přes srdce nepřenesla. "A tímto se s Vámi loučí Pavel Kohout." ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Na absolutórium to nemá ani v jednej škále hodnotiaceho spektra. Predsa len, humor nechceného pôsobí. Úsmevy - tie sa vždy dokážu preniesť na príjemcu, navyše, ak prekvapivo nepôsobia nejako extra silene. Celé je to aj príjemne internacionálne, s túžbou celosvetového mieru (pod červenou zástavou - ako inak). Striedajú sa prostredia, štáty, mestá. Z čias, keď sa ešte v nich objímali čínski komunisti s tými sovietskymi. Do toho černosi, Indovia, Kórejci a tak. Klasická schéma vše objímajúceho optimizmu a budovania, do ktorého vždy zasiahne nejaký výstredný vrták, čo je ku koncu súdruhmi a súdružkami spacifikovaný, tu bola naplnená bezo zvyšku. Toľko ku kladom. Ak ale je niečo k porovnaniu, čo sa týka pomerne špecifického žánru folklórne budovateľského propagandistického filmu, tak ma napadá slovenská Rodná zem, zhruba z toho istého obdobia. No a tá víťazí, čo sa týka spevov, tancov, choreografie, deja, prírody, hereckej aj formálnej stránky, na plnej čiare. Takže fajn, možno sa bude zajtra tancovať, kde sa len pozriem, no z úrovne, akou to bolo nakrútené mi nohy naopak, riadne zdreveneli. ()

ripo

všechny recenze uživatele

„Až bude na celém světě mír, bude se všude tančit" to je hlavní motto filmu „Zítra se bude tančit všude". Mír to je radost, mír to je štěstí, mír to je láska, mír to je pokojná práce. Chtěli jsme udělat radostný film o šťastných lidech práce. I tanec a píseň znamená mír, proto jsme točili film roztančený, rozezpívaný, který by ukázal na životě našich nových mladých lidí kus bohatství našeho lidového umění i krásu naší přírody, kde se toto umění zrodilo. Od valašských hor až do Berlína provázíme naše mladé s jejich písněmi a tanci od horských samot až do obrovského velkoměsta, které se roku 1951 na čtrnáct dní stalo hlavním městem světového mládí. Chtěli jsme ukázat životní optimismus, radost a v neposlední řadě i hrdost mladých občanů naší lidově demokratické republiky. Chtěli jsme udělat film o lidech vroucích, hluboce lidských, ochotných pochopit chyby a pomoci v nich, o lidech citových, milujících a milovaných, neboť jenom takoví se mohou stát statečnými bojovníky za štěstí lidstva. Režisér VI. Vlček, laureát Stalinovy ceny. Filmový přehled 40/1952 ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Vladimír Vlček je pro mě asi nejrozpuruplnější postava československé kinamatografie. Má na svém kontu výborný Advent, kde sedělo všechno - předloha, provedení, vedení herců, kamera ..., také Komedianty, na kterýcxh dokázal, že dokáže vést velice citlivě herce, ale na druhé straně je Rudá záře nad Kladněm a Zítra se bude tančit všude. Tady je největší slabinou naivní adorace svazáků, kteří jsou nepřirozeně veselí a optimističtí, příběh je příliš přímočarý a předvídatelný. Když pominu všechny nedostatky, zbude mi na pochválení jen kus folkloru a pár náladitých záběrů kamery. ()

Ej Hlemýžď 

všechny recenze uživatele

Tento film jsem poprvé spatřil až dnes, takže konečně mi spadl kámen ze srdce! Šmankote, jak jsem jen mohl být tak dlouho šizen o 104 minuty tohoto potěšení, kde je návod, jak se nově radovat! Jak to, že jsem tak dlouho byl připraven o pohled do tolika ustavičně upřímně rozesmátých tváří?! V žádném jiném filmu, natož v reálném životě, jich tolik neuvidíte. Ach, jak se mi ulevilo, že Alena ukázala správnou cestu a že se Jeníčkovi se nadále věří (naštěstí vyvázl jen s důtkou a do Berlína nakonec jel), že intrikán Ruda byl dopaden atd,… Dále nepíšu, protože nosné postřehy jsou zaneseny v předchozích komentářích, a proto: Hopsa, hejsa, půjdu tančit. P.S.: Nechápu, proč jsem v hodnocení nedal odpad. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Tak extrémní film si přímo říká o extrémní hodnocení, ale já mu ho asi nedám. Herci jsou neuvěřitelně nejapní, ale musím uznat, že to, jak zdravý duch páchne blbostí, nemohli zahrát lépe. Se vší tou choreografií, folklórem, historickou hodnotou a zákeřným optimismem to zdaleka nemůžu hodit do odpadu. Takže tak. Jo, a začínám být hrdá na své křestní jméno. ___ 22.2.2009: Dnes jsem viděla počtvrté, byla jsem dojatá, přidávám čtvrtou hvězdu a Marigold má jako vždy pravdu. ()

Big Bear odpad!

všechny recenze uživatele

Jako proti národopisectví a etnografii jako ývalý archeolog fakt nic nemám. Naopak. Jsem pro zachování co nejvíce národních tradic a zvyků našich předků. Tedy toho všeho co dnešní euroliberalisté nesnáší, co považují za zapšklé a byli by rádi aby z nás byla jednolitá snadno ovladatelná euromasa bez národní identity a kořenů. Kdyby byl film jen o zachování toho všeho, neřeknu ani popel. A to zrovna písně z Valašska ,,Hoja hoj'' úplně asi nemusím a v autě si je myslím pouštět nebudu. Ale se vší úctou tento odkaz respektuji i všechny ty národopisecké soubory co se tomuto věnují. Jenže tady to samozřejmě bylo omáchlé ideologií a to tak, že to až zapáchalo. Nejvíc pobavil můj miláček Adamíra, který coby reakcionář a provokatér dělal záškodníka v tanečním souboru. Nu nebyli jen agenti s letáky, sabotéři, ale i škůdci v tančních kroužcích. Měli to tehdy soudruzi bolševici s tou reakcí fakt těžké :-) !!! Takže tomuhle dávám hoja hoj odpad jak vyšitý! - ODPAD ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Celou dobu divák sleduje jeden bizarní výjev za druhým. Film je naplněn ideologií a demencí až po okraj. Socialistický kýč par excellence. Moje oblíbené guilty pleasure. P.S.: Miloš Nesvadba se svým věčným úsměvem je geniální. ()

Aky odpad!

všechny recenze uživatele

Ukázka strašidelnosti 50-tých let. I ten, kdo je nezažil, musí mít po shlédnutí tohoto umění jasno. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Možná nejusměvavější, nejtanečnější, nejpřátelštější, ale i nejnaivnější a nejpokrytečtější film, jaký může divák zhlédnout. Ale přesto jsem rád, že mé hodnocení přidalo jedno procento. (snad nějakou dobu vydrží:) ()

Reklama

Reklama